Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Německo

Německo

 

Seminární práce

NĚMECKO

STATISTICKÉ ÚDAJE

Rozloha: 356 910 km2 Počet obyvatel: 79 951 008 obyv. (k 30. 6. 1991) Hlavní město: Berlín Jazyk: němčina Náboženství: protestantské, římskokatolické Měna: německá marka = 100 Pfennigů Nejvyšší hora: Zugspitze 2 963 m Nejdelší řeka: Rýn 1 320 Km Hlavní hospodářská odvětví: průmysl, těžba Správní rozdělení: 13 spolkových zemí a 3 městské hanzovní města Berlín, Hamburk a Brémy Vývoz: automobil, chemikálie, železo, ocel, strojírenské výrobky Dovoz: potraviny, paliva, suroviny



Německo zaujímá rozsáhlou část severozápadní Evropy. Přesný německý název je Bundesrepublik Deutschland,zkráceně NDR. Německo má poměrně velkou hustotu zalidnění, která činí 224 obyvatel na km2. Přirozený populační přírůstek je jak je normální v zemí Západní Evropy velmi malý, činí jen 0,1% za rok na 1 000 obyvatel. 80 milionů Němců vždy hrálo důležitou roli v hospodářství, způsobu života a tradicích Evropy. Německo je stále historickým, ale jeho hranice se po staletí neustále měnily. Téměř celou druhou polovinu 20. století bylo Německo rozdělno do dvou států: Západní Německo (Spolková republika Německo) a východní Německo (Německá demokratická republika). Německo je zemí bohatou a úrodnou, jeho farmy patří k nejproduktivnějším na světě. Německý průmysl vyrábí celou škálu výrobků od elektrotechnických zařízení, počítačů, nástrojů přes textilie až k lékům. Uhelné doly v Porúří zásobují továrny obrovským množstvím hnědého uhlí neboli lignitu. Německo je známo svými vysoce kvalitními výrobky, jako např. automobily BMV, Mercedes nebo elektronika firmy Grundig. Krajina se pomalu zvedá od písečného pobřeží a ostrovů v Severním a Baltském moři. Zatímco severní části země pokrývají roviny, na jihu to jsou lesy a Alpy tyčící se do velkých výšek. Chladné a deštivé počasí zemědělství přeje, a tak farmy produkují maso, mléčné výrobky, obiloviny, brambory, cukrovou řepu, ovoce a zeleninu. Většina obyvatel však sídlí ve městech nebo jejich okolí, v kterých je soustředěna německá průmyslová výroba.

Rozdělené Německo

Na základě čtyř okupačních zón, francouzské, americké, anglické a sovětské (ruské) do kterých bylo Německo po 2. Světové válce rozděleno, vznikly dva státy - větší Spolková republika Německo (SRN), tzv. “Západní Německo” francouzská, americká a anglická okupační zóna a Německá demokratická republika (NDR), ještě tehdejší sovětská okupační zóna tzv. “Východní Německo”. Spolková republika Německo měla demokratické zřízení, byla pod vlivem Západu a brzy se z ní stala velmi vyspělá země. Německá demokratická republika byla pod silným vlivem Sovětského svazu a to byl začátek úpadku a zaostalosti. Po pádu komunistické nadvlády ve Východní Evropě v roce 1989 započala jednání o sjednocení, která vyvrcholila v říjnu 1990, kdy se obě země spojily a vytvořily Bundesrepublik Deutschland čili Spolkovou republiku Německo.

 

Berlín

Berlín, hlavní město Německa, vyrostl na březích řeky Sprévy. S řekami Labe a Odra je Berlín spojen soustavou kanálů. Berlín byl po druhé světové válce zničen a po skončení války v roce 1945 byl rozdělen mezi mezi čtyři mocnosti. Největší tehdejší ještě Sovětský sektor byl na východě a zahrnoval téměř polovinu Berlína, o tu druhou polovinu se dělila Francie, Británie a Spojené státy americké. Později se Berlín rozdělil na východní a západní. Východní Berlín byl pod přísnou nadvládou Sovětského svazu a velmi zaostával za Západním Berlínem. To byla také jedna z největších příčin, proč se lidé hromadně stěhovali na Západ. Aby tomuto Moskva zabránila, nechala postavit roku 1961 napříč Berlínem Berlínskou zeď. Nejprve to byly pouze ostnaté dráty a betonové bloky, ale během dalších 28 let byly vybudovány její další čtyři verze. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se celá zeď hromadně zbořila a Berlín se opět sjednotil. Na památku Berlínské zdi stojí na její hranici Brandenburská brána. Dnes je Berlín s 3 433 000 obyvateli hlavním městem Německa.



 

Bonn

Po roce 1945 se stal hlavním městem Západního Německa Bonn. Má 292 000 obyvatel a je to poměrně malé město. Je velmi starobylé, vzniklo na místě římského tábora na břehu řeky Rýna. V Bonnu je velmi stará univerzita a mnoho krásných budov tradiční německé architektury. Je to také rodiště skladatele Ludwiga van Beethovena. Ale i když je Berlín hlavním městem, v Bonnu doposud sídlí parlament a spolková vláda.

Řeka Rýn

Největší německou řekou je Rýn. Pramenní ve Švýcarku, pak teče podél francouzsko-německé hranice. Před tím než dosáhne svého ústí do moře v Holandsku, musí překonat západní část Německa. Velké říční tankery mohou plout proti proudu Rýna až do Basileje ve Švýcarsku. Většina dobrého německého bílého vína pochází právě z vinic na příkrých svazích podél jižní části toku Rýna.

Zemědělství

V zemědělství pracuje pouze 6% obyvatel a tak jako Velká Británie není Německo soběstačné ve výrobě potravin. Orná půda zahrnuje 37,2% celkové rozlohy země. Louky a pastviny pro dobytek zaujímá 17,5% rozlohy. Hlavním odvětvím je živočišná výroba, zaměřená na chov prasat, skotu, ovcí pasoucí se hlavně v podhůří Alp. Zanedbatelný není ani chov drůbeže. Z obilnin se pěstuje pšenice a ječmen a to hlavně v Porýní a Podunají. V Bavorsku se daří hlavně chmelu.

Hospodářství

Německo má vysoce rozvinutý průmysl, moderní intenzivní zemědělství a výborně fungující infrastrukturu a pevnou ekonomiku. Průmysl má vysokou koncentraci výroby, a to hlavně v Porýní a Podunají, avšak existuje velký počet malých a středních podniků. Německo je nejprůmyslovější zemí Evropy, je to znát také na ekonomice a stabilitě měny. Velký význam pro hospodářství má Frankfurt nad Mohanem, který je zároveň leteckým uzlem (největší a nejmodernější evropské letiště) a finančním centrem

Použitá literatura:

Svět kolem nás; Simon Adams, Neil Ardley; 1991

Slavné útěky z vězení; Paul Dowswell; 1995

Rozum do kapsy; Jan Brokl, Milada Čvančarová; 1995

Kapesní atlas Světa; Eva Aunická, Augustin Fišer, Jiří Novotný; 1994