Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka

    1. Vymezení pojmu vedoucí pracovník, role vedoucího pracovníka

3 pohledy na vedoucího pracovníka

= osoba v ústředním postavení, která odpovídá za výsledky skupiny

= osoba, která vykonává vliv na ostatní, ovlivňuje prac. výkonnost a postoje k práci

= osoba, která má vysokou sociometrickou volbu a vyjadřuje tak nejvýznamnější postoje, zaměření a cíle skupiny 24749lmy78ubo9m

Při vymezování role vedoucího pracovníka se setkáváme s pojmy norma = sociální pravidlo chování, kt. je třeba dodržovat a status = hodnocení sociální pozice, kt. člověk zaujímá ve společnosti nebo ve struktuře organizace.

    1. Osobnost vedoucího

Nejoceňovanější postupy

  • otevřené a nestranné jednání mb749l4278ubbo

  • aktivní přístup k novým námětům a myšlenkám

  • udržování úzkého kontaktu s podřízenými, se skupinou

  • rozdělování odpovědnosti

  • vysoce odborná a organizační úroveň v řízení

  • sebedůvěra v práci

  • pozitivní motivování podřízených

  • schopnost ocenit dobrou práci a projevit důvěru

    1. Efektivní řízení organizace

  1. každý manažer se musí podřizovat 4 neovlivnitelným faktorům:

  2. čas

  3. řešení operativních úkolů – na nich prokazuje své znalosti a schopnosti, ale kradou mu čas

  4. práce uvnitř organizace – soutěživost mezi odděleními

  5. nedostatek informací

  6. Metody efektivní práce

    • řízení vlastního času

    • orientace na výsledky a cíle (ne na detaily)

    • kooperace

    • cílování nejdůležitějších oblastí

    • efektivní rozhodnutí

    Součásti efektivního potenciálu

    • profesionální rozvoj

    • fyzická, emocionální a duševní kondice

    • osobnostní profil

    • vyrovnání se se svou manažerskou rolí a sociálním statutem

    • motivace k úspěchu

    1. Tvořivost ve vědě a v řídicí práci

    Spektrum kreativity

    • expresivní – nejjednodušší; např. u dětí

    • produktivní – např. řemeslná tvořivost

    • invenční – originální nápad v tech. projektech, v hudbě,…

    • inovační – nové postupy ve vědě, technice, umění

    • emergetivní – díla na nejvyšší vědecké a umělecké úrovni – např. vznik nové umělecké školy

      1. Psychologická hlediska tvůrčího procesu

    Fáze tvůrčího procesu

    1. orientace

    2. inkubace

    3. iluminace

    4. verifikace

      1. Bariéry ve vědě i v praxi

    1. chybná identifikace problému

    2. příliš úzké vymezení problémové oblasti

    3. neschopnost vidět problém z různých hledisek

    4. percepční stereotypie

    5. nedostatek pojmové nebo vizuální saturace

    6. omezené využívání smyslů

      • kulturní – podceňování hravosti a fantazie, nadsazování racionálního myšlení a logiky

      • emocionální – strach riskovat, obava z chyb, touha po bezpečí

      1. Subjektivní determinanty kvalitní práce

      (vynecháno)

      1. Vedení lidí v hosp. organizaci

        1. Práce vedoucího s podřízenou skupinou

      2. vedení lidí v práci = komplexní soubor postupů, kt. užívá vedoucí pracovník při každodenním styku s podřízenou skupinou

      3. je to nejnáročnější složka řídicí činnosti

      4. pozornost je třeba věnovat organizačnímu řádu hosp. organizace – odráží se ve způsobu ek. a morálního hodnocení výsledků práce jednotlivců i celých skupin, ve společenském postavení pracovníků atd.

      5. pracovník je plnohodnotnou společenskou bytostí

          1. Zásady prac. přístupů vedoucího k jednotlivci a ke skupině

        1. vedoucí musí přihlížet ke společenským zvláštnostem skupiny, atmosféře,…

        2. při výkonu fce se vedoucí nesmí opírat o vztah vedoucí-pracovník, ale o vztah s celou prac. skupinou

        3. vedoucí má přiměřenou autoritu

        4. odpovědnost, pravomoci a začlenění jednotl. pracovníků jsou jasně stanoveny

        5. v zásadě neexistuje shoda mezi prac. úkoly skupiny a os. zájmy + cíli pracovníků à vedoucí má maximálně podněcovat osobní iniciativu

        6. společenská atmosféra na pracovišti má závažnou funkci

        7. existuje snaha porozumět lidem a přijímat je takové, jací jsou

        8. vedoucí respektuje hierarchii postavení + odpovědnosti v org. a zároveň své postavení v ní

          1. Prac. způsobilost a kompetence pracovníka

            1. Vztah mezi požadavky práce a předpoklady pracovníka

          2. tradičním úkolem perz. práce v organizaci je posuzování způsobilosti pracovníka

          3. ta se hodnotí podle vztahu mezi požadavky práce a předpoklady pracovníka

            • pracovní způsobilost zahrnuje znalosti, dovednosti a zkušenosti člověka, jeho všeobecný rozhled a morálku a rovněž osobní vlastnosti a postoje

            • je to tedy urč. potenciál, soubor možností člověka

            • pracovní a sociální kompetence souhrnně vyjadřuje reálnou úroveň zvládnutí úkolů spojených s prac. zařazením člověka

            • hodnotíme bezprostřední výkon i pracovní morálku

              1. Kritéria pro posuzování způsobilosti vedoucích pracovníků

            1. výsledky pracovního hodnocení

            2. prokázaná pracovní zdatnost (odborná připravenost, úroveň požadovaných schopností, osvojený způsob práce)

            3. dosažené pracovní výsledky (plnění běžných úkolů, podíl na zajišťování a realizaci inovací, svědomitost, odpovědnost)

            4. průběžně projevované osobní vlastnosti (profilující os. vlastnosti, pozitivní a negativní charakteristiky, vývojové tendence v os. profilu)

            5. charakteristiky životní dráhy

            6. výrazné znaky životního prostředí (před. rodinného)

            7. závažné D v průběhu životní dráhy pracovníka (rodinné, majetkové, zdravotní, v profilu zájmů a živ. cílů)

            8. charakteristika profesní a pracovní kariéry

            9. teoretická příprava pro práci + úroveň dosažených výsledků

            10. pracovní kariéra před nástupem do organizace

            11. vývoj platového zařazení a příjmů v průběhu prac. kariéry

            12. charakteristika odborné způsobilosti

            13. teoretická připravenost v oboru specializace

            14. úroveň ek. vzdělání

            15. úroveň právního vědomí

            16. úroveň organizačních zkušeností

            17. úroveň odborné připravenosti pro práci s lidmi

            18. úroveň jazykových znalostí

            19. připravenost pro využití výpočetní techniky

            20. celková studijní aktivita, její zaměření a intenzita

            21. charakteristika os. způsobilosti

            22. celková úroveň a skladba rozumových schopností

            23. tvořivost, zvídavost, kombinační schopnost

            24. profilující rysy osobnosti ovlivňující orientaci v úkolech

            25. motivace a os. zaměření

            26. způsob a úroveň vystupování, vyjadřovací schopnost

            27. organizační schopnosti

            28. osobní vyrovnanost, schopnost posuzovat sebe sama

            29. charakteristika zdravotního stavu

            30. celkový zdravotní stav

            31. fyzická, neuropsychotická a duševní odolnost vůči zátěži

            32. zdravotní stav z hlediska předpokládané funkce

            33. charakteristika životních aspirací a cílů

            34. kritičnost a věcnost při sebehodnocení, sebevýchově a sebevzdělávání

            35. aspirace zejména z hlediska vazby na obor činnosti

            36. zájmové zaměření a jeho význam vzhledem k prac. úkolům

            37. dl. životní a prac. cíle

            38. studijní zájmy, orientace na nové poznatky

            39. orientace na řídicí rozhodování a řídicí odpovědnost

            40. orientace na společenskou a veřejně prospěšnou činnost