Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Životní prostředí Karvinska

Téma:

Životní prostředí Karvinska

Úvod

Už rok jsem obyvatelkou města Karviná, a přesto jsem neměla příliš možností se vypravit za hranice parků a náměstí. Také se mi příliš nechtělo. To co bych našla, by se životnímu prostředí podobalo jen zdaleka. Aspoň podle mého vkusu. Ale žít, bydlet, studovat i pracovat se dá i na poddolovaném území i v místech postižených přírodními vlivy.




Prostředí

Každé pondělí mě cesta vlakem přes Ostravu přesvědčí o tom, že ochrana a uzdravení životního prostředí by se mělo stát prioritou. Když je slunečné krásné ráno, snažím se okolní krajinu vnímat jinak a hledám to pozitivní. Teď je však většinou pošmourné počasí, a to mi na náladě nikdy nepřidá. 55815ipl85nhl3e

Skládku přímo u tratě jsme překřtili na „ptačí supermarket“. Vypadá to dost hrozivě, člověk to má neustále na očích a je asi dobře, že na to potom musí myslet. To je podle mě začátek k tomu, aby se něco dělo. Vím, že obyčejná skládka na dobře vybraném místě, správně vybudovaná a regulérně provozovaná není sice nejlepším řešením, ale u nás zatím vyhovujícím. Správnému založení, technickému vybudování i provozu skládek je věnována malá pozornost. Toto řešení není ideální a potěšilo by mě, kdyby se používalo stále méně. Asi větším problémem jsou stávající ilegální skládky odpadů, někdy dost rozsáhlé a obsahující podezřelé látky. Město by se mělo snažit získat peněžní prostředky na nákladnější způsoby likvidace komunálního odpadu, neboť pohled na tu skládku je opravdu strašný.

Těžba

Co se týká černého uhlí a jeho největších nalezišť ve Slezsku, utlumila se těžba v ostravské části revíru a bude nutné postupné vyuhlování slojí na Karvinsku. To samozřejmě přináší řadu problémů, především se změnou krajiny.

Pro okolí Karviné jsou charakteristické rozsáhlé vodní plochy. Některé byly vybudovány pro chov ryb, jenže většina vznikla zatopením štěrkoven, pískoven a hlavně klesáním terénu po dvousetleté důlní činnosti. Sesedáním povrchu nad vytěženými slojemi poklesla některá místa až o 23 m. Když si představím, že v místech, kde je teď vodní nádrž nebo kaliště, kdysi stála docela honosná vilka s krásnou zahradou, běhá mi mráz po zádech. Tohle mě šokovalo. ph815i5585nhhl

Naštěstí se našel recept v uplatnění špičkové technologie - soupravy na rektifikaci ohrožených domů a objektů. Princip spočívá ve vyrovnávání daného objektu - bez ohledu na jeho velikost i hmotnost - ve vztahu k nakloněnému terénu prostřednictvím hydrauliky a vytvoření jeho stability pomocí předpjatých svorníků, jež jsou na obvodech domu. Doufám, že lidé, kteří bydlí v takovém domě, mají dost finančních prostředků k zaplacení takové (myslím si náročné) úpravy.

Doufám, že také výstavba nových těžebních a zpracovatelských komplexů v podhůří Beskyd nebude uskutečněna. Hodně by se změnil ráz krajiny a stromy, které v okolí Karviné aby lupou hledal, už tu nebudou vůbec. Neměli bychom raději hledat jiné energetické zdroje a maximum černého „zlata" ponechat v podzemí pro příští generace?

Lázně

Pro Karvinsko je typické množství minerálních slaných vod vyvěrajících téměř ve všech dolech v okrese. K léčebným účelům se využívá darkovská voda, která patří k nejsilnějším jodobromovým solankám v Evropě.




Pro mě jsou lázně Darkov trochu překvapující. Kdybych byla opravdu hodně zdaleka, v tomto regionu bych lázně v žádném případě nehledala. Ani mě neláká představa strávit pobyt v takových lázních. Věřím, že lázně jsou moc a moc potřebné a užitečné, ale tady v tomto prostředí??? Kdykoliv člověk vyjde do okolí, uvidí poškozené životní prostředí, šedou a zničenou krajinu.

Krajina

Myslím, že je tady třeba hodně kvalifikovaných krajinných inženýrů, kteří by dané krajině pomohli. Vždyť vypadá jako z nepodařeného filmu. Haldy kdekoli se člověk podívá, sem tam nějaké to kaliště, tráva má barvu spíše šedivou, stromy abychom počítali na prstech jedné ruky a hlavně to všudypřítomné potrubí. Ten, kdo navrhl a schválil vést jej na povrchu, si to mohl odpustit.

Doufám, že se někdy podaří dostat tuto krajinu do původního stavu nebo se podaří vymyslet aspoň nějaká náhradní opatření.

Ovzduší

Minulý víkend jsem strávila v Tatrách za slunečného počasí. V Karviné však byla taková mlha, že jsem moc daleko neviděla a než jsem došla na koleje, měla jsem na vlasech kapičky vody. A co bylo nejhorší: když jsem stála na červenou a všechna auta se rozjela, málem jsem se udusila. To byla ale hrůza.

Se stavem ovzduší v Karviné nejsem spokojená. Myslím, že smog je tady věčný. Pokaždé, když chci vyvětrat, třikrát přemýšlím, zda to okno otevřít nebo ne. Když se ráno probudím a podívám z okna, nevím, zda to co vidím je smog nebo mlha. Ještě mám štěstí, že se dívám směrem k domkům, kde je vidět sem tam i nějaký strom a trávník. V pokojích na druhé straně mají daleko destruktivnější pohled ven. Kovona, řada čoudících komínů a v dálce jsou vidět Dětmarovice se svojí elektrárnou. To by pak člověk raději nedýchal.

Je dobré, že se provádějí měření, a to na osmi stanicích na severní Moravě a ve Slezsku.V případě překročení limitních koncentrací se informace vydávají vždy pro konkrétní oblast Ostravska a Karvinska, Olomoucka a Přerovska, Jeseníků nebo Beskyd a poskytují se všem dostupným hromadným sdělovacím prostředkům v regionu.

Je důležité vědět, co dýcháme, i když v mnoha případech s tím asi příliš moc nenaděláme.

Závěr

Prostředí Karvinska není ideální. Nevím, zda se tady může vůbec mluvit o životním prostředí. Někdy mi připadá, že k životu rozhodně není! Je však pravdou, že se mnoho věcí zlepšilo a s nápravou dalších se do budoucna počítá.