Génius jménem Andy Warhol

Andrew Warhola (jeho původní jméno) se narodil jako jeden ze tří synů českých imigrantů někde v Pennyslvanii buď 6. srpna 1928, nebo 28. září 1930 (datum na jeho rodném listu). Warholův otec zemřel ještě za jeho raného mládí. Smrt otce uvrhla Warhola do hluboké deprese doprovázené ztrátou sebedůvěry. Většina jeho života je zahalena rouškou tajemství. Byl velmi ostýchavý a cítil se velmi ponížen, protože se nedokázal vyrovnat se svou homosexuální orientací. Jeho dětství bylo plné utrpení, protože mu jeho vrstevníci neustále důrazně poukazovali na jeho odlišnost. Chodil na univerzitu. Poté, co univerzitu ukončil s titulem BA v malířství (ilustraci) (Bakalář svobodných umění) z Carnegie Institute of Technology v roce 1949, odešel společně s Philipem Pearlsteinem do New Yorku (P. Pearlstein byl Warholův spolužák, který se později stal známým realistickým malířem). V roce 1960 začal Warhol konečně doopravdy malovat a vážně vnímat umění jako svou kariéru. Svou profesionální dráhu začal s komerčními nákresy ženské obuvi. Jeho raným uměleckým projevem byl "Dick Tracy", zvětšená podoba humoristického komiksu, která byla umístěna do výkladní skříně obchodního domu Lord & Taylor´s. Pokračoval v tvorbě slavného "pop artu". “Pop art” je technika fotografického sítotisku, což je proces neustálého překládání obrazu, aniž by se změnil originál.

Zachycoval svět kolem sebe. Warhol vnímal tento svět jako obydlený aktivními lidmi různých typů, motivovaných většinou penězi a zbožím, které by si koupili. Později začal experimentovat s undergroundovým filmem. Na konci 70. let začal do svých filmů "zabudovávat" sexuální obsah a nahotu, aby tak jeho filmy přilákaly větší pozornost. Bez ohledu na to, zda to bylo morální či ne, to fungovalo. Zbytek svého krátkého života strávil debatami se slavnými osobnostmi. Pokoušel se porozumět, jak zbytek světa vnímá každodenní záležitosti lidského života. Warhol zemřel na následek srdečního infarktu 9. března 1987 a na hlavě měl svou slavnou blonďatou paruku.

Andyho deník nepředstavuje skutečně psané záznamy jeho života, ale jsou to audio nahrávky jeho telefonické konverzace s Pat Hackett od pondělí do pátku (od středy 24. listopadu 1976 do úterý 17. února 1987). Warhol původně zamýšlel, že tyto denní nahrávky budou dokumentací jeho malých "obchodních" výdajů. Byl kontrolován a cítil potřebu být nadměrně opatrný. "Slovem to byl deník. Ale jakýkoliv byl jeho širší účel, užší cílem bylo uspokojit daňové auditory a to bylo neustále v mé mysli" (Warhol XVI). Později zjistil, že jeho záznamy by byly skvělým způsobem, jak vysvětlit své každodenní události za víc jak jednu dekádu svého života.

Prvním aspektem, který významně ovlivnil Warholův život byl zápis a dokončení Carnegie Institute of Technology s bakalářským titulem v ilustrovaných návrzích. Po ukončení školy se přestěhoval do New Yorku, kde jeho život začal vzkvétat. Několik let žil s Philipem Pearlsteinem, se kterým se setkal na škole. Warhol, svým vzděláním zaměřen na design, se rozhodl vstoupit na dráhu své kariéry pravou nohou. Začal dělat návrhy na reklamy v dámském katalogu obuvi. Nebylo to sice nic světoborného, ale přinejmenším se mohl něco nového naučit a získat zkušenosti. Věděl, co má "prodat" společnosti, zda s tím souhlasil nebo ne. Pokračoval se zjednodušeným pop artem a to ho proslavilo. Je to člověk, na kterého si vzpomene většina lidí, když padne zmínka o pop artu. Kvůli svým reklamním projektům byl zaměřen pouze na přemýšlení o glorifikaci osob, produktů a módy. Jedna z jeho oblíbených prací, sítotisk (silkscreen) plechovky Campbellovy polévky, je toho typickým příkladem. Je to obrázek, který zná skoro každý a je tak běžný, že občas je přehlédnut. Mnohokrát Warhol použil něco úplně jednoduchého a glorifikoval to. Tímto způsobem využil své designerské schopnosti v reklamě. "Někdo by mohl srovnávat Warhola s malířským hyper-realismem Normana Rockwella, surrealismem Marcela Duchampa a radikalismem Jaspera Johnse" (Sagan 1).

Druhým významným faktorem, který ovlivnil Warholův život byla účast na undergroundové filmové scéně. Začalo to v roce 1963, kdy se nazval "kronikářem společnosti kolem sebe" (Moritz 590). Pro své filmy hledal lidi ve skladišti, které fungovalo jako klub, zvaném Max´s Kansas City. V roce 1968 se Warhol málem stal obětí vraždy. Zaútočila na něj žena, která vystupovala v jednom z jeho krátkých filmů. Postřelila jej do hrudi, ale naštěstí nezabila. I po tomto incidentu stále pokračovat v točení filmů; takových slavných jako "Eat", "Haircut", "Sleep", "Kiss" a "Empire". Tyto filmy opět glorifikovaly něco dosud považované za absolutně bezvýznamné. Ke konci 70. let začal do svých děl začleňovat sex a nahotu, důraz kladl hlavně na filmy zaobírající se sexuálním otroctvím. 38229nmx13qmm9l

Posledním a nejvýznamněji ovlivňujícím prvkem Warholova života byla jeho matka, Julia Warhola. Když Andy poprvé přijel do New Yorku, sdílel apartmá se svými přáteli a známými. Nakonec si mohl dovolit svůj byt. Poté najednou přijela do NY jeho matka a nastěhovala se k němu. Důvodem, který ji vedl k tomuto kroku, byla starost o Andyho. Nevěděla, že měl opačnou sexuální orientaci. Andy si vážil své matky a nikdy nechtěl vysvětlit, jaký měla na něho vliv. Možná to bylo dáno skutečností, že jeho matka měla dobré úmysly a snažila se mu poskytnou maximální péči. Bydlela s ním na 89 Street a Lexington Avenue do roku 1971. Poté se její zdravotní stav v důsledku senility natolik zhoršil, že vyžadoval neustálou péči, a proto ji Andy poslal zpět do Pittsburgu, kde se o ni měli postarat jeho dva bratři - John a Paul. Po překonání mozkové příhody zemřela v roce 1972 v domě s pečovatelskou službou. Andy tuto skutečnost nemohl přenést přes srdce. Dokonce šel tak daleko, že když se lidé ptali na jeho matku, odpovídal jim, že ji vede dobře, ačkoli již byla mrtvá. Andy se snažil ukrýt před společností. Člověk, který začal svůj život ostýchavě a neklidně, stal se vyhlášeným umělcem, tak nyní končil svůj život s pocity ještě horšími než na začátku svého života.

Andy Warhol měl blízko k klasik-rockové skupině The Velvet Underground, kde zpíval slavný zpěvák Lou Reed. Dokonce navrhl i několik obalů na alba této skupiny. Co se týče jeho sexuální orientace nebyl jen homosexuál, ale byl "všesexuál". Povídá se, že neměl problémy mít sex s nikým a s ničím. Muž, žena, atd.

Mnoho kritiků má různé pohledy na Warholovu autobiografii. Warhol byl vždy oceňován těmi, kteří rozuměli jeho myšlenkám. Někteří si uvědomili, že záznamy v jeho deníku jsou spíše nudné, ale zdají být vyjádřením opravdové osobnosti Andyho Warhola. "Přes jejich triviálnost, jejich naivní snobství a jejich neuvěřitelnou obsáhlost, nejsou tyto záznamy bez jistého kouzla" (Amis 1732). Jiní vidí jeho záznamy jako jednoduchý záznam událostí. "Jeho záznamy jsou více či méně pouhým zaznamenáním toho, kdo kam šel a kdo co s kým dělal" (Plagens 1732).