Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Tento vynikající ruský chemik se narodil 27.1.1834 v Tobolku v rodině gymnazijního ředitele a zemřel 20.1.1907 v Petrohradě.

Mendělejev pracoval jako univerzitní profesor a do roku 1892 ředitel petrohradského Institutu míry. Seřadil prvky podle atomové hmotnosti do systému, známého dnes jako periodická soustava prvků, jejichž vlastnosti vyplývají z jejich atomových hmotností, respektive atomových čísel, daných počtem protonů v atomovém jádře a odpovídajícím počtem elektronů, charakterizujícím prvek chemicky. Tento systém je ve slova smyslu převratný. Až do roku 1869, kdy Mendělejev svůj objev, učiněný po dlouhém srovnání charakteristik všech známých prvků, zveřejnil, chyběly chemii obecné teoretické základy.Mendělejovo dílo je tím obdivuhodnější, že tenkrát měl k dispozici jen omezený materiál, 60 prvků, a ke všemu představy o mnozích z nich byli chybné - popisovali se prvky"didym aj.", jež se později daly rozložit na směs prvků skutečných, chemicky dále nedělitelných. Mendělejev si seřadil všechny známé prvky podle stoupajících atomových hmotností a studiem vzniklé tabulky zjistil jisté zákonnosti, které mu umožnily předpovědět objev neznámých prvků, a dokonce určil jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Nazval je jménem nejbližšího souseda v tabulce s předponou -EKA- (to znamená první nejbližší), např. ekabór, ekahliník atd.

Roku 1871 Mendělejev zveřejnil publikaci, předpovídající objevy těchto prvků, dokonce jim přidělil jména a popsal je. Vědecký svět mu nedůvěřoval, avšak roku 1875 objevil Lecoq de Boisbsaudran galium, totožné s Mendělejovým ekahliníkem. Dokonce hmotnost prvku, Mendělejevem předpovězena, byla přesnější než Boisbaudranovo první měření.

Periodická soustava triumfovala po objevení skandia L. F. Nilsonem (1879) s vlastnostmi Mendělejevem předpovězeného ekabóru, a germania (Mendělejova ekakřemíku) C. Winklerm (1886).

Mendělejova jasnozřivost, spočívající na poznání přírodních zákonů, je srovnatelná jen s největšími triunfy vědy, např. s Leverrievovou předpovědí planety Neptun podle nepravidelných pohybů Uranu, nebo Dirakovou předpovědí elementární částice pozitronu, jakého si "negativu" elektronu. O všeobecné přijetí periodické soustavy prvků se zasloužil i český chemik Bohuslav Brauner (1855-1935), Mendělejevův přítel a spolupracovník, jenž na přání autora doplnil obsáhlou kapitolu o vzácných prvcích jeho pozdější vydání proslulé Mendělejovy knihy Základy chemie (1869-1871).

Pro rozpory s vládnoucími kruhy musel Mendělejev, zastánce práv studentů, opustit roku 1890 univerzitu a nikdy se nestal členem Akademie. Všichni chemici však uznávali, že jeho dílo ovlivnilo vývoj všech odvětví akademie anorganické chemie a na důkaz své úcty mu společně věnovali pohár z kovu tehdy nejvzácnějšího – z hliníku. Mendělejev zasáhl svými výzkumy i do chemické technologie, fyziky, meteorologie i do dalších věd.