Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

František Ladislav Čelakovský (1799-1852)

František Ladislav Čelakovský (1799-1852)

František Ladislav Čelakovský pocházel ze Strakonic. Narodil se v roce 1799. Jeho otec byl tesař. Po nedokončených studiích (v Českých Budějovicích byl vyloučen pro nedovolenou četbu Husovy Postily, pak přešel do Lince a do Prahy) se živil Čelakovský několik let jako vychovatel v Praze a studoval přitom slavistiku a lidovou poezii. Později se stal redaktorem, redaktorského místa byl však zbaven pro kritickou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli Poláků. Konečně byl roku 1841 povolán za profesora slavistiky do Vratislavy, kde zemřel roku 1852.

Jako básník projevil Čelakovský především nadání pro poezii ohlasovou, tj. pro tvorbu připínající se k nějakému vzoru, jehož ideový i tvarový základ si dovedl podivuhodně osvojit a na nějž dovedl tvůrčím způsobem navázat, takže „v duchu“ cizího díla vytvářel vlastní samostatné básně. To byl do jisté míry postup příznačný pro evropský klasicismus. Čelakovský se však nesoustředil ve svém zralém díle na antiku, nýbrž na lidovou píseň. Naznačují to již některá čísla jeho prvotiny Smíšené básně (1822), námětově i tvarově různotvárné a obsahující čísla složená prozódií přízvučnou i časoměrnou.

Lidové písně Čelakovský soustředěně studoval již od středoškolských studií, kdy je pobíral na českém venkově. Výsledkem hlubokého zájmu o hodnoty lidové poezie byl trojdílný soubor Slovanské národní písně (1822-1827), kde byly české a slovenské písně otištěny v původním znění, ale písně jiných slovanských národů byly v překladech) a po létech sbírka přísloví Mudrosloví národu slovanského ve příslovích (1852).

Studium lidové písně přesvědčilo Čelakovského o jejích vysokých ideových i tvárných hodnotách a přivedlo jej k myšlence vytvářet její „ohlasy“. To našlo pochopitelně velikou odezvu v tehdejším českém vlasteneckém prostředí, které vidělo ve venkovském lidu spojence svých snah. Jako zralý umělec uskutečnil tento záměr v Ohlasu písní ruských (1829), inspirován ruskou lidovou poezií, především bylinami. Kniha vznikla pod bezprostředním dojmem vítězství ruských vojsk nad Turky. Ve sbírce převažuje epika jejímiž hrdiny jsou především lidový bohatýři bojující s nepřáteli vlasti. Jiného rázu je druhá Čelakovského sbírka ohlasové poezie, Ohlas písní českých (1839). Zde má naprostou převahu lyrika, hlavně milostná, často žertovná a satirická. Z epických skladeb je nejdůležitější balada Toman a lesní panna a historická skladba Prokop Holý.

O Čelakovského umění vytvářet písně opravdu v duchu lidovém duchu svědčí nejlépe to, že některé básně z jeho Ohlasu písní českých znárodněly. Význam Čelakovského Ohlasů je nutno vidět i v nové veršové formě.Verš zde vybočuje z rámce mechanicky chápané přízvučné prozódie, rozložení slovních přízvuků není již jednotvárné a ani počet slabik není vždy stabilní.Čelakovský se opřel o autoritu lidové písně. Znárodnění písní Čelakovského bylo podporováno i tím, že tvořily součást společenského zpěvu, který pěstovala vlastenecká společnost na svých zábavných schůzkách ( tzv.dýcháncích ). 56511fdm86luy6p

Další z jeho dělRůže stolistá – dvojdílný cyklus shrnující 100 básní stejné

formy

Kvítí - cyklus časoměrných epigramů

Literatura krkonošská, Patrní dopisové nepatrných osob – du511f6586luuy

- literární satira