Moliére 1622 – 1673

15.1. 1622 se zámožnému pařížskému měšťanovi Jeanu Poquelinovi narodil prvorozený syn, který dostal jméno Jean – Baptiste a který se měl podle otcova přání stát jeho nástupcem v čalounickém obchodě. Ctižádostivý Jean Poquelin si koupil roku 1631 úřad královského komorního čalouníka, a protože chtěl tuto funkci předat v budoucnu i svému synovi, poslal Jeana – Baptista roku 1632 na vychování do jezuitské koleje. Roku 1640 se mladý Poquelin přátelil se skupinou tzv. libertinů. Seznámil se tu především s Béjartovými což pro něj mělo převratné důsledky. Roku 1643 se zřekl funkce královského komorního čalouníka a na otci si vymohl podíl z matčina dědictví a založil spolu s přáteli vlastní divadelní společnost – „Skvělé divadlo“.

„Skvělé divadlo“ zahájilo činnost 1. Ledna 1644, ale po dvouletém živoření se rozpadlo a jeho ředitel, který z ohledu na váženou měšťanskou rodinu přijal pseudonym Moliére, se dostal do vězení pro dlužníky. Roku 1645 se připojili Moliére a Béjartovi k italské herecké společnosti, s níž odjeli na divadelní turné na venkov. Někdy kolem roku 1650 se stal ředitelem této společnosti a zároveň psal pro ni i divadelní hry, z nichž se však zachovaly buď jen názvy, nebo opisy pořízené pravděpodobně herci nebo diváky.

Na počátku 70. let 17. st. byl Moliére na vrcholu svých tvůrčích sil, opouštěly ho však síly fyzické. Jeho zdraví bylo vážně podlomeno pokročilou tuberkulózou. Jeho přátelé mu radili, aby nechal divadla, ale on tomu nevěnoval pozornost. Jeho zdravotní stav se stále zhoršoval a 17. února 1673 když hrál silně a často kašlal, stěží dokončil poslední výstup, a když vyslovil doktorský slib „juro“, byl zachvácen jakousi křečí a musel být z jeviště odnesen domů. Tam dostal chrlení krve a zemřel bez lékařské pomoci a bez posledního pomazání, protože kněží, pro kterého poslala jeho žena, odmítli za ním přijít.

Herec La Grange, který vedl deník Moliérovi společnosti, zapsal toho dne do svého rejstříku: „Dnešního dne, kolem desáté hodiny večerní, zemřel pan de Moliére ve svém domě v Richelieuově ulici. Trápila ho rýma a plicní zánět, takže si pan de Moliére touto velkou námahou roztrhl v těle nějakou žílu a žil už pak jen asi půl nebo tři čtvrti hodiny“.