Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

CH Švýcarská konfederace, Schweizerische Eidgenossenschaft (Schweiz), Confédération suisse (Suisse), Confederazione svizzera (Svizzera)

CH Švýcarská konfederace,
Schweizerische Eidgenossenschaft (Schweiz),
Confédération suisse (Suisse),
Confederazione svizzera (Svizzera)



Poloha:
Střední Evropa
Rozloha:
41 293 km2
Počet obyvatel:
7 300 000 (1996)
Hlavní město:
Bern 31 310
Úřední jazyk:
němčina, francouzština, italština, rétorománština
Státní svátek:
Stáním svátkem je 1. srpen (výročí švýcarské přísahy
"Rütlischwur" r.1291).
Dodržuje se Nový rok, Velký pátek
a Velikonoční pondělí a další křesťanské pohyblivé
svátky, Vánoce 25. a 26. prosince.


Politické údaje:
Parlamentní federativní stát
od r.1848.
Ústava z r. 1848 revidovaná
r.1874 s mnoha dalšími změnami.
Dvoukomorový parlament (Bundesversammlung,
Assemblé fédérale, Assemblea federale).
Národní rada (Nationalrat, Conseil national,
Consiglio nazionale) s 200 členy.
Státní rada (Ständerat, Conseil
des Eatats, Consiglio dei Stati)
s 46 zástupci kantonů (po 2)
a polokantonů (po 1).
Volby jednou za 4 roky,
naposledy v r.1995.
Spolkový prezident jako představitel státu je volen
na jeden rok.
Parlamentní strany: Sozialdemokratische Partei
(SPS, 54 zastupitelů), Freisinnig-Demokratische Partei
(FDP, 45), Christlichdemokratische Volkspartei
(CVP, 34), Schweizerische Volkspartei (SVP, 29),
zelení Grüne Partei der Schweiz (GPS, 9),
Liberale Partei (LPS, 7) a dalších pět menších stran.

Při posledních volbách r.1995 se nejsilnější stranou stali
sociální demokraté (SPS), svou pozici posílila rovněž
pravicově orientovaná SVP, převahu ztratila FDP,
část voličů ztratili křesťanští demokraté a zelení.
V r.1996 rozhodla Švýcarská národní banka otevřít
své archivy pro pátrání po anonymních kontech
obětí holocaustu.
Uznána rétorománština jako jeden z úředních jazyků.

Členství v mezinárodních organizacích:
OSN, EFTA, GATT, IBRD, IMF, NAM, OECD, WHO

Správní uspořádání:
Švýcarsko se administrativně dělí na 20 kantonů
a 6 polokantonů s vlastní vládou a parlamentem
a celkem 2973 obcemi.
Kantony:
Zürich (ZH, Zürich), Bern (BE, Bern), Luzern
(LU, Luzern), Uri (UR, Altdorf), Schwyz (SZ, Schwyz),
Glarus (GL, Glarus), Zug (ZG, Zug), Fribourg
(FR, Fribourg), Solothurn (SO, Solothurn),
Schafhausen (SO, Schafhausen), St. Gallen
(SG, St. Gallen), Garubünden (GR, Chur), Aaargau
(AG, Aaarau), Thurgau (TG, Frauenfeld), Ticino
(TI, Bellinzona), Vaud (VD, Lausanne), Neuchatel
(NE, Neuchatel), Valais (VS, Sion), Geneve
(GE, Geneve), Jura (JU, Delémont).
Polokantony:
Obwalden (OW, Sarnen), Nidwalden (NW, Stans),
Basel - Stadt (BS, Basel), Basel - Landschaft
(BL, Liestal), Appenzell Ausserboden (AR, Herisau),
Appenzell Innerboden (AI, Appenzell).


Ekonomika:
Hospodářsky nejstabilnější země
světa.
Důvěryhodnost investic (bonita)
je hodnocena na 1. místě
spolu s Německem 91,5%.
HNP je 40 630 $ (1995) na obyvatele.
Reálný roční přírůstek je v průměru 0,5% (1985 - 94),
podíl investic 22%.
Nezaměstnanost se pohybuje okolo 4,7% (1996).
Skladba hospodářství: zemědělství 4%, průmysl 34%,
služby 62%.



Turistický ruch
Ročně tuto zemi navštíví až 18,387 mil. cizinců,
z jejichž pobytu je přínos ekonomiky státu
až 11 192 mil. švýcarských franků.
Švýcarsko je 13. nejnavštěvovanější zemí na světě.

Zdravotnictví a sociální péče
Zdravotní péče je z větší části zdarma, pouze malé procento
lékařských úkonů je hrazeno samotnými obyvateli
buď částečně, nebo úplně.
Sociální systém zajišťuje dětské dávky (pomoc v mateřství),
důchody.
Všichni zaměstnanci si platí povinné pojištění
pro případ nezaměstnanosti.

Průmysl:
Průmysl patří k nejvyspělejším ve světě.
Důležitým odvětvím je výroba obráběcích strojů
a energetických zařízení.
Proslulé jsou hodinky a výrobky přesné mechaniky
a optiky (laboratorní a měřicí přístroje).
Chemický průmysl je zaměřen zejména na farmacii.
Potravinářský průmysl (čokoláda, sýry)
zajišťuje významnou část vývozu.
Potravinářská firma Nestlé patří mezi dvacet
nejsilnějších na světě.

Zemědělství:
Nedostatek orné půdy (10% plochy země)
a rozsáhlé pastviny předurčují zaměření zemědělství
na živočišnou produkci.
Téměř polovina potravin
se musí dovážet.
V zemědělství
je zaměstnáno kolem
5% pracujících.
Rostlinná výroba
se věnuje pěstování
cukrové řepy,
brambor, méně obilí
a ovoce. V některých údolí se pěstuje vinná réva.
Nejdůležitější je chov skotu pro mléko, základ výroby
sýrů a čokolády.
Lesy jsou udržovány jako nezbytná ochrana
horských svahů.

Energetika:
Ve spotřebě energie na osobu je Švýcarsko
na 10. místě na světě.
Asi 60% výroby elektřiny připadá na vodní elektrárny,
téměř 40% na jaderné centrály.
V r.1990 byl ale vyhlášen zákaz jejich další výstavby.

Finance:
Měna: 1 švýcarský frank
(CHF) = 100 centimů.
Orientační kurz:
1 $ ... 1,46 CHF,
1 DEM ... 0,86 CHF.
Průměrná roční inflace:
3,7% (1985 - 94), v roce 1996 0,7%.
Mezinárodní bankovní služby představují
jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů země.

Mezinárodní obchod:
V obchodních aktivitách se země řadí
do první světové dvacítky.
V importu zaujímá 16. místo a v exportu 17. místo.

Export
Objem exportu země činil 91,6 mld. CHF (1994).
Nejvýraznější položkou jsou přesné stroje a přístroje.
Skladba vývozu: 20% stroje a přístroje,
10% elektrické stroje a přístroje, 8% organické
chemické produkty, 8% léky a další výrobky
farmaceutického průmyslu, 6% jemná mechanika
a hodinky, 6% vzácné kovy, 4% umělé hmoty.
Největší ochodní partneři: Německo 23%,
Francie 10%, USA 9%, Itálie 8%, Velká Británie 6%,
Japonsko 4%.

Import
Roční objem importu činí 90,1 mld. CHF (1994).
Skladba dovozu: 14% stroje a přístroje, 9% textilní
výrobky a oděvy, 9% dopravní prostředky,
9% elektrické stroje a přístroje, 5% vzácné kovy,
4% umělé hmoty, 4% produkty organické chemie,
4% jemní mechanika.
Největší obchodní partneři: Německo 34%,
Francie 11%, Itálie 10%, Velká Británie 6%,
Velká Británie 6%, USA 6%, Rakousko 5%.

Doprava:
Železniční tratě, jejichž délka dosahuje 6000 km,
jsou plně elektrifikovány.
Spojení zajišťují např. vlaky Euro, Inter City a ICE.
Jízdenky obyčejné platí jeden den na 80 km.
Swiss Card je časová jízdenka, platná na území
Švýcarska pro libovolný počet jízd vlakem,
autobusem nebo lodí na období jednoho měsíce.
Swiss Pass je jízdenka na 16 000 km
a platí i pro městskou dopravu ve 35 městech.
Silniční síť disponuje 70 000 km silnic a tunely
umožňují provoz i v zimě.
Autobusová doprava má hustou síť spojení
a funguje velmi přesně.
Automobilová doprava je velmi rozšířená,
je povinné mít zaplacený dálniční poplatek
v hodnotě 40 CHF, který se umísťuje na předním skle.
V obci je povolená rychlost 50 km/h
a mimo obec pak 80 km/h.
Povinné jsou bezpečnostní pásy,
přípustná hladina alkoholu v krvi
nesmí překročit 0,8 promile.
Non-stop fungující havarijní služba,
je na telefonním čísle 140.
Přes území Švýcarska vede několik důležitých
transevropských spojů překonávajících Alpy
dlouhými tunely.
Basilej na řece Rýn je jediným nákladním přístavem.
Swissair patří mezi velké světové letecké společnosti
s mezinárodními letišti v Zürichu (Kloten),
Ženevě (Cointrin) a Basilej (Mulhouse).


Geografie:
Švýcarsko se rozkládá na území
středních Alp a hraničí s Francií, Itálií,
Rakouskem, Lichtenštejnskem
a Německem.
Je státem vnitrozemským v jihozápadní části Evropy.
70% povrchu má horský charakter.
Vápencové pohoří Jura je členěné hlubokými
údolími řek.
Švýcarská
plošina
je v centru
země.
Alpská pohoří
(až kolem
4000 m)
s četnými
ledovci
tvoří několik pásem. Nejrozsáhlejším údolním ledovcem
v Evropě je Aletschský ledovec o délce 24 km.
Nejvyšší hora Dufourspitze (Monte Rosa) 4634 m
je v Penninských Alpách, stejně jako proslulý
Matterhorn (4478 m).
Po obou stranách horských pásem byla ustupujícími
ledovci vytvořena členitá jezera jako Curyšské, Zugské,
Vierwaldstättské a Thunské na severu a Luganské
a Maggiore na hranicích s Itálií.
Největší jezero je Lac Léman (Ženevské)
na okraji Švýcarské plošiny.
Švýcarsko je významným rozvodím s prameny
několika evropských řek: Inn, Rýn, Rhôna, Aara.
Listnaté a jehličnaté lesy zaujímají 30% rozlohy.
Speciální flóru mají horské louky.
V jižních údolích rostou některé subtropické dřeviny
(cypřiše, fíkovníky).

Klimatické podmínky:
Převažuje mírné podnebí, ovlivněné zejména
nadmořskou výškou.
Zimy jsou chladné v celé zemi, se sněhem a teplotami
pod bodem mrazu.
Suchý horský vítr fén způsobuje na jaře prudké tání,
provázené povodněmi.
Průměrné lednové teploty se v centru země pohybují
okolo -1°C, ve vyšších polohách okolo -6°C.
Červencové teploty mají v centru dlouhodobý průměr
17,3°C, na horách 11,7°C.
Většina země má přes 1000 mm srážek za rok,
na horách 3000 - 4000 mm.
Trvalá sněhová pokrývka leží od výšek 2500 - 3000 m.

Časové pásmo:
středoevropský čas



Obyvatelstvo:
Hustota osídlení je 176 obyvatel
na 1 km2, ve městech žije 61% lidí.
Očekávaná průměrná délka života:
78 let (muži 75, ženy 81).
Dětská úmrtnost: 0,6%.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1% (1985 - 96).
Zaměstnanost žen: 36% z celkového počtu pracujících.
Navštěvovanost základní školy: 96%.

Etnické složení:
Švýcaři 83,7%,
Italové 5,6%,
Španělé 2,1%,
Němci 1,7%,
Turci 1,3%.
Přes 1,3 milionu cizinců
ve Švýcarsku pracuje,
z největší části
v mezinárodních
organizacích.

V r.1995 zde žilo 29 000 uprchlíků,
z toho 15 500 z Bosny a Hercegoviny.

Náboženství:
Katolíci 46,1%, protestanti 40%, muslimové 2,2%,
židé 0,3%.

Města:
Bern,
hlavní město země
s 149 800 obyvateli.
Sídlo spolkových úřadů
a Světové poštovní unie,
kulturní centrum.
Průmysl zbrojní,
chemický,
strojírenský, textilní
a elektrotechnický,
polygrafický
a pivovarnictví.

Basilej (Basel) 192 800 obyvatel. Dopravní křižovatka,
zvláště říční přístav a letiště na francouzském území.
Nejdůležitější průmysl je chemický a farmaceutický,
dále pak textilní, potravinářský a strojírenský.
Kulturní centrum s katedrálou,
vědeckovýzkumnými institucemi a muzei.

Curych (Zürich) 389 600 obyvatel. Dopravní křižovatka
při ústí řeky Limmat do Curyšského jezera,
velké letiště Kloten.
Průmysl strojírenský, textilní, potravinářský,
chemický a polygrafický.
Výroba světoznámé čokolády Lindt.

Luzern 64 200 obyvatel.
Město ve středním Švýcarsku na řece Reuss.
Zaměření výroby hlavně jemnou mechaniku,
průmysl oděvní, polygrafický a nábytkářský.

Ženeva (Geneve, Genf) 142 900 obyvatel.
Město na řece Rhôně, u Ženevského jezera
v jižní části Švýcarska.
Obchodní středisko s řadou světových veletrhů
a autosalónem.
Velké letiště.
Průmyslová výroba se věnuje hodinářství
a jemné mechanice, oděvnictví, potravinářství
a polygrafii.
Centrum a místo vzniku mezinárodních organizací
(Červený kříž a Červený půlměsíc, evropské středisko
OSN). 



čerpáno z encyklopedie Zeměpis světa (1999) 39896ztb23ccy7l