Jan Uher 1891-1942

Jan Uher se narodil 28.ledna 1891 v centru Hané, v Prostějově. Jeho otec byl zámečnickým pomocníkem v továrně a matka šila papuče. Přes hmotný nedostatek byla atmosféra v rodině podivuhodnou směsicí přísnosti a lásky. 36427lmu76ysg7l

Z vysvědčení z národní školy je patrné, že se Uher orientuje stále více humanitním směrem. Uhrův zájem o oblast krásné literatury ukazuje řada zachovaných básní a menších próz. V době jeho učitelování a studia na filosofické fakultě v Praze je patrný i sklon k žurnalistice. Toto svědčí o Uhrově schopnosti přesného pozorování, o jeho objektivitě i kritičnosti, a smyslu pro problémy všedního lidského života.

Předchozí učitelská praxe ovlivňuje výrazně jeho teoretické začátky. Popudem k první rozsáhlejší práci „Problém kázně“ byly učitelské zkušenosti z národních i měšťanských škol na Hané, kde Uher působil. Usiluje zde o moderní pojetí kázně.

Na přímluvu svého někdejšího spolužáka se stal Masarykovým osobním knihovníkem a strávil na Hradě 2 roky. Jako stoupenec Masaryka přijal za své Masarykovo filosofické krédo, jeho pojetí humanity, demokracie, morálky a náboženství. Demokracie v tomto pojetí má být nejhumánnějším a nejspravedlivějším řádem, který jedině tvoří důstojný rámec životu svobodných občanů. K obětavé službě celku je třeba vést člověka už od nejútlejších let. Proto je také kladen tak velký důraz na školu, která má být nejvyšší služebnicí a mravní záštitou demokracie, její oporou a vychovatelkou opravdových demokratů. Škola představuje významnou politickou sílu a učitelova činnost je nenahraditelným občanským posláním.

Po promoci Uher nastupuje jako referent v ministerstvu školství. Vystupuje proti pojetí pedagogiky, založené především na standartizaci učebních výsledků, na samostatnosti a samoučení žáků. Odmítá pokusy o automatický přenos cizích modelů, odmítá reformu pouze organizační, žádá hlubokou reformu obsahovou, která by odpovídala jisté ideové koncepci, a současně s tím žádá reformu učitelského vzdělání. Uher se pokoušel postihnout vztahy mezi vzdělávacími systémy a společenským životem. V pojetí školy se Uher zaměřuje především na její funkci výchovnou, jejímž centrem má být občanská výchova. Dalšími významnými principy výchovy byly ruční práce a žákovská činnost. ms427l6376yssg

Nejrozsáhlejším Uhrovým spisem je „Středoškolský student a jeho svět“. Je to rozsáhlý průzkum vztahu k hodnotám, názorů a postojů adolescentů, k němuž Uher sbíral materiál téměř 8 let. Práce vychází z metody dotazníkové, je však doplněna i řadou deníků a dopisů o nejdůvěrnějších problémech, které dali Uhrovi jeho žáci k dispozici. Z tohoto díla je patrný Uhrův humanismus a láska k mladým lidem, jeho představa o učiteli jako o moudrém, vzdělaném vůdci, rádci a příteli mládeže.

Výchova učitelských osobností byla středem Uhrova zájmu, neboť učitel je ten, kdo je centrem výchovy, kdo dává ducha škole a výchově. Kladl důraz na to, aby učitelé byli osobnostmi široce i hluboce vzdělanými, mravně opravdovými, občansky odpovědnými, stále prohlubujícími své životní a filosofické názory.

Ve vězení si v duchu koncipuje kapitoly svých budoucích knih. V té době ho zajímá především psychologie dítěte. Uhrovi bylo povoleno psát své poznámky do sešitu a tak vzniklo Uhrovo snad nejrozsáhlejší dílo „Vývojová psychologie“.