Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

MáCHUV KRAJ

MáCHUV KRAJ

1.Poloha a vymezení

Máchův kraj, má své jádro mezi Mělníkem, Bezdězem, Českou lípou a Úštěkem. V jižní části je zajímavé předeším Kokořínsko svými divokými lesy a skalnatým údolím, lidovými stavbami a místy dalekých rozhledů.Zdejší krajina přitahovala romanticky založené tvůrce umění již od počátku 19.století.V severní části - v krajině Máchova Máje dominují dvojvrcholy Bezdězů s blízkým Máchovým jezerem u Doks.



Největší turistický význam má horopisný celek Ralská pahorkatina s podcelkem Dokeská pahorkatina.Nejrozsáhlejším a ústředním okrskem Dokeské pahorkatiny jsou Polomené hory na jejichž území byla vymezena chráněná krajinná oblast Kokořínsko.Polomené hory jsou typické pískovcové pahorkatiny.Ve své západní části přecházejí Polomené hory přes údolí Obrtky Brocenskou pahorkatinou do jednotvárnější Úštěcké pahorkatiny, která vyplňuje jihozápad popisované oblasti.K Dokeské pahorkatině patří dále Jestřebská kotlina, charakteristická hladinami rybníků.Náleží sem skupina Holandských rybníků. Novozámecký rybník, Máchovo jezero, Břehyňský rybník aj.Na severozápadě omezuje Jestřebskou kotlinu Kozelský hřbet, patřící již do Českého středohoří. Na severovýchodě se zdvihá Provodínská pahorkatina s kulisou Provodínských kamenů a nepřístupnou, silně rozčleňenou Hradčanskou pahorkatinou, na východě s přírodní rezervací Břehyně - Pecopala a severovýchodně od Máchova jezera.Jihovýchodně od Doks vystupuje Bezdězská vrchovina. Východně a jihovýchodně od Bezdězu výrazně ubývá vertikální terénní členitosti a krajina přechází do Jizerské tabule.Terén je zde výrazněji členěn jen řídkými údolními zářezy.Nadmořské výšky dosahují v Středojizerské tabuli hodnot 370 m.n.m..Jižní část popisované oblasti tvoří Středolabská tabule, s Mělnickou kotlinou, která má již typický charakter nížiny.Do jihozápadní části v ohybu Labe u Roudnice n. L. přechází na pravý břeh řeky Dolnooharská tabule s podcelkem Terezínská kotlina.

2.Máchův kraj z hlediska geologie

Celá popisovaná oblast patří k čéské křídové pánvi a je budována převážně druhohorními mořskými usazeninami.Nejstarší horniny v této oblasti vystupují na západním hřbetu Maršovického vrchu.Tvoří je vyzdvižená staroprvohorní kra složená z chloritických fylitů, křemenného keratofyru a zelených břidlic.Třetihorní vyvřeliny se vyskytují jako žilná tělesa nebo jako výpně sopouchů pronikající často křídovými sedimenty.Tvoří je převážně čedičové a znělcové horniny.Ze staršího období čtrtohor se uplatňují především pokryvy a návěje spraší a sprašových hlín ve výběžku Dolnooharské tabule, hlavně však v Jizerské tabuli.Tyto větrné usazeniny tvoří základ pro zemědělské, intenzívně obdělávané půdy.Mladočtvrtohorní náplavy zaujímají jen malé plochy při stálých vodních tocích ( Labe, Jizera ). Tektonicky nejméně porušená je jihovýchodní část Polomených hor spolu s Jizerkou tabulí. 17878irz11lfy2o

3.Vodstvo

Největší řekou v této oblasti na jihu a na jihozápadě je Labe. U Mělníka se spojuje s Vltavou a s laterálním kanálem, kde více než zdvojnásobuje svůj průtok.Dnes je Labe řekou značně znečištěnou odpadními vodami.Jeho vody jsou využívány např. k provozu elektrárny v Mělníku.Na východě protéká touto oblastí Jizera a to od Bakova n.J. k Benátkám n.J. Největším přítokem po pravé straně je Labe.Ploučnice se této oblasti jen dotýká, a to na severu v katastru České lípy. Z čehož vyplývá, že potoky v této oblasti patří k povodí Labe, Jizery nebo Ploučnice.

Vodní plochy - rybníky vznikly především v Jestřebské kotlině.Patří sem skupina Holandských rybníků napájených Bobřím potokem a zakládaných v 15. - 16.století.Jejich plochy jsou max. do

30 ha.Novozámecký rybník založen ve 14.století má zajímavý výpustný systém z doby Karla IV. Největší vodní plochou je Máchovo jezero u Doks s dnešní rozlohou 278 ha. ( Vodní plocha je spestřena dvěma ostrůvky - Kachní ostrov a Myší zámek). V blízkosti Doks se nacházejí i další rybníky ( Břehyňský, Poselský ap.) Popisované území skrývá též velké množství podzemních vod - a to díky složení povrchu, který je převážně z pískovce (to znamená, že je dobře propustný) rf878i7111lffy

4. Rostlinstvo

Největší část tohoto území patří do tzv. středoevropské lesní květeny.Původní, hlavní vegetační kryt území tvořily lesy, které byly postupem času nahrazeny kulturními lesními porosty.Nejčastěji pěstovanou dřevinou je borovice lesní, duby ( zimní a letní ), smrk, buk ap.Z cizokrajných dřevin jsou zastoupeny dub červený, borovice černá a vejmutovka.Kromě dubu šípáku se zde v bylinném patře vyskytuje střevíčník pantoflíček, třemdava bílá aj.Přímo ve vodě rostou lekníny, stulík žlutý, vachta trojlistá,aj.Zvláštními stanovišti rostlin jsou také slatinná rašeliniště.Zvláštní ochranný režim má zde i chráněná studijní plocha Swamp - zaplavovaná bažina na severovýchodním okraji Máchova jezera.

5.Živočišstvo

Ze savců je nejpůsobivější větší lovná i škodná zvěř.Po druhé světové válce byl na několika místech vysazen muflon.Ze škodné se roztroušeně vyskytuje liška, často pronásledovaná jako nositel vztekliny.Velmi vzácně se vyskytuje jezevec, případně kuna lesní i skalní.U vody je možné zahlédnout i ondatru pižmovou.Z lovné pernaté zvěře je dosud hojný puze bažant obecný, často pěstovaný uměle v líhních.Kromě běžných druhů zpěvného ptactva zde najdeme slavíka obecného i hrdličku zahradní.Novozámecký rybník poskytuje vhodné podmínky k životu přibližně 200 druhům vodního ptactva.Je zde několikatisícová kolonie racků, která se řadí mezi největší hnízdiště tohoto druhu ve střední Evropě.Z dalších vodních ptáků je zde řada kachen, sýkora moudiváček, pochop rákosní, sýkořice vousatá, různé druhy volavek, vodoušů, kulíků ap.Při přeletu je možné spatřit ledňáčka a čápa černého.Z plazů se zde můžeme setkat se zmijí obecnou a užovkami.Obojživelníci jsou zastoupeni několika druhy žab.Z užitkových ryb najdeme pstruží sádky v Liběchově,V rybnících je nejčastšjší rybou kapr obecný, ale vyskytuje se zde místy i štika, sumec či okoun.Z bezobratlých živočichů téměř vymizel rak říční.U Malého Bezdězu najdeme vzácného tesaříka alpského.




DOKSY

Město založené Přemyslem Otakarem II.někdy v roce 1264 v bezdězských lesích na ochranu zemských obchodních cest ( Žitavské a Mělnické ), se nachází 18 kilometrů jihovýchodně od České Lípy a má 5000 obyvatel.Dodnes zde přetrvává silná tradice rybářství a dřevařství.

Historické jádro má kolonizační půdorys na výšině kolem pravidelného čtvercového náměstí, z jehož zároží vycházejí ulice.Podle jelena v městském znaku bylo později nazýváno Hirschberg.Zhoubnými požáry v 18.a 19.století bylo zničeno mnoho původních památek. Město bylo v 19.století upraveno do stylu pozdního empíru a později přizpůsobováno jako středisko letná rekreace při Máchově jezeru.

Historické a kulturní pamětihodnosti:

Zámek renesanční ze 16.století patřící dříve Valdštejnům.

Kostel sv Bartoloměje a Nanebevzetí P.Marie oba v barokním slohu.

Pomníky Mariánský sloup ( na náměstí)z roku 1685

pomník K.H.Máchy z r.1960 od sochaře Janouška.

Památník K.H.Máchy v býv.nemocnici z r.1669, opraven a zpřístupněn po r.1960(pobočka muzea v České Lípě)

Hospodářství:

Státní rybářství

Severočeské mlékárny

ČESKá LíPA

Okresní město, průmyslové a hospodářské středisko v údolí Ploučnice.Původně slovanská osada a vodní hrad při přechodu zemské stezky přes Ploučnici .Od 13.století město, dnes s 32 000 tisíci obyvatel.Po požárech v 18.století bylo empírově přestavěno.Zachována zůstala část dvojité městské hradby s parkánem a příkopem, i gotická sklepení pod městskými domy. U městského parku jsou zbytky židovského hřbitova s náhrobky ze 17.století. V letech 1873 - 74 zde byl vězněn spisovatel Jakub Arbes a napsal tu část svých romanet.

Pamětihodnosti:Klášter s kostelem.Byl zřízen tehdejším pánem města Albrechtem z Valdštejna v roce 1627 jako klášter augustiniánů s gymnásiem.Dnes je v jeho prostorách okresní vlastivědné muzeum.

Hospodářství:hudební nástroje(pianina),Panelárna Pozemních staveb, ředitelství Severočeských dřevařských závodů, cihelny,Severočeské pekárny a cukrárny aj.

BEZDĚZ

státní hrad, národní kulturní památka, na výrazném znělcovém vrchu ( 637 m.n.m.) 8 km jihovýchodně od Doks a 9 km od Bělé p.Bezd. Západně na sousedním vrchu stát. přír. rezervace Malý Bezděz.Hrad,který je jeden z nejvýznamějších a nejpevnějších v Čechách,byl založen Přemyslem Otakarem II. v letech 1264 - 1278, jako středisko královského zboží. V roce 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II. a jeho matku královnu Kunhutu.V 1. pol.14.století vlastnil hrad rod Berků z Dubé. Karel IV. vydal r.1350 majestát, kterým byl Bezděz určen za hrad královský a připojen ke komornímu majetku.V době husitské byl hrad útočištěm odpůrců revoluce.Od dob Jiřího z Poděbrad se na hradě vystřídalo opět několik majitelů.V roce 1623, po bitvě na Bílé hoře, byl Bezděz prodán Albrechtu z Valdštejna. V roce 1642 se na hradě opevnili Švédové, v r.1662 byly hradní budovy opraveny na klášter, který byl v r.1785 zrušen a hrad se začal měnit ve zříceninu.V r.1868 se na Bezdězu konal tábor českého i německého lidu.

Jednotlivé části hradu:Cesta vedoucí ke hradu ( s kapličkami bývalé křížové cesty) byla přehrazena dvěma branami chráněnými ochozy s cimbuřím.Třetí brána byla kromě ochozu zabezpečena válcovou Čertovou věží 20 metrů vysokou, obvod zdí 14 m, tloušťka zdí 3 m.Od ní vede hradební zeď s cimbuřím.Na nejvyšším místě skály stojí Velká hradební věž ( přes 30 metrů vysoká, obvod 21 m, tloušťka zdiva při základu téměř 5 m.).K ní přiléhá bývalý hradní palác, proti němu na protější straně nádvoří je bývalé purkrabství. Nejcennější částí je hradní kaple ve východní části hradního paláce.Je stavbou raně gotickou a má bohaté architektonické vybavení po způsobu francouzských katedrál.Na severu při příchodové cestě je zachována hradební zeď s baštami z poč.17.století.(zbytek zamýšlené přestavby za Albrechta z Valdštejna.) 

BĚLá POD BEZDĚZEM

město a letovisko s 5000 obyvatel,založené r.1337, se rozkládá v údolí a nad údolím potoka Bělé, 12 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi.V husitských válkách bylo město dvakrát vypáleno, další požáry byly v letech 1815 a 1858.V držení města se vystřídalo několik šlechtických rodů od Špetlů z Janovic až po Valdštejny.V roce 1563 zde byl založen soukenický cech ( vojenská sukna). V pol.18.století založena manufaktura, která využívala pro práci nezletilé děti.Později továrna na sukna ( ve 2.svět.válce válečný průmysl).V roce 1855 zde byl založen první lesnický vzdělávací ústav v Čechách.

Hospodářství:

Severočeské papírny

Severočeské dřevařské závody

textilní závod Severka