Pierre Curie

Význačný francouzský fyzik a chemik, syn lékaře. Narodil se v Paříži 15. 5. 1859, zahynul 19. 4. 1906, když byl na pařížské ulici sražen kočárem.

Curie studoval na Sorbonně, kde se roku 1904 stal profesorem fyziky. Dosáhl značných úspěchů v jejich rozličných oblastech – prvním jeho vynikajícím objevem spolu s bratrem Jacquesem byl tzv. piezoelektrický jev (publikováno 1880), představující vazbu mezi deformacemi krystalů a dielektrickou polarizací. Projevuje se např. tím, že při násilné deformaci krystalů vznikají na některých jeho plochách elektrické náboje. Využívá se jednak při udržování přesně stejného kmitočtu v elektrických okruzích, např. vysílačů, jednak k buzení kmitů o velmi vysokém kmitočtu – je využit i v gramofonových přenoskách a mikrofonech. Na podkladě svého objevu vyrobil Pierre Curie i tzv. Curieho lamelu, destičku křemene, určitým způsobem broušenou vzhledem ke krystalografickým osám, umožňující díky piezoelektrickému jevu měřit i velmi malé deformace.

Významné jsou i Curieho práce v oblasti magnetismu, kde objevil tzv. Curieho teplotu (bod), nad níž se ferromagnetické látky stávají paramagnetickými, tedy takovými, že jejich přitažlivost je nezávislá na intenzitě mag. Pole avšak je nepřímo úměrná teplotě. Takové látky jsou v nehomogenním mag. Poli přitahovány do míst větší mag. intenzity podle zákona, jehož objevitelem se stal právě Curie.

Největší popularity dosáhl Pierre Curie výzkumy v oblast radioaktivity, při níž objevil ve spolupráci se svou neméně slavnou manželkou Marií Curieovou-Sklodowskou roku 1898 nové prvky – polonium a radium. Jejich objev znamenal převrat ve fyzice i v názorech na strukturu hmoty. Atom, považovaný až dosud za nedělitelný, se pojednou ukázal být složen z dalších elementárních částic, samovolně se v některých případech uvolňujících. Za tyto výzkumy byla manželům Curieovým spolu s Henriem A. Becquerelem udělena Nobelova cena za fyziku (roku 1903).

Je zajímavé, že si Pierre od samého počátku jasnozřivě uvědomoval nebezpečí, skryté ve zneužití radioaktivity zločinnou rukou. Tehdy ještě ovšem nepomýšlel na jadernou bombu, ale na možnosti těžkého poškození organismu zářením, jímž byl ostatně postižen i on sám (zkoumal fyziologické účinky záření na vlastní ruce). Při přejímání Nobelovy ceny prohlásil doslova: „Můžeme si položit otázku, zda je pro lidstvo účelné poznat toto tajemství přírody, je-li svět dostatečně pokročilý, aby ho užíval ku prospěchu, ne ke škodě.“

Marie Curieová-Sklodovská

Francouzká fyzička a chemička, původem Polka. Narodila se v rodině gymnaziálního profesora 7. 11. 1867 ve Varšavě, zemřela 4. 7. 1934 v Sancellemoz ve Francii, která se stala jejím druhým domovem.

Byla první ženou poctěnou Nobelovou cenou, dokonce dvakrát, členkou mnoha zahraničních učených společností, mimo jiné i Akademie věd SSSR. Zemřela jako oběť svých výzkumů a pokusů na zhoubnou, nevyléčitelnou chudokrevnost.

Marie Sklodovská začala studovat v Krakově a ve Varšavě, avšak účast v revolučním kroužku studentů ji donutila dokončit studia v Paříži, kde se seznámila se svým nastávajícím manželem P. Curiem. Zájem o chemii v ní vzbudil Dmitrij Ivanovič Mendělejev, přítel rodiny Sklodovských.

Stala se asistentkou prof. Becquerela, jenž si jednoho dne povšiml černé skvrny na náhodou vyvolané fotografické desce, nějakou dobu zatížené kouskem uranové rudy. Paní Curieová na tomto pozoruhodném faktu založila svou doktorskou disertační práci. Spolu s P. Curiem objevila, že radioaktivní záření vydávají i jiné prvky, které nazvala polonium a radium. V kůlně na Lhomondově ulici, jež jí a manželovi byla poskytnuta jako laboratoř, získala z jáchymovského smolince roku 1902 tisícinásobnými krystalizacemi a rekrystalizacemi několik desetin gramů čisté soli radia. Vyplnila bílé místo v Mendělejevově soustavě prvků.

Od objevu paní Curieové do roku 1914 bylo získáno jen čyřicet gramů tohoto vzácného prvku, do dnešního dne asi 1500 gramů. Radiologické ústavy střežíjeho každou tisícinu gramu jako oko v hlavě. Vždyť radioterapie se stala významným prostředkem v boji proti zhoubným nádorům. 51151vqg85qjm8z