Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Albert Einstein

Albert Einstein

Albert Einstein a pojem teorie relativity jsou jedno a totéž. Jeho teorie je základem nového obrazu světa. “Otec nového věku fyziky“, který se narodil 14. března 1879 v Ulmu jako syn židovských rodičů a zemřel 18. dubna 1955 v Princetonu, sám osobně zůstal vždy skromným a přívětivým člověkem. Místo toh, aby se sám cítil být géniem, za kterého ho považoval celý svět, dával tuto známou odpověď: “Nemám zvláštní nadání, jsem jen

vášnivě zvědavý.“

Ve skutečnosti je slavným příkladem toho, jak zdánlivě neúspěšný člověk může mít úspěch. Úplně “selhal na škole a ve studiích“ – což ostatně mělo své důvody i nezávisle na jeho schopnostech – a také jeho




profesionální dráha byla zpočátku skromná. Jeho životní krédo znělo: “ Fantazie je důležitější než znalosti.“ A právě toto krédo ho spolu s epochálním myšlením dovedlo k teorii relativity.

Vyrůstal v Mnichově, studoval v Curychu a v roce 1902 přijal místo v patentovaném ústavu v Bernu, kde zůstal sedm let a ve svém volném čase psal svoji doktorskou práci nové určování velikostí molekul a své pojednání Elektrodynamika částic v pohybu. Jak později vyprávěl svému příteli, nápad dostal, když se jednoho dne ráno probudil. Tímto nápadem byla teorie relativity – potřeboval však ještě několik desetiletí, aby ji propracoval a aby se prosadila. Tvořily ji dvě otázky: “ Jak se chovají přírodní zakonitosti ve volném prostoru?“ a: “Co se stane, když poběžím za světelným paprskem a nakonec ho dohoním?“. Odpověď zní: “Čas a prostor nejsou žádné od sebe se odlišující veličiny, ale společně tvoří jednotu čtyř rozměrů.“

Svoje úvahy nazval “teorií relativity“, protože: “Při úvahách o problémech časoprostoru jsem poznal, že prostor, čas a hmota jsou pouhé relativní pojmy, to znamená, že platí vždy jen ve vztahu k příslušnému subjektu.“

Od té doby je tato úvaha shrnuta do známého Einsteinova vzorce: E=mc2 (energie se rovná hmotě násobené čtvercem rychlosti světla). Hmota tělesa je závislá na jeho rychlosti, mezi hmotou a energií existuje úzká souvislost. Jeho teorie byla definována i takto: “ Zrušil antitezi mezi hmotou a energií tak, že hmotu označil za zamrzlou energii a energii za zkapalněnou hmotu.“ heslovitá zkratka této definice zní: “Zakřivený prostor a ohnutý čas.“

Když se 33 let po formulování jeho vzorce v roce 1938 Otto Hahnovi společně s Fritzem Strassmanem a Lise Meitnerové v Berlíně podaří rozštěpit uranové jádro, nezačíná tím pouze “atomový věk“, ale znamená to i praktické potvrzení Einsteinovy teorie: jen s malým množstvím hmoty je možno vytvořit velké množštví energie. První atomová bomba v roce 1945 to demonstruje tím nejdrastičtějším způsobem.

mezi těmito lety leží období, v němž se Einstein po profesuře v Curychu, Praze a Berlíně, po získání Nobelovy ceny a po emigraci v roce 1933 stal světoznámým mužem a je

- 12 -

po Newtonovi považován za nejvýznamnějšího fyzika. Do tohoto období spadá i “Einsteinovo drama“ a “prohřešení fyziků“. Einstein se 59499ebi18jnl4x

později obvinil sám: “ve svém životě jsem se dopustil velké chyby, když jsem podepsal dopis prezidentu Rooseveltovi, ve které jsem doporučoval výrobu atomových bomb.“ – právě on, celoživotní pacifista! Avšak v roce 1939 k tomu cítil povinnost vzhledem k nebezpečí, ohrožujícímu světový mír, a vzhledem k loajalitě vůči




Americe, jejímž občanem se mezitím stal. Až do smrti ho tížily výčitky svědomí – tím větší, že se tehdejší obava před německou atomovou bombou zakládala na omylu: němečtí vědci

nikdy nepracovali na výrobě atomové bomby.

V Americe, v Princetonu, ho sice také uctívali a byl slavný, ale nikdy se zde necítil jako doma. V roce 1950 se přiznal své snaše: “ Teď už tady v Americe žiji 17 let, aniž bych si osvojil cokoliv z mentality této země.“ Podobně jako celou řadu emigrantů ho trápil stesk po Evropě, avšak cítil se být příliš starý na návrat zpět.

V roce 1952 odmítl i nabídku stát se prezidentem státu Izrael. po celý svůj život se necítil být dostatečně silný pro zvládnutí politických úkolů.

Svůj volný čas věnoval hudbě a jachtingu. Byl dvakrát ženatý. Když zemřel, celý svět ho uctíval jako “muže století“.

Celá řada antieinsteinovců, které nelze brát vážně, ale i těch, které je nutno vážně brát, se od jeho smrti pokoušelo vyvrátit teorii relativity a tvrdí, že ji vyvrátili. Za seriózní se – alespoň z dnešního hlediska – považuje formulace, že fyzika po Einsteinovi sice jeho teorii a světový názor nevyvrací, ale dále je vyvíjí, obměňuje a modifikuje na základě jeho vlastních poznatků a s jeho nevysloveným dodatkem, že se vstřícně staví vůči jejímu dalšímu rozvoji “branou, kterou sám otevřel“. S tímto modifikovaným a “modernizovaným“ Einsteinem jsou

spojována především jména anglických fyziků Stephena Hawkinga a jeho učitele Rogera Penrosa. Rozhodujícím bodem, ve kterém dnes dochází k diskusi mezi vědci, je skutečnost, že “obě velké teorie jsou úchvatné a tvoří pilíře dnešní fyziky“ (tedy kvantové mechaniky a obecné teorie relativity), každá z nich sice podložena výsledky “velice podrobných pokusů“ na druhé straně se však zvláštním způsobem “vzájemně nesnášejí“. Celý “posteinsteinovský“ obraz světa je dnes příliš v pohybu a diskutuje se o něm do té míry, že by bylo nemožné předložit zde definitivní názor. bn499e9518jnnl

V projevu z třicátých let, jehož zvukový záznam existuje, tehdy Albert Einstein formuloval své zásadní osobní vyznání víry v hlubokou humanitu a duchovní sílu.