Životní prostředí
Životní prostředí v České republice
Životní prostředí v České republice je věcí dle mého názoru stále více aktuální. Proč? Otázkami souvisejícími se životním prostředím se začíná v dnešní době zabývat stále více lidí,kteří již pochopili závažnost problému zvaného znečištěním životního prostředí.Náš stát patří mezi zhruba asi třicet nejvyspělejších zemí světa,které jsou bohužel charakteristické nejen svou vyspělostí,ale zároveň také úrovní znečištění svého životního prostředí.Ve vyspělých zemích západní Evropy si lidé uvědomili význam ochrany životního prostředí dříve než u nás,a proto zde platí již dnes mnohem přísnější zákony na ochranu životního prostředí než u nás.Proč tomu tak je? Tuto a jiné otázky související s životním prostředím státu, ve kterém žijeme jsem si položil a v této práci bych chtěl alespoň nastínit možnosti jejich zodpovězení.
Ekologické normy platící v naší zemi stále nejsou dostatečně přísné.Toto však není vždy způsobené jen špatnou prací našich zákonodárců ale i jinými faktory.Stejně jako například deregulace nemohly být provedeny v jediný den,protože by způsobily obrovské sociální otřesy,nemohou být přísné klausule v oblasti ekologické vydány v okamžitou platnost.Mohlo by se nám totiž stát něco velmi nepěkného.Veškeré energetické podniky by totiž musely okamžitě ukončit svou činnost,na silnice by nemohla taktéž velká většina automobilů a většina průmyslových podniků by neunesla výši ekologických pokut,jež by je potkaly.
To,co jsem napsal v předcházejících větách,by způsobilo okamžitý kolaps celého národního hospodářství.Z toho bohužel vyplývá nutnost celý proces ozdravění životního prostředí provést velmi pozvolna a ne vždy dostatečně účinně.Při prosazování příslušných opatření narážíme již dnes na velké lobbystické kampaně,které směřují zcela opačným směrem,než je zájem obyčejných lidí.
Jedním z největších problémů životního prostředí České republiky představuje činnost energetické soustavy elektrárenského podniku ČEZ.Zhoršení ovzduší způsobené tímto podnikem je znatelné především v oblasti severní Moravy a severních Čech,kde jsou v činnosti tepelné elektrárny.Společnost snížila emise určitých plynů dokonce na 1/3 množství z roku 1989,ale ani to se mi nejeví být dostatečným vzhledem k rostoucí spotřebě a tím i výrobě elektrické energie.Problém rostoucí spotřeby se snažila řešit již komunistická garnitura,která nestačila dokončit stavbu jaderné elektrárny Temelín.Několik bloků Temelína by v podstatě dokázalo vyřešit problém energetické koncepce státu,kdyby se zde neobjevily problémy v oblasti financování a poslední dobou též problémy v podobě ekologických aktivistů.Rozpočet dostavby se zvýšil téměř na dvojnásobek oproti původnímu plánu.Proto lze pochopit odpor lidí proti dostavbě.Ekologičtí aktivisté si dle mého názoru dostatečně neuvědomují problémy spojené s výrobou elektřiny.Existují zde jen dvě řešení.Buďto riziko havárie jaderné elektrárny (které je podle mně při dodržení bezpečnostních předpisů velmi nízké),nebo neustálé znečišťování okolí emisemi,jež nikdy nelze (obzvláště při používání nekvalitního hnědého uhlí) účinně při velkém objemu výroby odstranit.Já osobně bych upřednostnil energetický systém Francie založený právě na jaderných elektrárnách,který je mnohem přínosnější vzhledem k životnímu prostředí. 32889dns42osf3t
Poslední dobou mám obavy z rostoucího množství odpadů,jež se u nás projevovat především v poslední době.Velká většina spotřebních výrobků je dodávána v obalech,které končí na skládkách a nejsou vůbec recyklovány.V některých městech jsou sice k vidění určité aktivity vedoucí ke třídění odpadů.Jednou jsem se však stal svědkem podívané,která mě zcela znechutila a připomněla mi Kocourkov.U tří barevných popelnic na různý odpad zastavilo postupně jedno popelářské auto a pracně roztříděný odpad skončil na jedné hromadě.Možná jsem viděl porušení zákona,každopádně jsem přišel o ideu ekologického chování technických služeb.Průmysl industriálních zemí a tedy i České republiky je postaven na využívání neobnovitelných zdrojů energie,obzvláště fosilních paliv v podobě ropy,uhlí a zemního plynu.Z těchto surovin se získávají plasty,které jsou výhodné pro člověka tím,že nepodléhají korozi jako například železo,nebo hnilobě jako látky organického původu.Mají i spoustu jiných velmi užitečných vlastností.Vše má ale své pro i proti.Plasty jsou pro přírodu samotnou téměř neřešitelný problém.Kdysi jsem se dozvěděl,že například sáček od mléka se rozkládá v přírodě tisíc let.A kolik plastů bylo vyrobeno jen za posledních padesát let?Kolik z nich bylo zrecyklováno? Velmi málo.V zemích,kde neplatí přísné zákony pro nakládání s odpady,se tyto hromadí na skládkách a nemají další uplatnění.K těmto státům patříme bohužel i my.Po revoluci byla snaha zavést distribuci mléka ve speciálních skleněných odlehčených lahvích.Tento pokus trval asi rok a poté ovládly pulty našich prodejen staré známé sáčky,tentokrát jen trochu vylepšené.V této souvislosti si kladu otázku:Proč vláda daňově nezvýhodnila producenty potravin balených v návratných obalech?
Mnoho problémů je způsobeno chováním samotných lidí,zatížených desítkami let komunistické výchovy,která problémy životního prostředí ignorovala,nebo je řešila jen velmi sporadicky.V kapitalistických státech jsou lidé již několik desítek let vedeni k ekologickému chování nejen ve škole,ale i vládou prostřednictvím rozumné daňové politiky.Výchova a myšlení lidí je však věc s velmi dlouhodobým účinkem a nějaké výsledky činnosti působení v oblasti ekologie se projeví až s nadcházejícími generacemi.Také čeští lidé se budou muset naučit preferovat zisk dlouhodobý před krátkodobým a hledět více do budoucnosti.
Rád bych zde vyjádřil své obavy z moci nadnárodních korporací,jež začínají mít i v naší zemi velký vliv.Může se totiž stát,že šéf společnosti mající obrat desetinásobně vyšší než je GDP naší země získá dojem,že by se též měl podílet na vládě,která mu více či méně zasahuje do podnikání.Z toho vznikne lobby,která bere v potaz jen svůj zisk.To můžeme vidět u některých asijských států,ve kterých podniky u nás velmi „ekologické“ hrubě narušují čistotu prostředí.
Problémy s odpady a znečištěním ovzduší nejsou jediné,které škodí životnímu prostředí naší země.Připadaly mi nejvíce závažné a proto jsem o nich hovořil šířeji.Uvědomuji si však i další velké problémy a doufám,že se nám je podaří vyřešit a tím zlepšit stav přírody kolem nás. ns889d2342ossf
2. Co by se mělo udělat ke zlepšení životního prostředí v ČR?
Životní prostředí našeho státu není bohužel v nejlepším stavu,dokonce ani ve stavu přijatelném pro většinu lidí.Na svou nespokojenost mají plný nárok.Vždyť v žebříčku zemí s nejvíce znečištěným životním prostředím patříme téměř na vrchol a co se týče zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,kam již několik roků patříme,nemáme v tomto ohledu téměř „konkurenci“.Na ochranu životního prostředí sice existuje Ministerstvo životního prostředí,jehož snaha o dobrou práci bývá bohužel překažena průmyslovými lobbyisty,jež mají zájem jen na ziscích svých firem.Rád bych se proto zmínil o některých svých návrzích na zlepšení životního prostředí.
Jedním z velkých problémů je znečištění ovzduší.Oproti letům před rokem 1989 je v některých aspektech menší,ale jinde zase větší.Mírně se snížilo znečištění způsobené elektrárnami a teplárenskými společnostmi.Toto znečištění se snížilo bohužel jen mírně a často pouze lokálně,zejména tam,kde následky byly nejvíce viditelné a na lidské zdraví negativně působící .Akciová společnost ČEZ podniká od určité doby kroky k zefektivnění své činnosti,ale ty se mi nezdají být dostatečné.Myslím si,že by mělo být odsířeno mnohem větší množství elektráren a nejen ty v severních Čechách.Velké dilema poslední doby není stále dořešeno,totiž stavba jaderné elektrárny Temelín. Dostavět,či nedostavět? Já se řadím k příznivcům co nejrychlejší dostavby této „stavby století“.Jak jsem se nedávno dočetl,jediný den nynější činnosti stojí 10 milionů korun a proto si myslím,že nedostavění by přišlo draze nejen ČEZ,ale i nás,jako daňové poplatníky,protože tato akciová společnost je dosud ze značné části v držení Fondu národního majetku.Dle mého názoru je třeba JETE dostavět,protože náš stát neustále vykazuje rostoucí spotřebu elektrické energie,kterou současná energetická soustava brzy nebude moci pokrýt.Zde máme jen tři možnosti řešení.První možností a možností ekologicky nejvíce přínosnou je snížit potřebu elektrické energie v průmyslu pomocí užití nových,energeticky méně náročných technologií a v domácnostech například pomocí užití energeticky úsporných zářivek.(Tyto zářivky bohužel nejsou u nás daňově zvýhodněny.Myslím si,že by měly být nejen osvobozeny od veškerého zdanění,ale také by měly být dotovány ze státního rozpočtu prostřednictvím financí určených Ministerstvu životního prostředí.) Druhou cestou je při rostoucí spotřebě pokrýt poptávku pomocí přístavby dalšího bloku k některým tepelným elektrárnám.Vhodnou se zdá být elektrárna v Dětmarovicích při použití paliva černého uhlí.Tato varianta však ani při úplném odsíření není zcela ekologicky nezávadná,protože i přes odstranění oxidů síry,popřípadě i dusíku zde stále zbývá obrovské množství oxidu uhličitého,jenž působí skleníkový efekt a jiné problémy. Třetí možností a podle mého mínění také nejlepší je dostavba JETE.Tato elektrárna,nejen že pokryje narůstající poptávku,ale zároveň bude ekologicky nejčistější.Důležité je ale důkladné splnění všech bezpečnostních norem platících v Evropské unii.Ve Francii mají s používáním jaderné energie dobré zkušenosti,což dokládá také skutečnost,že téměř polovina veškeré energie je vyprodukována právě atomovými elektrárnami.Na druhé straně si myslím,že i přesto by měli být lidé bydlící v bezprostřední blízkosti Temelína peněžně odškodněni za potenciální riziko úniku radioaktivních materiálů.
Dalším velmi závažným problémem je znečištění ovzduší,které má svůj původ v silničním provozu.Auta na našich silnicích mají zhruba dvojnásobný průměrný věk než auta jezdící ve vyspělých zemích Evropské unie a ve velké většině nejsou vybavena katalyzátory,což je poznat obzvláště ve velkých městech,ve kterých se někdy téměř nedá dýchat.Řešením je podle mě poskytování slev na nové automobily za předpokladu sešrotování auta starého.U podniků lze řešit problém odpadních plynů povinností mít odlučovače.
Neméně poškozené jsou naše vodní toky,jež ničí průmyslová činnost.Zde není špatná myšlenka povinnosti podniků nabírat vodu z řeky níž po proudu,než je vypouštěna.
Dalším problémem jsou odpady,kterých stále přibývá spolu s rostoucím způsobem konzumního stylu života.Odpady by měly být důsledně recyklovány,myslím si že správné by bylo dostatečné daňové zvýhodnění firem,které poskytují zákazníkům možnost odevzdat použité obaly k recyklaci.Ve vyspělých ekonomikách to bývá běžné,dokonce myšlení lidí tam bývá pokrokové,že zákazníci upřednostňují firmy dbající na recyklaci.
Zmínil jsem se zde jen o problémech,které se mi zdají být nejpalčivější a proto bych je (mít tu možnost ) rád řešil.Doufám,že se mi podařilo alespoň nastínit řešení,které bych prováděl.
3. Životní prostředí v místě bydliště
Životní prostředí v místě bydliště si dle mého názoru zasluhuje věnování větší pozornosti,než tomu bylo doposud.Když nepočítám dobu strávenou v práci a cestou tam a zpět,tak člověk opravdu prožije většinu svého života v prostředí svého bydliště.Toto životní prostředí má dle mého názoru podstatný vliv na každého z nás,ať již vliv fyzický či psychický.Jelikož pocházím z Ostravy,která je průmyslovým centrem severní Moravy,uvědomuji si možná více než lidé z jiných regionů České republiky naléhavost řešení problémů spojených s oblastí životního prostředí.Právě o životním prostředí v bývalém „ocelovém“ srdci republiky bych chtěl psát ve své úvaze na toto téma.
Co se vlastně skrývá za pojmem „ocelové“ srdce republiky? Tento pojem je vcelku výstižný,protože vystihuje podstatu zdejšího průmyslu a bohužel nastiňuje i charakter životního prostředí města i okolí.Za období minulého režimu bylo Ostravsko strategicky významnou oblastí a takto na něho bylo pohlíženo.Bylo třeba stále více oceli i zbraní pro celý Varšavský pakt a idea čistého životního prostředí zůstávala poněkud stranou mocenských zájmů.Přímo na území města byly vybudovány mnohé doly a dokonce postavena koksovna,která nejen hyzdila vzhled centra města,ale ještě donedávna obtěžovala obyvatele Ostravy jedovatými emisemi.Těžní věže,kam se člověk podíval,také nepůsobily příliš dobře na psychiku lidí,kteří nazvali město „Černou Ostravou“.
Tyto doby jsou dnes již naštěstí pryč.Na druhou stranu nám nezbývá než konstatovat,že životní prostředí se v našem městě nejen příliš nezlepšilo,ale v některých případech se dokonce zhoršilo.Co se změnilo k dobrému?Mně se především líbí to,že se naše město může konečně pochlubit tím,že v jeho centru už konečně nejsou k vidění těžní věže v plném provozu.Nedávno byla dokonce stržena těžní věž dolu Zárubek.Rád bych pochválil společnost OKD za to,že uchovala na památku alespoň důl Anselm na Landeku,z něhož udělala historické muzeum.Životnímu prostředí města prospělo také odstranění koksovny Karolina z centra,z čehož měli radost určitě nejen obyvatelé Ostravy-Fifejd,ale i blízkého okolí.Radost lidí bohužel netrvala zas až tak dlouho.Na místě bývalé koksovny zjistili pedologové zamoření půdy až do hloubky dvou metrů!!!A tak jsme svědky již několik let trvajícího úsilí o dekontaminaci půdního svršku,která stála a ještě bude stát mnoho finančních prostředků.Dalším příkladem hrubého zacházení s přírodou je existence kališť,která zde zanechala jako výsledek své činnosti společnost Ostramo,dnes Ostramo-Vlček.Tato společnost nejen že své jedů plná kaliště nezlikvidovala sama,ale dokonce nedokázala zužitkovat pomoc státu na jejich likvidaci určenou.A tak nám stále hrozí nebezpečí toho,že odpady proniknou do spodních vod,kde mohou způsobit katastrofu.Další velké nebezpečí pro životní prostředí vychází paradoxně právě ze zavřených dolů.Proč? V době funkčnosti jsou u hlubinných dolů v činnosti mohutné větráky,které odsávají nebezpečné důlní plyny.Tato zařízení nejsou po uzavření dolu v chodu,což se může projevit koncentrací methanu na nebezpečné mezi,za kterou může nastat mohutná podzemní exploze.Nedávno dokonce v samotném centru unikal methan v koncentraci nebezpečné člověku,který by si zde chtěl zapálit cigaretu.Tato cigareta by zřejmě byla jeho poslední.V této oblasti se ukázalo,že není dobré vždy slepě důvěřovat odborníkům ze Západu.Belgický expert prohlásil zavřené doly za bezpečné a OKD mu uvěřilo i přes protesty svých vlastních odborníků.A tak dnes otázka mohutného podzemního výbuchu zůstává otevřená a my můžeme jen doufat,že nedojde k nejhoršímu.
Problémem vzniklým teprve v dnešní době je velké znečištění ovzduší exhalacemi z automobilů.Tato vozidla bohužel nesplňují nejpřísnější normy Evropské Unie,které u nás zatím nelze zavést z důvodu stáří automobilů jezdících po našich cestách.Jejich průměrný věk se bohužel pohybuje okolo 14 let a čistota výfukových plynů je úměrná době výroby.Takže o nějakých katalyzátorech výfukových plynů zde nemůže být ani řeči.V době minulého režimu „smradila“ auta sice stejně,ovšem na druhé straně byl počet osobokilometrů najetých prostřednictvím osobních vozů asi o polovinu menší.V dnešní době je jízda autem atraktivnější nejen z důvodu působení reklamních kampaní jednotlivých výrobců,kteří si velmi účinně hrají s naším podvědomím,ale i z důvodu stále hůře a především dráže fungující městské hromadné dopravy.Proto velmi nesouhlasím s údajně velmi ekologickou reformou Ostravského dopravního integrovaného systému,která měla za následek pravý opak.Jedině určitá úspora peněz je pozitivním důsledkem reforem.Na druhé straně „výhody“ tohoto systému psychicky neuneslo mnoho lidí,jimž se několikanásobné přesedání nezdá zas až tak atraktivní jako tvůrcům systému.Tyto lidi dnes vidíme jezdit po centru osobními auty,jichž po zavedení změn viditelně na ulicích přibylo.Důsledek? Člověk,který nemá na dopravu vlastním autem,může pouze nadávat na provozovatele MHD a doufat,že se také někdy v budoucnu bude vozit vlastním autem.Automobily však neškodí jen svými exhalacemi.Přebytek automobilů lze pozorovat na silnicích v Ostravě také v souvislosti s nedostatkem parkovacích míst.Řidiči si často při parkování svých plechových „miláčků“ počínají velmi bezohledně a jsou schopní zaparkovat i na trávě.Nemyslím si že nové parkoviště vybudované s obrovskými náklady pod Prokešovým náměstím vyřeší problém zvaný parkování v centru města.Nevím kolik lidí bude ochotno zaplatit svou téměř dvou hodinovou mzdu za jeden den parkování.Parkovat zde budou snad jen zaměstnanci Ostravského městského úřadu,kteří zde budou mít parkování zdarma.
Protože jsem optimista,tak doufám ve zlepšení životního prostředí v rodném městě.Určitá zlepšení můžeme pozorovat již dnes a já si myslím,že s blížícím se vstupem naší republiky do Evropské unie jich bude přibývat.