|
JemenJemenZákladní údaje Oficiální název: Jemenská republika, Republika Jemen, Arabsky al-Džumhúríjá al-jamaníja Rozloha: 536 869 km čtverečních, včetně ostrovů Perim, Kamarán a Sokotra Počet obyvatel (1997): 13 975 000, 26 obyv./km čtvereční Geografická poloha: jihozápadní Asie, 15 stupňů sev.šířky, 47 stupňů vých.délky Časové pásmo: GMT + 3 Forma vlády: islámská prezidentská republika Státní zřízení: republika v čele s prezidentem – 5leté volební období výkonná moc: prezident, víceprezident, předseda vlády, Rada ministrů zákonodárná moc: jednokomorová poslanecká sněmovna – Madžlís an-nuwá´b
Hlavní politické strany: Všeobecný lidový kongres, Jemenské sdružení pro reformy, Násirovská unionistická lidová organizace, Socialistická strana arabské obrody, Socialistická strana Jemenu Nezávislost/vznik státu: dlouhá státní tradice, 30. 10. 1918 – nezávislost severního Jemenu na Osmanské říši, 30. 11. 1967 – nezávislost jižního Jemenu na VB, 22. 5. 1990 – sjednocení JAR (severní Jemen) a JLDR (jižní Jemen) Ústava: 16. 5. 1991 (poslední změna 28. 9. 1994) Státní hymna (1990): hudba Ayoob Tarish, slova: Abdulla Abdul Wahab Noman Státní vlajka: Panarabské barvy v uvedeném pořadí (avšak s dalšími doplňky) byly společné pro oba jemenské státy před jejich sjednocením. Červená symbolizuje revoluce, které stály u zrodu obou moderních jemenských států (1962 a 1967 byly svrženy monarchistické režimy), bílá připomíná mírový proces jejich sjednocení a černá těžké časy v historii země. Státní znak: Prvky znaku jsou odvozeny ze stejného symbolu bývalé Jemenské republiky. Orel – symbol síly a moci sjednoceného jemenského lidu – drží na hrudi štít s maribskou přehradní zdí, ze které vyrůstá kávovník, proslulá plodina této části Arabského poloostrova. Ma´ribská přehrada se zavlažovacím systémem byla kdysi unikátním dílem z antických dob, díky kterému vznikla z města Ma´rib bohatá oáza uprostřed pouště. Na stuze je napsán název státu. Správní rozdělení: 17 provincií - muháfazát Hranice: Omán 288 km, Saudská Arábie 1458 km Nejnižší bod: 0 m – hladina Arabského moře Nejvyšší bod: 3 760 m – Jabal Hadur Nabi Shu´ayb Pobřežní linie: 1 906 km Hlavní město: San´á (letní hl.město) – 925 000 obyvatel Aden (zimní hl.město) Největší města: Taizz, Hodejda, Mukallá Úřední jazyk: arabština – severojemenská – san´ání jihojemenská – taizzí-adení hadramautská – hadramí somálština, jihoarabské jazyky – suqutrí, mahrí Etnické složení: Arabové 95%, Židé, Indové 3,2%, Pakistánci, Somálci 1,8% Státní náboženství: islám Náboženská příslušnost: sunnité 53% , šíité 47% Měna: 1 jemenský denár (YER) = 26 jemenských rijálů = 2600 filsů Naděje dožití při narození: muži 49 let, ženy 51 let Struktura HDP: zemědělství a rybolov 20% , těžba a průmysl 20%, stavebnictví 4,5%, služby 55,5% (doprava a spoje 8%, obchod 12,5%, finančnictví 6,5%, veřejná správa a obrana 24%) Mezinárodní spory: část hranic se Saudskou Arábií nedefinována - Jemen požaduje území saudskoarabských provincií Nadžrán, Assír a Džizán, Saudská Arábie naopak část severního Jemenu přiléhající k provincii Nadžrán; spor s Eritreu o ostrovní skupinu Háníš byl předán Mezinárodnímu soudu Členství v mezinárodních organizacích a uskupeních: OSN (1947 – Jemenské království), ACC – Rada pro arabskou spolupráci, AFESD – Arabský fond hospodářského a sociálního rozvoje, AL – Arabská liga, AMF – Arabský měnový fond, CAEU – Rada pro arabskou hospodářskou jednotu, CCC – Rada celní spolupráce, ESCWA – Hospodářská a sociální komise pro západní Afriku, FAO – Organizace pro výživu a zemědělství, G-77, IAEA – Mezinárodní agentura jadrné energie, IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, ICAO – Mezinárodní organizace civilního letectví, ICRM – Mezinárodní hnutí červeného kříže a červeného půlměsíce, IDA – Mezinárodní asociace pro rozvoj, IDB – Islámská rozvojová banka, IFAD – Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj, IFC – Mezinárodní finanční korporace, IFRCS – Mezinárodní federace společností červeného kříže a červeného půlměsíce, ILO – Mezinárodní organizace práce, IMF – Mezinárodní měnový fond, IMO – Mezinárodní námořní organizace, INTELSAT – Mezinárodní telekomunikační satelitní organizace, INTERPOL – Mezinárodní organizace kriminální policie, IOC – Mezinárodní olympijský výbor, ITU – Mezinárodní telekomunikační unie, NAM – Hnutí nezúčastněných, OIC – Organizace islámské konference, UPU – Světová poštovní unie, WFTU – Světová odborová organizace, WHO – Světová zdravotnická organizace, WIPO – Světová organizace duševního vlastnictví, WMO – Světová meteorologická organizace, WtoO – Světová turistická organizace Ozbrojené síly: celkem 64 500 – pozemní vojsko 60 000, námořnictvo 1500, letectvo 3000 Zastupitelský úřad ČR: Embassy of the Czech Republic Safia Al-Gharbia Al-Janoobia Str. No.16, House No.6, P.O.Box 2501, Sanaa, Republic of Yemen Tel.: 0132 09671/247946, fax: 0132 09671/244418 Zastupitelský úřad v ČR: Velvyslanectví Jemenské republiky Sibeliova 39/1009, 160 00 Praha 6 – Střešovice Tel.: 02/20515268, 20514486 Internetové adresy: http://192.203.180.62/mlas/yemen.html http://www.arab.net/yemen/yemen_contents.html Poloha a charakteristika: Přímořský stát na jihu Arabského poloostrova při pobřeží Adenského zálivu a Rudého moře. K jeho území patří rovněž ostrovy Perim, Kamarán a Sokotra. Rozvojový agrární stát s těžbou ropy (do roku 1985). Jeden z nejchudších států na světě. Průmyslová výroba založena především na zpracování zemědělských surovin. Původ jména: Jméno znamená v arabštině “země po pravici”, tj, napravo (na východ) od Mekky. Zároveň kořen j-m-n vyjadřuje představu štěstí.Antičtí autoři nazývali Jemen “šťastnou Arábií” Historický přehled: Území Jemeneu patří k nejstarším centrům civilizace v jihozápadní Asii. Mezi 12. stoletím př. Kr. a 6. stoletím po Kr. bylo součástí několika mocných říší, z nichž nejvýznamější bylo sábské a himjaritské království. V 6. století části Jemenu kontrolovala Etiopie a Persie. V 7. století se území stalo součástí arabského chalífátu. V průběhu 16. století se Jemen dostal pod nadvládu Osmanské říše, v polovině 17. století se v jižní části konstituovala drobná knížectví, jež byla postupně ší´itskou sektou zaidítů sjednocena do jednoho státního útvaru. V roce 1839 Britové ovládli jihojemenský přístav Aden a přilehlá území, která se stala až do roku 1937 součástí Britské Indie. Od počátku 20. století se reálná moc v severním Jemenu postupně přesouvala do rukou imáma Jachji, vůdce zaidítů. Po vojenském vítězství nad tureckou armádou v letech 1904-05 a 1911 získal severní Jemen autonomii a po zániku Osmanské říše roku 1918 bylo vyhlášeno Jemenské království. Aden byl roku 1937 vyhlášen britskou korunní kolonií a zbytek jižního Jemenu rozdělen na Západoadenský a Východoadenský protektorát. V únoru 1934 uzavřel imám Jachjá s Velkou Británií smlouvu, jíž se zřekl nároků na připojení jižního Jemenu. Ve válce se Saudskou Arábií ztratil Jemen provincie Džizán, Assír a Nadžrán, bohaté na naftu. V období po 2. světové válce na severu sílila opozice proti monarchii, která byla nakonec v září 1962 svržena vojenským převratem a země prohlášena republikou (Jemenská arabská republika). Moc imáma byla definitivně poražena až poté, co Saudská Arábie v roce 1970 oficiálně uznala JAR. V letech 1958-61 byl severní Jemen spojen na federativním základě s Egyptem a Sýrií do Sjednocené arabské republiky. Rovněž na jihu zesílilo po 2. světové válce osvobozenecké hnutí, v roce 1955 došlo na území britského protektorátu k protibritskému povstání. V roce 1959 vyhlásilo 6 drobných států Západoadenského protektorátu pod patronací Velké Británie Federaci jihoarabských emirátů, která se roku 1963 rozšířila o Aden a další emiráty a vytvořila Jihoarabskou federaci. Zbytek jižního Jemenu tvořil Jihoarabský protektorát. 30. 11. 1967 se obě části spojily a vyhlásily nezávislost jako Jihojemenská lidová republika. V červnu 1969 se do čela státu dostalo radikální křídlo Národněosvobozenecké fronty a po přijetí nové ústavy v říjnu 1970 byl stát přejmenován na Jemenskou lidovou demokratickou republiku. Již v roce 1972 vlády obou jemenských států souhlasily s budoucím sjednocením. V průběhu 70. a 80. let se však dostaly do válečného konfliktu, který jednání o sjednocení zpomalil. V lednu 1986 vypukla v jižním Jemenu občanská válka, jíž vyvrcholil mocenský boj uvnitř jednotlivých marxistických frakcí. Na 60 000 lidí uprchlo do sousední JAR, což cedlo k další roztržce mezi oběma jemenskými státy. Jednání o sjednocení byla obnovena v květnu 1988 a v listopadu 1989 představitelé JAR a JLDR souhlasili s návrhem ústavy sjednoceného státu. 22. 5. 1960 došlo k sjednocení obou částí Jemenu do Jemenské republiky a vytvoření společných orgánů. Prezidentem společného Jemenu se stal bývalý prezident JAR, předsedou vlády byl nejvyšší představitel JLDR. V únoru 1994 však vypukly další boje mezi jednotkami severního a jižního Jemenu, které v květnu 1994 přerostly v občanskou válku. Jihojemenské vedení vyhlásilo 21. 5. 1994 odštěpení od jižního Jemenu a proklamovalo Demokratickou republiku Jemen s hlavním městem Adenem. Občanská válka byla ukončena v červenci 1994 po vítězství severojemenských vojsk, zároveň bylo rozhodnuto o přenesení hlavního města ze San´á do Adenu. V září 1994 schválil parlament jednohlasně novou ústavu, založenou na islámském právu (šarí´á). V prosinci 1994 došlo k malým vojenským srážkám na hranicích se Saudskou Arábií. Konflikt byl urovnán za zprostředkování Egypta a Sýrie v lednu 1995. V únoru 1995 zahraniční zdroje ohlásily zformování Demokratické koalice opozice, jejímiž členy je 13 jemenských opozičních stran. V prosinci 1995 vypukl ozbrojený konflikt s Eritreou o ostrovní skupinu Háníš, jejíž statut je od dob Osmanské říše nevyjasněn. Ostrovy leží v Rudém moři mezi oběma zeměmi na strategicky významné lodní cestě. V květnu 1996 se oba státy dohodly na mírovém řešení konfliktu. 27. 4. 1997 se konaly první parlamentní volby od skončení občanské války v roce 1994. Většinu křesel získal vládnoucí Generální lidový kongres prezidenta Sáliha. Nejvyšší představitelé: ´Alí ´Abdalláh Sálih – prezident Abdal Karím al-Irjání – předseda vlády Abdal Kádir Badžamál – ministr zahraničních věcí |
