|
Aktivní politika zaměstnanostiAktivní politika zaměstnanosti
Obsah2 Poslání, cíle a užitky aktivní politiky zaměstnanosti 3 Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti4 Struktura odvětví. Filozofie jeho řízení. Historické aspekty.8 Finanční zdroje12 Uplatnění faktorů efektivnosti14 Institucionální zabezpečení poslání APZ16 Legislativa17 Aktuální problémy v odvětví18 Srovnání se zeměmi Evropské unie20 Veřejná kontrola a veřejná volba23 Můj názor na fungování APZ a návrhy na odstranění nedostatků24 Aktuální rešerše z tisku o hodnoceném odvětví25 Použitá literatura27 Příloha – Zásady realizace APZ v okrese Brno-venkov28
Aktivní politika zaměstnanosti je jednou ze dvou součástí státní politiky zaměstnanosti. Druhou část tvoří pasivní politika zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Tato politika je zabezpečována Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnými úřady práce. Definici aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) lze chápat v užším a širším slova smyslu. V prvním případě se jedná o odstraňování nevýhod jednotlivců na trhu práce. Tyto činnosti má na starosti úřad práce a jedná se zejména o rekvalifikace nebo dotovaná místa. V širším slova smyslu můžeme APZ chápat jako podporu rozvoje ekonomiky jako celku, protože tento rozvoj s sebou přinese také zvýšení zaměstnanosti. V České republice tyto záležitosti spravují Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce. Tyto instituce zřizují společensky účelná pracovní místa a poskytují účelové dotace a půjčky. Toto pojetí APZ je také v kompetenci i jiných ministerstev a vlády, zde se jedná například o investiční pobídky. Aktivní politika zaměstnanosti:
Cíle APZ přijaté Ministerstvem práce a sociálních věcí:
V užším pojetí do APZ v ČR patří tyto nástroje:
Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji využita při získávání nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v zaměstnání, pro které je rekvalifikován; na základě toho se rovněž určuje způsob a doba zabezpečení rekvalifikace. Obdobně je možno postupovat v případech, kdy uchazeč o zaměstnání dosud žádnou kvalifikaci nezískal. Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace. V dohodě se uvede zejména obsah rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení a podmínky hmotného zabezpečení po dobu rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy se otevírají na základě požadavků trhu práce, hradí je ÚP, uchazeč musí doložit příslib zaměstnání pro zařazení do rekvalifikačního kurzu. Zaměstnanecká rekvalifikace se uskutečňuje na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnaneckou rekvalifikací je rekvalifikace, kterou provádí zaměstnavatel v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavatel má možnost požádat si písemně ÚP o příspěvek z APZ na rekvalifikaci zaměstnanců. Příspěvek může být maximálně do výše 80% ceny rekvalifikačního kurzu. Zaměstnaneckou rekvalifikací je rekvalifikace, kterou provádí zaměstnavatel v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Organizují se dvě formy rekvalifikací:
Zřizování chráněných dílen a chráněných pracovišť Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště provozovaná právnickým a fyzickými osobami, pracuje-li v nich alespoň 60 % občanů se ZPS. Chráněným pracovištěm je též pracoviště zřízené v domácnosti občana se ZPS. Do chráněných dílen a na chráněná pracoviště jsou zařazováni zejména občané se ZPS s těžším zdravotním postižením, s mentálním postižením občané se ZPS, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce, a občané se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy k práci. Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout na zřízení pracovního místa pro občana se ZPS v chránění dílně nebo na chráněném pracovišti příspěvek max.ve výši 100 tisíc Kč na jedno pracovní místo. Pracovní místo musí zaměstnavatel vytvořit na základě písemné dohody uzavřené s ÚP zpravidla nejméně na dobu dvou let od poskytnutí příspěvku. Na příspěvek není právní nárok. Mimo to může ÚP poskytnout příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť k částečné úhradě provozních nákladů až do výše 40 tisíc Kč ročně na jednoho občana se změněnou pracovní schopností. O příspěvek může požádat buď uchazeč o zaměstnání se ZPS, který chce provozovat samostatnou výdělečnou činnost CHP nebo zaměstnavatel, který tohoto uchazeče zaměstná na vytvořeném novém pracovním místě CHP, CHD. 27238otv83ujx3k K žádosti o příspěvek musí žadatel předložit:
Začínající uchazeč, podnikatel a firma nepředkládá daňové přiznání, místo potvrzení o placení zdravotního a sociálního pojištění předkládá potvrzení o přihlášení k platbě SP a ZP. Společensky účelní pracovní místa Společensky účelné pracovní místo je nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání vedenými v úřadu práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) se zřizují pro uchazeče o zaměstnání, kterým je třeba věnovat při zprostředkování zvýšenou péči, nebo pro uchazeče o zaměstnání s určitým profesním zaměřením, ve kterém obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce (např. absolventi, mladiství, starší občané a matky s dětmi). ÚP může zaměstnavateli v souvislosti se zřizováním SÚPM poskytnout:
Návratná finanční výpomoc – bezúročná půjčka (NFV) O NFV na zřízení SÚPM může požádat buď uchazeč, který chce provozovat samostatnou výdělečnou činnost, nebo zaměstnavatel, který takto vzniklá nová pracovní místa obsadí zaměstnanci z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných ÚP. Výše NFV je stanovena částkou ve výši: Maximálně 80.000 Kč na 1 nové pracovní místo, nebo 50% vynaložených nákladů max. však do výše 80.000 Kč Pracovní místa musí být zachována minimálně po dobu 2 let. NFV lze použít na pořízení přístrojů, strojů, vybavení pracoviště, (pořizovací cena jedné položky nesmí přesáhnout částku 40.000,-Kč), pracovních pomůcek a materiálů pro zahájení výroby. Nelze ji použít na nákup zboží, hrazení nájemného a pořízení nemovitosti. NFV se čerpá na základě předložených, zaplacených a zkontrolovaných faktur na zakoupení prostředků a materiálů potřebných ke zřízení nového pracovního místa. NFV se splácí na základě dohodnutého splátkového kalendáře, maximálně však do 36 měsíců od podpisu dohody. Dotace na úhradu mezd (platů) a jejich náhrad, včetně pojistného O dotaci do mezd může požádat zaměstnavatel na základě zřízení SÚPM a přijetí uchazeče z evidence ÚP. Úhradu dotace do mezd poskytuje ÚP zpětně, vždy po uplynutí kalendářního měsíce do 15 dnů od předložení měsíčního vyúčtování mezd vyplacených zaměstnanci umístěnému na SÚPM. Dotace na úhradu úroků z úvěru Zaměstnavatel má možnost požádat o dotaci na úhradu úroků z úvěru spojeného s rozvojem firmy, nebo vznikem nové a na základě zřízení SÚPM a přijetí uchazeče ÚP na toto pracovní místo. Výše dotace na úhradu úroků z úvěru je stanovena takto: Na 1 pracovní místo může být poskytnuta dotace maximálně 80.000,-Kč. Čerpání dotace na úhradu úroků z úvěru poskytuje ÚP na základě předložení dokladu o zaplacení úroků z úvěru zaměstnavatelem a při dodržování termínů plateb daných splátkovým kalendářem maximálně po dobu 36 měsíců. Jiná účelově určená dotace Zaměstnavatel má možnost požádat o účelově určenou dotaci na základě zřízení SÚPM a přijetí uchazeče z evidence ÚP. Výše účelově určené dotace je stanoveno takto: Na 1 pracovní místo může být poskytnuta dotace maximálně 80.000 Kč. Úhradu účelově určené dotace poskytne ÚP na základě předložení zkontrolované a zaplacené faktury. K žádosti o zřízení některé z forem SÚPM musí žadatel předložit:
Začínající uchazeč, podnikatel a firma nepředkládá kopii daňového přiznání, místo potvrzení o placení zdravotního a sociálního pojištění předkládá potvrzení o přihlášení k platbě ZP a SZ.
Při schvalování žádosti se posuzuje:
Dohodu o zřízení SÚPM nelze uzavřít s:
Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti, které vytváří obec nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání. Jde o práce, které jsou k prospěchu všech občanů v obci, městě (úprava zeleně, údržba veřejných sítí, různé druhy služeb). Dohody lze uzavírat na dobu skutečného výkonu těchto prací maximálně však na období od 1. ledna do 30. listopadu příslušného roku. VPP se zřizují hlavně u obcí a měst, nelze je zřídit u organizací, kde práce na VPP je předmětem činnosti dané organizace. K žádosti o zřízení VPP je nutné předložit:
Základem pro poskytnutí dotace na úhradu mzdových nákladů a nákladů na ZP a SP jsou tři kritéria:
Příspěvek na uchazeče může být vyplácen max. po dobu 11 měsíců od 1.1. do 30.11. daného roku, nebo po dobu trvání dohody, uchazeč musí být před přijetím na VPP veden na ÚP. Úhrady dotaci mezd a ZP+SP (35%) poskytuje ÚP zpětně po uplynutí kalendářního měsíce, do 15 dnů od předložení měsíčního vyúčtování vyplacených mezd pracovníkům na VPP. Absolventská pracovní místa pro získání odborné praxe absolventů středních, vysokých škol a přípravu mladistvých Absolventy škol se rozumějí občané, jejichž celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let a nastoupili do pracovního poměru na místě, které odpovídá získané kvalifikaci. Do této doby se nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské dovolené a další mateřské dovolené. Podmínkou pro zřízení absolventského místa je, že podnikatel zabezpečí absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru odbornou praxi a mladistvým zajistí získání kvalifikace. K žádosti o zřízení absolventského pracovního místa musí žadatel předložit:
Výše dotace je stanovena takto:
Úhrada se poskytuje v plné výši při odpracování plného počtu hodin v příslušném měsíci. Úhradu dotace ÚP poskytuje vždy po uplynutí kalendářního měsíce do 15 dnů od předání měsíčního vyúčtování mezd vyplacených absolventovi. Absolventské dohody nelze uzavřít s:
Struktura odvětví. Filozofie jeho řízení. Historické aspekty. a) Struktura odvětví Organizační členění Ministerstva práce a sociálních věcí: Ministr Vrchní reditel Kanceláre ministra Námestek ministra pro úsek soc. politiky a služeb Nám. ministra pro úsek soc. pojištení a príjmové politiky Vrchní reditel Správy služeb zamestnanosti Námestek ministra pro úsek legislativní 1. Námestek ministra pro úsek ekonomický Námestek ministra úseku pro oblast evropské integrace a mezinárodní vztahy Organizace MPSV se člení do sedmi úseků. Dva z nich jsou řízeny vrchními řediteli a zbývajících pět řídí náměstci. Funkci vrchního ředitele Kanceláře ministra v současné době zastává Zdeněk Kadlec. Tento úsek zahrnuje kabinet ministra, oddělení autodopravy, oddělení tiskové, oddělení kontroly a odbor personální a vnitřních věcí. Náměstkyní ministra pro úsek sociální politiky a sociálních služeb je v současnosti Běla Hejná. Úsek představuje odbor sociální politiky, odbor sociálních služeb a odbor posudkové služby. Odbor sociální politiky má regionální pracoviště v Praze ( pro území Prahy a bývalého Středočeského kraje ) a pro území ostatních bývalých krajů v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. V uvedených městech též mají detašované sídlo odvolací posudkové komise ministerstva. Náměstkem ministra pro úsek sociálního pojištění a příjmové politiky je nyní Jiří Rusnok. Úsek je tvořen odborem příjmové politiky a odborem sociálního pojištění. Dalším vrchním ředitelem je Jan Kasnar, která má na starosti Správu služeb zaměstnanosti. Jeho úsek se člení na odbor trhu práce, odbor poradenství a zprostředkování, odbor financování služeb zaměstnanosti a odbor metodiky a správního řízení. Petr Šimerka je náměstkem ministra pro úsek legislativní. Tento úsek zahrnuje odbor legislativní, odbor pracovně-právní legislativy a kolektivního vyjednávání, odbor mzdové politiky a odbor bezpečnosti práce, pracovních podmínek a pracovního prostředí. I. náměstkem pro ekonomický úsek je Miloslav Vaněk. Tento úsek reprezentuje odbor informatiky, odbor ekonomický, odbor organizační a správní a samostatné oddělení podpory výzkumu a vývoje a samostatné oddělení odvětvových investic a techniky. Náměstek ministra úseku pro oblast evropské integrace a mezinárodní vztahy je Luděk Rychlý. Má na starosti jediný odbor, a to odbor pro evropskou integraci a mezinárodní vztahy. Správa služeb zaměstnanosti: Správa služeb zaměstnanosti (SSZ) řídí odbor trhu práce, odbor poradenství a zprostředkování, odbor financování služeb zaměstnanosti a odbor metodiky a správního řízení. Odbor trhu práce vypracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti. Zabezpečuje a koordinuje aktivní politiku zaměstnanosti, analýzu, statistiku a prognózy trhu práce, zaměstnávání českých občanů v zahraničí a zahraničních zaměstnanců v ČR. Odbor poradenství a zprostředkování koncepčně a metodicky řídí oblast poradenství, rekvalifikace, další profesní přípravy a zprostředkování práce. Odbor financování služeb zaměstnanosti vytváří metodické,organizační, finanční a technické podmínky pro činnost úřadů práce a zajišťuje oblast informatiky na úseku služeb zaměstnanosti. Odbor metodiky a správního řízení zpracovává návrhy zásad právních předpisů o zaměstnanosti a řeší problémy spojené se správním řízením v této oblasti. Metodicky řídí úřady práce na úseku práva, zabývá se otázkou pracovních podmínek a civilní služby. b) Filosofie řízení V roce 1999 schválila vláda Národní plán zaměstnanosti, který vypracovalo MPSV. Tento plán je vlastně programem APZ v tom širším slova smyslu. Plán je založen na čtyřech pilířích, kterými jsou podpora zaměstnatelnosti pracovní síly, podpora podnikání, podpora adaptability pracovní síly a podniků, podpora rovných příležitostí všech osob. Podle tohoto plánu by se vládní politika zaměstnanosti konkrétně měla zaměřit na naplnění těchto základních cílů:
c) Historické aspekty Cílem aktivní politiky zaměstnanosti v prvních letech transformace bylo vytvořit podmínky pro nové pracovní umístění rychle rostoucího počtu nezaměstnaných – přesun z utlumovaných odvětví do terciéru s důrazem na pomoc rozvoji malého a středního podnikání. Při rozpisu prostředků na APZ v letech 1991 – 1993 nebyla stanovena pevná kritéria. Vycházelo se z aktuální potřeby řešení problémů na trhu práce v jednotlivých regionech a očekávání, která vycházela z předpokladu, že dosavadní „politika“ přezaměstnanosti ve státních podnicích bude v důsledku privatizace a očekávané restrukturalizace rychle opuštěna a země bude ohrožena vlnou vysoké nezaměstnanosti. V letech 1991 – 1993 tak byl vynaložen největší objem finančních prostředků na politiku zaměstnanosti za sledované období. Nezaměstnanost, která překročila na počátku roku 1992 hranici 4 %, po masivní intervenci státu (mimo jiné i APZ) klesla pod 3 % a v letech následujících 1993 – 1996 se pohybovala v ročním průměru okolo hranice 3 %. Politické priority vlády tak byly zaměřeny do jiných oblastí. Pro rok 1994 doporučila Správa služeb zaměstnanosti úřadům práce následující pořadí využívání jednotlivých nástrojů APZ, především využívání specifických a nespecifických rekvalifikací a cíleně zaměřené veřejně prospěšné práce; ve 2. pololetí rovněž úhradu nákladů na odbornou praxi absolventů. Od roku 1995 MPSV uplatňuje nový systém financování aktivní politiky zaměstnanosti, jehož cílem je efektivnější a cílenější vynakládání finančních prostředků určených pro tuto oblast. V průběhu roku 1995 byl nový systém financování APZ úspěšně odzkoušen a převáná část prostředků byla uvolňována prostřednictvím cílených projektů APZ. Projekty byly zaměřeny na řešení hlavních problémů regionálního trhu práce, které vyplynuly z analýzy úřadů práce. V roce 1996 MPSV pokračovalo v uplatňování adresného systému financování aktivní politiky zaměstnanosti z předchozího roku. APZ se především orientovala na pomoc hlavním problémových skupinám uchazečů při jejich zpětném zařazení na trh práce, resp. na pomoc problémových regionům. I v roce 1997 Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračovalo v uplatňování adresného systému financování APZ, ale na základě zkušeností získaných v roce 1996 byla zpracována pravidla diferencovaného rozdělení prostředků APZ pro rok 1997, kde k prioritám patřily především problémové skupiny a regiony. Při stanovení celkové výše finančních prostředků na APZ pro jednotlivé úřady práce pak byly použity analytické propočty, které vycházely zejména z počtů evidovaných uchazečů o zaměstnání, míry nezaměstnanosti, volných pracovních míst, struktury nezaměstnanosti podle délky nezaměstnanosti, zastoupení uchazečů se ZPS, uchazečů se základním vzděláním, uchazečů ve věkové skupině do 19 let, zastoupení absolventů škol a žen v evidenci úřadu práce. V 1. pololetí 1997 rozhodla vláda ČR o úsporných ekonomických opatřeních. Na základě tohoto rozhodnutí MPSV přistoupilo k omezení využívání většiny nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Úspora finančních prostředků, která tímto vznikl a měla být součástí vládních úsporných opatření, byla během následujících měsíců přerozdělována okresům postižených povodněmi, především na zřizování veřejně prospěšných prací za účelem odstranění následků povodní. Veškerá úsporná opatření byla odvolána v září 1997 z důvodů řešení prohlubujících se problémů na trhu práce, a to nejen v okresech postižených povodněmi. dočasné pozastavení využití nástrojů APZ se projevilo v roční bilanci APZ za rok 1997 jak ve snížení počtů uchazečů zařazených do opatření APZ, tak v nevyčerpání uvolněných finančních prostředků na APZ. Stabilní situace na trhu práce doprovázená klesajícím objeme prostředků na APZ vyčleňovaných každoročně ze státního rozpočtu znamenala změnu přístupu k uplatňování nástrojů APZ – od plošného (1991 – 1993) k cílenému. Snižování objemu finančních prostředků APZ vedlo úřady práce k tomu, že výše příspěvků poskytovaných v rámci APZ na jednotlivé případy zůstávaly na stejné výši jako v roce 1991-2, případně byly i snižovány a nedosahovaly hranice stanovené zákonem či vyhláškou. Tato skutečnost se projevila zejména na konci roku 1996 a v roce 1997 rostoucím nezájmem zaměstnavatelů zřizovat místa za pomoci příspěvků od úřadu práce. Na tuto skutečnost reagovalo MPSV novelizací vyhlášek, které se především dotkly úpravy maximální výše poskytovaných příspěvků. Současně byl ze státního rozpočtu vyčleněn větší objem finančních prostředků na APZ. Realizace APZ v roce 1998 probíhala v období stagnace hospodářského růstu, kdy nabídka pracovních sil na trhu práce začala výrazně přesahovat poptávku. V průběhu tohoto roku , v souvislosti s poklesem hospodářského růstu a při pokračující restrukturalizaci některých oblastí ekonomiky, se situace ve vývoji nezaměstnanosti prudce změnila. V mezinárodním srovnání již Česká republika nepatří k zemím s výjimečně nízkou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku rychle stoupala a konci roku dosáhla 7,5 %. Situace na trhu práce si vynutila zřizování většího počtu společensko účelných pracovních míst než v předchozím období. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 1999 byla vzhledem k celkovému poklesu hospodářského růstu náročnější než v předchozích letech. Přesto pozitivně přispěla ke zvýšení dynamiky toku nezaměstnanosti díky razantnímu oživení všech svých aktivit, především rekvalifikací, které se stávají velmi efektivním nástrojem této politiky. Správa služeb zaměstnanosti MPSV pokračovala v úsilí změnit koncepci politiky zaměstnanosti především ve smyslu systémových změn vyjádřených v Národním plánu zaměstnanosti (schválený vládou ČR dne 5.5.1999 usnesením č. 418/99) a ve smyslu navýšení finančních prostředků na APZ. Východiskem pro realizaci APZ na jednotlivých úřadech práce byly "Programy realizace APZ na rok 1999", jejichž významnou součástí je i "Program absolvent na rok 1999". Tyto programy byly zpracovány na základě analýzy trhu práce v jednotlivých okresech s promítnutím cílů APZ stanovených Správou služeb zaměstnanosti pro rok 1999.
Závěr: Základy strategie státní politiky zaměstnanosti, které byly vytvořeny již v roce 1990, spočívaly na vysoké intenzitě nasazení opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Tato strategie byla v prvních obdobích transformace jedním ze základů udržení nízké míry nezaměstnanosti. Intenzita nasazení aktivní politiky zaměstnanosti (vyjádřená objemem prostředků) však trvale klesala ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti, zejména v posledních letech. Zatímco v roce 1992 realizací opatření aktivní politiky bylo „zaměstnáno„ 127 tis. osob, kteří by bez této politiky byli nezaměstnaní a pobírali by podporu v nezaměstnanosti, v roce 1996 to bylo již jen 32 tis. V obou letech přitom průměrná míra nezaměstnanosti dosahovala stejné hodnoty - 3 %. V roce 1998 a 1999 došlo již k určitému navýšení prostředků na aktivní politiku, ale vzhledem k neustále rostoucí nezaměstnanosti nelze tyto prostředky považovat za dostatečné.
Aktivní politika zaměstnanosti je financována především ze státního rozpočtu. Každý výdělečně činný občan ČR odvádí tzv. příspěvek na politiku zaměstnanosti. Málokdo ovšem ví, že se zde objevuje problém, který je známý například u silniční daně. Totiž ne všechny prostředky, které se za tímto účelem vyberou, jdou skutečně do této oblasti. Dalším zdrojem financování jsou prostředky získané z fondů Evropské unie. Podíl těchto prostředků je ovšem podstatně menší než podíl prostředků ze státního rozpočtu. Rozvoj trhu práce v ČR je od roku 1992 podporován programem Phare, v jehož rámci byla a je úspěšně realizována řada projektů na podporu rozvoje politiky zaměstnanosti a jejich nástrojů, posílení institucí poskytujících služby pro fungování trhu práce a rozvoj grantových systémů na podporu projektů zaměřených na
Objem dosud přidělených prostředků představoval celkem zhruba 30 milionů EUR. S ohledem na omezený rozsah prostředků nemohl program Phare zásadním způsobem ovlivnit situaci na trhu práce, ovšem důležité je, že pomohl založit institucionální struktury, vazby mezi nimi a významně přispěl k transferu know-how. Výdaje státního rozpočtu na politiku zaměstnanosti v ČR
| |||||||||||||||
