Jaroslav Heyrovský

Český vědec, profesor fyzikální chemie na pražšké universitě a ředitel Polarografického ústavu,založeného roku 1950.První československý občan,jemuž byla (roku1959) udělena Nobelova cena.Dostalo se mu jí za vynález polarografie a konstrukci polarografu.Narodil se v Praze 20. 12. 1890 v rodině univerzitního profesora , v Praze také 27. 3. 1967 zemřel.

Roku 1901 začal Heyrovský studovat na akademickém gymnáziu, od roku 1910 studoval na University College v Anglii fyzikální chemii.Roku1919 se stal asistentem B.Braunera v chemickém ústavu Univerzity Karlovy,později získal hodnost soukromého docenta a nadále se věnoval pedagogické a vědecké činnosti.

Polarografie zasáhla do do mnoha vědeckých i praktických oborů (metalurgie,chemického průmyslu,farmacie,lékařství,potravinářství,mineralogie,agrotechniky atd.atd.) jako rychlá,spolehlivá, hospodárná a elegantní analytická metoda,umožňující určit, o jakou látku se jedná i její množství ve vzorku.

Podstatou polarografie je měření závislosti intenzity procházejícího proudu na vloženém napětí podle tzv. polarografické křifky.Na povrchu rtuťové elektrody se látky obsažené v roztoku oxidují nebo redukují.Při těchto dějích se objevují na polarografických křifkách typické vlny,jejichž ,,výška" (amplituda) udává koncentraci rozpuštěné látky,podléhající některému z jmenovaných chemických pochodů,hodnota napětí při vzniku vlny pak druh této látky.

Pro běžné analýzy i dlouhodobé a nepřetržité rozbory sestrojil Jaroslav Heyrovský spolu se svým japonským žákem M.Shikatou roku 1924 polarograf,kde je k základnímu přístroji připojen liniový zapisovač,registrující změny ve složení zkoumaného roztoku.

Za své dílo byl Heyrovský vyznamenán čs. státní cenou (1951) a dvojnásobným udělením Řádu republiky (1955,1960).Mnohé zahraniční akademie jej poctily členstvím,byl čestným doktorem několika univerzit a technických škol.

Základními Heyrovského díly jsou:Použití polarografické metody v praktické chemii (1933),Anorganická chemie (spolu s J.Votočkem,4.vydání 1945), Úvod do praktivkej polarografie (s P. Zumanem, 1950) Oscilografická polarografie (s J.Forejtem, 1953) Základy polarografie (1963) a množství pojednání a sdělení v našich i zahraničních odborných časopisech.

Je Heyrovský zásluhou, že v ČSSR byla vypracována nejen teorie polarografické metody, ale i její četné a podrobné aplikace, na nichž se podílela nebo jejichž autory byla řada Heyrovského žáků.