Trh práce v letech

1990 - 1995

Referát
17764gsj62doc6g

Karviná 1996

1
Trh práce je neodmyslitelnou součástí tržní ekonomiky.
Proces formování pracovního trhu v naší republice začal v
roce 1990 a zdá se, že je již plně funkční. I když jde o
frekventované téma, není u nás dosud v odborné literatuře
souhrnně zpracováno.
Ze skutečnosti, že trh práce ovlivňuje stát a řada jeho
institucí, které realizují politiku aktivní zaměstnanosti,
vyplývá, že trh práce není trhem v pravém smyslu slova, kde
se odehrává soupeření nabídky a poptávky po zboží a službách
prostřednictvím cen. Trh práce je specifickým trhem.Stát
ovlivňuje trh práce také regulací mobility, a to především
omezením možností cizích státních příslušníků pracovat v
České republice tím, že uzavírá mezistátní smlouvy se zeměmi,
odkud k nám směřuje pracovní síla a vydáváním povolení
cizincům k pobytu a k práci u nás.Ale cizí státní občané
pracují v ČR také ilegálně.
Při analýze formování trhu práce v ČR je třeba brát v
úvahu demografickou situaci, především zastoupení populace
produktivního věku. Právě tento faktor ovlivňuje trh práce v
současnosti velmi významně. V letech 1990 - 1994 se zvýšil
počet obyvatel o pouhých 30 tisíc osob. Do pracovního procesu
se však dostávají mladí lidé narození v letech 1973-1979.Do
pracovního procesu vstupují velmi početně silné ročníky,
zatímco do postproduktivního věku přicházejí lidé, narození
ve třicátých letech, kdy byla porodnost nízká. Podíl obyvatel
poproduktivního věku se v analyzovaném období nezměnil.
Trh práce se vytvářel v období transformace ekonomiky,
kterou představuje jednak restrukturalizace spojená se
snižováním podílu primárního a sekundárního sektoru ekonomiky
a růst terciéru, jednak transformaci vlastnických vztahů a
převod majetků do soukromých rukou. Všechny tyto přeměny
vyvolaly velké přesuny na trhu práce. Odhaduje se, že
pracovní místo změnilo asi 1,5 milionu občanů.
Předchozí vývoj ekonomiky ovlivňuje trh práce významně
také alokací výrob a služeb. Vytváří regionální rozdíly v
poptávce po pracovních silách, které jsou významné a

2
ovlivňují regionální trhy práce. Také kvalita nabídky práce
je ovlivněna regionálními možnostmi obyvatelstva získat
kvalifikaci a vzdělání. Neduhy období řízené ekonomiky spolu
s aspekty předchozího historického vývoje budou ovlivňovat
trh práce i v dalších letech.
Novým jevem je nezaměstnanost části obyvatelstva.
Přechod k tržní ekonomice byl v ČR poznamenán poklesem počtu
ekonomicky činných osob. Propuštěni byli především pracující
důchodci. Významně se snížila ekonomická aktivita žen. Ze
zaměstnání byly propuštěny matky s dětmi v počtu asi 240
tisíc nebo samy odešly do domácnosti.Po výkyvech v počtu
ekonomicky činných i nezaměstnaných došlo v roce 1994 ke
stabilizaci a míra nezaměstnanosti osciluje kolem
tříprocentní hranice.
V České republice se nezaměstnanost měří dvojím
způsobem. Tyto propočty míry nezaměstnanosti zjišťují úřady
práce a to:
a) z disponibilního zdroje pracovních sil, který
vychází z údajů zjištěných statistickými orgány formou tzv.
"výběrových šetření pracovních sil":
počet uchazečů o zaměstnání
míra nezaměstnanosti=------------------------------------
počet zaměstnaných z výběrových
šetření pracovních sil+ nezaměstnaní

Tento způsob se používá od 2.čtvrtletí 1994.
so764g7162dooc

b) na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva:
počet uchazečů o zaměstnání
míra nezaměstnanosti=--------------------------------------
počet ekonomicky aktivních obyvatel

Tento ukazatel je ovlivněn tím, že je zde promítnuta vyjížďka
a dojížďka obyvatel.
Trh práce je významně ovlivněn sezónními výkyvy.
Nezaměstnanost obvykle kulminuje na přelomu roku, protože

3
podniky často propouštějí zaměstnance k 1.lednu. Na jaře a v
létě se zaměstnanost zvyšuje, takže nezaměstnaných ubývá a
jejich počet roste na podzim v souvislosti s nástupem na trh
práce absolventů škol.
Je zřejmý rozdíl v nezaměstnanosti mužů a žen. V průběhu
let 1990-1995 měly ženy trvale na nezaměstnanosti vyšší podíl
než muži, většinou představují 56-60% z celkového počtu
nezaměstnaných. Tyto rozdíly v ekonomické aktivitě mužů a
žen, vyšší ukazatele ženské nezaměstnanosti, ale i další
nerovnosti, např. regionální rozdíly na trhu práce svědčí o
tom, že tento trh není homogenní. Ve skutečnosti má trh práce
mnoho dimenzí. Jsou trhy práce v rámci regionů, odvětví a
profesí. Někdy se uvádí také rozdíl mezi primárním a
sekundárním trhem práce.
Jestliže sledujeme věkovou strukturu nezaměstnaných v
letech 1990-1995, významně se nemění.Ve věkové skupině 20-24
letých představovala nezaměstnanost 5,2% a u osob ve věku
25-29 let klesla na 4,1%. Šetření zaznamenalo další pokles
nezaměstnanosti s růstem věku až na 1,6% ve skupině 50-54
letých. Ve vyšších věkových skupinách nezaměstnanost sice
roste, nedosahuje však průměrných hodnot za ČR. Pozitivním
jevem je v této souvislosti snížení ekonomické aktivity
poproduktivní věkové kategorie z 26% v r.1990 na 11,3% v
závěru roku 1994.
Dalším významným předpokladem úspěchu či neúspěchu na
trhu práce je vzdělání. Je požadována stále výrazněji
kvalifikovaná, flexibilní a výkonná pracovní síla. Ale jsou
požadováni nejvíce kvalifikovaní pracovníci, ale současně i
nejméně kvalifikovaní.Podle šetření ČSÚ dosahoval v r.1994
podíl nezaměstnaných osob se základním vzděláním 28,7%,
přičemž o rok dříve to bylo 31,3%. Podobně se snížil podíl
nezaměstnaných vysokoškoláků z 5% na 3,7%, zatímco zastoupení
středoškoláků a vyučených vzrostlo za toto období ze 63,7% na
71,3%. Ze středoškoláků mají největší problémy s hledáním
zaměstnání absolventi gymnázií.
Zatímco dělníci dominují v sociální skladbě

4
nezaměstnaných, mezi ekonomicky aktivními převažují tzv.
zaměstnanci(THP, úředníci apod.). Nezaměstnanost dělníků se
po vzestupu v letech 1991-1992 snižovala pomaleji než
nezaměstnanost techniků nebo administrativních pracovníků,
což jsou většinou vysokoškoláci nebo osoby se středoškolským
vzděláním.
Regionální trhy práce se začaly výrazně diferencovat.
Zatímco v jihočeské a západočeské oblasti došlo k rychlému
přizpůsobení novým podmínkám, relativně vysoká nezaměstnanost
se udržela v moravských krajích, zvláště na severní Moravě a
existuje i v současné době. Od konce roku 1993 se mezi
regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností dostávají také severní
Čechy.Specifická je situace ne trhu práce v hlavním městě,
kde poptávka po práci vysoce překračuje nabídku. Podobná
situace je v Mladé Boleslavi, v Českých Budějovicích,
Jindřichově Hradci, Táboře, Prachaticích, Domažlicích, Chebu,
Karlových Varech, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích.
Jestliže v rámci České republiky při počtu 160 tisíc
evidovaných nezaměstnaných nabídka pracovních míst osciluje
kolem 80 tisíc, tzn. že na jedno volné pracovní místo
připadají dva uchazeči o práci, je řada regionů, kde na jedno
místo připadá podstatně víc uchazečů než činí celostátní
průměr. Takovými okresy jsou např.Louny(10,4), Nový
Jičín(9,0), Frýdek Místek, Karviná(6,7), Chomutov(5,9),
Opava(5,8), Vyškov(5,1).Relativně vysokou nezaměstnaností
trpí okresy ostravské aglomerace jako je Karviná se 6,7%
nezaměstnanosti, Nový Jičín-7,5%, Bruntál-6,6%.
Privatizace ekonomiky a současně strukturální změny
realizované v letech 1990-1995 zvýšily mobilitu pracovní síly
mezi sektory ekonomiky. Snižoval se počet pracovníků
v primárním a sekundárním sektoru, zvyšoval se počet
zaměstnaných v terciálním sektoru, takže došlo i ke změně
podílu osob v nich zaměstnaných. Na trhu práce znamenaly tyto
odvětvové změny úbytek pracovníků v zemědělství a dobývání
nerostů o 420 tisíc. V sekundárním sektoru došlo ke snížení
zaměstnanosti o 320 tisíc zvláště ve stavebnictví.

5
Zaměstnanost v terciálním sektoru se zvýšila asi o 150 tisíc
osob. Přitom v dopravě a spojích se počet pracovníků snížil
o 25 tisíc, ve zdravotnictví asi o 10 tisíc osob.
Nejvýraznější růst terciéru zaznamenal obchod, peněžnictví
a pojišťovnictví, ale také veřejná správa. Vzrostla
zaměstnanost ve službách spojených s prodejem nemovitostí,
s pronájmy, se službami pro podniky, rekreaci, sportem,
cestovním ruchem.
Odvětvové přesuny přinesly potřebu kvalifikace
pracovníků, jejich adaptaci na práci v nových povoláních,
především ve službách. Uchazečům o zaměstnání zajišťovaly
potřebné rekvalifikace úřady práce. Rozmanité kurzy a školení
však neřeší všechny problémy spojené s potřebami růstu
kvalifikace dospělého obyvatelstva.
Také aktivní politika zaměstnanosti úřadů práce, včetně
rozsáhlé zprostředkovatelské funkce, výrazně pomáhá fungování
pracovního trhu. V průběhu jednoho roku prochází evidencí
těchto institucí 400 tisíc osob, přitom zaměstnání
zprostředkují asi 300 tisícům občanů. Podílejí se také na
vytváření nových pracovních míst, podporují podnikání,
zajišťují veřejně prospěšné práce.
Trh práce se v České republice jeví jako vyvážený, v
některých regionech se projevuje dokonce nedostatek
pracovních sil.

Seznam použité literatury:

Beneš,S.:Zaměstnanost, péče o nezaměstnané, rekvalifikace.
Práce, Praha 1991
Mareš,P.:Nezaměstnanost jako sociální problém. Sociologické
nakladatelství, Praha 1994
Statistické přehledy, Statistický údajový měsíčník České
republiky 1994, č.1-12, 1995
Sociální politika

Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1989-1996

ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ v tis.osob ³ 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ Počet ³ 0 39 222 135 185 164 153 164 ³
³ nezaměstnaných ³ ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ Míra ³ 0 0.7 4.4 2.6 3.1 3.1 2.9 3.1 ³ ³
³ nezaměstnanosti³ ³ ³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ

Nezaměstnanost V ČR v r. 1994 a 1995

ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ měsíc ³ počet uchazečů % ³ muži % ³ ženy % ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ 1994 : ³ ³ ³ ³
³ únor ³ 196 569 3.73 ³ 90 058 3.28 ³ 106 511 4.22³
³ červen ³ 162 490 3.14 ³ 68 865 2.49 ³ 93 625 3.89³
³ září ³ 163 877 3.15 ³ 65 435 2.36 ³ 98 442 4.06³
³ prosinec ³ 161 197 3.20 ³ 64 565 2.60 ³ 96 632 3.80³
³ ³ ³ ³ ³
³ 1995: ³ ³ ³ ³
³ únor ³ 173 678 3.33 ³ 75 558 2.71 ³ 98 120 4.03³
³ červen ³ 143 984 2.77 ³ 55 413 2.0 ³ 88 571 3.66³
³ září ³ 154 048 2.96 ³ 58 821 2.12 ³ 95 227 3.91³
³ prosinec ³ 153 041 2.93 ³ 64 928 2.32 ³ 88 113 3.63³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ