Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost

Úvod

Jedním z klíčových problémů současné doby v naší republice, s kterým se musí společnost vypořádat, je rostoucí nezaměstnanost. Přitom ještě v roce 1993 se její, dá se říci dosti nízká, 4 % úroveň zcela vymykala trendům v jiných postkomunistických zemích. V té době jsme se mohli touto nízkou nezaměstnaností chlubit.

Tato doba je však zřejmě zcela v nenávratnu a problematika nezaměstnaných lidí se zatím stala jedním z prioritních problémů naší republiky. Během minulých dvou až tří let se tento problém přehlížel, nyní se však už konečně musíme zamyslet nad novým trendem, který nás v tomto směru nekompromisně přibližuje zahraniční úrovni.



Důvodem nové vlny nezaměstnanosti je jednorázová restrukturalizace podniků, změna pojetí práce a začlenění do pracovního procesu, snižující se podíl fyzického a manuálního úsilí v pracovním procesu, ale také prudce se zvyšující nárůst ilegálně pracujících zaměstnanců, zvláště pak těch ze zahraničí. Tuto problematiku ilegálních zahraničních pracovníků, mimo jiné také velmi závažnou ve vyspělých zemích jako jsou Německo či USA, je nutno řešit ihned, kvalitně, ale také rychle. Např. v Řecku tvoří podíl černé práce na HDP více než 30%, v Itálii je to 25%.

V prvé části této práce se krátce pozastavím nad obecnou problematikou nezaměstnanosti, dále pak přiblížím situaci nezaměstnanosti v naší zemi, třetí část pak popisuje současný stav ilegálně pracujících cizinců v ČR. 11642hnu27lkv5e

  1. Nezaměstnanost teoreticky

Přesně definovat pojem nezaměstnanosti je dosti složité. Definice nezaměstnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, se svým vyřazením se však nespokojuje a hledá si nové placené zaměstnání, byť jen na částečný úvazek. Zjednodušeně se dá říct, že nezaměstnaným je ten, kdo není zaměstnaný, ale aktivně práci hledá, nebo čeká, až se bude do práce moci vrátit.

Při objasňování struktury trhů práce je vhodné vymezit tři rozdílné typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklickou.

Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání, berou se za dobrovolně nezaměstnané. nk642h1127lkkv

Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je viditelný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Společně s odvětvovými i územními změnami ekonomiky ztrácí mnoho pracovníků práci a stávají se nezaměstnanými. Jejich charakteristiky však mnohdy neodpovídají požadavkům nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky přizpůsobuje jen ztěží.

Je- li nezaměstnanost důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží, hovoří se o nezaměstnanosti cyklické. Jedná se vlastně o situaci, kdy je celková poptávka po práci nízká, nebo obecněji, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží. V případě, kdy je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní.

Je logické, že existuje snaha nezaměstnanost měřit. Změnám v míře nezaměstnanosti jsou každý měsíc věnovány značné prostory ve sdělovacích prostředcích. Existují v podstatě dva způsoby zjišťování počtu nezaměstnaných. V prvním se vychází z počtu žadatelů o práci zaregistrovaných na pracovních úřadech, v druhém jsou pak podkladem pro měření výběrová šetření prováděná pravidelně v populaci. Výhodou druhého způsobu je skutečnost, že zachycují také nezaměstnané neregistrované na pracovních úřadech.

Za jeden z nejdůležitějších ukazatelů je považována přirozená míra nezaměstnanosti, která představuje úroveň, při níž jsou různé a diferencované trhy práce v zemi v průměru v rovnováze, tzn., že tlaky na mzdy a ceny jsou také zhruba v rovnovážném stavu.

Přirozená míra není nutně optimální mírou nezaměstnanosti. Optimální úrovně nezaměstnanosti by se dosáhlo tam, kde by byl maximalizován čistý ekonomický blahobyt. V posledních letech tato míra nezaměstnanosti stoupala vzhůru až na současnou hranici zhruba 6 %.

  1. Nezaměstnanost v ČR

Ukazatel, jímž jsme se tak dlouho chlubili – nízká míra nezaměstnanosti- se od začátku letošního roku začal poměrně svižným tempem blížit číslům obvyklým ve většině zemí západní Evropy. Ještě donedávna oscilovala míra nezaměstnanosti mezi třemi až čtyřmi procenty, dnes však již šplhá nad hranici pěti procent. Je nutné toto tempo nějakým způsobem zpomalit.

Pokud by propouštění pracovníků avizovalo počátek restrukturalizace podniků, nemuseli bychom se tolik znepokojovat, ale většinou je bohužel příčinou uvolňování pracovníků špatná ekonomická situace místních podniků, nedostatek jiných pracovních příležitostí a špatné podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v daném regionu.

Velkou starostí všech pracovníků Úřadů práce a MPSV jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými okresy – ať už v aktivním přístupu k řešení nezaměstnanosti, ve vytváření podmínek pro rozvoj podnikání nebo i v reálných mírách nezaměstnanosti.

Mezi základní charakteristiky na současném trhu práce můžeme zařadit pokles počtu volných pracovních míst a výrazný pokles nekvalifikovaných míst. Naopak zaznamenáváme nárůst poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících a také růst počtu obtížně umístitelných osob a absolventů škol, jejichž kvalifikace často neodpovídá potřebám ekonomiky. Nejsložitější situaci při hledání zaměstnání mají zřejmě administrativně – techničtí pracovníci ale také poměrně starší lidé. Vždyť kolik inzerátů s nabídkou práce končí slovy: „Věková hranice maximálně 35 let.“ Na druhé straně je však třeba uvést, že mnozí zkušení zaměstnavatelé a také zahraniční firmy na úkor mládí a nižšího věku preferují kvalifikaci, zkušenosti, znalosti jazyků, práci s PC nebo např. věrnost podniku. Bohužel mezi trendy na trhu práce patří také nárůst těch, kteří odmítají práci hledat a v současné době také prudký nárůst ilegálních pracovníků a přistěhovalců ze zahraničí, kteří nejenom připravují naše lidi o volná pracovní místa, ale také napomáhají k daňovým únikům a k samotné existenci šedé ekonomiky.

Proti rychle rostoucí míře nezaměstnanosti je třeba uplatnit různé nástroje, jako např. regulace nabídky a poptávky pop práci, projekty zaměstnanosti, poradenská a informační činnost, rekvalifikace zaměstnaných, podpora regionálního rozvoje nebo výplaty podpor v nezaměstnanosti. Jen pro ilustraci, země EU vynakládají jen na opatření uskutečňovaná prostřednictvím služeb zaměstnanosti v průměru 3,5 % HDP, zatímco ČR jen 0,29 %, přičemž nesmíme při srovnání opomenout výši reálného HDP.

Poslední známé statistické údaje udávají, že během března došlo k mírnému poklesu počtu uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce o 5132 osob na konečnou hodnotu 284 100 uchazečů, kterým bylo nabídnuto celkem 64 300 volných pracovních míst. Nejvíce uchazečů (78 500) připadá na Severomoravský kraj, nejméně pak na Prahu (7 500). V dubnu pak došlo k dalšímu poklesu uchazečů až na 277 500, přičemž tento jev byl způsoben pravidelným sezónním poklesem, když v jarních měsících dochází k postupnému rozšiřování mnohých aktivit v řadě činností. Míra nezaměstnanosti se sice vyšplhala v dubnu na 5,4 % (oproti čtyřem procentům na jaře v loni), ale ve srovnání se západní Evropou je to relativně poloviční hodnota. Varující je také statistika udávající počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Průměrnému počtu 4,6 uchazeče na jedno pracovní místo se zcela vymykají okresy Teplice s 24 a zejména Louny, kde v lednu na jedno volné pracovní místo připadalo přes 60 uchazečů. Tyto dva okresy spolu s Chomutovem, Mostem a Karvinou se řadí mezi nejproblémovější, když míra nezaměstnanosti zde přesahuje výrazně 10 %.

V příloze č. 1 je uveden graf obsahující porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst dle jednotlivých regionů. Příloha č. 2 pak obsahuje další grafy a statistiky.

  1. Nelegální zaměstnávání cizinců



Práce na černo se soustřeďuje v sektorech náročných na ruční práci a typických nízkými odměnami, jako je zemědělství, stavebnictví, práce v restauracích apod., tedy všude tam, kde konkurenceschopnost a zisk jsou vysoce závislé na nákladech. Zaměstnavatelé se k této praxi uchylují nejen z lakoty, ale také pod tlakem vysokých daní, sociálních dávek nebo také administrativních formalit.

Do nelegálních pracovních poměrů se nechávají najímat lidé, kteří už mají druhé zaměstnání a jsou tudíž kryti důchodovým a nemocenským pojištěním. Další kategorií jsou studenti a důchodci, dále pak zranitelnější nezaměstnaní a zejména pak zcela bezprávní ilegální přistěhovalci, kterým je věnována následující část této práce.

Oficiální statistiky za rok 1996 uvádějí 67 tisíc registrovaných zahraničních pracovníků v ČR, podle některých odhadů by však jich zde mělo pracovat přes 300 tisíc, což přibližně odpovídá 5% celkové zaměstnanosti. Nikdo však přesně neví, kolik cizinců zde pracuje ilegálně. Nejčastěji vstupují do šedé Ukrajinci, dále pak Slováci, Vietnamci, Bulhaři, Poláci a cizinci ze zemí bývalého Sovětského Svazu.

Prvním úkolem cizince, který chce u nás pracovat, je získat časově omezené povolení k dlouhodobému pobytu. Toto povolení se snaží získat všemi možnými způsoby, jako např. fingované manželství nebo prohlášení otcovství. Jelikož je tato procedura zdlouhavá, drtivá většina cizinců volí snazší, ilegální cesty k získání zaměstnání.

Samostatnou kapitolou je příchod Ukrajinců, kteří nepotřebují ke krátkodobému vstupu (turistika) vízum, ale musí se prokázat pozváním nebo přijíždějí se zájezdy. Většinou tedy přijede první, vyřídí si živnostenské oprávnění, tím je oprávněn k dlouhodobému pobytu a může tak pozvat desítky dalších cizinců ze své vlasti. Živnostenský list získá např. tak, že využije služeb jakési zprostředkovatelské agentury, která mu poskytne odpovědného zástupce, jenž umí česky a má čistý trestní rejstřík. Turista přijde na ŽÚ s tímto zástupcem, prokáže se čistými rejstříky ze země původu a z ČR a po krátké době dostane živnostenské oprávnění. Stát tak na poplatcích obdrží 4 000,-- Kč, kdežto agentura někdy i 100 000,-- Kč.

Po získání živnostenského listu volí cizinci mezi dvěmi možnostmi. Jedna nižší část se zaregistruje do obchodního rejstříku a může tedy podnikat legálně, někteří však i přesto vyvíjí nelegální činnost. Druhá část se neregistruje vůbec, a vyvíjí vesele ilegální činnost. ŽÚ sice po 90 dnech prověřuje registraci a dává podnět ke zrušení živnosti, ovšem takovýto cizinec je mnohdy pro úřady nedostižitelný. Vlastní tak sice neplatný, ale v praxi použitelný živnostenský list. Je až s podivem, komu všemu je vydán živnostenský list a na jakou činnost. Současným hitem č. 1 u cizinců je ukladač zboží do regálů.

Největším lákadlem pro naše zaměstnavatele k najmutí cizince načerno jsou nízké náklady. Vedle toho, že není třeba platit pojistné a daně, spokojí se také cizinci s nižší mzdou. Zaměstnavatel nemusí dodržovat standarty ubytování a stravování, nelegální zaměstnanci si nemůžou prakticky na nic ztěžovat. Takto zaměstnaného cizince je vlastně kdykoliv možné libovolně přesunout na jiné pracovní místo bez průtahů. Zaměstnavatelé tak sice porušují mnohá ustanovení zákonů (Zákoník práce, zákon o pobytu cizinců, zákon o zaměstnanosti), ale případné pokuty za porušení těchto předpisů jsou těžko vymahatelné.

Bylo by třeba nějakým razantním způsobem alespoň snížit procento na černo zaměstnaných pracovníků. Naše úřady však nemají dostatek zkušeností ani prostředků na účinnou kontrolu. Autorita našich úřadů také není na dostatečné úrovni. Je třeba důkladněji zvažovat povolování vstupu cizinců na náš trh práce, kontrolovat důkladněji pracoviště podezřelých firem ( v Německu např. jsou takováto pracoviště monitorována kamerami), nebo výrazně postihovat firmy a zaměstnavatele, kteří se k najímání ilegálních zaměstnanců odhodlají. Je také nutné rozpoznat, ve kterých oborech nejsou cizinci přítěží, ale naopak přínosem.

Závěr

Ilegální práce ohrožuje fungování celé společnosti – o daně z nedeklarovaných příjmů jsou kráceny státní pokladny, což vede k napětí při poskytování sociálních dávek a poklesu úrovně služeb provozovaných státní správou. Aby stát mohl dobře fungovat, je nucen se uchýlit ke zvyšování daní; zaměstnavatelé pod daňovým tlakem pošilhávají stále raději po ilegálních zaměstnaných. Vzniká tak začarovaný kruh, na němž nikdo nevydělá.

Pravděpodobným důsledkem příchodu dalších imigrantů do naší republiky bude nárůst nezaměstnanosti. Nabídka levné pracovní z východu bude vytlačovat určitou část domácí pracovní síly. Poroste konkurence, zvýší se počet obtížně zaměstnatelných osob, zejména nekvalifikovaných. Na druhé straně však přítomnost mnoha cizinců udělá ze sebemenších znalostí místní kultury žádanou kvalifikaci. Někteří z méně kvalifikovaných domácích pracovníků opustí proto svá současná místa a naleznou například práci jako předáci v pracovních skupinách složených z imigrantů.

Je nutné, aby se situace s ilegálními pracovníky řešila co nejdříve, vždyť navíc většina odborníků předpokládá další zhoršení tohoto stavu.

SLEZSKá UNIVERZITA

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Katedra ekonomie

Martin Šnapka

Nezaměstnanost a ilegálně pracující cizinci

 

 

 

Seminární práce z předmětu Hospodářská politika ČR

 

 

 

 

 

 

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Kamil Fuchs, Csc.

 

 

 

 

 

 

Karviná 1998

OBSAH:

Úvod ………………………………………………………….. 1

  1. Nezaměstnanost teoreticky …………………………………. 2

  1. Nezaměstnanost v ČR ………………………………………. 4

  1. Nelegální zaměstnávání cizinců …………………………….. 6

Závěr …………………………………………………………. 8