Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

ŘEZáNí PLAMENEM

ŘEZáNí PLAMENEM

  • je vhodné pro silnější materiály a tvarování ( pomocí zvláštního hořáku možný také pod vodou ), převážně pro obrobky z oceli.

  • Spočívá v ohřátí kovu na teplotu jeho spalování v proudu čistého kyslíku při teplotách pod bodem tavení, aniž by došlo k roztavení kovu.

Řezání plamenem je možné jen u materiálů s následujícími vlastnostmi:

  1. Materiál zahřátý na zápalnou teplotu musí hořet v kyslíkovém proudu.




  2. Zápalná teplota E musí být nižší než bod tavení S materiálu ( viz. Obr. 3 ), takže materiál shoří, dříve než se roztaví. 22555jxr77vei8d

  3. Bod tavení O oxidu materiálu ( struska ) musí být nižší než bod tavení S, aby se struska dala tlakem kyslíku vyfoukat.

POSTUP ŘEZáNí

K řezání slouží řezací hořák ( obr. 4 ). Obrobek, který je třeba řezat se předehřívá nejprve plamenem ( acetylén-kyslík ) na zápalnou teplotu řezaného materiálu ( téměř bílý žár ). Potom se přidá proud čistého kyslíku ( s obsahem 99,5 % ) na předehřáté místo, který způsobí spalování marteriálu. Při tomto spalování vzniká teplo, které dále zahřívá místo řezu až do větší hloubky materiálu na zápalnou teplotu, a tak pokračuje hoření materiálu po celé tloušťce. Struska se vyfouká proudem kyslíku na spodní straně obrobku. Pomalým pohybem hořáku v žádaném směru vzniká úzká řezací spára.

Kyslíko-acetylénový plamen se během řezání neodstavuje, protože studený, nepředehřátý povrch obrobku před místem řezu by nedosáhl spalovací teploty uvnitř obrobku. xe555j2277veei

OBLASTI POUŽITí

Při konsrukci nádrží : pro V- a dvojitý V svar. U ocelových konsrukcí : řezání nosníků pomocí plamene. Ve strojírenství : převážně strojní řezání ( podle šablon ). Při stavbě lodí: převážně programování strojní řezání. Ve šrotovnách : ruční řezání pomocí plamene. Při konstrukci potrubí: vypalování otvorů v trubkách pro odbočky.

ŘEZACí HOŘáK

Pracuje na principu tepelné a řezací trysky. Uspořádání trysek je většinou prstencové ( obr. 2 ). Pomocí vodícího vozíku a při kruhových řezech se středovým zařízením se dosahuje klidného řezu za stejnoměrné vzdálenosti trysek od řezaného materiálu.

Druhy řezacích hořáků

Podle způsobu, jakým se směšuje plyn a kyslík pro předehřívací plamen, existují dva systémy řezacích hořáků ( obr. 1 ) :

  • nízkotlaký ( ijektorový ) řezací hořák.- kyslík má vyšší tlak a nasává v injektoru plyn, který má nižší tlak. Použití zpravidla pro ruční řezání.

  • vysokotlaký směšovací řezací hořák- hořlavý plyn proudí s dostatečným vlastním tlakem do hořáku. Směs se vytváří ve směšovací komoře. Tlakové řezací hořáky se používají se používají hlavně pro automatické řezací stroje.

Řezání plamenem může být prováděno buď ručními řezacími hořáky, přenosnými ručními řezácími stroji nebo stacionálními řezacími stroji.

Druhy řezů : kolmý řez ( dělící řez ), řezání pod úhlem, kruhový řez, plášťový řez

( obr.4,5 ).

Vedení řezu se může provádět ručně, podle orýsování, výkresu nebo šablony a u řezacích strojů například programovaným řízením pomocí fotoelektrického nebo světelného paprsku.

Řezatelnost materiálů

Dobře řezatelné materiály jsou všechny nelegované, nevytvrzené konstrukční oceli s obsahem uhlíku do 0,3 %, nízkolegované oceli ale i ocelolitina.

Při vyšším obsahu uhlíku ( asi od 0,3 …1,6 % ) se musí materiál vždycky předehřívat nebo žíhat, aby se zabránilo ztvrdnutí a popraskání hran řezu. Předehřívácí teplota musí být tím vyšší, čím vyšší je obsah uhlíku a čím silnější je obrobek ( viz tabulka ).

Některé materiály jsou řezatelné jen za určitých podmínek, jsou to většinou vysoce legované oceli a litina, teplota hoření stoupá s obsahem uhlíku. Teplota tavení klesá, i když je bod tavení oxidů kovů o něco vyšší než bod tavení základního materiálu. Tyto materiály vyžadují speciální řezací hořáky.

Řezání laserovými paprsky ( obr. 5 ). Takto se vyrábějí kovové součásti libovolného tvaru z oceli, hliníku, titanu aj. s vysokou přesností v krátkém čase.




Neřezatelné materiály ( podle těchto postupů ) jsou téměř všechny neželezné kovy jako hliník, měď, chróm, nikl, mangan aj.

PRAVIDLA PRO ŘEZáNí PLAMENEM

  1. Příprava. Je nutné vybrat vhodný řezací hořák hodící se pro řezanou tloušťku materiálu ( podle tabulky výrobkce hořáků ). Oblast použití, druh plynu a tlak kyslíku jsou zpravidla vyznačeny na trysce.

  1. Dodržujte předpisy pro bezpečnou práci při svařování a řezání plamenem! Používejte ochranné pomůcky, oblečení, pevné boty a uzavřené tmavé ochranné brýle!

  1. Před řezáním očistěte místo řezu od okují a barvy pomocí drátěného kartáče! Pozor : plyny suříkových, olověných, zinkových a kadmiových barev jsou jedovaté! Proto větrejte prostory nebo raději pracujte venku! V malých prostorách je třeba používat masku!

  1. Místo řezu má být vždy průchozí, aby řezací kyslíkové proudy mohly volně vystupovat.

  1. Dávejte pozor na čistotu trysek, čistěte je opatrně pomocí vhodých jehel! Nečisté trysky způsobují nepravidelné okraje řezu, protože proud kyslíku je odváděn mimo střed a kromě toho jsou příčinou zpětného šlehnutí plamene.

Nastavení tlaku řezacího kyslíku ( plamen ). Otevřete pomalu ventily v tomto pořadí :

1. ventil kyslíkové láhve

2. uzavírací ventil redukčního ventilu

3. ventil hořáku řezacího kyslíku

Tlak kyslíku pro řezání je třeba nastavit redukním ventilem podle tloušťky materiálu, a sice vždy, když proudí kyslík z řezací trysky. Po nastavení uzavřeme ventil řezacího kyslíku na hořáku. Tlak kyslíku pro řezání musí být tím větší, čím tlusčí je obrobek.

Zapálení ohřívacího plamene. Otevřeme ventil kyslíku hořáku a regulujeme normální plamen 1:1, postup jako u svařování.

Regulování kyslíku pro řezání. Otevřeme ne hořáku ventil řezacího kyslíku! Postupně se oběví u plamene malý přebytek plynu, protože úbytek kyslíku do řezací trysky dostává ohřívací teplotu kyslíku méně. Nastavme ohřívací plamen přesycením plynu opět na normální plamen 1:1 a uzavřečme ventil hořáku řezacího kyslíku.

Plamen má lehce foukat a nemá syčet. Příliš velký plamen nebo příliš malý odstup trysek od materiálu mají za následek zanesení horních částí řezu. Příliš velký odstup trysek způsobuje nepřesnost hran řezu.

Počátek řezání ( obr. 1 ). Řezací hořák vedeme k hraně obrobku tak, aby ji hořák nahříval zhora ( trysky nad řeznou hranou ). Plamenem řezu ohříváme místo řezu na zápalnou teplotu ( žluto-červený žár 1050 C ), místo ohřevu ale netavíme! Doba ohřívání má být krátká, zóna předehřátí U má být delší. Řezací hořák oddálíme od řezné hrany, otevřeme ventil řezacího kyslíku a nasadíme hořák. Když bylo předehřátí dostatečné, uvidíme ve středu plamene jasný žár kyslíku, který spaluje materiál v celém průměru. Nevytvoří- li se, potom zastavíme řezací hořák a ještě jednou předehříváme.

Při přerušení řezání se musí okamžitě zastavit řezací kyslík!

Při zpětném šlehnutí uzavírejte ventily v tomto pořadí: 1. řezací kyslík, 2. plyn, 3. kyslík a hořák ochlazujte ve vodě.a