Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

PROKOP DRTINA

PROKOP DRTINA

Narodil se 13.dubna 1900 na Smíchově. Jeho otec František byl profesor pedagogiky a filosofie na Karlově universitě.

Byl žákem T.G.M., vystudoval právnickou fakultu UK v Praze. Studium ukončil v roce 1923. V roce 1924 pracoval u finanční prokuratury. Pracoval tam do roku 1929. Dne 11.12. 1929 přešel do služeb Pražského Hradu, kde vykonával funkci v kanceláři presidenta republiky. O 7 let později, v roce 1936 se stal na 2 roky osobním tajemníkem presidenta Beneše. Poté pracoval u Nejvyššího správního soudu. Jako tajemník Edvarda Beneše prožil zblízka události v období Mnichova. Po Mnichově zůstal Drtina ve službách pres. Beneše a chápal jeho situaci a důvod kapitulace. V roce 1938 Beneš odstoupil a odjel do Sezimova Ústí. Drtinova práce v té době spočívala v podstatě jen v tom, že třídil korespondenci a písemný materiál presidenta, jenž se nahromadil v posledních týdnech zářijové krize. Beneš poté emigroval do Londýna. Po Benešovi nastoupil Hácha. Drtina ještě před koncem II.republiky navazoval styky s novými známými, kteří teď se k němu hlásili a projevovali sympatie jeho postupu vůči presidentu Benešovi v době Mnichova (mj.Rašín, Josef Patejdl, senátor Klouda ad. ). Po březnu 1939 se účastnil organizování odbojové organizace Politické Ústředí ( PÚ ), kde mj. sledovali jak se chová česká společnost ( Sokol, dělníci, venkovani apod. ). Mezi hlavní úkoly organizace patřilo zajištění všech dostupných spojovacích prostředků s Londýnem a zorganizování politického střediska. Drtina v té době navázal spolupráci například se spisovatelem K.J.Benešem, nebo s ministrem Kalfusem. Neustále také psal zprávy o stavu českého protektorátu. Tyto zprávy psal pro zahraniční novináře. V roce 1940 emigroval Drtina do Velké Británie. Když musel odejít do exilu nesl si s sebou přesvědčení, že politický systém první republiky se přežil, že staří vůdci politických stran zklamali a že důsledky Mnichova je třeba napravit. V tomto smyslu pracoval v Londýně jako politický tajemník Beneše. Nadále vystupoval jako oblíbený komentátor českého vysílání BBC, vystupoval tam pod pseudonymem Pavel Svatý. Jako komentátor prosazoval právní kontinuitu Československa, autoritu presidenta Beneše a potrestání všech zrádců a kolaborantů. Mimo to byl ještě od roku 1942 jmenován členem Právní rady (plnila v zahraničním státním zřízení funkci Nejvyššího správního soudu).



Období mezi 25.8. – 22.9. 1944 strávil Drtina v Moskvě na poradách. Z Moskvy nadále probíhaly jeho projevy pomocí rozhlasu. V době Slovenského povstání byl v Bánské Bystrici, mj.byl navštívit i druhou brigádu na frontě, na vojenském velitelství gard apod. Do Anglie se vrátil 4.prosince 1944.

Po skončení války se roku 1945 jako člen ČSNS stal jedním z nových politických vůdců, podílel se však na budování polydemokratického režimu Národní fronty.

Nadále se Drtina účastnil politických jednání v Moskvě mezi čs.a moskevskou emigrací . Poté byl v Košicích, kde se stal jedním ze spolutvůrců Košického vládního programu. Do Prahy se vrátil 10.4.1945. Po Hitlerově smrti se stal členem předsednictva Národně socialisté strany a poslancem Národního shromáždění. V listopadu 1945 se stal ministrem spravedlnosti. V otázce Němců a Čechů vyjadřoval mínění, které bylo až fanatické ( již v květnu 1945 se v prvním pražském projevu hlásal: Musíme začít s vyháněním Němců. ) Byl přítomen u žaloby nacistů v Norimberku. Pak se konaly volby a Klement Gottwald se ujal iniciativy vyjednávání o nové vládě. V důsledku sílícího tlaku KSČ se situace ve státě vyhrocovala a Drtina se stával jedním z hlavních odpůrců nastolení komunistického režimu. Marschallův plán – původně do Paříže delegace jet měla, ale na nátlak Stalina nakonec neodcestovala. Drtina a spol. samozřejmě referovali o jednáních v Moskvě a že podlehli nátlaku Stalina nejen oni, ale i celá vláda v Praze. V národě z toho bylo velké zklamání – vlastní ztráta hospodářská, česká veřejnost vycítila ve Stalinovi i hrozbu do budoucnosti ale hlavně naši izolaci od Západu. Drtina chtěl poté odejít z Gottwaldovi vlády, chtěl odejít v dobrém, aby si zajistil klid, kdyby odešel dobrovolně. Uvažoval tak, že kdyby zůstal ve vládě neubrání se dalším konfliktům – proto, když se vrátil z dovolené, chtěl dopracovat a dořešit jenom ty ,,resty,, co mu zbývaly a nevyvíjet žádnou politickou aktivitu. Na schůzi strany, se vedení dohodlo, že o současné situaci by měli vědět důstojníci armády. Informovali je, mluvčím byl Petr Zenkl, který se obával, že dojde ke krizi. 22466oku41yfe1p

10.9.1947 byl na Drtinu neúspěšně proveden atentát ( tzv.krabičkový atentát), stejný balíček dostali také předseda strany P.Zenkl a ministr zahr.věcí Jan Masaryk. (nikomu se nic nestalo).

11.10. Drtina na večeři u přátel zjistil, že vedení KSČ a vedení soc.dem.strany se v den předtím dohodly na společném aktuálním programu a uzavřely tak zvláštní blok, dvou socialistických stran. Pakt podepsali Gottwald, Slánský, Kopecký a za druhou stranu Fierlinger, Tymeš a Vilím.



Na podzim 1947 se udály změny ve složení vlády, která se ustavila v červenci 1947 po volbách. Změny posílili pozici KSČ ve vládě. Bylo to provázeno zvláštními akcemi ze strany komunistů ( např. vpád tajné policie do úřadoven náměstka předsedy vlády Ursinyho ). Ursiny poté odešel. Přelom roku 1947-48 byl ve znamení veliké nejistoty v tom co se bude dít. Komunisté v té době měli jasně navrch. Dokonce i president Beneš projevil pro něj zcela neobvyklý pasivismus a velké starosti o celý základ společenského života. Další vážnou příčinou, která posílila odpor ke komunistické straně bylo zasedání kominformy v Miláně. Zprávy z něj otřásly i čs.dem.stranami a tak v polovině ledna 1948 převládlo mezi demokratickými stranami přesvědčení, že další kompromisy s komunisty jsou vyloučeny. Toto sjednocení demokratických stran se začalo projevovat a uplatňovat ve vládě i v parlamentu. 20.ledna přijel do Prahy britský velvyslanec Dixon. Při rozhovoru s Drtinou řekl, že komunistická internacionála opravdu proti demokratickým stranám chystá a dodal, že to britové mají obavy, že brzo dojde k pokusu o nastolení diktatury komunistické strany. Další příčinou bylo jednání o zvýšení platů, komunisté nechtěli státním zaměstnancům přidat, ačkoli sami rozhazovali jak mohli. Komunisté zneužívali státní policii k terorizování a zastrašování stranických funkcionářů. V polovině února se vedení demokratické strany rozhodlo podat demisi. Demise byla uskutečněna 20.2.1948. Po demisi demokratických ministrů spoléhajících na presidenta Beneše vyústila vládní ve vítězství KSČ.

25.2.1948 tohoto dne Beneš podruhé odmítl přijmout Krajinu ( generální tajemník národně socialistické strany ). Bylo to nezvyklé chování, protože předtím přijal komunistické straníky. Beneš totiž nejprve podpořil vystoupení demokratických ministrů, kteří podali demisi, posléze však podlehl komunistickému nátlaku a jmenoval nadiktovanou vládu Klementa Gottwalda. Dne 28.2.1948 se pokusil Prokop Drtina neúspěšně o sebevraždu. Roku 1953 po 5 letech strávených ve vazbě byl odsouzen na 15 let za vlastizradu. Po 7 letech byl ale amnestován a pracoval jako pracovník knihovny Nár.technického musea v Praze. V roce 1969 byl rehabilitován. V roce 1975 byl na základě odvolání prokurátora novým rozsudkem odsouzen se zpětnou platností pro podvracení republiky k 6 letům vězení a propadnutí svého majetku. kf466o2241yffe