Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Jižní Švédsko

Jižní Švédsko

Nejvetsi cast jizniho Svedska zabiraji kraje Skane a Smaland. Diky urodne pude se v kraji Skane uz od nepameti uspesne rozvyji zemedelstvi, zejmena pestovani obili. Nikde po celem Svedsku nenajdete tolik peknych a zachovalych statku jako prave ve Skane. Na jizni Smaland navazuje kraj Blekinge, nazyvany zahradou Svedska, ktery zaujme predevsim svymi jezery, rekami a na pobrezi cetnymi skalnatymi ostruvky.

HELSINGBORG



Helsingborg (100 000 obyv.) zajišťuje spojeni Svedska s kontinentem. Po Göteborgu je druhym nejduIezitejsim pristavem zeme. Prvni zminky o meste pochazeji z raneho stredoveku a jeho slavnou minulost pripominaji nektere domy v centru, pomniky a kostely. Dnes je Helsingborg znam predevsim jako mesto kongresu. Rusne pristavni mesto Iezi v nejuzsim miste prulivu Öresund, naproti danskemu mestu Helsingör s impozantnim hamletovskym zamkem Kronborg. Atmosferu mesta dotvari frekventovana trajektova doprava.

JÖNKÖPING

Jönköping (105 000 obyv.) lezi na severni hranici kraje Smaland a na jiznim vybezku jezera Vättern (foto-41KB). Pro velky pocet kostelu byl Jönköping v minulosti nazyvan smalandskym Jeruzalemem. Dnes je Jönköping modernim mestem, spravnim centrem oblasti, uz tu nevladne cirkev, nybrz cetne male a stredni prumyslove podniky. 53394hrh24mpo8r

KALMARKalmar (56 000 ohyv.) lezi na vychodnim pobrezi jizniho Svedska u 6 km sirokeho Kalmarskeho prulivu, ktery oddeluje pevninu a ostrov Öland. V r. 1972 byl mezi Kalmarem a Ölandem otevten most, a mesto tak ziskalo dalsi turistickou atrakci. Nejzajimavejsi stavbou mesta je kalmarsky zamek, chraneny vodnim prikopem hradbami, nad nimiz se zvedaji medenkou pokryte veze. Kdysi byl zamek nazyvan "klicem ke Svedsku", protoze tudy vedla risska hranice.

Gotland
Ostrov Gotland je svou plochou - 3.140 km2 - nejvetsim ostrovem Svedska. Hlavni mesto Visby (20. 000 obyv.)

Öland
Öland je ostrovem zcela jineho charakteru. Podstatny rozdil mezi ostrovy Öland a Gotland se netyka jen tvarovych zvlatnosti. Öland, "ostrov vetru a slunce", ma na zapadnim pobrezi pekne pisecne plaze s jemnym piskem. Na ostrove se rozprostira jedinecna stepni oblast - Stora Alvaret. V porovnani s beznou svedskou florou rostou na Ölandu vzacne rostliny, mj. 35 druhu orchideji, a ani slozeni ptactva neni zcela totozne s ostatnimi kraji zeme.

MALMÖ rp394h3524mppo

Malmö (280 000 obyv.), treti nejvetsi mesto Svedska, lezi u prulivu Öresund a je predmostim Svedska k Evrope. Jiz leta planovane pevne spojeni s kontinentem bylo v loňském roce dokončebi - most mezi Malmö a danskou Kodani - otevřen 1.7.2000) avsak rychlym clunem se za 45 minut pres pruliv dostanete.

VÄXJÖ

Ve Växjö, spravnim stredisku kraje Smaland, zije 42.000 obyv. Mesto nezaujme jen svou neobycejne krasnou polohou, nybrz i idylkou, kterou vytvateji drevene domky. Po pozarech v 17. a 18. stol. zacali predstaveni mesta, posedli myslenkou nove moderni vystavby, v polovine tohoto stoleti puvodni stavby likvidovat. Dnes je Växjö dulezitym obchodnim a administrativnim centrem regionu a sidlem vynikajiciho Muzea skla.

 

 

Střední Švédsko

Rozlehla jezera Vänern a Vättern tvori centrum oblasti, ktera se tahne od kraje Dalsland na norskych hranicich dale smerem na vychod az po pobrezi mezi Stockholmem a Västervikem. Mezi lesy zapadni casti a serovymi poli na vychode lezi krome jiz zminenych jezer mene zname kraje Västergötland a Östergötland, Närke, Västmanland a Södermanland. Na male plose tu jsou soustredeny vsechny prirodni krasy Svedska - hluboke lesy, jezera i clovekem upravena priroda.

KARLSTAD

Karlstad (...foto-45KB), hlavni mesto kraje Värmland, ma 75.000 obyvatel a lezi na severnim brehu jezera Vänern. Od severu mestem proteka nejdelsi skandinavska reka Klarälven. Na svedskem uzemi meri reka 500 km a dodnes se po ni plavi kmeny stromu z värmlandskych lesu az do papiren a celulozek u jezera Vänern.

NORRKÖPING

Norrköping byl vyznamnym centrem svedskeho textilniho prumyslu a sidlem zname zbrojovky, kterou zde na pocatku 17. stol. zalozil holandsky podnikatel Louis de Geer. Kdysi kvetouci prumyslova odvetvi byla vytlacena novym, modernim prumyslem, avsak stare tradice pripominaji nektere expozice v mestskych muzeich.

STOCKHOLM

Stockholm (1,5 mil. obyv.) je bezpochyby svetovou metropoli, která hraje velmi dulezitou roli v obchode, diplomacii i turismu. Někde jsem vyčetl, že nejkrasnejsi je svedske hlavni město v lete, kdy za bilych noci vyzařuje takřka magickou silu.

 

 

 

Západní Švédsko

Západní pobřeží Švédska je dlouhe asi 300 km. Pobrezni pas od Ängelhohnu po Strömstad lemuji plaze s jemnym piskem a v oblasti Bohuslän skalnate ostruvky. V reklamnich sloganech byva zapadni pobrezi oznacovano slovy "Vana Svedska" nebo "Svedska riviera". To znamená, že je to především rekreační oblast.



 

FALKENBERG

Falkenberg je centrem velke rekreacni oblasti, zaujima krasnou polohu na obou brezich reky Ätran, ktera usti do zalivu Kattegat. Protoze se v okoli mesta vyskytovalo dost sokolu, zacali je obyvatele Falkenbergu chytat a pripravovat na lov. Chov sokola loveckeho prinesl malemu mestu v minulosti velkou slavu.

VARBERG

Varberg (19.000 obyv.) je mestem s dlouholetou lazenskou tradicí.

GÖTEBORG

Göteborg (430.000 obyv.) je druhym nejvetsim mestem Svedska a zaroven "nejevropstejsim" mestem zeme. Jako nejvetsi skandinavsky pristav udrzuje Göteborg spojeni celeho poloostrova se svetem. Ze silne zastoupeneho prumyslu (automobilovy a kovozpracujici prumysl) nepozorujete v centru mesta nic. Göteborg byl zalozen v r. 1621 a jeho historicke jadro si zachovalo svou puvodni podobu az do dnesnich dni. Podle vzoru Amsterdamu vybudovali ve meste pristehovalci z Holandska, Nemecka a Skotska sit kanalu a obklopili ji velkym vodnim prikopem.

HALMSTAD

Pristavni mesto Halmstad (75.000 obyv.) lezi na severnim vybezku Laholmskeho zalivu, (...foto-37KB) je obklopeno pisecnymi plazemi v delce nekolika kilometru a sirokym pasem dun.

 

Severní Švédsko

Na rozhrani stredniho a severniho Svedska se rozprostiraji spravni oblasti Dalarna, Härjedalen a Jämtland, ktere poji jeden spolecny rys: pannenska priroda a kulturni dedictvi tvori harmonicky celek. Dalarna byva - a jiste pravem - povazovana za nejtypictejsi, ukazkovy kraj Svedska. V jeho stredu lezi 354 km2 velke "srdce Svedska" - Siljanske jezero, jehoz rekreacni strediska patri k nejhezcim v zemi. Na rozdil od svych sousednich oblasti neupusila Dalarna od svych tradic, takze tu i dnes uvidite tradicni dalarnska staveni, potkate obyvatele v krojich a uslysite tklivy zvuk housli.

 

FALUN

MORA, LEKSAND

Rekreační střediska na břehu jezera Siljanskeho jezera

ÖSTERSUND

Östersund lezi presne v polovine Svedska, je stejne vzdalen od nejsevernejsiho a nejjiznejsiho cipu. Mesto s 40.000 obyv. lezi na brehu jezera Storsjön.

Okoli Östersundu
**Åre
(...foto-39KB)
Åre je nejvetsim strediskem zimnnich sportu ve Svedsku, lezi na 1420 m vysoke hore Åreskutan nedaleko norske hranice.

 

Laponsko

Za polarnim kruhem, na samem severu Svedska, najdete Laponsko - zemi pulnocniho slunce. Od konce kvetna do poloviny cervence je kraj nepřetržitě vystaven slunce, které zde po tuto dobu vůbec nezapadá. K nejsevernejsi části Svedska, kraji Norrland, nepatri vsak pouze Laponsko. Podel Botnickeho zalivu se rozprostiraji jeste dve spravni oblasti - Västerbotten a Norrbotten se svymi nejvetsimi mesty Umea, Skelleftea, Pitea a Lulea. Laponsko (...foto-32KB) byva pravem nazyvano posledni oazou klidu v Evrope.

KIRUNA

Ve meste, ktere je svymi 19.447 km2 (dvojnasobek plochy kraje Skane) nejvetsim mestem sveta, zije necelych 20.000 obyvatel. V okoli jsou bohata naleziste zelezne rudy.

LULEÅ

Lulea lezi na brehu Botnickeho zalivu, je kulturnim a spravnim centrem kraje Norrbotten. Vyznamnou roli hraje rudny pristav, ktery byl kdysi nejvetsim exportnim pristavem zeme.

UMEÅ

Umea, mesto briz, ma 80.000 obyv. a je sidlem nejsevernejsi svedske univerzity. K charakteristickym znakum mesta patri jeho velkoryse modeni stavby. Umea proslulo svym skanzenem