Porušování Listiny základní práv a svobod

Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity

V dnešní době a v dnešním světě se stále setkáváme
s porušováním základních lidských práv.Základní lidská práva
jsou porušována jak v zaostalých rozvojových zemích,tak i ve
vyspělých kapitalistických zemích.
Základní práva a svobody člověka se považují za
výsledek vzestupného vývoje lidské civilizace.Jejich
potřeba,užitečnost a nezbytnost není zde od samého počátku
lidské společnosti,ale nastává,jakmile podmínky
dozrají.Jakmile však nim k dojde,je občanská
společnost,založená na respektování těchto práv
a svobod,současně předpokladem pro další vývoj a pokrok.To
znamená,že pokud společnost není napříště organizována podle
těchto principů,ztrácí hnací síly svého
zdokonalování.Totalitní státy,které tak činily,odsuzovaly
sami sebe k stagnaci a zániku.Historických příkladů je
mnoho,takže lze tento postulát považovat za formulaci
zákonitosti,platné i pro existující současné totalitní
a diktátorské režimy.
Znění článku 1 Listiny základních práv a svobod,že lidé
jsou svobodní a rovni v důstojnosti i v právech znamená,že
nelze vydat žádný právní předpis,který by některé lidi nebo
jejich skupiny v jejich právech omezoval a určité občany
diskriminoval.Jde tedy o výrazný posun od formulace v článku
1 Všeobecné deklarace lidských práv,kde se uvádí,že takovými
se lidé již rodí.Na to navazuje ustanovení článku 3 ods.1
Listiny základních práv a svobod,že základní práva a svobody

se zaručují všem bez rozdílu pohlaví,rasy,barvy
pleti,jazyka,víry a náboženství,politického či jiného
smýšlení,národního nebo sociálního původu,příslušnosti
k národnostní nebo etnické menšině,majetku,rodu nebo jiného
postavení.Uvedené znění naplňuje ustanovení článku 2,v nichž
se účastnické státy zavazují zajistit tato práva všem
jednotlivcům bez jakéhokoliv rozlišování.
Ukazuje se,že realizace i těchto základních ustanovení
naráží na řadu problémů.Příkladem jsou rasistické útoky na
Vietnamce a jiné Asijce a nedostatečná jejich
ochrana.Značně složité a kontraverzní je i postavení
Rómů.Ale nejde jen o nenávist rasovou a etnickou,která
ostatně souvisí i se sociální problematikou.Nebrání nebo
pohrdání těmito základními principy a závazky
československého státu odůvodňovaná v jiných souvislostech
např. tím,že jde o dočasné omezení občanských práv,nebo jen
omezení toliko pro část občanů,je popředím trpkých
zkušeností z minulosti,na něž se Listina ve své Preambuly
odvolává.Při nastolování totalitních režimů se omezování
občanských práv vztahovalo vždy nejprve na některou
kategorii občanů a třeba jen ne příliš výrazně(zejména
z hlediska těch,kterých se to přímo nedotklo),brzo však
zasáhlo kategorie další a proklamovaná dočasnost se natolik
vžila,že se stala principem politického a právního života.
Byla podřizována tzv. vyšším cílům nebo zdůvodňována
nezbytností danou obtížemi při deklarované cestě k zářivým
zítřkům.Mnohdy ti,kteří původně omezování občanských práv
některých kategorií občanů odůvodňovali,prosazovali,nebo se
29321gde16obr4z

podíleli na organizování kampaní proti nim,se stali sami
jejich obětmi.I proto je třeba uznávat neporušitelnost
přirozených práv člověka,práv občana a svrchovanost
zákona,jak se v Listině základních práv a svobod uvádí.V
Listině se uvádí,že stát je založen na demokratických
hodnotách.Je přirozené,že demokratický stát musí tyto
své principy a hodnoty bránit.Takové ustanovení nacházíme
např. v ustanovení §260 a 261 trestního zákona o podpoře
a propagaci fašismu a podobného hnutí.
S rasovou nesnášenlivostí a diskriminací se dnes
setkáváme na setkáváme na každém kroku.Rasová nenávist
se dnes projevuje nejen vůči spoluobčanům jiné
pleti,ale hlavně vůči zahraničním pracovníkům.Tito dělníci
jsou většinou najímáni na nejhorší práce,ale na to rasisté
nehledí a argumentují své rasistické čistky tím,že cizinci
jim berou práci.
Ostré kampaně ze strany rasistických a neofašistických
organizací vůči barevným přistěhovalcům se vedou v SRN.V
Německu žije početná menšina Turků,proti kterým směřují
hlavní rasistické akce.V roce 1981 byl vydán
tzv.heidelberský manifest,který podepsalo i několik západo-
německých profesorů.Ve výzvě se hovoří o "etnické
katastrově",o tom že prý v německé kultuře začínají
převažovat cizí vlivy apod.Zvláště dnes,kdy většina obyvatel
bývalé Jugoslávie opouští své domovy,velká část z nich
odchází do Německa.To se určitě neobejde bez odezvy různých
rasistických a neofašistických organizací.
Odpor proti cizincům se projevuje i ve Francii.Největší

nevraživost se vyskytuje hlavně vůči přistěhovalcům z
Afriky,jako Alžířanům,Tunisanům a Maročanům.Často je tento
odpor spojován s násilím a vraždami proti těmto
přistěhovalcům.
V USA je asi největší počet různých národností a zde se
stávají i největší rasové nepokoje.Příkladem jsou rasové
nepokoje z dubna 1992.Rasové nepokoje vypukly 30.4.1992
poté,co soud v L.A. zprostil viny 4 bílé policisty,kteří
3.března surově zbili černošského řidiče Rodneyho
Kinga,který se dopustil dopravního přestupku.Nepokoje
spojené s rabováním obchodů,napadáním bělochů a
přistěhovalců z východní Asie se rozšířily do Las
Vegas,Seattlu,Atlanty,San Franciska a Hollywoodu.Proti
černochům byla povolána Národní garda.Tyto nepokoje jsou
označovány za největší za posledních 75 let.Nepokoje si
vyžádaly 52 mrtvých a celkové materiální škody asi za
550 mil. dolarů.
V Americe je jako nejznámější osobnost boje proti
diskriminaci černochů znám Martin Luther King.V polovině
50.let začal aktivně pracovat v černošském protirasistickém
hnutí.Byl stoupencem nenásilných akcí-demonstrací,bojkotů,
stávek v sedě,protestních pochodů,článků v tisku a rozhlase.
Jeho velkým politickým vzorem byl Mathama Gandhí. M.L.King
organizoval řadu protestních akcí proti diskriminaci
barevného obyvatelstva USA a angažoval se i v boji proti
válce ve Vietnamu.Pro svou činnost byl několikrát zatčen a
vězněn.Pro svou činnost byl mimo jiné vyznamenán Nobelovou
cenou míru za rok 1964 a v roce 1978,in memoriam,Cenou

Spojených národů za činnost na poli základních lidských
práv.Martin L.King byl 4.4.1968 zavražděn v Memphisu,kde
organizoval stávku popelářů.Den jeho narození se slaví v
USA,jako státní svátek (Den Martina Luthera Kinga).
Je jasné,že žádný rozumný člověk se dnes nemůže
ztotožňovat s názory rasistů nebo neofašistů.Nikdo přece
nemůže za to kde a jako kdo se narodil.Nikdo nemůže za svou
barvu pleti,ať již je to Róm,černoch nebo Vietnamec.Myslím
si,že odpor proti přistěhovalcům,zvláště u nás hlavně proti
Rómům ze Slovenska,je zapříčiněn nejen barvou pleti,ale i
odlišným,pro nás odpuzujícím,způsobem života.Rómové ze
Slovenska k nám přicházejí často z otřesných podmínek a
nedovedou se ihned adaptovat.Tím je ale nechci
omlouvat,protože svůj osud mají ve svých rukou.Jistě je pro
ně těžké dostat dobré zaměstnání,protože o Rómech si každý
myslí,že nedovedou dobře pracovat.Asi je to zčásti
pravda,protože velká část z nich je stále zvyklá na kočovný
způsob života.Nemůžeme ale říkat,že Rómové neumí pracovat.To
můžeme říkat jen o jednotlivci nebo menší skupině,ale o
národu asi ne.Silný podíl na nenávisti proti Rómům má i má i
rómská kriminalita,která se zvláště v poslední době u nás
velmi rozšířila.K největším nedostatkům Rómů patří jejich
vlastní nevědomost a nevzdělanost.Ta je nutí žít buď na
hranici životního minima nebo nebo vždy jednou nohou v
"kriminále".V rómské otázce můžeme jen doufat,že se jejich
postavení,ale především oni sami ,zlepší.Jinak bude u nás
stále v oblibě průpovídka :"Nemám rád rasismus a cigány".

Ve světě se dnes ale nesetkáváme nejen s rasovou
db321g9216obbr

nesnášenlivostí.Mnoho lidí dnes otevřeně protestuje proti
rasistickým čistkám.Většina rozumných lidí nerozlišuje
již v dnešní době méněhodnotné rasy a chápe,že dříve
nebo později rozdíly v barvě pleti,rase nebo národnosti
zmizí.Myslím si, že za takových 200 let se obyvatelstvo tak
promíchá,že už jen s obtížemi budeme lidi dělit na různé
rasy.

Osobně doufám,že rasová nenávist vymizí z naší společnosti
dříve než za 200 let,protože v moderní společnosti nikomu
neprospívá.