Úvod

Problematika drog je v dnešní společnosti stále více diskutovanějším problémem. O drogách bylo už napsáno mnoho knih a příruček, já bych se v této seminární práci chtěla zaměřit hlavně na důvody, které lidi vedly a vedou k užívání drog. Nejprve bych chtěla uvést nejběžnější skupiny drog, používání drog jinými národy, jaký je účel tzv. společenských drog, jaká je situace v ČR a na závěr největší nebezpečí drog.

Kdybychom chtěli zjistit, kdy vůbec člověk začal užívat drogy, museli bychom jít hodně daleko do minulosti a není vůbec jisté, jestli bychom ten počátek vůbec našli. Historie užívání drog je zřejmě stará jako lidstvo samo.

Všeobecně je za drogu považována látka, která v menší či větší míře ovlivňuje vnímání a chování člověka. Mnoha lidem se u slova droga vybaví látky jako heroin, kokain, LSD, marihuana, ale drog ve společnosti je ohromná spousta, patří sem také kofein v šálku čaje či kávy, alkohol, tabák, léky a další látky, které se ve společnosti běžně užívají, ovlivňují chování člověka, ale jejich používání není vůbec pokládáno za špatné a většinou je člověk ani nepovažuje za drogy.

Nejběžnější drogy 37832heg22prs3e

Alkohol

Alkohol je snad nejrozšířenější společenská droga a pije se téměř všude na světě. Je znám lidstvu zřejmě od počátku dějin a ve starých bájích a pověstech se označuje za dar bohů. Prakticky všechny národy světa znají dnes nějaký druh nápoje, který obsahuje etylalkohol.

Alkohol patří mezi legální drogy a mnoho lidí si ani neuvědomuje, že se také jedná o drogu, a to o drogu mnohem nebezpečnější než je třeba marihuana.Většina lidí dokáže svoji spotřebu alkoholu kontrolovat, jsou to tzv. příležitostní konzumenti, jenže v mnoha zemích je stále vážnějším problémem nadměrná spotřeba alkoholu, která bývá často spojena s nehodovostí na silnicích, vraždami, sebevraždami, násilím a sexuálními delikty.

Alkohol ovlivňuje mozek dvěma způsoby. Je to anestetikum, které otupí smyslové vnímání a cítění. Zároveň zpomaluje akce a reakce. Po alkoholu se člověk může cítit šťastnější, chytřejší a jistější. Nicméně je to stejná situace jako u všech ostatních drog – tento pocit má pouze ten, kdo je pod vlivem alkoholu. Všichni ostatní vidí, že opak je pravda. Dlouhodobým požíváním alkoholu si člověk ničí zdraví a může u něho dojít k poškození mozku a jater, žaludku či zažívacího systému, ale i k mnoha dalším problémům. er832h7322prrs

Sílu návykovosti na alkohol můžete vidět na závislém člověku, který se rozhodne s pitím skončit. Takový člověk zřejmě bude trpět abstinenčními příznaky, mezi které patří pocení, třesavka, nevolnost a halucinace.

Nikotin

Nikotin v tabáku je další hojně rozšířenou společenskou drogou. Tabák byl pro Evropany objeven až v roce 1492. Je svým původem rostlinou amerického kontinentu, kde kouření jeho listů bylo známo zřejmě celá tisíciletí. Indiáni tabák nejen kouřili, ale i žvýkali, šňupali a používali v kombinaci s jinými látkami.

O jeho rozšíření v Evropě se zasloužil Jean Nicot. Jeho jméno dodnes nese alkaloid obsažený v tabáku a objevený v roce 1828. Postupně se pěstování tabáku rozšířilo do všech částí světa a stalo se oblíbenou činností i módní záležitostí.

Nikotin sám o sobě může mít povzbuzující účinky, člověk se po něm cítí mnohem bdělejší a aktivnější.

Kouření cigaret bývá častou příčinou různých typů rakoviny (rakoviny plic, hrtanu aj.), ale taky srdečních onemocnění, nemocí cév, dýchacího systému. Tyto nemoci jsou většinou způsobeny látkami obsaženými v tabákovém kouři – dehet, kysličník uhelnatý, formaldehyd, dokonce i arsenid nebo kyanid.

Kofein

Byl objeven v roce 1882 a je přítomen v mnoha rostlinách, které se odedávna používaly k přípravě povzbuzujících nápojů. Vyskytuje se v semenech kávovníku (asi 1 %) a v listech čajovníku (asi 3 % kofeinu). Káva pochází ze zemí někdejší Arábie, kde se pije od nepaměti. Odtud se rozšířila do celého světa, hlavně pak do Jižní Ameriky. Největším producentem kávy na světě je Brazílie. Nápoj připravovaný z kávy je vedle čaje nejznámějším a nejoblíbenějším nápojem nejen pro svou chuť, ale především pro svůj povzbuzující účinek.

Čajovník pochází z oblasti jihovýchodní Asie, odkud se jeho pěstování rozšířilo do přilehlých oblastí. Pro některé země je čaj národním nápojem a pije se několikrát denně (Čína, Japonsko, Anglie, Polsko).

Při rozumné konzumaci kávy a čaje je denní dávka kofeinu přiměřeně malá. Ale po velkém množství se mohou objevit vážné zdravotní problémy jako neklidný spánek a poruchy zažívání.

Marihuana a hašiš

Jednou z nejstarších známých drog jsou produkty indického konopí, které je známé víc než pět tisíciletí. Účinnou látkou v konopí je THC (tetrahydrokannabinol). Marihuana je směs ke kouření získaná z odřezaných vršků rostlin, tyto části rostliny se usuší a potom se kouří. Rostlina se však může přidávat i do nápojů, cukrovinek a pečiva.

Hašiš je čistá neředěná pryskyřice z vrcholků nejjemnějších samičích rostlin a obsah účinných látek v hašiši může být až desetinásobný ve srovnání s marihuanou.

Marihuana a hašiš se řadí mezi látky ovlivňující kvalitu psychické činnosti. Po marihuaně se člověk cítí uvolněný, klidný, je mnohem vnímavější k okolí, citlivěji vnímá hudbu, zvýrazňují se barvy i chutě. V porovnání s narkotiky oficiálně považovanými za přijatelnější (tabák, alkohol, léky) je marihuana efektivnější, mnohem levnější a relativně bezpečná látka. Předávkování je nemožné - člověk by musel zkonzumovat sedm set kilogramů během patnácti minut, aby ho to usmrtilo. A ročně umírají statisíce lidí v důsledku kouření tabáku, pití alkoholu, předávkování legálními léky a ilegálními drogami. Jakékoli poškození mozku nebo paměti je dnes už vědecky vyvráceno. Cannabinoidy dokonce umožňují používat část mozku, která obvykle používána není.

Při dlouhodobém a intenzivním kouření marihuany je narušena obranyschopnost organismu, dále se jedná o choroby stejné jako při kouření cigaret – nemoci dýchacího traktu. Nesporný negativní účinek má marihuana na kvalitu spánku. Stejně jako po alkoholu vyžaduje organismus i po marihuaně delší spánek, aby jeho aktivita nebyla na několik hodin utlumená.

Dnes je požívání drog z konopí velmi rozšířené, odhaduje se, že v současné době požívá drog z konopí víc než půl miliardy lidí. Všeobecně řečeno, ve srovnání s jinými, tvrdšími drogami se zdá, že marihuana není silně návyková. Podle výzkumů jej její návykovost stejná jako u kávy, čaje nebo cukru. Výzkumy také prokazují, že problémy způsobené užíváním marihuany jsou menší než ty, které způsobuje alkohol nebo tabák.

Tady si neodpustím malou poznámku. Konopí bylo v minulosti vždy považováno za jednu z neužitečnějších rostlin naší planety a je škoda, že se na ni tak rychle zapomnělo. Mělo své využití nejen v lékařství (např. při léčbě epilepsie, zeleného očního zákalu, křečí atd.), ale dělaly se z něj tisíce produktů od různých druhů vláken, látek, olejů, papíru až po potravu pro lidi i zvířata. Až v poslední době začíná svět znovu objevovat úžasné vlastnosti konopí, coby průmyslové rostliny. O konopí se začínají zajímat nejen známé oděvní společnosti (Adidas, Levi´s), ale i výrobci automobilů, papíru, potravin, stavebních materiálů a kosmetiky. Konopí se dnes už taky využívá při léčbě pokročilých onemocnění AIDS a rakoviny.

Opiáty

Opium se získává z nezralých makovic máku setého. Mák setý pochází z oblasti Malé Asie a je znám asi čtyři tisíciletí. Opium se rozšířilo hlavně do oblastí dálného východu, Indie a Číny. Opium obsahuje řadu alkaloidů. První, který se podařilo izolovat na počátku 19. století, byl morfium. Morfium se používalo jako významný lék pro odstranění nesnesitelných bolestí. Když se později zjistilo, že morfium je nebezpečné pro své návykové vlastnosti, začala se hledat podobná látka, která by měla přibližně stejné účinky. Tak byl koncem 19. Století objeven heroin a byl zaveden do praxe. Zanedlouho byla však i u něho prokázána vysoká návykovost.

Opiáty mají v podstatě zklidňující účinky – uvolňují, navozují stav nezúčastněného prožívání okamžiku, ztratí se naléhavost problémů běžného života.

Tyto látky jsou mimořádně silné a nebezpečné a kromě potřeby zvyšování dávek se u nich vyvíjí i těžká závislost. Odvykání se často provádí pod lékařským dohledem a jeho příznaky jsou hodně nepříjemné, včetně zimnice, křečí, zvracení, pocení a nezvladatelného třesu.

Halucinogeny

Používaly se od pradávna při náboženských rituálech a v našem století při výzkumech v psychiatrii. Do halucinogenů zařazujeme různé skupiny drog. Některé jsou přírodního původu, například tzv. kouzelná houba (psilocybin) nebo meskalin, jiné se vyrábějí laboratorně jako třeba LSD.

Tyto drogy působí silně na vědomí a na smysly a na způsob, jakým uživatel vnímá svět. Člověk, který je bere, může mít halucinace, které mohou být někdy dost děsivé. Účinek těchto drog je nevyspytatelný.

U většiny halucinogenů není velké nebezpečí fyzické závislosti a z dlouhodobého pohledu se zdá, že nezpůsobují ani vážnou psychickou závislost. Ale vytvářejí problém tolerance a mnoho lidí umírá právě pod vlivem halucinogenů. Snadno totiž dojde k tomu, že pod vlivem drog nabyde člověk dojmu, že umí létat a vyskočí třeba z okna.

Amfetaminy

Do této skupiny patří hlavně pervitin, extáze a kokain. Kokain je obsažen v listech jihoamerické rostliny Erythroxylon coca. Všimli si jí Španělé, když dobývali říši Inků. Inkové totiž dobře snášeli velké tělesné vypětí a hladovění. Indiáni sami považovali tuto rostlinu za dar boží, za božskou rostlinu, která navracela sílu a zaháněla hlad. Dříve mohla být používána pouze při náboženských obřadech.

Uplatňují se v medicíně v mezních situacích (např. proti tzv. spavé nemoci, na hubnutí, na místní znecitlivění atd.). Obecně platí, že jsou to povzbuzující látky, které urychlují v těle probíhající chemické reakce, uvolňují zábrany, stoupá při nich aktivita, myšlení se zrychluje, člověk má pocit větší psychické i fyzické výkonnosti.

Avšak pocit, že jste „nahoře“ je brzy vystřídán pocitem smutku, depresí a únavou. Problém je v tom, že člověk, který si to zkusil, bude chtít vzít další dávku, aby se znovu nabil energií. Po určité době se mohou objevit příznaky duševního poškození – halucinace, strach, paranoia.  

Proč člověk užívá drogy?

Každý člověk chce mít život co nejjednodušší, bez bolesti, utrpení a problémů, proto lidé vždycky hledali látky, které by jim život ulehčily. Na konci 19. století, kdy byly farmakologie a psychiatrie uznány za specializace moderní vědy, přenesla se tato zkoumání pouze na lékaře, psychiatry, chemiky, farmakology atd. Ti teď hledají látky, které by tišily bolesti, pomáhaly usnout, stimulovaly ve slabosti a zároveň byly nenávykové. Jejich hledání je však marné, protože jestliže nějaká látka má tyto vlastnosti, dokáže tišit bolest, pomáhá usnout nebo stimuluje ve slabosti, budou chtít lidé, kteří tyto problémy mají, tyto látky užívat. Jejich návykovost potom nespočívá v droze samé, ale návykovou se ta droga stane proto, že ji lidé rádi užívají.

Téměř každá droga, která se užívá přiměřeně, slouží jako lék, ale na druhou stranu jakákoliv droga užívaná příliš často anebo ve velkém množství,může mít škodlivé účiny na toho, kdo ji užívá. Většina drog poškozuje mozek, ovlivňuje myšlení, soustředění, postřeh, fyzické pocity, emoce, vědomí. Taky v lékařství je jen málo léků, které nemají nějaké vedlejší účinky. Jaký je tedy hlavní důvod, proč člověk začne brát drogu, když ji nepotřebuje z léčebných důvodů?

Důvody, proč lidé (hlavně mladí lidé) chtějí zkusit nějakou, třeba i tvrdou, drogu jsou obecně dva. Nejčastěji mladý člověk experimentuje, chce zažít dobrodružství, chce zkusit něco módního. Takoví experimentátoři, pokud mají dobré domácí zázemí a jsou zdraví, ve velké většině se závislými nestanou. Mnohem hůř je na tom druhá skupina těch, kteří se k drogám uchýlí, aby zahnali deprese. Jsou to hlavně děti ze špatně komponovaných rodin, kde chybí pohoda, mladí lidé s psychickými problémy nebo nadprůměrně citliví lidé trpící depresemi. Dalším běžným důvodem je tlak společnosti, skupiny nebo nějaké party, ve které se člověk pohybuje, a kde se užívání drog bere jako normální jev.

Všeobecně řečeno, každý člověk má nějaké problémy, kterých by se rád zbavil. Lidé utíkají od celé řady problémů: od stresu, finančních starostí, obav, příliš velkého pracovního zatížení, nedostatku práce, rozpadlých rodin či přátelství atd. Každý hledá většinou tu nejjednodušší cestu, která mu vyhovuje, která je pro něho přijatelná. Ale jsou lidé, kteří se snaží jít ještě dál a utéct úplně z reálného světa. Nejsou schopni běžný svět zvládnout, a tak užívají drogy, jejichž pomocí si chtějí vytvořit svět jiný, svět představ a iluzí.

Drogy jako součást kultury národa

V minulosti příslušníci různých náboženství věřili, že látky, které způsobují povznesenou náladu, spánek nebo tiší bolesti, jsou darem bohů - indické konopí pochází z vlasů boha Višnu, mák dala Řekům bohyně Démétér, kávové boby dal zase Mohamedovi archanděl Gabriel. Tyto látky byly v těchto kulturách používány od nepaměti a pomáhaly jim.

Například v Indii se vždy kouřilo konopí, kterému říkají bhang. Pro hinduisty byla tato rostlina posvátná. Umožňovala jim přežít dny a noci bez jídla a pití, studenti svatých knih kouřili bhang před tím, než usedli ke studiu a také mnohým hinduistickým rodinám pomohla tato rostlina překonat hrůzy hladomoru. Kouření marihuany začali odsuzovat až křesťanští misionáři, kteří v ní viděli nástroj čarodějnictví.

Další příklad užívání drog můžeme vidět u Číňanů. V minulosti, před rozmachem strojů, kdy lidé museli po většinu času těžce pracovat, byly drogy používány, aby lidem umožnily pracovat tvrději a žít déle. V této době ti, kteří dokázali pracovat tvrději, měli výhodu oproti ostatním. Číňané se začali po roce 1850 usazovat v Americe a svou produktivitou dalece překonávali Američany. Mělo to dva důvody: za prvé tradice, protože Číňané byli vždy pracovitý, disciplinovaný národ, a za druhé kouřili opium tak, jako ostatní kouří tabák. Američané viděli v Číňanech konkurenci, a jako takovou se ji snažili oslabit. Kdyby opium Číňanům škodilo, Američané by ho spíše podporovali, než zakazovali. Proto, aby své konkurenty oslabili, zakázali jim opium, sice návykové, ale umírněné kouření, které Číňanům pomáhalo vyrovnat se s životem. Záminkou k válce proti těmto výjimečně pracovitým lidem, kteří jsou pověstní svou úctou k zákonům, se stal symbol jejich „nebezpečnosti“ – charakteristický zvyk kouřit opium. Američané nemohli přiznat, že Číňany nenávidí a bojí se jich, protože pracují tvrději a jsou ochotni pracovat za nižší mzdy. Bylo by to, jako kdyby Němci přiznali, že jim na Židech vadí jejich podnikavost a vynalézavost. V obou případech (a ve všech podobných) obviňuje méně schopná většina schopnější menšinu z nějakého zla, které se pak stane důvodem pro jejich pronásledování.

Ještě jeden příklad, který bych chtěla uvést, je příklad z Laosu. Zde se opium odedávna používalo jako lék, kterému se říkalo „květinová medicína“. Využívají ho dodnes ve své tradiční medicíně při léčbě bolestí hlavy, žaludku i jako účinné analgetikum. V neposlední řadě je zde kouření opia tolerovanou formou užívání si na stará kolena, kdy už lidé stojí mimo hlavní výrobní proces. Pokud byl někdo závislý na opiu, byl opovrhovaný v očích celé vesnice. Na počátku devadesátých let byli v každé vesnici pouze jeden či dva vysoce závislí toxikomani. Opium v Laosu bylo zakázáno na nátlak USA.

V těchto, a mnoha jiných příkladech, tvoří droga součást kultury národa. Nechci říct, že bych schvalovala užívání opia a jiných drog, ale v tomto případě mi připadá jako omezování svobody lidí, když některá země přikazuje druhé zemi, aby zakázala pěstování určité rostliny, když lidé této země tuto rostlinu pěstují celá staletí, znají její dobré i špatné stránky a dovedou její vlastnosti používat ke spokojenějšímu životu.

Droga jako prostředek rituálu

V každé zemi nebo národě je určitá tzv. společenská droga, která je často užívána buď při náboženských rituálech nebo různých setkáních lidí.

Nejvíce rozšířenou společenskou drogou je alkohol. Používá se při různých oslavách, např. rodinných, kdy oslavenci připíjíme na zdraví, nebo při křtech knih a kompaktů, nebo jen tak při setkání s přáteli si popovídáme u sklenky vína nebo piva. Tak jako my bereme pití alkoholu za zcela samozřejmou věc při setkání lidí, jiné kultury používají jiné drogy.

V Jižní Americe jsou oblasti, kde lidé užívají kokain stejně samozřejmě jako Britové pijí svůj denní šálek čaje, v některých regionech Asie kouří lidé pravidelně opium, aniž by to pokládali za něco špatného, nebo v Indii, v oblastech severní Afriky, ale i v Holandsku se běžně kouří marihuana.

Potřeba vzájemnosti a společenství je velice důležitá. Člověk potřebuje být součástí nějaké skupiny a dávat najevo svou náležitost ke skupině. V minulosti to byly hlavně náboženské rituály a ceremonie, při nichž se lidé scházeli a tím, že dělali stejné úkony, říkali stejné věci, dávali najevo svou příslušnost ke skupině a byly vyjádřením jistých hodnot.

Stejně jako je ve světě (nebo by měla být) důležitá náboženská tolerance a snášenlivost, tak by měla existovat také tolerance vůči společenským drogám jiných kultur. Stejně jako většina lidí nedokáže žít bez náboženství, tak většina lidí nedokáže žít bez drog. Z toho vyplývá, že pokud nějaký mocný stát připraví druhý o legitimní užívání drogy, na které lidé v tom státě byli zvyklí, musí uspokojit jejich touhu po ceremoniálních drogách. Může to udělat jedním ze tří způsobů. Prvým způsobem je legalizace vybraných drog, o nichž se prohlásí, že vůbec drogami nejsou (například alkohol a tabák v USA a bývalém SSSR). Druhým způsobem je tajná podpora černého trhu se zakázanými drogami (příkladem jsou heroin a marihuana v USA). Třetím způsobem je podpora vybraných nových (netradičních) drog ovlivňujících náladu, které lze získat na lékařský předpis – příkladem jsou syntetická psychofarmaka v celém civilizovaném světě.

Nebezpečné drogy v ČR

V České republice je běžnou společenskou drogou alkohol. Ale když nahlédneme do statistik, zjistíme, že pro společnost je alkohol mnohem nebezpečnější než některé drogy.

Za rok 1998 bylo spácháno 426 000 trestných činů, z toho objasněno jich bylo asi 185 000. V souvislosti s drogami bylo spácháno 3200 trestných činů, což je 1,72 % z objasněných případů. V souvislosti s alkoholem jich bylo 11 200, tedy 6 %. Z toho vyplývá, že hlavní problém naší společnosti, pokud jde o toxikomanii, leží trochu jinde, než se domníváme. Ještě k zajímavějším výsledkům dojdeme, když se budeme ptát, jak je běžný občan drogovou problematikou reálně ohrožen.

V případě drogových deliktů podstatná část činů souvisí s tím, že držení a výroba drog jsou trestné. Jsou to tedy činy, které postihují především samu komunitu toxikomanů. Další významná skupina deliktů souvisí s tím, že toxikoman se snaží peníze na drogy nakrást (tady už se může jednat o ohrožení společnosti). Z činů, které přímo ohrožují občana, tedy násilnictví a výtržnictví, jich bylo pouze 248.

V souvislosti s alkoholem ale bylo spácháno 3785 násilných trestných činů, 1275 dopravních nehod, 168 mravnostních deliktů a 1064 případů výtržnictví. U alkoholu samozřejmě stíhání za jeho „držení“ odpadá. Další dva tisíce případů představují krádeže a vloupání. Tedy i v případě ekonomické kriminality je nebezpečnost drog ve srovnání s alkoholem zhruba třetinová.

Drogová závislost je pro uživatele i společnost potenciálně nebezpečnější v tom, že dlouho probíhá skrytě a navíc finanční náročnost drogové toxikomanie časem stoupá – narkoman potřebuje více dávek dražší drogy. U alkoholových toxikomanií naopak finanční náročnost klesá – notorikovi stačí pár piv. Nebezpečí spočívá také v tom, že drogové delikty jsou mnohem více záležitostí mladých lidí. Největší problém však nepředstavuje heroin od tajemných mafií, ale drogy vyráběné podomácku českými kutily. Zločinů, spáchaných pod vlivem drog vyrobených z léků (především pervitin), bylo zaznamenáno zhruba šestkrát více než pod vlivem dovezených drog.

Proto si myslím, že alkohol znamená pro českou veřejnost větší nebezpečí než drogy. Tím ovšem nechci zmenšovat drogový problém, jde spíš o to, abychom si uvědomili jeho reálný rozměr. 

Drogy a děti

Možná teď máte dojem že tím, co jsem zde naznačila, chci říct, že vlastně žádný drogový problém neexistuje nebo že bych chtěla drogy obhajovat. Chci pouze poukázat na obě stránky věci.

Největší nebezpečí představují drogy samozřejmě pro děti, o tom nikdo nepochybuje. Dítě, které zkusí drogu, se stává rychleji závislé, snadněji se mu situace vymyká z rukou a taky hůře se závislosti zbavuje. Ale i tady není hlavní problém v droze samotné, ale v dítěti, či spíše v jeho výchově.

Je všeobecně známé, že v rodině získává člověk ty nejdůležitější předpoklady, ty nejzákladnější pohledy na svět, podle života v rodině si člověk utváří svůj žebříček hodnot. Je zajímavé, že tohoto aspektu si všímá zatím tak málo lidí.

Nemám na mysli soustavné příkazy rodičů – to musíš a to nesmíš, vždyť zakázané ovoce nejvíce chutná. Myslím si, že mezi dítětem a rodiči by měl být upřímný vztah, který by se zakládal hlavně na vzájemné důvěře. Myslím si, že by rodiče měli umět dítěti vysvětlit problematiku drog, jaké drogy existují, jaké jsou jejich účinky apod. Ale tady už hraje roli ochota rodičů dozvědět se o tom co nejvíce a hlavně najít si dostatek času pro popovídání si s dítětem. Dítě by se mělo o drogách dozvědět dříve, než se s nimi dostane do kontaktu. Rodiče by měli dítě naučit, co je to odříkání a sebekontrola, že nemůže mít to, co právě chce. Mladý člověk, který bude mít tyto vlastnosti a dobré rodinné zázemí, bude mít taky obrovskou výhodu v životě.

Obsah

Úvod …………………………………………………..1

Nejběžnější drogy ……………………………………..1

Proč člověk užívá drogy?………………………………4

Drogy jako součást kultury národa ……………………4

Drogy jako prostředek rituálu …………………………5

Nebezpečné drogy v ČR ………………………………6

Drogy a děti …………………………………………...6

Použitá literatura ……………………………………...8

Použitá literatura

CEREMONIáLNí CHEMIE, T.Szasz, nakladatelství Votobia, 1996

MEMENTO, R. John, vydal Československý spisovatel, 1989

MARIHUANA, J. X. Doležal, nakladatelství Votobia, 1997

DROGOVá ZáVISLOST, J. Presl, nakladatelství Maxdorf, 1994

KOUŘENí, PITí A DROGY, K. Nešpor, nakladatelství Portál, 1994

ALKOHOL, DROGY A VAŠE DĚTI, K. Nešpor, L. Csémy, vydal BESIP, 1997

DROGY A SPOLEČNOST, A. Janík, K. Dušek

KONOPNÝ MANIFEST, R. Robinson, nakladatelství Volvox Globator, 1998

EKONOM č. 30/99

ZáLEŽí TO NA TOBĚ!, příloha časopisu ABC

SMRT V KRáLOVSTVí OPIA, Magazín DNES + TV, 23. 9. 1999

DROGY VE SPOLEČNOSTI, příloha časopisu Lidské tělo

KOKTEJL – GEOGRAPHIC MAGAZINE č. 2, únor 1999

ROLLING STONE č. 7, říjen 1999

REFLEX č. 39/99

HOSPODáŘSKÉ NOVINY, 1. říjen 1999

Slezská univerzita Opava

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Drogy a jejich vliv na společnost

Seminární práce ze Sociologie