Geografická poloha a obyvatelstvo v Ústeckém kraji

Ústecký kraj je tvořen sedmi okresy – Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny. Zaujímá prostor při severozápadní hranici ČR a hraničí se SRN - spolkovou zemí Sasko. Představuje asi 7% území ČR. Poloha kraje je z hlediska postupné integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center významným potenciálním rozvojovým faktorem.

Výhodná je jeho pozice na hlavní evropské silniční a železniční dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň a jeho labská vodní cesta. Koncentrace průmyslu i obyvatelstva představuje z hlediska ČR významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska.

V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou.

• Pánevní oblast - typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby, patří sem okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem.

• Zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice a Louny s nižším zastoupením průmyslu. Jejich střediska jsou relativně malá a je zde nadprůměrné zastoupení menších venkovských sídel v porovnání s průmyslovými oblastmi.

• Krušné hory – převážná část česko-sasského pohraničí, dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských tak sociálních a kulturních kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území.

• Děčínsko - není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani venkovským. Jeho jižní část je do jisté míry spjatá s okresem Ústí nad Labem a jeho severní část - Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím, hospodářsky slabším. Je významnou hraniční oblastí se Saskem.

V kraji žije přes 825 tisíc obyvatel, což představuje asi 8% obyvatel v ČR. Průměrná hustota osídlení kraje je v rámci ČR nad průměrem. V pánevní oblasti je hustota přes 300 obyv./km2. Naproti tomu v zemědělské oblasti s vyšším podílem menších sídel je průměrná hustota 76 obyv./km2 v horských oblastech pod 50 obyv./ km2. Počet obyvatel se v 90. letech téměř nezměnil, pokles porodnosti byl vyrovnáván migrací.

Věková struktura se významně neliší od struktury ČR, výhodou je pouze mladší složka populace do 25 let, což je dáno dřívějším migračním vývojem. Vzdělanost obyvatel je v porovnání s ostatními kraji nevýhodná.

Všech 7 okresů kraje je zařazeno vládou mezi strukturálně postižené oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.

Dynamika vývoje kraje je jedna z nejnižších v ČR. Mezi nejzávažnější důvody patří neexistující účinná regionální rozvojová politika státu, nejednotný postup rozhodujících institucí v kraji, nedostatek investic do hospodářství a absence přirozeného vztahu velké části obyvatelstva ke kraji, způsobená přistěhováním za prací a pasivním životním stylem, který se vyvinul v minulém období.

I přes značnou redukci, zůstal průmysl významným zdrojem příjmů. Nyní pracuje v průmyslu a stavebnictví 44,5% (pokles o více než 15%),v zemědělství a lesnictví 4,75 % (pokles o více než 5% ve srovnání s rokem 1989) a ve službách 50,75% (zvýšení o více než 20 %). V HDP na jednoho obyvatele je Ústecký kraj na čtvrtém místě v ČR.

Zaměstnanost, trh práce, vzdělanost

Struktura zaměstnanosti v kraji podle odvětví v roce 1997

Pramen: ČSÚ 1998

Z přehledu struktury zaměstnanosti vyplývá :

• v zemědělství jasně dominuje Litoměřicko a Lounsko, což je dáno především výměrou, přírodním stanovištěm a kvalitou zemědělského půdního fondu

• u průmyslu se jasně ukazuje postavení pánevních okresů, dané vysokou koncentrací těžebních, energetických a zpracovatelských závodů

• poměrně stejnoměrně je rozložení stavebních organizací po celém kraji

• význam labského dopravního koridoru a celorepublikově významných dopravních uzlů Ústí nad Labem - Děčín má zřejmě rozhodující vliv na vysokou zaměstnanost v dopravě v okresech Ústí nad Labem a Děčín

• v oblasti služeb je situace poměrně vyrovnaná, překvapující je nízká zaměstnanost v okrese Most v obchodu, veřejné správě a peněžnictví a naopak nadprůměrná zaměstnanost ve veřejné správě v okrese Louny

Trh práce

Vývoj pracovního trhu Ústeckého kraje je hodnocen podle zaměstnanosti, míry nezaměstnanosti a dle průměrných mezd, protože tyto údaje dávají obraz trendu vývoje v dostatečně dlouhém období. V kraji se od roku 1995 počet pracovních míst dramaticky snižuje, což je patrně následek později započaté restrukturalizace. Je patrný nesoulad mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich.

Na trhu práce donedávna převažovala pracovní síla pro níž nebylo uplatnění a na druhé straně byl nedostatek kvalifikované pracovní síly s dovednostmi. Individuální zkušenosti malých i větších zaměstnavatelů, zejména mezi zahraničními investory ještě i dnes dokazují, že vážným problémem zaměstnanců v Ústeckém kraji není jen kvalifikace samotná, ale především motivace a ochota k vyššímu výkonu, produktivita a přizpůsobivost. Tento stav se částečně změnil v průběhu roku 1997, kdy prudce stoupla nezaměstnanost propouštěním z několika velkých firem. I relativně kvalifikovaní zaměstnanci s dobrou motivací, dovednostmi a pracovními zkušenostmi začali mít problémy na trhu práce z důvodu snížení poptávky a díky nevhodné specializaci.

Průměrné výdělky

Průměrné mzdy v Ústeckém kraji jsou na stejné úrovni jako republikové. V roce 1998 došlo ke zpomalení růstu průměrných mezd v kraji, ale na rozdíl od ČR nedošlo k jejich poklesu.

Vysoké průměrné mzdy v pánevních okresech jsou způsobeny hlavně vysokými mzdami ve velkých průmyslových podnicích a v peněžnictví. Vysoká úroveň mezd vytváří “očekávání vysokých mezd” na celém pracovním trhu, a to jak u kvalifikovaných tak u nekvalifikovaných zaměstnanců. To zhoršuje možnosti malých podniků při najímání pracovních sil za relativně nízkou mzdu. Jejich výrobní náklady se při stejné produktivitě zvýší a v důsledku se zhoršuje konkurenceschopnost celého sektoru MSP.

Na místním trhu práce se začínají výrazně profilovat dvě části – primární a sekundární trh práce. Primární trh zastupuje odvětví jako je stavebnictví, výrobní služby, finanční služby a veřejná správa, kde jsou významně vyšší mzdy a relativně dobré vyhlídky do budoucnosti. Na sekundárním trhu jsou nižší mzdy a “horší kvalita” pracovních míst (menší stabilita, nižší nároky na kvalifikaci ap.). Sekundární trh je representován odvětvími jako zemědělství, pohostinství a ubytování, obchod, spotřebitelské a veřejné služby. Jedná se o odvětví, kde dominují hlavně menší podniky.

Tendence vývoje

Nezaměstnanost v kraji se dlouhodobě drží na více než dvojnásobku než je průměr ČR. K jejímu významnému nárůstu došlo od roku 1996 a stoupá exponenciálně.

Charakteristika nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je následující:

• relativní podíl uchazečů o zaměstnání s chybějící kvalifikací v posledních dvou letech klesá. Naopak stoupá podíl uchazečů s kvalifikací různého stupně

• v důsledku krize odbytu zemědělských produktů (zejména chmele a cukru) a neúrody obilí pokračuje propad zemědělství a uvolňování pracovníků

• po úsporných vládních opatřeních dochází k poklesu veřejných zakázek a stagnaci stavebnictví

• nízké investice domácích subjektů a omezený zájem zahraničních investorů z důvodu nedostatečné investiční pobídky působí, že úbytek pracovních míst je daleko rychlejší než tvorba nových

• v důsledku poklesu domácí poptávky dochází u výrobců, kteří neexportují, k výrobě tzv. “na sklad”, ztrátě likvidity a propouštění zaměstnanců

• Nepříznivě na zaměstnanost na venkově působí i útlum veřejné dopravy a obtížnost dojíždění do zaměstnání

• řada výrobců modernizuje své technologie, čímž dochází k redukci pracovních míst a propouštění zaměstnanců

• rozvoj služeb je limitován nízkou koupěschopností domácností i podnikatelských subjektů a v tomto sektoru dochází k zániku pracovních příležitostí