Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Smysl života

Slezská Univerzita

Obchodně podnikatelská fakulta

Katedra společenských věd

Smysl života

referát


37174lym47vui6i

Osnova: 1. Co znamená pojem života pro každého z nás 1

2. Životní ambice a životní očekávání lidí

3. Může být láska, rodina nebo manželství
smyslem života

4. Povolání a pracovní činnost jako důvody,
pro které stojí za to žít
yu174l7347vuui

6. K čemu může vést ztráta životního smyslu

7. Závěr


37174lym47vui6i

Co znamená pojem života pro každého z nás 2

Na úvod této práce bych chtěl poznamenat, že není možné dát
jdnoduchou a přesnou odpověď ne otázku smyslu života.
Problematika této otázky je velmi složitá. Jistě ještě existují
lidé, kteří se na smysl svého života vůbec neptají a spokojeně se
starají o své každodení dobro. Tato práce vychází z názoru, že
zaměřuje-li člověk své touhy, úsilí nesprávným směrem, nedosáhne
nikdy životní spokojenosti. V tomto případě může být sám sobě na
obtíž, může svůj život požívat nešťastně. Naopak správné
pochopení tohoto problému může kladně posílit životní orientaci.
Nejen já zastávám názor, že každý člověk by měl mít vytyčený
nějaký cíl nebo sen, kterého chce dosáhnout. Pro mnoho lidí je
sen smyslem života. Pro někoho to může být spokojené manželství
se zdravými dětmi, láska, pro někoho zase dobře placené povolání.
Představy o smyslu života jsou velmi rozdílné a mění se často
s věkem,se společenskou situací jednotlivce.

Životní ambice a životní očekávání lidí 3

Člověk dochází k vědomí spokojenosti se svým životem tehdy,
když to, čeho dosáhl, je v souladu s tím, co od svého života
očekával. Čím je ale určen obsah životních očekávání? Těmito
očekáváními bývají životní ambice.Dá se říci, že v minulosti bylo
začlenění lidí do života jednoduchší. Například za feudalismu
sdědil nejstarší syn otcovu chalupu a pole. Tím bylo jeho životní
očekávání jednoznačně určeno. Pro pracujícího člověka v
kapitalismu byla ústředním bodem životních ambicí otázka
existenční jistoty, výdělku. U dívek byl splněním životních
ambicí sňatek s existenčně zabezpečeným mužem.
Dnes si vlastně životní ambice stanoví každý člověk sám,
nikdo dnes nemůže počítat s tím, že když je z potomků nejstarší,
má vyhráno. Vlmi důležité je vést už děti k tomu, aby své životní
cíle a ambice orientovaly podle smyslu životní činnosti. Pro
mnoho lidí je životními ambicemi dosáhnout toho, čeho dosáhl jeho
otec nebo matka.

Může být láska, rodina nebo manželství smyslem 4
života

Stále více lidí určuje jako smysl života svou rodinu.
Uvědomme si, kolik z nich " žije " jen díky tomu, že se těší na
chvíle strávené se svou rodinou a dětmi. Někoho nezajímá, jak je
ohodnocen ve svém zaměstnání (má-li v;bes nějaké), nebo jaké má
společenské postavení, ale štěstí svých dětí a rodiny by
nevyměnil za nic.
V minulosti bylo manželství " institucí ", kterou se
účastníci zabezpečovali především existenčně, ve smyslu hmotného
zabezpečení. Láska nebyla rozhodující a lidé zpravidla ani
nečekali, že manželský život jim díky manželské lásce dá vědomí
smysluplnosti životní činnosti a životní spokojenosti. Ideálem
nebývala láska a manželství z lásky , ale " dobrá partie ",
tj.bohatý ženich nebo nevěsta.Smysl života tehdy nebyl dáván do
souvislosti s manželstvím a rodinným životem, ale byl často
utrpením. Tehdejší " velké lásky " se zakládaly na sexuální
přitažlivosti, zatímco dnešní mladí lidé při hledání smyslu
života velmi často myslí na šťestí v lásce a šťastný rodinný
život. Není tomu ale vždy přesně tak.

Povolání a pracovní činnost jako důvody, 5
pro které stojí za to žít

Aby pracovní činnost mohla být tím významným zdrojem vědomí,
že stojí za to žít, musí být splněny některé podmínky. Je
důležité, aby lidé byli velmi spokojeni se svou prací a také musí
mít pocit, že jejich činnost je někomu prospěšná. O mnoha
povoláních platí, že i " sucharská " povolání mají své významné
emocionální hodnoty. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivní
člověka, zda pro něj má jeho povolání velký význam, je bohatství
prožitků s nimi spojených. To, co prožívá při své práci právník,
učitel nebo instalatér, je pro každého z nich důvodem, pro který
stojí za to žít.
Velmi důležité jsou také vztahy na pracovišti i mimo ně. Je
samozřejmé, že cítí-li se někdo dobře v kolektivu přátel na svém
pracovišti, odráží se tento stav na jeho chování doma i
jinde. Samozřejmě, takový člověk se svým životem spokojen asi
bude. Je stále však mnoho lidí, u kterých je tomu naopak. Je také
velmi zajímavé pozorovat sebehodnocení studenta, lékaře, topiče a
třeba inženýra. I kdyby se všichni " jako rovný s rovným "
setkali třeba na zábavě nebo na fotbale, všude se projeví jejich
specifický názor o sobě, určený hlavně jejich pracovním
začleněním. A na tom, zda jsou s tímto začleněním spokojeni, zda
se sami vnímají jako úspěšní, závisí to, zda jsou spokojeni se
svým životem.

K čemu může vést ztráta životního smyslu 6

Tato část práce se dá pochopit tak, že je vlastně napsána
pro lidi, kteří buďto nepochopili předešlé myšlenky, nebo pro ty,
kteří sice pochopili jejich podstatu, ale neumí si poradit s
organizací vlastního života. Dá se také pochopit jako určité
varování pro ty, kteří zamýšlejí udělat něco nedobrého.
Je mnoho lidí, kteří si říkají " proč tu jsem?". Podívejme
se sami na sebe a uvědomme si , kolikrát řekneme svým nejbližším
věci, které bychom při čistém smýšlení neřekli.
Tyto krátké úvahy se dají snadno shrnout asi tak, že ztráta
smyslu života může vést ke psychickému zhroucení a v krajním
případě také bohužel k sebevraždě. Sebevražda je vlastně projev
neschopnosti reagovat na překážky v životě. Podle statistik
připadá nejvíce sebevražd kvůli rodinným a pracovním konfliktům.

Závěr 7

Žít, to je objektivně náročný úkol, který musíme zvládnout.
To je věta, která mě nejvíce zaujala z literatury k tomuto
problému. Životní spokojenosti je dosaženo tehdy, když život
poskytuje dostatek kladných prožitků, jestliže kladné životní
pocity převažují nad zápornými. Važme si života, snažme se každý
najít ten"svůj smysl", pro který budeme chtít žít. Ať už to je
uvedená rodina, práce, ať už to je literatura, hudba nebo např.
sportovní činnost.

Seznam použité literatury 8

Chorvát, Fr.:O smyslu života a práce. Práce,
Praha 1990
Máchová,J.: Duševní hygiena rodinného života