Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Analýza mimořádných událostí na území ČR

Seminární práce

Analýza mimořádných událostí na území ČR

 

  1. Vymezení základních pojmů

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ukládá určitým státním orgánům povinnost zpracovat do 1. ledna 2005 krizový plán. Jeho součástí je také výčet a hodnocení možných krizových rizik a jejich dopad. Orgány povinnými sestavovat krizový plán jsou:



  • ministerstva a jiné ústřední správní úřady v oboru své působnosti, 28552ysm15xpo1g

  • česká národní banka v oblasti měnové politiky a bankovnictví,

  • krajské úřady za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací,

  • okresní úřady za účelem zajištění připravenosti okresu na řešení krizových situací,

  • obecní úřady za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací (týká se pouze těch obcí, které mají více než 10 000 obyvatel nebo jejichž geografická poloha je v prostoru ohrožení krizovou situací), sp552y8215xppo

  • kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba.

Krizovým plánem se rozumí plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Krizovou situací je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Mimořádná událost je v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému definována jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

  1. Analýza mimořádných událostí

Ve srovnání s mimořádnými událostmi ve světě zůstává Česká republika ušetřena dopadu maximálních možných následků známých mimořádných událostí. Téměř vůbec se na našem území nevyskytují velké ropné havárie, zemětřesení, vulkanická činnost apod. Přesto však mohou jiné mimořádné události způsobit značné ztráty jak obyvatelstvu, tak i hospodářské sféře. Jedná se zejména o požáry, dopravní havárie, biologické nákazové situace, zhoršování životního prostředí.

Při analýze mimořádných událostí, které se na území České republiky nejčastěji vyskytují, jsem se zaměřil na příčiny těchto událostí, jejich následky a výčet opatření směřujících k jejich potlačení.

Opatření proti každé mimořádné události lze rozdělit na 3 složky:

  • preventivní, která zahrnuje opatření zabraňující vzniku mimořádné události;

  • represivní, která představuje zásah v době, kdy se mimořádná událost odehrává; a

  • renovační, která má za cíl nejdříve zachránit osoby, materiál, hospodářská zvířata atd. a poté následuje postupné uvádění systému do výchozího stavu nebo stavu kvalitativně vyššího.

Samotné mimořádné události lze rozdělit na 2 hlavní skupiny:

  1. přírodní mimořádné události a

  2. antropogenní mimořádné události.

    1. Přírodní mimořádné události

V poslední době zaznamenal člověk v oblasti boje s přírodními živly jisté úspěchy, nicméně jen dílčí a nadále je z této strany citelně ohrožován. Máme sice zkušenosti při předvídání meteorologických jevů, ale zemětřesení, vulkanická činnost, požáry, radiace či kosmické záření bývají často zpozorovány až při viditelném projevu ve formě svých následků. Intenzita převážné většiny přírodních procesů v ČR zdaleka nedosahuje maximálních hodnot. A právě v tom je velké riziko. Závažné projevy těchto dějů u nás neznáme a proto máme velký sklon k jejich podceňování.

Na území České republiky mohou ohrozit životy obyvatel nebo jejich majetek zejména tyto mimořádné přírodní události:

  1. požár (vzniklý přírodními vlivy),

  2. záplavy a povodně (způsobené dešti, táním sněhu nebo jejich kombinací),

  3. vichřice a silné větrné poryvy,

  4. námrazy, náledí, dlouhodobé a silné mrazy,

  5. sněhové kalamity,

  6. obtížná vedra a sucha,

  7. propad zemských dutin,

  8. únik plynů ze zemského nitra,

  9. svahové pohyby,

  10. bouřky a další elektrické jevy v atmosféře,

  11. sněhové a sněhokamenité laviny,

  12. posun říčního koryta, jezerní splazy a posuny,

  13. teplotní inverze,

  14. krupobití a přívalové deště,

  15. půdní eroze,

  16. biologické pohromy,

  17. magnetické anomálie,

  18. zemětřesení,

  19. zvýšené radioaktivní pozadí krajiny,

  20. pád kosmického tělesa na zemský povrch,

  21. kosmické záření a další vlivy kosmických těles.

      1. Požár

Příčina a vznik

Vzniká v přírodě vlivem takových jevů jako je blesk, tlení (samovznícení) nebo výbuchem bahenního plynu.

Následky

Požáry mají vliv na životy a majetek lidí, ale i na životní prostředí, závažné jsou především lesní požáry. V přírodě vzniklé požáry mohou ovlivnit obydlí, průmyslové závody, produktovody atd.

Opatření

  1. preventivní

    • stavební a organizační opatření zamezující vzniku požáru,

    • zabezpečení bezporuchového telefonního spojení,

    • zabezpečení výcviku profesionální požární jednotky v objektu,

    • pravidelná kontrolní činnost,

    • vyznačení požárních zón a únikových cest,

    • instalace hasebních zařízení, samočinných hasebních systémů,

    • zabezpečení materiální a humanitární pomoci,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění integrovaného záchranného systému (IZS),

    • organizace hasebního zákroku – hašení, evakuace, kontrola a zadržování požáru,

    • využití těžké mechanizace při lesní požárech.

  3. renovační

    • postihování osob při nedodržování protipožárních opatření,

    • odstraňování následků požáru (bourání vyhořelých budov, opětná výstavba zničených objektů),

    • zalesňování,

    • analýza vývoje požární situace, posouzení a náprava protipožárních opatření.

      1. Záplavy a povodně

Příčina a vznik

Záplavy a povodně vznikají prudkým táním sněhu v jarních měsících, následkem přívalových i dlouhodobě trvajících dešťů nebo spojením obou těchto vlivů.

Následky

Dochází k poškození lidského zdraví (i k úmrtí), zničení lidských obydlí, zemědělské úrody, průmyslových podniků, vegetace, úhynu hospodářských zvířat, znehodnocování zdrojů pitné vody atd. Vznikají infekce, epidemie, hladomor, dochází k narušení komunikačního a energetického systému.

Opatření

  1. preventivní

    • výstavba budov odolávajících záplavám,

    • výstavba protipovodňových hrází, retenčních nádrží a kanálů,

    • čištění říčního a přehradního dna,

    • monitorování průtoku vody,

    • výcvik zásahových jednotek,

    • vytvoření a udržení hlásné protipovodňové služby,

    • sledování meteorologických zpráv,

    • příprava úpraven vody,

    • příprava evakuačních plánů, sil a prostředků pro záchranu osob, hospodářských zvířat a majetku,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • dodatečná výstavba provizorních protipovodňových hrází,

    • odstraňování předmětů a lehkých stavebních objektů z břehů vodních toků při blížících se záplavách,

    • odstraňování ledových ker a zadržené sutě,

    • vlastní záchrana osob, hospodářských zvířat a majetku,

    • poskytování základní humanitární pomoci.

  3. renovační

    • postihování osob při nedodržování předpisů,

    • dekontaminace zdrojů pitné vody,

    • odstraňování bahna z komunikací a obydlí,

    • monitorování nákazové situace a preventivní hygienická opatření,

    • osazování břehů řek vhodnou vegetací,

    • analýza povodňové situace a úprava protipovodňových opatření.

      1. Vichřice

Příčina a vznik

Vzniká vyrovnáváním rozdílů atmosférických tlaků v různých místech zemského vzdušného obalu. Proudění nastává z místa s vyšším tlakem vzduchu do místa s nižším tlakem. Vichřicí se toto proudění nazývá od rychlosti větru 78 km/hod výše.

Následky

Vichřice převrací lehčí předměty, shazuje uvolněné tašky ze střech, láme větve stromů a menší stromy. Tyto následky se s rostoucí rychlostí větru zvyšují až na vyvracení velkých stromů, převracení automobilů, ničení střech domů, ničení nezajištěných lehčích staveb, nadzemních částí produktovodů, elektrického vedení. Padající části staveb a trosky ohrožují lidské zdraví.

Opatření

  1. preventivní

    • neprovádět výstavbu lehce zasažitelných objektů v lokalitách s častým výskytem tohoto přírodního jevu,

    • vyhodnocovat meteorologické zprávy,

    • ukotvovat a zajišťovat střechy a lehké stavby,

    • dodržovat předpisy o rozměrech a tloušťce oken,

    • vysazovat větrolamy,

    • připravenost záchranných sil,

    • zabezpečení humanitární pomoci,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • výstavba protivětrných úkrytů,

    • údržba stávajících úkrytů CO a jejich okamžité využití,

    • upevňování nezajištěných lehkých částí staveb.

  3. renovační

    • postihování osob za nedodržování předpisů,

    • odklízení trosek staveb a lesních polomů,

    • analýza vzniklé situace a realizace zdokonalených opatření.

      1. Biologické pohromy

Příčina a vznik

Jedná se o epidemie, pandémie, vliv škůdců, vetřelců, pylové kalamity apod. Vznikají enormním rozšířením určitého biologického druhu nebo mikroorganismu nad rámec únosné úrovně prostředí. Dochází k jeho přemnožení, k vytěsňování nebo poškozování ostatních členů biologického společenstva a člověka a tím k narušení stávající biologické rovnováhy.

Následky

Dochází k onemocnění lidí, zvířat i rostlin zhoubnými chorobami, k likvidaci přirozených podmínek pro souběžnou existenci všech členů společenstva. Následkem mohou být závažná onemocnění člověka nebo velké skupiny lidí s možnými zdravotními nebo smrtelnými důsledky, ohrožení produkce kulturních rostlin a hospodářských zvířat. Tím dochází k nedostatku potravin pro člověka, snižování druhové rozmanitosti přírody – a tedy také ke snižování její odolnosti.

Opatření

  1. preventivní

    • výzkum v oblasti věd lékařských, ekologických, veterinářství a agronomie,

    • studium biologické rovnováhy v přírodě,

    • organizování center pomoci v případě epidemií a pandémií,

    • vytipování center možných biologických nákaz,

    • příprava evakuačních prostorů a odborného personálu,

    • zabezpečení humanitární pomoci s důrazem na léky a dezinfekční prostředky,

    • preventivní hubení závadového hmyzu a hlodavců,

    • příprava karanténních plánů a opatření,

    • provádění osvěty pro obyvatelstvo,

    • poskytování zdrojů pitné vody a potravin obyvatelstvu v postižených oblastech.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • vytváření karanténních zón, lokalizace ohnisek nákazy,

    • uplatňování evakuačních opatření,

    • dezinfekce ohnisek nákazy,

    • likvidace uhynulých zvířat a rostlin.

  3. renovační

    • postihování osob za nedodržování předpisů,

    • dekontaminace zdrojů pitné vody,

    • analýza vzniklé situace a realizace zdokonalených opatření.

      1. Sněhové kalamity

Příčina a vznik

Vznikají v zimním období enormním a dlouhodobým sněžením nebo vytvářením závějí.

Následky

Dochází ke snížení celkové průchodnosti komunikací, celkovému zhoršení dopravní situace, dochází k poškození nezabezpečených lehkých staveb, lesních porostů a lesní zvěře. Je možné poškození nadzemních částí produktovodů, elektrického vedení atd.

Opatření

  1. preventivní

    • sledovat meteorologické zprávy,

    • příprava a organizace odklízecích prací,

    • příprava posypového materiálu, sněhových pluhů, fréz a zábran,

    • připravenost vrtulníkové záchranné služby,



    • posuzovat v projektové přípravě staveb možné zatížení sněhem,

    • vysazovat dřeviny odolné vůči polomům,

    • vytvořit zásoby krmiva pro lesní zvěř,

    • zhotovit sklady s humanitární pomocí,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • provádět včasný a účinný úklid sněhu,

    • provádět posyp vozovek.

  3. renovační

    • postihování osob při nedodržování předpisů,

    • provádět úklidové práce na vozovkách a opravu vozovek,

    • obnovovat poškozené stavby,

    • zpracovávat polomy.

      1. Svahové pohyby

Příčina a vznik

Vznikají uvolněním kluzných ploch povrchových zemských vrstev u svahů, jejichž sklon je větší než 22 – 25°. Při průniku vody mezi relativně oddělené vrstvy svahu dochází ke vzniku kluzných ploch. Kluzné vrstvy vznikají také lidskou činností (povrchovou těžbou, …).

Následky

V důsledku uvolněných materiálů dochází k zavalování objektů, narušení komunikací, energetické sítě, produktovodů, zemědělské plochy a lesa. Mnohdy dochází k nezvratné přeměně území na jiný krajinný typ.

Opatření

  1. preventivní

    • před zásahem do krajiny provádět důkladný geologický průzkum,

    • v oblastech svahů s kritickým sklonem instalovat monitorovací zařízení,

    • u odhalených svahů zabezpečit drenáž dešťové vody proti vzniku kluzných vrstev,

    • u kritických svahů provádět stabilizační opatření (výsadba keřů, stromů, pilotů, opěrných stěn),

    • věnovat pozornost zakládání umělých svahů,

    • na dlouhých a odlesněných svazích vytvářet terasy,

    • v těžebních oblastech udržovat v pohotovosti těžkou mechanizaci k rychlému odstraňování možných sesuvů,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • okamžité odstraňování sesuvů,

    • při pomalém sesuvu provést evakuaci obyvatel,

    • stavět opěrné stěny k zamezení dalšího sesunu hornin,

    • vyprazdňovat potenciálně ohrožené produktovody, vypínat elektrický proud.

  3. renovační

    • odstraňování sesutého materiálu z komunikačních a infrastrukturních sítí,

    • obnova poškozených objektů, sítí a vedení,

    • nové umělé svahy zakládat v dostatečné vzdálenosti od lidských obydlí,

    • osazování poškozených svahů novou vegetací,

    • analyzovat vzniklou situaci a realizovat zdokonalená opatření.

    1. Antropogenní mimořádné události

Člověk v současné době ovládá obrovské energetické zdroje. Mohutnost těchto zdrojů a materiálů využívaných člověkem, je-li nevhodně uvolněna, se stává zásadními rizikem již pro samu existenci člověka. Především moderní energetické a materiálové zdroje (jaderné a spalovací elektrárny, sklady toxických látek) a složité infrastrukturní sítě (plyn, voda, ropa atd.) jsou největšími potencionálními riziky a zdroji současných mimořádných situací.

V případě antropogenních mimořádných událostí se jedná zejména o:

    1. požár (způsobený člověkem),

    2. havárie jaderného energetického zařízení,

    3. havárie v chemickém objektu,

    4. havárie v dopravě,

    5. výbuchy plynů a jiných výbušných směsí,

    6. únik ropných produktů,

    7. poruchy v zásobování vodou, plynem, palivy a elektřinou,

    8. působení toxických odpadů,

    9. záplavy po protržení přehradní hráze,

    10. mechanické poruchy technologických procesů a staveb,

    11. působení člověka na životní prostředí při komunální činnosti,

    12. chemizace zemědělství,

    13. násilné sociální pohyby (davové scény při sportovních utkání, stávky),

    14. teroristická a diverzní činnost,

    15. mezistátní konflikty,

    16. emigrační vlny.

      1. Havárie jaderného energetického zařízení

Příčina a vznik

Jedná se o nadprojektové havárie s výronem radioaktivních a toxických látek do okolního životního prostředí. Ty jsou vzhledem k nevratnosti působení jaderného záření na vše živé svými následky nejrizikovější. Příčinou je úplné selhání bezpečnostních opatření a jisticích technických prvků, hazardní způsob řízení prací v objektu, úplné selhání lidského faktoru a to jak obsluhy, tak i řídících pracovníků. Vněobjektovými příčinami může být zemětřesení, pád letadla nebo meteoritu na objekt, záměrná teroristická akce, cílená válečná akce atd.

Následky

Následkem nadprojektové havárie je bezprostřední ohrožení života nebo těžké poškození zdraví všech zaměstnanců objektu, silná kontaminace okolního i vzdáleného životního prostředí, silné ohrožení života a zdraví okolních obyvatel, závažná nebo úplná destrukce jaderného zařízení. Sekundárními následky je ztráta pracovních míst pro ostatní zaměstnance, ztráta image oblasti jaderné energetiky, genetické poškození živých organismů s následky na dalších generacích. K tomu přistupuje nezbytnost náhrady škod postiženým občanům.

Opatření

  1. preventivní

    • dokonalé zvládnutí technologického procesu,

    • maximální vycvičenost obsluhy,

    • sledování zdravotního stavu zaměstnanců,

    • informování obyvatelstva o všech aspektech jaderné energetiky,

    • přidělení prostředků individuální ochrany obyvatelům v okolí jaderného zařízení,

    • monitoring životního prostředí v okolí zařízení,

    • vytvoření spolehlivého systému spojení a varování,

    • vytipování alternativních postupů pro nutnost evakuace obyvatelstva,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • vyhodnotit monitorované hodnoty o úrovni radioaktivity a rozšíření chemických látek,

    • evakuovat obyvatelstvo,

    • poskytnout nezbytnou lékařskou pomoc obyvatelstvu,

    • odstraňovat přímé následky havárie,

    • provést opatření zabraňující úniku radioaktivity,

    • informovat resortní orgány a vládu, mezinárodní atomovou komisi pro jadernou energii,

    • zamezit vstupu do zasažené zóny,

    • provádět dekontaminace materiálů, u nichž je předpoklad vzniku sekundární radioaktivity,

    • zabezpečit nekontaminované zdroje potravin a vody pro obyvatelstvo.

  3. renovační

    • provádět dekontaminaci zařízení a budov, životního prostředí,

    • likvidovat zamořené neživé i živé subjekty na předem určených místech,

    • provést analýzu následků a příčin vzniklé havarijní situace a zavést renovovaná preventivní opatření,

    • dlouhodobě sledovat a analyzovat důsledky úniku radioaktivních a toxických látek.

      1. Havárie v chemickém objektu

Příčina a vznik

Nejzákladnější příčinou selhání ve všech technologických procesech je lidský faktor. Jde o projevy rutinérství, nedbalosti, neznalosti, špatného úmyslu, nemoci atd., které mohou vyústit v závažné technologické havárii s následkem úniku chemické toxické látky. Technickými příčinami může být únava materiálu, nezabezpečení podmínek vhodných pro chemický proces, použití špatného nástroje, materiálu apod. Dalším faktorem selhání chemických procesů je selhání funkce monitorovacího a bezpečnostního zařízení, selhání automatických zásahových prvků. Dalším nedostatkem, který vede k selhání, může být skladování hořlavých a zvláště nebezpečných látek v těsné blízkosti vedle sebe a na nesprávných místech.

Následky

Základním následkem je nevratné poškození lidského zdraví při otravách, při poleptání, při popálení, intoxikaci vnitřních orgánů jako dýchacích cest, zažívacího ústrojí. Dále dochází k poleptání očí a ke vzniku chronických onemocnění různého charakteru. Při chemických haváriích dochází rovněž k zamoření technologických částí či dokonce kontaminaci životního prostředí. Havárii v chemickém průmyslu doprovází rovněž výbuch plynů, který má za následek mechanické zničení staveb a vznik požáru.

Opatření

  1. preventivní

    • přísná organizovanost práce a dodržování bezpečnostních opatření,

    • způsobilost obsluhy k práci s nebezpečnými chemickými látkami,

    • kontrola všech dílčích kroků technologického procesu,

    • přísná kontrola zdravotního stavu zaměstnanců,

    • spolehlivé nezávislé telefonické spojení,

    • preventivní školení o všech druzích rizik, která se mohou vyskytovat,

    • periodické provádění bezpečnostních studií pro celý výrobní proces,

    • pojištění.

  2. represivní

    • varování obyvatelstva, vyrozumění IZS,

    • aplikace požárních opatření,

    • evakuace osob a přemístění nebezpečných materiálů,

    • zabránění šíření toxických látek,

    • uzavření všech dopravních tras procházejících zasaženou zónou,

    • monitoring úniku škodlivin,

    • přerušení všech toků na vstupech do technologického procesu (voda, plyn, …).

  3. renovační

    • dekontaminace zasažených prvků,

    • poskytnutí lékařské péče zaměstnancům a obyvatelstvu v okolí,

    • vypořádání majetkových náhrad postiženým,

    • postihovat osoby za nedodržování předpisů,

    • analýza následků a příčin vzniku události, zdokonalení preventivních opatření,

    • uvádění obnovených technologických celků do provozu,

    • seznámit zaměstnance s výsledky šetření.

      1. Poruchy v zásobování vodou, plynem, palivy a elektřinou

Příčina a vznik

Jedná se především o poruchy v dynamickém fungování sítí, v přerušení materiálových, energetických a informačních toků. Jsou-li média vedena potrubním systémem, je porušení potrubí základní příčinou vzniku mimořádné situace. Potrubí může být narušeno korozí, porušeno při stavební činnosti, naddimenzováním toku média překračující odolnost potrubí. U drátového přenosu energií a informací je přerušen tok poruchou těchto nosných prvků.

Následky

Podle druhu přenášeného média může jeho lokální uvolnění v narušeném potrubním systému způsobit buď zaplavení např. obcí, komunikací, budov, dopravních tras nebo výbuchem plynového potrubí vzniká požár, který se může rozšířit na okolní objekty, les, pole apod. Závažný výpadek elektrického proudu či vody je citelným výpadkem pro výrobu, pro komunální sféru i pro obyvatelstvo.

Opatření

  1. preventivní

    • pravidelná kontrolní činnost,

    • provoz havarijní služby schopné rychlého zásahu,

    • proškolování personálu,

    • příprava náhradních řešení při výpadcích,

    • v rizikových místech budovat záložní a paralelní prvky vedení sítí,

    • pojištění.

  2. represivní

    • okamžitě zasáhnout, odstranit poruchy a zabezpečit náhradní zdroje,

    • seznámit obyvatelstvo se vzniklou situací.

  3. renovační

    • jsou prováděna na místě výměnou poškozených částí,

    • úprava okolního prostředí zničeného havárií,

    • analyzovat následky, příčiny vzniku mimořádné situace a zdokonalovat preventivní opatření,

    • postihovat osoby za nedodržování předpisů.

      1. Teroristická a diverzní činnost

Příčina a vznik

Jedná se o záměrně násilnou činnost malých polovojensky organizovaných skupin, které prosazují zájmy určitých vlivných dílčích skupin. Jejich snahou je vyvolat ostré sociální napětí a ovlivnit veřejné mínění nebo činnost státních orgánů ve svůj prospěch (únosy letadel, odpalování výbušných náloží na důležitých místech, …). Jde i o záměrnou hospodářskou kriminalitu s cílem likvidovat svého protivníka popřípadě se neoprávněně obohatit.

Následky

V důsledku působení těchto prudce vyvolaných konfliktů dochází většinou ke značným materiálním ztrátám napadených objektů a k častým obětem na lidských životech mající mnohdy hromadný ráz.

Opatření

  1. preventivní

    • zpracovat krizové plány pro všechny důležitá státní, kulturní, průmyslová a společenská centra,

    • vytvářet speciálně vycvičené zásahov&eac