Obsah2

Karviná-SOČ (předmět práce)3

Úvod4

Zaměstnanost a příjmy obyvatelstva6

Infrastruktura12 29726xtz89bgb3t

Životní prostředí14

Grafická příloha22

Doslov24

Použitá literatura26 tg726x9289bggb

Zpracováno jako soutěžní materiál z vybraných prospektů, které byly získány spoluprací s Městským úřadem Karviná a OHS Karviná. Tento materiál byl vytvořen pro strategické plánování ochrany životního prostředí ve městě Karviná a jeho okolí.

Úvod

Město Karviná leží na severovýchodě české části Slezka. Je střediskem stejnojmenného okresu vzniklého v rámci územní reorganizace z bývalých okresů Český Těšín, Ostrava - Venkov a Karviná v roce 1960, odkdy jeho hranice zůstaly v podstatě nezměněny. Eliptický tvar okresu je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu a přes 70 km jeho obvodu tvoří státní hranice s Polskem.

Se svou rozlohou 347 km² je vůbec nejmenším (nepočítáme-li tři tzv. městské okresy) okresem republiky. Počet obyvatel (285 882) jej naopak řadí mezi okresy nejlidnatější a nejhustěji osídlené (824 osob/km²). Vysoká koncentrace obyvatel je soustředěna do sedmi měst, z nichž pět má více než 20 tisíc obyvatel. Město Karviná je s počtem 67 355 obyvatel 15. největším městem ČR. Z patnácti obcí a měst okresu žije 90% obyvatel ve městech.

Nález černého uhlí v roce 1776 v Karviné a s ním související prudký rozvoj průmyslu vtiskl městu i celé zdejší oblasti na další desetiletí ryze průmyslový charakter. Nárůst těžby uhlí v 19. století souvisel s rozvojem koksárenství, hutního a chemického průmyslu stejně jako se stavbou železnic a silnic. Zemědělství (3% ekonomicky aktivních obyvatel) patří k malým odvětvím.

Karvinsko patří mezi dopravně nejzatíženější okresy. Probíhají jím dvě trasy významných evropských silničních tahů E 462 (Brno - Olomouc - Český Těšín - hraniční přechod do Polska) a E 75 (Český Těšín, státní hranice - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slovenskem). Plánovaná je i výstavba trasy dálnice D 47 (Brno - Přerov - Ostrava - Bohumín - státní hranice s Polskem s hraničním přechodem v Dolní Lutyni - Věřoňovicích). Silniční hraniční přechod v Českém Těšíně - Chotěbuzi je nejfrekventovanější mezi ČR a Polskem. Územím vede železniční trať košicko-bohumínské dráhy. Železniční přechod v Petrovicích u Karviné leží na mezinárodní trati Vídeň - Varšava. Výhledově se uvažuje o výstavbě vysokorychlostní tratě z Vídně přes Brno a Varšavu do Minska. Nejbližší letiště je v Ostravě ( Mošnov) a leží asi 30 km od hranic okresu.

Město Karviná je centrem regionu Karvinska. Leží 18 km východně od Ostravy v nadmořské výšce 250 m a má celkovou rozlohu 57,48 km². Zhruba polovina městského území sousedí na východním okraji s Polskem, silniční celní přechod je zřízen v Karviné-Ráji, Podlesí. Město zabírá úrodní nivu celní řeky Olše a jejího přítoku Stonávky, která se do ní vlévá, a začleňuje se do pahorkatin v nejsevernějším podhůří Beskyd. Důsledky poddolování se projevují rozsáhlými poklesy terénu, v bezodtokých kotlinách vznikají vodní plochy. K léčebným účelům v lázních Darkov s více než stoletou tradicí a v Rehabilitačním sanatoriu v Karviné-Hranicích slouží jodo-bromové prameny, které svým složením a vydatností patří k nejsilnějším v Evropě.

Od roku 1850 je město Karviná sídlem politického a soudního okresu Fryštát, přejmenovaného od roku 1949. Protože první písemná zmínka o části města nazvané Solca pochází již z roku 1268, sehrával v minulosti určující roli pouze Fryštát, který byl městem od roku 1327 a který se jako významné středisko řemesel a obchodu stal druhým správním centrem Těšínského Slezka. Karviná, která byla ještě v první polovině 19. století pouze vsí, se začala rozrůstat s rozvojem dolování ve druhé polovině 19. století a městem byla vyhlášena r. 1923. Bohatou minulost připomíná řada historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny vyhlášené r. 1992. Vedle sakrálních a světských staveb je možno se setkat s hodnotnými barokními plastikami, s náhrobky připomínající bývalé majitele města, se zajímavými měšťanskými domy z 19. století s bohatou štukovou výzdobou a jinými památkami.

Průmysl uhelný, energetický, hutní a ostatní je soustředěn v okrajových částech města. Dlouholetý specifický charakter oblasti zaměřené převážně na těžký průmysl je v současné době poznamenán probíhajícím procesem restrukturalizace, jež má za následek úbytek pracovních míst u majoritních zaměstnavatelů, tj. v hornictví, a zvětšení významu terciální sféry.

Zaměstnanost a příjmy obyvatelstva

Pokud není uvedeno jinak jsou, pramenem údaje poskytnuté Úřadem práce Karviná.

1. Zaměstnanost obyvatelstva

Na vývoj a stav zaměstnanosti mají vliv tyto faktory;

1. objektivní faktory

0. Průmyslový ráz mikroregionu s převažujícím těžkým průmyslem (hornictví), který vzhledem k uvolňování pracovníků pro naplnění prašné expozice , organizační změny v souvislosti s omezováním těžby a racionálními opatřeními na povrchových pracovištích ovlivňuje strukturu nezaměstnanosti.

1. Skladba obyvatelstva z pohledu věku (produktivní obyvatelstvo) a podíl osob v předproduktivním věku, kteří budou průběžně nastupovat na trh práce.

2. Nedostatek pracovních příležitostí vyplývajících z oborových a profesních disproporcí v oblasti nabídky a poptávky trhu práce, které jsou ovlivňovány strukturou průmyslu.

3. Požadavky zaměstnavatelů na pracovní sílu, a to jak z pohledu kvalifikační struktury, (vyučení a s vyšším vzděláním), tak také z pohledu věku uchazeče, praxe, pohlaví, mateřství, finančního ohodnocení a konkrétních podmínek k práci (směnnost, pracovní doba apod.).

2. subjektivní faktory

1. Kvalifikační důvody (převažuje základní vzdělání - mikroregion 47,8%), nedostatečná praxe (absolventi škol), věkové důvody (nad 40 let - mikroregion 34,4% uchazečů), zdravotní důvody (mikroregion 11,6% osob se změnou pracovní schopnosti).

2. Dojíždění, směnnost, délka pracovní doby, nízký výdělek, neatraktivní a nevýhodné místo.

3. Nezájem o zaměstnání ze strany určité skupiny osob, pro něž poskytované sociální dávky postačují.

Následující informace se budou týkat mikroregionu Karviná, který je tvořen městem Karviná a obcemi Dětmarovice, Petrovice u Karviné a Stonava.

Přehled o počtu a struktuře obyvatel k 31. 12. 1994, tj. k datu posledního statistického zjištění, a to o počtu aktivního obyvatelstva k 3. 3. 1991, tj. k datu posledního sčítání lidu, v mikroregionech a městě Karviné je uveden v následující tabulce.

Zaměstnanost v rámci mikroregionu Karviná zjištěná vlastním šetření Úřadu práce Karviná zjištěná vlastním šetřením Úřadu práce Karviná byla v letech 191-1995 následující:

Z těchto přehledů vyplývá, že mikroregion Karviná je zdrojem pracovních příležitostí i pro občany jiných oblastí s nižším počtem pracovních míst a že se zásadní měrou podílí na zaměstnanosti celého okresu a to i přes postupný pokles počtu zaměstnaných. Podíl zaměstnaných k počtu obyvatel v produktivním věku dosahuje 93,6% a ve srovnání s okresním průměrem ve výši 63,8% je o 29,8% vyšší. Podíl osob ekonomicky aktivních u města Karviné k jeho celkovému počtu obyvatel činí 52% a podíl obyvatelstva v produktivním věku 62,4%.

V rámci mikroregionu Karviná činí podíl zaměstnanosti organizací paliv a energetiky 43,6% celkové zaměstnanosti této oblasti, což se projevuje na trhu práce v oblasti nabídky i poptávky celého okresu. Z odvětvového členění ověřované zaměstnanosti v roce 1995 vyplývá, že další nejvyšší podíl na zaměstnanosti mikroregionu mají odvětví školství a zdravotnictví, která však nepřekračují 10% celkové zaměstnanosti.

Pro region Karviná je charakteristická malá zaměstnanost žen, která je druhou nejnižší v okrese a představuje 39,8% aktivního obyvatelstva. V porovnání s okresním podílem zaměstnanosti žen (43,3%)je o 3,6% nižší.

2. Profesní struktura obyvatelstva

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (dále EOA) města Karviné podle hospodářských odvětví a sociálních skupin (sčítání lidy ke dni 3.3.1991):

1. jedná se o odvětví školství, zdravotnictví, kulturu a soc. péči

V uvedených údajích je podchyceno ekonomicky činné obyvatelstvo města Karviné včetně osob vyjíždějících do jiných měst okresu nebo mimo okres.

3. Nezaměstnanost obyvatelstva

Nezaměstnanost obyvatelstva je charakterizována počtem uchazečů o zaměstnání evidovaných u Úřadu práce Karviná. Její výše se sleduje prostřednictvím ukazatele míry nezaměstnanosti, který v roce 1995 dosahoval jednu z nejvyšších hodnot v rámci ČR. Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionu Karviná a ve městě Karviná je uveden v následujícím přehledu.