|
| | 
Subjekty
OP, OZ, systematika a prameny OP
Subjekty
OP, OZ, systematika a prameny OP
Prameny OP
tato oblast není plně kodifikována à není 1 jediný kodex (zákoník)
OZ má spec. postavení ve vztahu k OčZ: lex generalis / lex specialis, což plyne z § 1 odst. 2 OZ
např. v OčZ najdeme právní úkony, uzavírání smluv, zajištění, nájem, pojistné smlouvy, smlouvu o koupi nemovitostí,..
513/1991 Sb., Obchodní zákoník 53318cml99jcp4b vyhlášky ministerstev, nařízení vlády (ve Sbírce) 40/1964 Sb., Občanský zákoník 328/1991 Sb., Z. o konkurzu a vyrovnání 21/1992 Sb.. Z. o bankách mc318c3599jccp 591/1992 Sb., Z. o CP 191/1950 Sb., Směnečný a šekový z. 143/2001 Sb., Z. o ochraně hosp. soutěže (OHS) 455/1991 Sb., Živnostenský z.
Pojem OP
subsystém práva (vyděluje se z obč. práva) reguluje obchod a podnikání jde o disciplínu soukomoprávní (účastníci mají rovné postavení, jsou to soukromé osoby a nejsou nadány zvl. mocí à stát nezasahuje) – naopak veřejnoprávní (jedna ze stran je stát, protože má zájem na regulaci) částečně veřejnoprávní je část upravená ŽZ (stát zasahuje v podobě živnost. úřadu), typicky veřejnoprávní je OHS Uplatňované zásady
rovné postavení smluvní svoboda dobré mravy (v podnikání) dobré mravy v soutěži – např. klamavá reklama pacta sum servanda = smlouvy musí být dodržovány (pokud ne, následují sankce plynoucí ze smlouvy)
Předmět OP
= vztahy v obchodě (mezi podnikateli, jejich postavení, povinnosti,…) – viz § 1 OZ
Členění OP dle obecné systematiky
obecné pojmy obchodní společnosti obchodní závazky hosp. soutěž CP konkurz
Členění OZ
Obecná ustanovení Obchodní společnosti + družstvo Obch. závazkové vztahy Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
JUDIKATURA = uveřejněná rozhodnutí soudů vyššího stupně – nejsou pramenem práva (jako např. v USA; kontinentální právo to neumožňuje) à lze užít pouze jako podpůrný prostředek při rozhodování, nikoli jako precedent
Subjekty práva, FO a PO, náležitosti práv. úkonů a způsobilost k nim Subjekty právních vztahů (účastníci, strany)
mohou jimi být pouze osoby, kt. jsou k tomu právně způsobilé fyzické osoby právnické osoby OZ nedefinuje kdo, ale co to je sdružení FO/PO účelová sdružení majetku jednotky územní samosprávy (obec, kraj) další PO, o kt. to stanoví zákon (Česká konsolidační agentura, FNM) stát (vstupuje prostřednictvím svých orgánů; má postavení podnikatele, jde-li o uzavírání smluv na veřejně prospěšná díla) možnosti vzniku ze zákona (společnost zřizovaná): např. RoPo zřízené obcí být založena à zakládací dokumenty v pís. formě náležitosti: název určení sídla statutární orgány (označení/název, osoby jeho fci vykonávající) dle § 20 OčZ: orgán, kt. je za PO oprávněn činit práv. úkony ve všech věcech
právní subjektivita = způsobilost k právům má ji ten, komu ji přizná zákon (FO, PO) FO ji má od narození ke smrti (resp. ještě v prenatálním věku) způsobilost k právním úkonům je to způsobilost vl. úkony nabývat práv a zavazovat se automaticky je udělena pouze PO u FO je plně nabyta až zletilostí výjimkou je duševní porucha, kt. není přechodná, nadměrné požívání alkoholu a drog à soud zbaví způsobilosti plně nebo částečně à opatrovník pro nezletilé platí: přiměřeně věku
Právní úkon
= projevy vůle, kt. směřují zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, kt. právní
předpisy s takovým pohybem spojují
uskutečnění: ústně, písemně, mlčky, notářský zápis (spec. případ písemného),… náležitosti: náležitý (způsobilý) subjekt zákonem předepsaná forma náležitosti projevu vůle: srozumitelnost, určitost, svoboda, bez omylu, vážnost
NE: neplatný úkon (ale např. ek. omezení není důvodem neplatnosti)
Primárně každá FO/PO jedná sama (osobní jednání), resp. jménem PO jedná její stat. orgán. Proto je nesmyslný pojem STATUTáRNí ZáSTUPCE – stat. orgán v danou chvíli JE příslušnou osobou (nezastupuje ji).
smluvní zastoupení nutná je smlouva / dohoda (stačí ústní) tato smlouva má urč. náležitosti vyžaduje se také plná moc („průkaz toho, že dohoda byla uzavřena“) prokura je zvl. druh plné moc, dále viz § 13 OZ (prokurista se prokazuje výpisem z OR; jen podnikatel zapsaný v OR) zastoupení zákonné pracovníci a členové firmy, pokud je to při jejich prac. zařazení běžné § 20/2 OčZ – platí jen pro PO § 15 OZ – širší koncepce zastoupení z rozhodnutí stát. orgánu rozhodnout může např. soud, celní orgán např. opatrovník pro o.s., kt. nemá stat. orgán a potřebuje jej při jednání se soudem; při sporu o neplatnosti VH,…
Závazky – vznik, uzavírání smluv Základní pojmy
Závazkový vztah = 2stranný relativní vztah (právu na jedné straně odpovídá povinnost na straně druhé; obvyklejší je ale situace, kdy mají obě strany urč. práva i závazky, jen jedna víc než druhá)
Závazek = povinnost plynoucí ze závazkového vztahu (někdy se tak nesprávně označuje závazkový vztah)
= obligace
vztah relativní – 2 strany jsou ve vztahu (relaci) – viz výše vztah absolutní – neexistuje zde relace, působí proti všem – např. vztahy vlastnické
Obecně se obě strany nazývají dlužník a věřitel.
Vznik závazkového vztahu
ze smlouvy z jiných právních důvodů porušení povinnosti – např. způsobení škody rozhodnutí stát. orgánu – např. soud a restituce
Druhy závazkových vztahů
obecně závazkový vztah obchodně závazkový vztah viz § 261 OZ jsou to vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatel. činnosti některé smlouvy se mohou týkat i nepodnikatelů à obchody relativní – 2 podnikatelé absolutní – i nepodnikatelé smlouvy „nepodnikatelské“ jsou vyjmenované v § 261/1d (smlouva o vedení BÚ, úvěrová smlouva); důvod: nejsou upraveny OčZ
pokud urč. smlouva není zařaditelná mezi smlouvy vyjmenované v OZ, upravuje ji OčZ (i kdyby ji uzavírali 2 podnikatelé) chystá se D OčZ à jednotná kodifikace v jednom zákoně rozdílná úprava OZ a OčZ: zajišťovací instituty, promlčení (OčZ = 3 roky, OZ = 4 roky) obecná ustanovení se vždy použijí dle OZ (i pro 2 podnikatele) existuje volba práva: i nepodnikatel smí uzavřít smlouvu dle OZ
Smlouva
je to nejčastější právní důvod vzniku závazkového vztahu; typicky 2stranný právní akt proti sobě zde stojí 2 právní úkony à musí dojít k dohodě většina úpravy je v OčZ: § 43 a dále
Náležitosti smlouvy (proces)
návrh na uzavření smlouvy
musí to být kvalifikovaný právní úkon (určitý, srozumitelný,…) musí obsahovat urč. návrh, kt. přejde do smlouvy (v případě akceptace smlouvy bude tímto návrhem navrhovatel zavázán) návrh je obvykle určen jedné jediné určité osobě (návrhem není např. inzerát v novinách) typickým návrhem je OBJEDNáVKA (!!! musí obsahovat cenu !!!) možnosti uzavírání: jednání současně (např. nákup pečiva) korespondenční způsob návrh lze odvolat, pouze pokud dojde odvolání nejpozději při doručení návrhu
akceptace návrhu
musí k němu dojít ve lhůtě předem stanovené nebo přiměřené vždy musí být bezvýhradná může k němu dojít písemně, konáním (vyskladnění zboží),…
uzavření smlouvy
v okamžiku, kdy navrhovatel obdrží akcept až do této chvíle lze odvolat akceptaci pokud zákon nepředepisuje jinou formu, stačí ústně (obvyklá je ovšem forma písemná; u smlouvy o převodu nemovitostí musí být dokonce projevy účastníků na téže listině) u urč. smluv (např. Smlouva o převodu nemovitostí) musí dojít ještě k rozhodnutí urč. orgánu – po uzavření je smlouva platná, ale není účinná (až po vkladu do katastru)
smlouva je závazná zákon nezná termín „zrušení smlouvy“ à lze pouze odstoupit, a to jen v případech stanovených zákonem nebo smlouvou samotnou dohodnout se na neplnění platí zde § 49 OčZ a zároveň § 267 OZ OčZ: od smlouvy uzavřené v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek LZE odstoupit OZ: ve vztazích upravených tímto zákonem neplatí ustanovení OčZ (týká se tedy vztahů mezi 2 podnikateli)
Typy smluv
smlouva „typová“ – tzn. vyjmenovaná a upravená zákonem smlouva smíšená – např. smlouva o zastoupení + mandátní smlouva nepojmenovaná (innominátní) – lze podle OZ (§ 269/2) i OčZ; nutno dostatečně určit předmět svých závazků smlouva o smlouvě budoucí účastníci se zaváží v budoucnu uzavřít smlouvu nutno určit předmět závazku a dobu uzavření dle OčZ má víc náležitostí pouze písemná forma Zajišťovací instituty (zajištění závazků) Smluvní pokuta a náhrada škody
smluvní pokuta - je nutno ji sjednat (důvod jejího uplatnění + výši) pro peněžní Z prakticky nemá význam à užití např. ve stavebnictví (včasné dokončení stavby) ze zákona nahrazuje vzniklou škodu à je to paušalizovaná náhrada škody (platí se bez ohledu na výši škody) zákon ovšem nevylučuje, aby strany sjednaly něco jiného nepřiměřeně vysokou pokutu může soud snížit = moderační právo soudu (ale musí pokrýt škodu) je nutno ji vždy sjednat oboustranně à není to poznámka na faktuře (nebylo-li ujednáno)
Uznání dluhu
dle § 323 OZ nutnost písemné formy usnadňuje pozici při vymáhání lze uznat pouze určitý závazek à má se za to, že Z v době uznání trval (i kdyby byl promlčený) význam: od momentu uznání běží nová promlčecí lhůta věřitel nemusí prokazovat, že má urč. Z à důkazní břemeno se přenáší na dlužníka účinky uznání má i částečné plnění nebo platba úroků (není-li výslovně uvedeno, že tyto účinky nemá)
Promlčení a prekluze
patří mezi obecné právn. instituty (dle OčZ), OZ upravuje odlišně doby jsou následky plynutí času prekluze = zánik práva, ke kt. musí všichni (i soud) přihlížet výjimečné, např. lhůty z odpovědnosti za vady (reklamace)
promlčení – uplynutím času právo nezaniká, ale oslabuje se soud je nemůže přiznat, vznese-li dlužník námitku promlčení vyskytuje se u všech práv mimo vlastnických obecná lhůta (dle OZ): 4 roky, max. 10 let promlčený Z = naturální obligace nutno stanovit, od kdy běží (obecně od doby, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé – v době platnosti)
Změna závazku v průběhu jeho trvání
D v obsahu
dohodou např. D množství, ceny, kvality, času,… à dohodne se (např. v KS) Z trvá ve změněné podobě jednostranným úkonem je-li 1 strana v prodlení, vzniká i odpovědnost náhrady škody dodáním vadného zboží vzniká povinnost opravit nebo nahradit při prodleni s placením peněžních Z je nutno platit úroky z prodlení (2násobek diskontní sazby n. sjednaná výše) strana, kt. je v prodlení, nese nebezpečí škody na věci
D v subjektech
věřitel postoupením P (OčZ § 524 – 533) lze pouze písemně od postupitele à postupníkovi je nutno oznámit (postupitelem) nebo prokázat (postupníkem) za úplatu i bezúplatně postupitel ručí za dobytnost do výše ceny jen v případě, kdy se k tomu písemně zavázal dlužník převzetím dluhu – nutný je pís. souhlas věřitele přistoupením k Z 3. osoba se dohodne s věřitelem, že bude plnit za dlužníka nyní jsou dlužníky oba (od obou lze požadovat plnění) à obdoba ručení nutná je písemná forma D nezávislá na vůli stran dědění nástupnictví PO – koupě podniku D právní formy – fúze, rozdělení, s.r.o. à a.s.
Zánik závazku
splněním řádně a včas (dobu by měla stanovit smlouva) nestanoví-li smlouva, pak dle § 350 věřitel a dlužník po jeho výzvě plní doba plnění je není zprav. nutnou součástí smlouvy včas: není-li splněno, dochází k prodlení à změna v jiný závazek (přistupují k němu další závazky, pokuty,…) à nárok na úrok z prodlení dle § 369 OZ (přednost má smluvní úrok, jinak zákonný – 2násobek diskontní sazby v době počátku prodlení) řádně: v souladu se smlouvou na místě sjednaném nebo 1 stranou zvoleném (jinak u peněžního dluhu „donosný dluh“ à splněn u věřitele; nepeněžní dluh je „dluh odnosný“ à splněn u dlužníka) částečné plnění: v závislosti na povaze závazku může věřitel přijmout i částečné plnění (např. vždy možné u peněžitých závazků – přednostně se platí úroky); má-li dlužník u věřitele více dluhů, může sám určit, který chce platit nejdřív (jinak dluh nejdříve splatný a nejméně zajištěný) kvitance: kdo plní, má právo na vydání potvrzení o plnění od věřitele (věřitel je musí vydat) dohodou může tak zaniknout i nesplněný závazek obvyklé u závazku, ve kt. jde o opakované plnění (pojištění, BÚ, zastoupení) dohoda musí mít písemnou formu (vůle stran je lépe prokazatelná)
odstoupením od smlouvy výjimečný způsob (pouze v případě, že to umožňuje smlouva nebo zákon !!! zákon nezná ZRUŠENí SMLOUVY !!! může být sjednaná výše odstupného odstoupení může být sjednáno např. jako důsledek neplnění povinností à viz zákon (např. úvěrová smlouva: prodlení o 2-3 splátky à zánik smlouvy a okamžitá splatnost celého závazku) dle zákona upraveno pouze u prodlení dlužníka, a to podstatným porušením smlouvy (porušení, kdy oprávněná strana uzavírala smlouvu, o kt. by druhá strana předem věděla, že nebude splněna) u nepodstatného porušení lze odstoupit, ale ne hned (věřitel by měl poskytnout dodatečnou lhůtu pro plnění vzhledem k povaze závazku – např. upomínka) – není nutné v případě, že je nesplnitelnost evidentní
smrtí dlužníka / věřitele zaniká pouze v případě osobního plnění (např. umělecké výkony) u zastupitelného plnění přechází na právní nástupce (dědice) totéž u zániku PO: přechází závazek i příp. dluhy
započtením závazku pokud jde o pohledávky splatné + uplatnitelné u soudu + stejného druhu zákon zde umožňuje 1stranný písemný úkon – projev směřující k započtení tento projev musí prokazatelně dojít druhé straně, potom závazek zaniká právně lze započíst pohledávky zpětně, dohodou i jiné (neplatí pro výživné)
Kupní smlouva, smlouva o prodeji podniku, smlouva o dílo Obecné zásady – posloupnost
tzn. jak postupovat při přihlížení k jednotlivým úpravám smluvní ustanovení příslušné § v zákoně o dané konkrétní úpravě = dispozitivní úprava obecná ustanovení (§ 263)
Kupní smlouva
Náležitosti
Povinnosti prodávajícího
dodat zboží a dispoziční doklady převést vlastnické právo; jde o odnosný dluh, tzn. pokud není určeno jinak, plnění je u prodejce zboží má smluvené vlastnosti množství, jakost, obaly, provedení (pokud ne, zboží má vady)
Povinnosti kupujícího
při přejímce zboží řádně prohlédne bez zbytečného odkladu reklamuje poskytuje potřebnou spoluúčast převezme zboží zaplatí kupní cenu (ex. i placení s výsadou vlastnického práva: právo přechází až úplným zaplacením kupní smlouvy)
Ostatní
nemusí mít písemnou formu (stačí, když je nepochybně zřetelná vůle); pak je ale obtížné prokazování odlišnost od sml. o dílo: kupující dodává podst. část surovin nebo jde o stavbu, opravu, montáž místo a doba plnění nemusí být uvedeny (jinak plnění na výzvu, resp. v lhůtě přiměřené) prodávající odpovídá jen za vady v okamžiku prodeje, tzn. odpovědnost za jakost má jen tehdy, když se k tomu písemně zaváže (v kup. smlouvě, záručním listu, na obalu zboží) nároky z odpovědnosti za vady: oprava (pokud je vada opravitelná) výměna dodání chybějícího zboží sleva odstoupení od smlouvy (jen pokud si to vyžádá v reklamaci; vždy je možné, má-li zboží právní vady – např. prodávající k němu nemá vlastnické právo, užívání zboží na urč. území brání průmyslové /autorské/ právo, zboží není certifikováno) lze sjednat doložku zpětné koupě
Smlouva o prodeji podniku
jde o převod vlastnického práva k podniku, kdy kupující má povinnost převzít závazky související s podnikem a zaplatit kupní cenu smluvní strany musí oznámit přechod pohledávek a závazků dlužníkům / věřitelům prodávající musí odevzdat podnik ve stavu způsobilém k provozu a sepsat protokol o převzetí lze prodávat i část podniku (pokud jde o samostatnou organizační složku s vl. UCE) podnik lze i pronajmout, ale pouze osobě zapsané v OR a s oprávněním podnikat v oboru
Smlouva o dílo
Náležitosti
Povinnosti zhotovitele
provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí upozornit na nevhodné pokyny à ztráta odpovědnosti za vady odpovědnost za vady v době předání (i když nejsou zjevné)
Povinnosti objednatele
Ostatní
písemná forma není nutná o smlouvu o dílo jde vždy, jestliže objednavatel dodá potřebné suroviny (což nesnižuje cenu díla) smlouva obsahuje ujednání o montáži nebo stavbě zálohy nejsou povinností zhotovitel není vázán pokyny objednatele ke splnění závazku dojde provedením díla = situace, kdy je dílo řádně ukončeno a (protokolárně) předáno v místě sjednaném ve smlouvě (jinak v místě zhotovení à odnosný dluh, pokud nejde o stavbu) písemný protokol i provozní zkoušky jsou prováděny, jen když to vyplývá ze smlouvy
Smlouvy o zastupování (mandátní, komisionářská, o obch. zastoupení) Mandátní smlouva
mandatář zařídí urč. obchodní záležitost pro mandanta jeho jménem a na jeho účet příkladem je smlouva s advokátem smlouva nemusí být písemná u osoby, která má dané věci jako předmět činnosti, se předpokládá úplata (jejíž součástí jsou i náklady) mandatář postupuje s odbor. péčí+dle pokynů svého mandanta; povinnost seznamovat s vývojem zálohy jsou možné pouze v případě, že jsou uvedeny ve smlouvě právo na úplatu náleží bez ohledu na výsledek zánik smlouvy: uskutečněním činnosti vypovězením ze strany mandanta – kdykoliv s okamžitým účinkem vypovězením mandatáře – s účinkem ke konci následujícího kalendářního měsíce smrtí mandatáře pokud zanikne smlouva jinak než smrtí mandatáře, je mandatář povinen vykonat neodkladné úkony a upozornit mandanta na jejich nutnost
Komisionářská smlouva
komisionář jedná v obchodních záležitostech za komitenta svým jménem a na jeho účet opět nemusí být písemná a opět je předpokládána úplata (po vyřízení záležitosti) příkladem je prodej věcí v bazaru vlastnické právo přechází z komitenta na 3. osobu à komisionář má pouze právo skladovatele (odpovědnost za škody, stará se o věc, případně podle smlouvy věc pojistí) nemůže-li komisionář provést určitý úkon sám, může plnění vyžadovat komitent komisionář provádí vyúčtování, vydá věc, převede práva v souvislosti s obchodem získaná
Smlouva o zprostředkování
zprostředkovatel se zaváže vyvíjet takovou činnost, aby měl zastoupený možnost uzavřít určitou smlouvu à jde o jednorázový obchod příkladem je „seženeme kunčafta, když máme moc česneku“ písemná forma není nutná; zprostředkovatel má právo na provizi jen když je smlouva uzavřena pokud zprostředkovatel vědomě doporučí uzavřít smlouvu s „pochybnou“ osobou, má odpovědnost za škodu k zániku dojde uzavřením obchodu nebo uplynutím doby v úplatě jsou zahrnuty náklady zprostředkovatele
Smlouva o obchodním zastoupení (§ 652)
obchodní zástupce pro zastoupeného dlouhodobě vyvíjí činnost umožňující uzavírat smlouvy určitého druhu nebo je dokonce jeho jménem sjednává obchodní zástupce má dle novely postavení nezávislého podnikatele písemná forma je nutností, úplata také + musí jít o opakovanou činnost součástí smlouvy je vymezení okruhu působnosti (před. typu uzavíraných smluv) příkladem je obchodní cestující zástupce má právo na provizi, byla-li uzavřena smlouva v důsledku jeho činnosti (toto právo má i urč. dobu po zániku smlouvy), nárok vzniká až v době plnění ze smlouvy není-li ve smlouvě vymezeno území, platí pro celou ČR může být výhradní nebo nevýhradní, a to pro obě strany Bankovní obchody (smlouva úvěrová, o vedení BÚ, o vklad. účtu,…) Smlouva o bankovním inkasu
Smlouva o dokumentárním akreditivu
Smlouva o vedení běžného účtu (§ 708)
písemná forma je nutná může ji uzavřít pouze osoba s bankovní licencí banka se zavazuje, že zřídí běžný účet – přijímá platby ve prospěch a platí ve prospěch jiných účtů – dle písemných příkazů klienta bez příkazu klienta si smí banka strhávat pouze úplatu za vedení účtu ve prospěch účtu je připočítáván úrok možností je sjednání kontokorentu (pozn.: tento termín dle § neexistuje) à smlouva o úvěru
Smlouva o úvěru (§ 497)
písemná forma není nutná věřitelem nemusí být jen osoba mající za předmět činnosti poskytování úvěru; pouze tato osoba ale může chtít za poskytnutí úplatu (obvykle % z celkové částky) věřitel se zavazuje, že poskytne dlužníkovi určité prostředky dlužník se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky (pokud ujednání o úrocích chybí, jde o půjčku dle OčZ) jestliže není ve smlouvě konkrétní výše úroků, pak jde o úrok obvyklý (dle § 502 – obvyklý u dlužníka) obvykle řešeno pomocí formulářů, obecných podmínek,… až do poskytnutí fin. prostředků je věřitel dlužníkem úroky jsou obvykle splatné se splátkou, nejpozději do 1 roku Odstoupení od smlouvy
dlužník věřitel dlužník je v prodlení se 2 splátkami dlužník je v prodlení s 1 splátkou déle než 3 měsíce zhoršilo se zajištění dluhu (nejprve pokus o dozajištění) úvěr byl použit na jiný než dohodnutý účel
à celý dluh je splatný najednou, dohody o zajištění nezanikají
Konkurzní řízení Účel a cíl konkurzu
(Z. 328/91 Sb. o konkurzu a vyrovnání, ÚZ 45/2001 Sb.)
Úpadek
firma má více věřitelů, jimž po delší dobu neplní své splatné Z u FO podnikatelů a PO: jsou-li předluženy (více věřitelů, splatné Z > majetek)
Návrh na podání konkurzu
může jej podat: sám dlužník (FO/PO sama bez zbytečného odkladu, jinak nahrazuje věřitelům škodu) věřitelé – kterýkoli z nich, který prokáže splnění podmínek úpadku (jinak odpovídá za škodu); další věřitelé se pak pokládají za přistupující k dluhu navrhovatel dle § 5 skládá zálohu (max. 50.000,- i opakovaně)
Průběh konkurzu
soud vyhlásí konkurz a ustanoví správce konkurzní podstaty
má postavení zvláštního veřejnoprávního orgánu může to být FO nebo v.o.s. (kvůli ručení) ze zákona musí být pojištěn
všichni věřitelé musí do 30 dnů (od vyvěšení prohlášeného konkurzu na úřední desku) přihlásit své nároky – toto přihlášení má stejný dopad jako žaloba u soudu (např. se přeruší promlčecí doba)
dle § 20 musí být u každé P její důvod (NE neplacení, ALE uzavření KS) a výše v Kč dále je nutno uvést, zda jde o P vykonatelnou (již přisouzena)/ nevykonatelnou sankční úroky apod. běží do dne předcházejícího dni vyhlášení konkurzu pokud musí nárok doplnit, pak do 15 dnů
pokud to věřitelé nestihnou do 30 dnů, mají náhradní lhůtu 2 měsíce od prvního přezkoumání správce sepíše konkurzní podstatu (majetek podléhající konkurzu, tzn. ten, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a kterého nabyl během konkurzu; nepatří sem os. věci, potřeby pro plnění prac. povinností,…) u soudu dojde k přezkumnému jednání
správce zpeněží KP, současně vstupuje do všech práv úpadce (u
|