|
| | 
VíDEŇ
VíDEŇ
Kostel sv. Petra (Peterskirche)
Tato barokní kopulovitá stavba J. L. Hildebrandta, působící jako obzvláště harmonický a uzavřený celek, pochází z roku 1702 (podle legendy ho založil již r. 792 Karel Veliký) a je jedním z nejvýznačnějších děl rakouského baroka. Vnitřek kopule zdobí velkolepá freska (1714) od Johanna Michaela Rottmayra.
Kohlmarkt
Nyní půjdeme po pěší zóně Kohlmark, česky Zelný trh. Nazývá se tak proto, že se zde dříve prodávala zelenina. Najdete zde mnoho obchodů – vkusné butiky, starožitnictví, obchody s porcelánem vyrobeným v augartenské manufaktuře nebo obchody patřící renomovaným návrhářům šperků
Kostel sv. Michala (Michaelerkirche)
Hofburg
- Hrad v místech dnešního Švýcarského dvora začali stavět Babenbergové na poč. 13. st. Do podoby čtyřkřídlé stavby ho dostavěl po roce 1251 Přemysl II. Hrad sestává z 18 traktů, 19 dvorů a má přes 2 500 místností. Ale o tom vám řekne více moje kolegyně Petra, které tímto předávám slovo. Ring
Celé historické jádro Vídně obepíná okružní třída Ringstrasse, která je 6 km dlouhá. Byla zřízena na místě městských hradeb, které nechal roku 1857 zbourat císař Franz Josef I. Nová Ringstrasse byla otevřena 1. 5. 1865. Setkáváme se zde s různými stavebními styly, např. s klasickou antikou, gotikou, renesancí a barokem.
(Celé historické jádro Vídně (Innerstadt) obepíná okružní třída Ringstrasse, - 6 km dlouhá (včetně nábřeží Franze Josefa). Byla zřízena na místě městských hradeb, které nechal roku 1857 zbourat císař Franz Josef I. Spojuje centrum s předměstím. Setkáváme se zde s rozličnými stavebními slohy, budovy jsou propojeny rozlehlými parky.
Zřídka je celkový architektonický obraz města ovládán jedním sledem ulic, jako je Vídeň rámována třídou Ringstrasse. 4 km dlouhý nádherný bulvár, osázený stromy, vede kolem celého centra města; u Dunajského kanálu se napojuje na nábřeží Františka Josefa (Franz-Josefs-Kai). Pokud jde o soulad architektury s krajinou rozsáhlého městského území a nenásilné spojení historického centra s předměstími, představuje vídeňská Ringstrasse jedinečnou stavitelskou dokonalost, která nemá obdoby. 1. 5. 1865 byla zpřístupněna nová Ringstrasse. Šťastné spojení různorodých stavebních stylů (klasické antiky, gotiky, renesance a baroka) v jeden celek se svou smělostí nedá s ničím srovnat. Také kombinace veřejných a soukromých reprezentačních staveb se úspěšně zdařila.)
Kärntnerstrasse
Nyní půjdeme po Kärntnerstrasse, což je česky Korutanská ulice. Kdybyste se vydali na opačnou stranu, dostali byste se k dómu sv. Štěpána. Kärntnerstrasse je velmi elegantní ulice s přepychovými obchody. Pokud v létě není plocha ulice zcela zabrána předzahrádkami mnoha restaurací a kaváren, využívají zbylého místa pouliční hudebníci a malíři.
(Elegantní ulice Kärntnerstrasse (nebo česky Korutanská ulice) s přepychovými obchody a zákoutími k odpočinku, spojuje náměstí Stephansplatz s okruhem Opernring, je cílem mnoha návštěvníků města.
Od té doby, kdy se někdejší hlavní dopravní tepna a důležitá odchodní oblast centra města stala pěší zónou, ztratila něco na své vznešenosti, ale tím více ožila. Pokud v létě není plocha ulice zcela zabrána předzahrádkami mnoha restaurací a kaváren, využívají zbylého místa pouliční hudebníci a odnedávna také malíři – portrétisté, aby se postarali o pestrý program.)
Karlskirche
za třídou Ring barokní kostel sv. Karla Boromejského (Karlskirche) z let 1716-36 od J. B. Fischera z Erlachu, s mohutnou kupolí (fresky M. Rottmayr), postavený z vděčnosti za překonaný mor Po Svatoštěpánském chrámu je to nejvýznamnější sakrální stavba Vídně, hlavní dílo evropského baroka, je zasvěcena svatému Karlu Boromejskému na základě císařského slibu v morovém roce 1713. Stavbu zahájil 1715 Johann Bernhard z Erlachu a jeho syn Joseph Emanuel ji dokončil 1724-39. Tři zcela odlišné stavební prvky – ústřední římský chrámový porticus, dva triumfální sloupy a dvě orient připomínající věže s bránami a zvonicí – spojuje v harmonický celek mohutná kopule
Karlsplatz
Budova vídeňské techniky (univerzita) Karlsplatz: Budova z let 1816 – 1818. Park před technikou nese jméno Josefa Ressla, vynálezce lodního šroubu, rodáka z Chrudimi, který na škole studoval. Zde je též jeho socha. Na náměstí Karlsplatz je secesní stanice metra
Belveder
je barokní komplex dvou zámků a francouzského parku Tento bývalý zahradní palác prince Eugena je stěžejním dílem Johanna Lukase von Hildebrandta a jednou z největších palácových staveb doby baroka vůbec. Princ Eugen Savojský byl výborný vojenský velitel (vítězný vojevůdce tří habsburských císařů) a vyrostl u dvora Ludvíka XIV. Byl velkým mecenášem umění. Mezi hlavní budovou zámku (Unteres Belvedere – Dolní Belveder z let 1714-16) a letohrádkem (Oberes Belvedere – Horní Belveder z let 1721 – 23), který je postaven na vyvýšenině vzdálené 1 km, se rozprostírá nádherný francouzský park (1717) Horní Belveder byl určen pro dvorské slavnosti a recepce. V letech 1904 – 1914 zde sídlil následník trůnu Ferdinand d´Este a v listopadu 1938 zde byla dojednána tzv. Vídeňská arbitráž, kterou muselo Slovensko postoupit Maďarsku jižní území. V červeném mramorovém sále Horního Belvederu byla v roce 1955 podepsána státní smlouva o obnovení nezávislosti Rakouska. Dnes je zde galerie malířství 19. a 20. století. Sbírky Rakouské galerie jsou umístěny i v dolním zámku a v oranžerii.
Schwarzenberské nám.
Beethovenovo nám.
Beethoven prožil ve Vídni posledních 27 let svého života (nar. 1770 – 1827, patří do romantismu). Určitě každý znáte jeho 9. symfonii nebo Eroiku, operu Fidelio a Pastorální symfonii. Pomník obklopují postavy související s 9. symfonií. 34856dnk35nsu2n
Městský park
Tento největší park v centru města byl otevřen v roce 1862. Je členěn vodními toky a rybníky. Vídeňáci ho nazývají ostrovem klidu a odpočinku ve velkoměstském ruchu. V jeho prostoru je umístěno mnoho pomníků, mezi nimi socha Johanna Strausse. Z blízké lázeňské restaurace Kursalon, postavené v r. 1867, se má v budoucnosti stát vídeňské kasino.
Johann Strauss-Denkmal (Pomník Johanna Strausse): Bronzová socha krále valčíků hrajícího na housle, rámovaná pozadím z bílého mramoru, patří k nejoblíbenějším fotografickým motivům Vídně. Dílo vytvořil v roce 1921 Edmund Hellmer. Při odhalení tohoto pozlaceného pomníku hrála Vídeňská filharmonie dunajský valčík.
Johann Strauss: narozen 25. října 1825, od svého 20. roku ovládl vídeňský zábavní průmysl; v roce 1875 hrál u císařovny Alžběty na jejím svatebním plese; roku 1867 vznikl asi nejslavnější valčík na světě: Na krásném modrém Dunaji; dále opereta Netopýr, Noc v Benátkách, Cikánský baron, opus věnovaný Brahmsovi „Buďte“; zemřel 3. června 1899
|