2. 
   Úvod

Téma Absolventi na trhu práce jsem si vybrala z důvodu jeho aktuálnosti – všichni se, dříve či později, na tomto místě ocitneme. A naše šance? Právě o nich pojednává tato práce.

3. 
   Základní pojmy

• Trh práce

Trh práce je místo, kde se setkávají poptávka po práci a nabídka práce.

• Absolvent 58683nqg32ylz9s

Absolventem se rozumí zaměstnanec (občan), jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel podle § 127 odst. 2 omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek.

• Celkový počet nezaměstnaných absolventů

Tady se řadí ti absolventi, kteří po ukončení svého vzdělávání ještě neodpracovali 2 roky.

• Nově nezaměstnaní absolventi ql683n8532yllz

Jsou všichni, kteří po ukončení studií ještě nepracovali.

• Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)

Je součástí Státní politiky zaměstnanosti a realizuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP) v České republice. Její obsah je možno charakterizovat jako „účelné působení pomocí specifických programů na vývoj trhu práce s cílem vytvářet stabilní nová pracovní místa pro obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání.“

4. Trh práce a mladiství

Dvakrát v roce provádějí úřady práce sběr dat o nezaměstnaných absolventech - v dubnu a v září. Sleduje se detailní struktura uplatňování absolventů škol podle vzdělání (typ vzdělání - základní, vyučení, vyučení s maturitou, střední odborné školy, gymnázia, vysokoškolsky vzdělaní; dále jsou sbírána data po oborech, které nezaměstnaní absolventi ukončili).

Za nezaměstnané jsou považovány všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:

• byly bez práce

• hledaly aktivně práci

• byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání

5. Absolventi v ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že k 30. září letošního roku bylo registrováno 65 346 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Toto číslo znamená pokles o 5 592 absolventů než ve srovnatelném období roku 2000. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí absolventi škol 14,8 % (září 2000 15,5%).

Nezaměstnanost absolventů škol je ve všech zemích vyšší než je nezaměstnanost celková. Proto jsou také považováni za rizikovou skupinu.

Nezaměstnanost absolventů je často jen krátkodobá a někdy i chtěná. Do evidence ÚP často vstupují absolventi škol, kteří neznají situaci a trhu práce a většině z nich chvíli trvá, než si najdou nějaké uplatnění ( v tomto ohledu jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými obory, nejdéle se hledá zaměstnání v oborech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti).

U středoškoláků, zejména absolventů gymnázií, je nezaměstnanost někdy spojena s tím, že nebyli přijati na vysokou školu a pokoušejí se o přijetí opakovaně. Roli mohou hrát i jiné faktory, například snaha oddálit vstup do pracovního života, uplatnění v „šedé ekonomice“, setrvání dívek „v domácnosti“ apod.

Nejproblematičtější skupinu na trhu práce tvoří mladiství do 18-ti let.

Do této skupiny patří absolventi základních a speciálních základních škol, kteří se již dále na povolání nepřipravují, anebo tuto přípravu nedokončili. Velkým problémem při jejich umisťování je nedostatečná kvalifikace a chybějící praxe. Na trhu práce mají poměrně stabilní zastoupení a nepodléhají sezónním výkyvům.

6. 
   Úřad práce Ostrava (ÚPO)

K 30.4.2001 evidoval ÚPO 2.531 absolventů škol, učilišť a mladistvých, tj. 9,8 % z celkového počtu 25.783 uchazečů o zaměstnání (dále UZ). Vývoj počtu a podílů registrovaných absolventů a mladistvých na celkové evidované nezaměstnanosti je uveden v příloze č.2 a v následujícím grafu (příloha č.3).

Pokles neuspokojené nabídky práce absolventů (květen 1998 – duben 2001) je pozitivním důsledkem zavedení povinné devítileté školní docházky v roce 1996, které se v loňském roce projevilo se čtyřletým zpožděním absencí vstupu “čerstvých” maturantů na trh práce.

Svůj nemalý podíl na tomto příznivém vývoji měla i iniciativa ÚPO při uplatňování vhodných nástrojů APZ. Finanční podpora ke zřízení nových pracovních míst pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol a učilišť u zaměstnavatelů byla rozšířena dále o příspěvkové a rozpočtové organizace a o umožnění odborné stáže v organizacích ziskových, rozpočtových a neziskových.

• Počet nezaměstnaných absolventů podle délky evidence

Koncem dubna 2001 bylo v evidenci ÚPO z celkového počtu 2.227 absolventů škol 801 “nových”, což představuje podíl 36,0 %.

Déle než šest měsíců bylo v registru ÚPO evidováno 1.229 mladých nezaměstnaných, tj. 55,2 %. “Noví” absolventi se na dlouhodobé absolventské nezaměstnanosti podíleli 34,7 %, přičemž jejich podíl na počtech absolventů ve skupinách 6 - 9 a 9 - 12 měsíců činil 57,3 %, respektive 58,7 %.

Srovnání počtu “nových” absolventů podle délky – graf - příloha č. 4.

• Počet nezaměstnaných absolventů podle dosaženého vzdělání

Nejpočetnějšími skupinami evidovaných mladých nezaměstnaných jsou:

vyučení (739 osob, tj. 33,2 %)

absolventi se vzděláním ÚSO s maturitou (574 osob, tj. 25,8 %)

ÚSO bez maturity (296 osob, tj. 13,3 %)

ÚSV =úplné střední vzdělání= (236 osob, tj. 10,6 %).

Uvedené první dva vzdělanostní stupně si zachovaly stejné pořadí i u skupiny “nových”:

vyučených bylo 235 (29,3 %)

205 absolventů s ÚSO vzděláním s maturitou (25,6 %)

U absolventů s ukončením školní docházky v roce 1999/00 výrazně převažuje zastoupení žen s vyšším odborným (77,8 %), bakalářským (71,4 %) a vysokoškolským vzděláním (69,4 %).

Průměrný 36% podíl “nových” absolventů škol a učilišť byl překročen u vzdělání ÚSV (54,7 %), vyššího odborného (54,5 %), vysokoškolského (43,4 %) a nižšího středního odborného (40,4 %).

Příloha č.5 – graf - Vzdělanostní struktura evidovaných absolventů celkem; z toho „nových“

7. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Mezi nástroje APZ patří především podpora při zabezpečení odborné praxe umožňující získání vhodného pracovního umístění absolventů škol i učilišť a kvalifikace mladistvých s neukončenou přípravou na povolání.

Mezi nástroje APZ patří také:

• Zřizování nových pracovních míst uchazeči o zaměstnání se zájmem o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

• Tvorba nových společensky účelných pracovních míst zaměstnavateli pro znevýhodněné skupiny z řad uchazečů o zaměstnání na trhu práce.

• Poskytnutí finančního příspěvku na úhradu mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění při zaměstnávání evidovaných občanů na veřejně prospěšné práce.

• Poskytování finančního příspěvku zaměstnavatelům při zřízení pracovního místa pro občana se změněnou pracovní schopností v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti a částečné úhrady jejich provozních nákladů.

• Zabezpečování a úhrada vhodných rekvalifikací v závislosti na vývoji trhu práce.

Příloha 1: nabídka ÚP v Ostravě „Všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnají obtížně umístitelné absolventy škol a učilišť, případně mladistvé bez kvalifikace…“

8. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou

Rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce není určena pouze nedostatkem pracovních míst, ale je také určena kvalifikačními potřebami zaměstnavatelů a kvalifikačními předpoklady pracovní síly.

Tato nerovnováha je ovlivňována fungováním celého vzdělávacího systému a chováním všech jeho účastníků – ministerstvem počínaje a uchazeči o studium konče. Je proto velmi důležité, aby zejména uchazeči o studium a jednotlivá povolání (a jejich rodiče) měli dostatek aktuálních informací o možnostech zaměstnání ve vybraném oboru.

Proto zde existuje Informační Systém o uplatnění Absolventů škol na trhu práce (ISA).

Jeho hlavním cílem je: „vybudovat funkční informační systém, který umožní shromažďovat, zpracovávat a analyzovat relevantní informace (ekonomický vývoj, demografický vývoj, nároky a potřeby trhu práce, resp. zaměstnavatelů, vývoj vzdělávacího systému) eventuelně i prognózovat budoucí vývoj z hlediska požadavků trhu práce a možností uplatnění absolventů a následně tyto informace v adekvátní formě a ve vhodný čas zprostředkovávat důležitým skupinám uživatelů.

Za takové považujeme především ty, jejichž chování a rozhodování ovlivňuje vzdělávací systém a jeho fungování. Jedná se především o:

veřejnost (především zájemci o studium středních, vyšších a vysokých škol, absolventi škol),

školy,

poradenské systémy,

zaměstnavatelé, personalisti,

řídící pracovníci různých úrovní (ministerstva – zejména MŠMT a MPSV, ÚP, ŠÚ, orgány budoucích VÚSC).“

9. 
   Závěr

Řešením nezaměstnanosti absolventů je aktivní politika zaměstnanosti – hlavně vytváření míst, kde by absolventi mohli získat praxi – což bývá základní požadavek ze strany zaměstnavatele. Samozřejmě, že toto vše musí začít už od základní školy. Mladí lidé, ale hlavně i jejich rodiče, by se měli dívat do budoucnosti, na perspektivu v daném oboru.

10. 
    Prameny

Internetwww.uiv.cz/absolventiwww.ot.uradprace.czwww.mpsv.cz

Burdová, P. a kol. Lidské zdroje v České republice. Praha: Taurius, 1999.

Zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb.

11. Přílohy

Příloha č.1: „Všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnají obtížně umístitelné absolventy škol a učilišť, případně mladistvé bez kvalifikace“

Příloha č.2: „Vývoj počtu a podílů registrovaných absolventů a mladistvých na celkové evidované nezaměstnanosti“

Příloha č.3: „Vývoj podílů absolventů škol a mladistvých na celkové nezaměstnanosti“

Příloha č.4: „Srovnání počtu “nových” absolventů podle délky evidence“

Příloha č.5: „Vzdělanostní struktura evidovaných absolventů celkem; z toho „nových““

Příloha č.1

VŠEM ZAMĚSTNAVATELŮM,

KTEŘí ZAMĚSTNAJí OBTíŽNĚ UMíSTITELNÉ ABSOLVENTY ŠKOL

A UČILIŠŤ, PŘíPADNĚ MLADISTVÉ BEZ KVALIFIKACE

N A B í Z í M E

Co:

1. Finanční příspěvek na úhradu mezd po dobu maximálně 6 měsíců u absolventů vysokých škol a uchazečů evidovaných do 6 měsíců a až 9 měsíců u ostatních absolventů a mladistvých v  souladu s  instrukcí MPSV ČR č. 2/1992 a interními zásadami Úřadu práce v  Ostravě (dále ÚPO).

2. Zaměstnavatel-příjemce potvrzuje v písemné dohodě v souladu se Zásadami pro poskytování a čerpání neinvestičních dotací ze SR Ministerstva financí souhlas se zveřejněním svého jména (obchodního jména), adresy, dotačního titulu a výše poskytnutého finančního příspěvku. Dále souhlasí s předáváním těchto, popř. dalších údajů místně příslušnému FÚ za účelem, vymáhání odvodů za porušení rozpočtové kázně.

Proč:

1. Absolventi škol a učilišť, případně mladiství bez kvalifikace patří mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, jejich přechod do praxe je stále obtížnější.

2. Orientace firem při získávání nových zaměstnanců většinou na občany s odbornou praxí je sice pochopitelná, na druhé straně však podnikatelé mohou získat mladého člověka nezatíženého rutinou, případně špatnými návyky a způsoby práce a využít jeho adaptabilnosti. Pro sebe si vychovají pracovníka dle svých představ.

3. Prostředky vložené na získání odborné praxe mladých lidí jsou velmi výhodnou investicí do budoucnosti. Každý, i ten nejlepší odborník, musel svoji pracovní kariéru někdy začít a  potřebné pracovní návyky získat.

Jak:

1. Finanční příspěvek se stanovuje s ohledem na vývoj trhu práce v Ostravě, na stupeň obtížnosti při umísťování absolventů škol a učilišť případně mladistvých a podle délky jejich evidence na ÚPO. Absolvent musí být nejméně 2 měsíce v evidenci ÚPO. Nově je výše poskytovaných dotací na úhradu mezd pro absolventy škol i mladistvé) od 1.10.2001 stanovena takto: 

2. Dotace se neposkytne na vybrané profese s ohledem na aktuální situaci ve struktuře uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst podle profesí.

3. Součástí uzavřené dohody je Program odborné praxe absolventa (mladistvého), který posuzuje a schvaluje oddělení aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a platná pracovní smlouva, ve které nesmí být dohodnuta konkurenční doložka podle § 29 zákoníku práce. Pracovní poměr s uchazeči o  zaměstnání musí být uzavřen na dobu neurčitou a se stanovenou týdenní pracovní dobou. S absolventy se nesjednává práce přesčas.

4. Finanční příspěvek je zaměstnavateli poskytován po uplynutí tří měsíců v souladu s interními zásadami ÚPO až po předložení “Měsíčního výkazu mezd…” absolventa (mladistvého) za skutečně odpracovanou dobu.

Příloha č.2

Vývoj počtu absolventů škol a mladistvých a jejich podílů na celkové nezaměstnanosti