Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Veřejná ekonomika a Správa

VŠB - TECHNICKá UNIVERZITA OSTRAVA

Fakulta ekonomická

Ostrava, 27. 11. 2001
 

3PEM1

SEMINáRNí PRáCE Z PŘEDMĚTU SVĚTOVá REGIONáLNí A POLITICKá GEOGRAFIE



IRSKá REPUBLIKA - POLITICKá GEOGRAFIE

1. VŠEOBECNá GEOGRAFICKá CHARAKTERISTIKA

1.1Obecné znaky

Irská republika je stát ležící na stejnojmenném ostrově na severozápadě Evropy. O tento ostrov se “dělí“ se Severním Irskem, které je součástí spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Rozkládá se od 6º do 10º západní délky a od 5º30´ až 55º30´ severní šířky.

Irská republika má jen jediného souseda. Je to již zmiňované Severní Irsko – délka hranic činí asi 360 km. Zbytek Irské republiky omývají moře. Ze západu je to Atlantický oceán, z jihu Keltské moře a z východu je to Irské moře.

Ostrov je tvořen velkou centrální vápencovou nížinou s reliéfem pahorkatin a několika pobřežními horami. Zatímco hřebeny hor na jihu jsou z červeného pískovce, který rozdělují vápencová údolí řek, jinde převažuje žula. Výjimku tvoří severovýchod, kde se rozkládá čedičová plošina. Na rovině ve středu území se vyskytují glaciální ložiska jílu a písku. Tuto oblast přetínají nízké pahorkatiny a nachází se zde mnoho jezer. Nejvyšší horou Irska je Carrantuohil (na obrázku)

Se svými 1 050 m výšky patří rozhodně k těm menším a to i mezi evropskými horami. Nejdelší řekou, dlouhou asi 372 km je Shannon. Spojuje 3 velká irská jezera Allen, Ree a Derg, jak je vidět z přiloženého obrázku. Povodí plochy má asi 15 700 km2. V současné době je řeka bez většího dopravního významu.

Podnebí je v Irsku stálé a teploty jsou poměrně vyrovnané na celém území, neboť klima ostrova je ovlivňováno teplým Golfským proudem a převládajícími jihozápadními větry přicházejícími od Atlantického oceánu. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a nor, kdy se průměrné denní teploty pohybují v rozmezí 4 až 7ºC, mezi nejteplejší měsíce se řadí července a srpen, kdy průměrné teploty dosahují 14 až 16ºC.

Nejslunnějšími měsíci jsou květen a červen, kdy délka slunečního svitu dosahuje pěti až sedmi hodin denně. V nízko položených oblastech je průměrný roční úhrn srážek mezi 800 – 1200 mm, zatímco v horách může přesáhnout až 2 000 mm.

Ukazatel teritoriální kompaktnosti je přibližně 0,519 což z Irska činí stát s průměrnou kompaktností. Velikost rozlohy je 70 282 km2, což ho řadí na 117. místo na světě. Z hlediska zařazení do velikostní intervalové skupiny je to stát malý.

1.2Forma

Republika je forma vlády ve státě, v níž lid nebo jeho část má suverénní moc a jejíž individuální nebo kolektivní hlava je (na rozdíl od monarchie) volena na určité období, obdobně jako jeho zastupitelský sbor. Podle podílu pravomocí prezidenta a parlamentu se rozlišuje tzv. prezidentská republika, parlamentní republika a republika založená na smíšeném systému poloprezidentském.

Irsko je parlamentní demokracií. Irské zákony vycházejí ze zvykového práva a z legislativy ustanovené parlamentem v souladu s ústavou. Směrnice Evropského společenství mají v Irsku právní moc.

Irská ústava stanovuje formu vlády a definuje pravomoci a funkce prezidenta, obou komor Parlamentu a vlády. Ústava také definuje strukturu a pravomoci soudů a vytyčuje základní občanská práva

1.3Typ

Podle encyklopedie Diderot je unitarismus systém organizace státu, ve které nejvyšší moc pro celé území připadá ústřední vládě, což je i případ Irské republiky.

Irská republika je rozdělena na čtyři provincie - Connaught, Leinster, Munster, Ulster a 26 hrabství - Carlow, Cavan, Clare, Cork, Donegal, Dublin, Galway, Kerry, Kildare, Kilkenny, Laois, Leitrim, Limerick, Longford, Louth, Mayo, Meath, Monaghan, Offaly, Roscommon, Sligo, Tipperary, Waterford, Westmeath, Wexford, Wicklow. Dohromady se Severním Irskem má ostrov Irsko 4 provincie a 32 hrabství. Hranice jednotlivých hrabství a provincií jsou vidět na následujících obrázcích.

Provincie Connaught, Leinster a Munster leží celé v Irské republice, ale provincie Ulster leží z části na území Severního Irska a z části na území Irské republiky. Konkrétně hrabství Cavan, Donegal a Monaghan leží v Irské republice. Vše je názorně vidět na připojeném obrázku.

1.4Druh

     Irské dějiny ve velké míře ovlivňovala poloha ostrova a blízkost Británie. Irsko je osídleno již 7000 let, přičemž velkou úlohu při osídlování sehrála právě jeho poloha na západ od Evropy, neboť kvůli ní zažilo Irsko v minulosti mnoho nájezdů a vpádů, jejichž výsledkem je pestrá směsice obyvatelstva i tradic. První osadníci byli většinou lovci z Británie, kteří s sebou přinesli mezolitickou kulturu. Po lovcích následovali asi 3 000 let př. n. l.. zemědělci, kteří chovali zvířata a obdělávali půdu. Po neolitických osadnících se kolem roku 2 000 př. n. l. objevili hledači drahých kovů a řemeslníci, kteří drahé kovy zpracovávali.
     Kolem 6. století př. n. I. začali do Irska ve vlnách přicházet Keltové z Evropy. Ačkoliv Irsko nikdy nesjednotili politicky, podařilo se jim dosáhnout jednoty kulturní a jazykové.

Středověké Irsko

     Nástup křesťanství v 5. století n. l. se již tradičně spojuje se jménem sv. Patrika, přestože je doloženo, že křesťané na ostrově žili již před jeho příchodem. Na začátku středověku bylo Irsko ušetřeno barbarských nájezdů a částečně i díky tomu došlo v 6. a 7. století k velkému rozmachu irského umění a vzdělanosti, který měl své centrum v irských klášterech. V období před rokem 800 n. I. založili irští mnichové střediska vzdělanosti a křesťanství na mnoha místech Evropy.
     V průběhu 9. a 10. století bylo Irsko vystaveno pravidelným nájezdům Vikingů. Vikingové byli zároveň i obchodníky a výrazně napomohli rozvoji městského života v Dublinu, Corku i Waterfordu. Na obrázku je znázorněn plánek Dublinu a jeho postupné rozrůstání od 10 až po 12. stol. n.l. Žlutě je vyšrafována velikost Dublinu v 10. st., zeleně expanze v 11. a 12.stol a růžově vyznačeny bažiny vysušené za anglo-normanské nadvlády.

Poté co Brian Boru, nejvyšší král Irska, porazil v roce 1014 Vikingy v bitvě u Clontarfu, začal vikingský vliv v Irsku slábnout.                                                                                            
     Příchod Normanů, kteří se již předtím usadili v Anglii a Walesu, znamenal ve 12. století konec všech snah o vytvoření centralizovaného státu pod vládou jediného nejvyššího krále. Normané si rychle podmanili velké oblasti Irska a ty pak přešly pod vládu anglického krále.
     Normanská přítomnost Irsko výrazně ovlivnila na dalších 400 let. Velká část území však i přesto nadále zůstávala v irském držení a na počátku 16. století se v Anglii začaly šířit obavy, že anglický vliv je ohrožen nejen galskými nájezdy, ale také postupujícím poiršťováním normanských osadníků. V té době došlo v Anglii ke změně náboženství a tato událost měla na Irsko velký dopad.

 

Postupný úpadek galského Irska

     Potomci normanských osadníků v Irsku, kterým se začalo říkat "původní Angličané", byli z velké většiny proti protestantské reformaci, která nakonec vyústila v založení anglikánské církve. Irsko mělo v té době takový strategický význam pro Anglii, jaký nemělo po staletí, z důvodu své blízkosti ke kontinentální Evropě, díky které mohlo sloužit jako útočiště pro anglické rebely nebo cizí nepřátele.                                                                                               
     Kvůli náboženským rozdílům a politice anglické koruny, která na ostrov posílala nové osadníky z Británie, došlo v Irsku k mnoha povstáním. Galský odpor byl nakonec zlomen v roce 1603, kdy se koruně musela podřídit i poslední galská bašta Ulster.
     Během 17. století se opakovaně sváděly boje o nadvládu, ale úspěch se střídavě přikláněl na obě strany. Tyto boje ukončily bitvy u Boyne (1690) a u Aughrimu (1691), v nichž původní Angličané s galskými Iry, obojí vesměs katolického vyznání, utrpěli velikou porážku. Mnoho jejich vůdců i stoupenců (přezdívalo se jim pak "Wild Geese" - Divoké husy) opustilo Irsko a začalo vojenskou, kněžskou i obchodnickou dráhu v cizině. Protestanti patřící ke státní církvi převzali politickou moc i vlastnictví pozemků a časem se začali považovat za irský národ.

Osmnácté století

      V osmnáctém století zaznamenalo Irsko velký hospodářský rozmach. Velice se dařilo plátenictví, zvlášť v Ulsteru, a hlavním vývozním artiklem byla především irská vlna, hovězí maso, máslo a vepřové maso. Také irská parlamentní tradice nadále pokračovala, přestože katolíci byli ze státní správy vyloučeni a státní správa byla podřízena parlamentu ve Westminsteru. Emigrace z Irska přetrvávala i v tomto století, neboť tisíce ulsterských presbytariánů a v menší míře i katolíci odcházeli do Ameriky.                                                                                                                        
     Od 60. let 18. století narůstaly rozpory mezi Británií a jejími koloniemi v Severní Americe a tento vývoj pomáhal ve vytváření tradice radikálního vlastenectví, která pak pod vlivem francouzské revoluce vedla k založení Společnosti irské jednoty (Society of United Irishmen). Roku 1798 došlo v Irsku pod vedením Irské jednoty k povstání, které si kladlo za cíl nastolit nezávislou republiku Irsko. Povstání bylo potlačeno a Zákon o unii (Act of Union) z roku 1800 vytvořil mezi Británií a Irskem úplnou parlamentní unii.

Velký hladomor a boj o autonomii (Home Rule)

     V té době však už mezi Británií a Irskem panovaly rozdíly především v hospodářském a demografickém vývoji. Zatímco v Británii vzkvétal průmysl i města, Irsko se s výjimkou Ulsteru potýkalo spíše s nedostatečným průmyslovým rozvojem. Zároveň však v Irsku rychle stoupal počet obyvatel a země se stávala závislou na bramborách jako hlavním zdroji obživy. Na konci 40. let 19. století došlo několik let po sobě k velké neúrodě brambor, což vedlo k obrovskému hladomoru. Následkem hladomoru zemřel přibližně jeden milion lidí a další milion obyvatel z Irska odešel. Během deseti let (1846 - 1856) poklesl počet obyvatel asi o čtvrtinu (z 8 na 6 milionů) a klesal i nadále, neboť emigrace se stala typickým rysem irské společnosti.
     Hlavním tématem politiky 19. století byly opakované snahy zreformovat i zrušit unii mezi Velkou Británií a Irskem. Velký hladomor sehrál v těchto snahách velikou úlohu, neboť v obecném povědomí za hladomor nesla vinu Británie. Většina irských voličů usilovala o určitou formu samosprávy. V období po hladomoru se pod velký politický a ekonomický tlak dostali i irští velkostatkáři. Počátkem 20. století byl po venkovských nepokojích prosazen nový zákon, který měl za cíl přimět velkostatkáře k tomu, aby pozemky prodali svým nájemcům. Nájemci dostali možnost vzít si půjčky, které jim pak umožnily pozemky odkoupit.
     Otázka autonomie, tzv. "Home Rule", však stále ještě nebyla vyřešena. Snahy Daniela O'Connella a Isaaca Butta ve 40. a 70. letech 19. století neměly velký úspěch. A v 80. letech 19. století se Irské parlamentní straně pod vedením Charlese Stevvarta Parnella podařilo postavit irskou otázku do centra politického dění v Británii. V roce 1886 pak liberální strana v čele s W. E. Gladstonem podpořila omezenou formu autonomie pro Irsko.
     Možnost autonomie však podnítila k aktivitě také převážně protestantské unionisty, kteří měli v provincii Ulster převahu. Společně se svými spojenci v Anglii, kteří se obávali, že by irská autonomie vedla k rozpadu impéria, se unionisté rozhodli jejímu schválení zabránit.

Získání nezávislosti

     V rostoucí bojovné náladě se připravovaly a cvičily soukromé polovojenské sbory (např. Ulsterští dobrovolníci (Ulster Volunteer Force) a Irští dobrovolníci (Irish Volunteers). Vypuknutí 1, světové války a následný odklad řešení nezávislosti zabránily otevřeným projevům nepřátelství. Válka změnila všechno. 0 Velikonocích roku 1916 byla v Dublinu vyhlášena republika a došlo k ozbrojenému povstání. Ze začátku mělo povstání jen malou podporu veřejnosti a bylo potlačeno. Jeho stoupenci však využili veřejného rozhořčení vyvolaného popravou povstaleckých vůdců a nakonec zvítězili ve všeobecných volbách v roce 1918, v nichž na hlavu porazili Irskou parlamentní stranu, která vedla kampaň za autonomii.
     Strana Sinn Féin ("My sami"), která ve volbách zvítězila, však odmítla zaujmout křesla ve Westminsteru a v roce 1919 v Dublinu založila první Dáil (Parlament). Následovala válka za národní nezávislost, která skončila uzavřením anglo-irské dohody v roce 1921, podle níž získalo šest hrabství na severovýchodě Ulsteru svůj vlastní severoirský parlament. V souladu se smlouvou vytvořilo zbývajících dvacet šest hrabství Svobodný irský stát.
     Po jeho ustanovení došlo ke krátké občanské válce mezi těmi, kdo smlouvu uznávali, a těmi, kteří dále požadovali republiku. Ačkoliv tato občanská válka netrvala dlouho, ovlivnila postoje lidí a určila jejich politickou loajalitu na celá desetiletí.

Nezávislé Irsko

     V čele první vlády nezávislého státu stanul W. T. Cosgrave ze strany Cumann na nGaedheal, která si později změnila název na Fine Gael


     Od 30. do 70. let 20. století byla hlavní stranou irské politické scény Fianna Fáil, kterou založil Eamon de Valera. V roce 1937 byla schválena nová ústava, čímž pokračovalo oslabování konstitučních vazeb mezi Británií a Irskem. Během 2. světové války zůstalo Irsko neutrální. V roce 1948 přerušil Zákon o republice Irsko (Republíc of Ireland Act) poslední zbývající ústavní vazby s Británií. V roce 1955 bylo Irsko přijato do OSN. Od roku 1973 je Irsko členem dnešní Evropské unie. Toto členství má velký význam, neboť od té doby se irský hospodářský, společenský i kulturní život neustále mění a vyvíjí.

     Současné politické rozdělení Irska existuje od let 1920 - 21. V těchto letech, po staletích britské vlády včetně 120 let, kdy bylo celé Irsko spravováno jakožto součást Velké Británie, získalo 26 z 32 irských hrabství nezávislost. Zbývajících šest hrabství zůstalo v politické unii s Británií jakožto Severní Irsko. I přes to, že suverenita Severního Irska zůstala v rukou parlamentu Velké Británie ve Westminsteru a Severní Irsko nadále, jak to činí dodnes, volilo do tohoto parlamentu své poslance, byla řada legislativních a výkonných funkcí přenesena na místní parlament a vládu sídlící ve městě Stormont nedaleko Belfastu.

Historicko-ekonomický vývoj

Irsko má z průmyslových zemí jednu z nejlépe fungujících ekonomik. Ale toto vše dokázalo Irsko až v 90. letech. Do této doby to byla průměrně hospodářsky vyspělá země. Například ještě v roce 1987 dosahovala irská životní úroveň 65% průměru zemí Evropské unie. V roce 1997 již irská životní úroveň dosahovala 90% průměru zemí evropské patnáctky. V období 1993 – 1997 vzrostla irská ekonomika o přibližně 40 %, což je pro Irsko zcela bezprecedentní výkon. Jen v roce 1997 vzrostla irská ekonomika o 9,5 %, což představuje nejrychlejší míru růstu v zemích OECD, která byla dosažena již třetí rok za sebou. Následující graf nám zaznamenává, jak rostl HDP Irska v letech 1996 –2000.

Tuto nebývale vysokou míru růstu je možno přisoudit vlivu mnoha faktorů včetně prozíravé monetární a fiskální politiky, sociální dohody ohledně omezeného růstu mezd, přímých zahraničních investic, dotací ze strany strukturálních fondů EU, vzrůstajícího počtu kvalifikovaných pracovních sil, rozsáhlého exportu moderních technologií a silného růstu domácí poptávky. Na tento celkový růst reagovala zaměstnanost, která v letech 1993 – 1997 vzrůstala průměrně o 3,8 % ročně. Během tohoto období rychlého růstu zůstávala inflace na relativně nízké úrovni, index spotřebitelských cen rostl v letech 1993 – 1997 v průměru o méně než 2 % ročně. Následující graf ukazuje vývoj inflace v letech 1997 – 2000.

2. SOCIáLNí ZNAKY STáTU

2.1Obyvatelstvo

Irská republika má k červenci 2001 3 840 838 obyvatel, čímž se řadí na 120. místo na světě.Z hlediska zařazení do velikostní intervalové skupiny je to stát velmi málo lidnatý.

Hustota zalidnění a podíl městského obyvatelstva na celkovém v letech 1996 - 2001 je zachycen na následujících grafech.

Jak je vidět z následujících grafů, hodnota hustoty zalidnění osciluje kolem hodnoty 55 a zvyšuje se přímo úměrně s rostoucím počtem obyvatelstva. Počet obyvatel má v posledních letech konstantní nárůst kolem 1 % ročně.

Co se týče úmrtností nemluvňat, tak ta činí v Irsku 6 úmrtí na 1000 porodů.

Struktura obyvatelstva je zachycena na následujícím grafu. 14965gpn33ril2p

Přirozený přírůstek: hrubá míra přirozeného přírůstku se vypočítá jako rozdíl hrubé míry přírůstku a hrubé míry úmrtí. Hrubá míra přírůstku činila v r. 2000 v Irsku 0,1457 % a hrubá míra úmrtí je za ten samý rok 0,08 %. Hrubá míra přirozeného přírůstku tedy v Irsku činí 0,65 o/oo.

Celkový přírůstek, jak už bylo výše psáno, osciluje kolem hodnoty 1 %. Konkrétně za rok 2000 1,12 %.

Hrubá míra migračního salda (migrační přírůstek) činí za rok 2000 0,469 o/oo

Hrubá míra celkového přirozeného přírůstku se pak spočítá jako součet hrubé míry přirozeného přírůstku a hrubé míry migračního salda. Po součtu dojdeme k číslu 1.119 o/oo

Po analýze těchto údajů zjistíme, že Irsko má v současné době jednu z nejvyšších hrubých mír přirozeného přírůstku zemí Evropské unie. Po této analýze nás nepřekvapí údaj, že na jednu ženu připadají v Irsku skoro 2 narozené děti.

2.2Osídlení

Irská republika má 89 měst nad 2 tisíce obyvatel. Nejmenším městem je Carrick on Shannon s 2 600 obyvateli.

Hlavním městem Irské republiky je Dublin.

Dublin, irsky Baile átha Cliath – hlavní , na pobřeží Irského moře. Politické, ekonomické a kulturní centrum státu; 481 000 obyvatel (1996), aglomerace 953 000 obyvatel (1996). Průmysl textilní, potravinářský (pivovarnický), loďařský, elektrotechnický, chemický. Centrum irské dopravní sítě; námořní přístav, mezinárodní letiště. Muzeum, galerie (National Gallery), dvě univerzity, dvě protestantské katedrály, zámek, radnice, parlament, řada gregoriánských budov. Dublin je historickým centrem irského národního hnutí, hlavní město samostatného Irska od roku 1921 po ukončení dlouhodobé anglické okupace.



Druhé největší město Irska je Cork. Žije zde asi 186 tis. obyvatel. Bylo založeno v 6. století. Dnes je obchodním a průmyslovým centrem na jihu Irska, s důležitým přístavem a mezinárodním letištěm.  Třetím největším městem a asi posledním, které stojí za zmínku je Limerick s asi 82 tis. obyvatel. Další města již mají pod 50 tis. obyvatel.

Stupeň urbanizace se za posledních 5 let pohybuje těsně pod hranicí 60 % Jak je vidět z přiloženého grafu, tak za poslední tři roky se stupeň urbanizace ustálil na hodnotě

59 %. pi965g4133riil

3.EKONOMICKÉ ZáZEMí STáTU

3.1Struktura půdního fondu

Největší část půdního fondu Irska tvoří pastviny. Lesy tvoří asi 5 % a na ornou půdu připadá asi 13 % půdního fondu.

Pro zemědělské účely (včetně lesnictví) je využíváno přibližně 5 mil. hektarů z celkové rozlohy přibližně 7 mil. hektarů půdního fondu.

3.2Rostlinná a živočišná výroba

Zdaleka nejdůležitějšími sektory zemědělské výroby jsou chov dobytka a mlékárenský průmysl, přičemž zemědělská zvířata - především dobytek - a živočišné výrobky - především mléko – představují více než 85 % hrubého zemědělského produktu.

Živočišná produkce (1994)

chov dobytka:

  • skot5899 tis. ks

  • ovce5782 tis. ks

  • prasata 995 tis. ks

rybolov:245 tis. tun

Z obilovin jsou to především (1994):

  • ječmen 1337 tis. tun

  • pšenice603 tis. tun

  • oves136 tis. tun

Dalšími hodně pěstovanými plodinami v Irsku jsou:

  • brambory 687 tis. tun

  • cukrová řepa1550 tis. tun

 

3.3Nerostné bohatství

Co se týče energetických surovin, tak jasně nejvýznamnější je v Irsku těžba rašeliny. Těžbu a zpracování rašeliny v Irsku zajišťuje státní podnik Bord na Mona (Rada pro těžbu a zpracování rašeliny), který je jednou z vedoucích světových společností zabývajících se těžebními technikami. Irsko je jednou ze zemí těžících největší množství rašeliny na světě.

Další významnou energetickou surovinou je zemní plyn získávaný z irských podmořských nalezišť. Poptávka po plynu prudce stoupá. V současné době je téměř 50 % spotřebovaného plynu dováže no prostřednictvím propojovacího plynovodu (spojujícího Irsko s Velkou Británií) patřícího společnosti Bord Gais (Rada pro dodávky plynu) a tento podíl by měl v budoucnosti ještě vzrůst. Plynová naleziště v oblasti Kinsale Head/Ballycotton nacházející se u jižního pobřeží Irska jsou postupně vyčerpávána a lze očekávat, že do roku 2003 přestanou být komerčně využívána.

Zatímco v zemním plynu je Irsko alespoň částečně soběstačné, ve spotřebě ropy je zcela závislé na dovozu.

Co se týče ostatních surovin, tak je významná těžba zinku, olova, mědi, sádry, vápence, dolomitu a také stříbra.

Další aktivitou je těžba písku, štěrku a kamene pro stavební průmysl. Jak už jsem psal, v Irsku se těží zinek a olovo. V této souvislosti je důležité napsat, že Irská republika patří k jednomu z hlavních producentů zinkové rudy a jedny z největších zinkových/olovných dolů se nacházejí nedaleko města Navan v hrabství Meath. Po zahájení těžby v nových dolech je očekáváno zdvojnásobení produkce zinkových koncentrátů.

3.4Energetická situace

Irská elektrorozvodná síť je z velké většiny samostatná. V roce 1995 bylo znovu uvedeno provozu spojovací vedení se Severním Irskem, které je využíváno k optimalizaci zvládnutí poptávky v období špičky.

Poptávka elektrické energie v Irsku v období 1988 – 1998 rostla ročně o více než 5 %, což je v mezinárodním srovnání výjimečně vysoká míra růstu. V roce 1997 byl zaznamenán rekord v poptávce po elektrické energii ve špičce, který dosáhl 3 373 MW. Průměrný počet lidí zaměstnaných v oblasti výroby a rozvodu elektřiny se pohybuje okolo hranice 10 000.

Typy elektráren a jejich podíl na výrobě el. proudu:

- elektrárny na fosilní paliva94 %

- hydroelektrárny5 %

- atomové 0 %

- ostatní1 %

Produkce elektrické energie čítá asi 19 542 miliard kWh, spotřeba energie asi 18 414 miliard kWh, jednoduchým vydělením dostaneme spotřebu elektrické energie na 1 obyvatele, která je asi 5 000 kWh.

3.5Sektorové složení národního hospodářství

Zemědělství je velmi důležitým sektorem irské ekonomiky. Vytváří přibližně 7 % HDP a zaměstnává 10,3 % ekonomicky aktivních lidí. Zajišťuje přibližně 9 % vývozu.

Rybolov – irský mořský rybolov významnou měrou přispívá k rozvoji irské ekonomiky, ať už jde o její celkovou produkci, vytváření pracovních míst nebo podíl na vývozu. V roce 1997 bylo plavidly registrovanými v Irsku vyloveno 278 000 tun ryb v hodnotě 130 mil IRP. Rybolov poskytuje zaměstnání pro více než 16 000 lidí.

Průmysl – průmyslový sektor má v irské ekonomice dominantní postavení, představuje 39 % HDP, přibližně 90 % veškerého vývozu a je v něm zaměstnáno 29 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Během posledních let byl nejvyšší růst zaznamenán v oblasti moderních technologií, kam se podařilo přilákat zahraniční investory na základě dotací a daňových úlev v kombinaci s faktem, že Irsko je součástí jednotného evropského trhu a že je zde k dispozici vysoce kvalifikovaná pracovní síla.

Služby – irský sektor služeb produkuje více než 50 % HDP a zaměstnává více než 60 % z celkového počtu zaměstnanců. V průběhu 90. let sektor služeb výrazně rostl, především díky růstu v oblasti finančnictví, telekomunikací a turistiky.

3.6 Stav a vývoj nezaměstnanosti

Stav nezaměstnanosti úzce souvisí s vývojem národního hospodářství a jelikož Irsko rostlo v posledním desetiletí opravdu velmi rychle, je to znát i na míře nezaměstnanosti. Nezaměstnanost klesla z 15,7 % v roce 1993 na 4.1% v roce 2000, což je hluboko pod průměrem Evropské unie. V letech 1993 – 1997 vzrůstala míra zaměstnanosti průměrně o 3,8 % ročně. V roce 1997 dosáhla míra vytváření nových pracovních příležitostí nejvyšší hodnoty v průmyslovém světě.

Vývoj nezaměstnanosti v Irsku za vybrané roky ukazuje následující graf:

Mezi hlavními politickými stranami panuje obecná shoda ohledně směru, kterým by se měla ubírat ekonomická a sociální politika. V uplynulých letech se ukázaly jako úspěšné tripartitní programy mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, které dokázaly zajistit ekonomický a sociální pokrok.

3.7Zahraniční obchod

V roce 1997 dosáhla hodnota zboží vyvezeného z Irska 35 mld. IRP. Irský „boom“ však pokračuje a tak v roce 2000 činí tato částka již 65 mld IRP. Zatímco 35 mld. Představovalo v roce 1997 asi 75 % HDP, 65 mld v roce 2000 představuje kolem 90 % HDP, z čehož vyplývá, že HDP rozhodně nestagnuje.

Teritoriální struktura:

Vývoz a dovozu směřuje především do následujících zemí: Velká Británie (24,3 %), Německo (12,5 %), Francie, Nizozemí, USA a další země.

Následující graf přehledně ukazuje teritoriální strukturu vývozu a dovozu:

Zbožová struktura zahraničního obchodu je následující:

Druh komodity
Podíl na vývozu v %
Podíl na dovozu v %
Chemické výrobky
25,3
12,4
Počítačové vybavení
22,7
18,6
Stroje a jiné zařízení
14,7
26,7
Různé výrobky
13,6
11,9
Živá zvířata a potraviny
10,3
6,4
Ostatní
7,5
9,2
Výrobky zařazené podle mat.
3,9
10,3
Nápoje a tabák
1,6
1,1
Minerální paliva a maziva
0,4
3,4
    1. Výkonnost a produkční síla ekonomiky

Co se týče výkonnosti ekonomiky, asi nejvýznamnějším ukazatelem je HDP. HDP (podle parity kupní síly) mělo Irsko v roce 2000 81,9 miliard dolarů, zatímco v roce 1999 to bylo necelých 74 miliard dolarů. Nárůst mezi roky 1999 a 2000 činí něco kolem 10 %, což je pozoruhodný výkon. Nutné však říct, že v Irsku si už na podobné výsledky zvykli.

HDP na obyvatele činil v roce 1999 20 300 dolarů a v roce 2000 to bylo 21 600 dolarů.

4. SOUČASNá POLITICKá SITUACE A JEJí HISTORICKÉ POZADí

    1. Vznik státu

Svobodný irský stát vznikl v roce 1921 po válce za národní nezávislost, která skončila uzavřením anglo-irské dohody. V souladu se smlouvou vytvořilo 26 hrabství Svobodný irský stát.

    1. Politická struktura

Vláda- Irsko je parlamentní demokracií. Irské zákony vycházejí ze zvykového práva a z legislativy ustanovené parlamentem v souladu s ústavou. Směrnice Evropského společenství mají v Irsku právní moc.
     Irská ústava stanovuje formu vlády a definuje pravomoci a funkce prezidenta, obou komor Oireachtas (Parlamentu) a vlády. Ústava také definuje strukturu a pravomoci soudů a vytyčuje základní občanská práva.
     Prezident je hlavou státu. V případě, že se o úřad prezidenta uchází více než jeden uchazeč, je prezident volen přímým lidovým hlasováním. Prezidentka Mary McAleese (na obrázku) byla do svého úřadu zvolena 11. listopadu 1997 na období sedmi let.
     Parlament se skládá ze dvou komor, z nichž jedna se nazývá Dáil Éireann (Dolní sněmovna) a druhá Seanad (Senát). Dáil má v současné době 166 členů. Členové Dáilu jsou voleni podle principu poměrného zastoupení na základě všeobecného hlasovacího práva. Volby se konají nejméně jednou za pět let. Mezi hlavních pět politických stran zastoupených v Dáilu patří

  • Fianna Fáil - vojáci osudu – irská politická strana, založená 1926 E. de Valérou po rozštěpení Sinn Fein z části členů, kteří nesouhlasili s irsko-britskou dohodou o rozdělení Irska v roce 1921. Cílem bylo ustavit jednotné republikánské Irsko zcela nezávislé na Velké Británii. Od 1932, kdy zvítězila v parlamentních volbách, nejsilnější irská politická strana. U moci vystřídána pouze koalicí ostatních stran (Fine Gael a labouristická strana).

  • Fine Gael - vojáci osudu – irská politická strana, založená 1926 E. de Valérou po rozštěpení Sinn Fein z části členů, kteří nesouhlasili s irsko-britskou dohodou o rozdělení Irska v roce 1921. Cílem bylo ustavit jednotné republikánské Irsko zcela nezávislé na Velké Británii. Od 1932, kdy zvítězila v parlamentních volbách, nejsilnější irská politická strana. U moci vystřídána pouze koalicí ostatn&iacut