Personální management
Příprava
a rozvoj manažerů u koncernu Siemens AG
Moderní řízení 5/97
Úspěšná hospodářská strategie se neobejde bez manažerů myslících na budoucnost firmy a dobře na ni připravených. Z toho vychází německý koncern Siemens, který za základ svého úspěchu (a úspěch má) považuje kvalitní a perspektivní management. Jaké jsou zásady a zkušenosti tohoto velkopodniku s přípravou a rozvojem manažerů? 17755iox82vjc9y
Siemens se především snaží reagovat na světové trendy, ke kterým zejména patří
Rostoucí internacionalizace a globalizace
Šíření informačních a komunikačních možností a příležitostí
Rostoucí mobilita a flexibilita podnikání oj755i7182vjjc
Trvalý úspěch firmy Siemens spočívá v dobré organizaci, ale také v odborných znalostech a úrovni pracovníků.
Jejich pružná organizační struktura je založena na těchto zásadách :
Je nutná těsná spolupráce mezi útvary
Široká delegace pravomoci a odpovědnosti
Plochá organizační struktura
Podporovány jsou neformální organizační struktury
Inovační hospodářskou strategii firmy ovlivňují tyto faktory a skutečnosti :
Pozice na trhu je hlavním ukazatelem pro řízení firmy
Investování do duševního potenciálu musí být stejné jako růst pozice firmy na trhu
Výrobky a služby musí být neustále inovovány
Veškerá činnost podniku je podřízena trhu a zákazníka
Zákazníci jsou budoucností podniku
Kvalita, servis, spolehlivost, záruka dodávek jsou velké konkurenční výhody
K zásadám rozvoje a výchovy manažerů u firmy Siemens patří :
Ústřední myšlenkou přípravy další generace managerů by se mělo stát vědomí, že úspěch podniku závisí jak na schopnosti odhadnout požadavky zákazníka, tak na účinnosti jeho řízení
Siemens vyhledává manažery ve vlastních řadách
Nejlepším učebním postupem v přípravě manažerů je pracovní praxe Vše ostatní pouze doplňuje tento postup. Důležité je tedy střídání pracovního místa ve firmě
Druhou částí výchovy k všeobecnému řízení je aktivní zapojení manažerů ve vzdělávacích disciplinách
Klíčové ukazatele řízení lidských zdrojů
Personál 12/97
Firma Coopers & Lybrand ukončila v listopadu 1997 průzkum „Klíčové ukazatele řízení lidských zdrojů v ČR“. Cílem průzkumu bylo identifikovat základní ukazatele ŘLZ v ČR a definovat praktický referenční rámec, pomocí něhož by bylo možné srovnat situaci ŘLZ v ČR s jinými zeměmi západní Evropy. Výstupem této studie jsou nejen nově definované kategorie, umožňující srovnání situace v ŘLZ, ale i samotné srovnání se situací v Belgii, Nizozemí, Německu, Švédsku a Velké Británii.
Z výsledků průzkumu vyplynulo, že české společnosti vykazují nejvyšší hodnoty plných pracovních úvazku (PPÚ) na 100 zaměstnanců v personálním oddělení (1.99) ve srovnání s průměrem ostatních sledovaných evropských zemí (1,56). Jako vysvětlení se nenabízí nic konkrétního, jedná se o kombinaci všech faktorů, zahrnujících specifické kulturní rozdíly, způsob organizace práce a celkovou produktivitu.
Důvodem také může být to, že hodnota PPÚ na 100 zaměstnanců v personálním oddělení klesá s rostoucí velikostí organizace, v zahraničí je více větších firem a proto se číslo u nás pohybuje tak vysoko.
Řízení bez manažerů
Moderní řízení 5/97
S tímto nezvyklým titulem (Managing without management) vyšla v USA kniha dvou britských autorů. Ti tvrdí, že management dnes odbírá větší část z tvorby hodnot firem než přidává.
21. století bude stoletím vzniku superkorporací řízených zákazníky a informační technologií. V nich budou působit supervůdci, nikoli manažeři dnešního typu.
V této knize je popsáno, kterak manažeři vykonávají činnosti zaměřené především na spokojenost zákazníků, přijímání nových pracovníků a mnoho byrokratických činností. Toto podle autorů nejsou činnosti řízení, ale prostého konání.
Měl by se snížit čas věnovaný všemu, kromě aktivit vyvíjených pro spokojenost zákazníka.
Mnohé úlohy, funkce a povinnosti budou delegovány hluboko dolů až na řadové pracovníky. Počet manažerských míst se drasticky sníží – až o 70%. Tyto superkorporace překonají svou výkonností korporace dnešního typu. Jejich vzestup bude nezadržitelný.
Japonská charta správného firemního chování
Personál 12/97
V oblasti personální řízení se u nás můžeme často setkat se vzory pocházejícími z Japonska. Jedním z těchto vzorů, který by si zasluhoval širší pozornost, může být také způsob, jakým se projevuje často velmi svérázná firemní kultura, založená většinou na starých tradicích a užívaná jednotně prakticky všemi firmami.
V Japonsku byl přijat Japonskou federací ekonomických organizací Keidanren nový dokument, které se snaží firemní kulturu zkulturnit.
Charta je členěna do tří samostatných částí. Vedle úvodu osvětlující důvody, které vedly k nové verzi, a textu samotného, je k ní přičleněn také implementační průvodce, který podrobně rozpracovává každou z deseti oblastí do návodů a akčních plánů postupu zavádění změn.
Zde je výtažek několik bodů charty správného firemního chování:
Firmy budou vyvíjet a pokytovat společensky užitečné zboží a služby, dbajíce plně o otáýky související s bezpečností
Firmy budou zapojeny do spravedlivé, transparentní a volné soutěže
Firmy budou mezi sebou komunikovat, také s vládou i celou společností a budou pravidelně zpřístupňovat firemní informace
Firmy si uvědomují, že otázky životního prostředí jsou zásadní pro firemní existenci a bodou se dobrovolně snažit takové úkoly řešit
V oblasti zahraničních aktivit budou firmy respektovat kulturu a zvyky příslušné země.
Vedoucí představitelé firmy budou v dodržování charty příkladem, budou dělat všechno proto aby zkvalitnily firemní etiku.