Zavinění v trestním právu

ZAVINĚNí

- vnitřní psychický stav člověka ke skutečnostem, které zakládají TČ

- budováno na složce vědění ( vnímání a představa ) a na složce vůle ( chtění a srozumění )

- vědění zahrnuje jak vnímání, tj. odraz předmětů a jevů, tak i představu předmětů a jevů

42357jsx15fdo2g

- úmyslné ( dolózní ) - obsahuje obě složky § 4

Úmysl se musí vztahovat na fakta, která lze podřadit znakům skutkové podstaty. Je-li mezi znaky normativní znak, stačí laická představa. Je-li mezi nimi znak „neoprávněně“, musí se úmysl vztahovat i na něj.
Úmysl se nemusí vztahovat na to, že to jednání je trestné a že je nebezpečné pro společnost. Pokud jde o protiprávnost, tak o ní také nemusí vědět, pokud tam není výslovně uvedena.
Představa se se skutečností nemusí úplně shodovat a zpravidla se s ní neshoduje. Pokud jde o způsobení následku, pak pachatel má nějakou představu, co způsobí, ale nemůže to přesně vědět. Pokud jde o realitu, může se dokonce i mýlit (chce zabít osobu A, ale zabije osobu B) sd357j2415fddo

SHRNUTí: Na co se úmysl vztahuje :

- na všechny znaky TČ, a to tak, že se nevztahuje na ty znaky samotné, ale pouze na ta fakta ( na nedovolenost, na normativní znaky ). Stačí laická představa a stačí, když ta představa je v rámci toho znaku i když se neshoduje doslova s tou skutečností.

- z nedbalosti ( kulpózní ) - obsahuje pouze složku vědění § 5

Nedbalost vědomá a nevědomá je porušení určité míry opatrnosti. Míra opatrnosti může být různá. Někdy občan tuto míru opatrnosti dodržet nemůže, v takovém případě postačí, když zachová tu míru, kterou dodržet mohl např. nevystřídání pracovníka.
Škoda, která vznikne porušením předpisu, je právě ta škoda, které má přepis čelit např. řidič projel křižovatkou na červenou, nice se nestalo a na další srazil neopatrného chodce.
Následky musí být předvídatelné např. utopený po šoku při DN autobusu.
Objektivní míra opatrnosti je stanovená zpravidla bezpečnostními předpisy.
Rozlišení úmyslu nepřímého a nedbalosti vědomé - pachatel ví, že mohou určité následky nastat, u nepřímého úmyslu je s nimi srozuměn, u vědomé nedbalosti spoléhá, že nenastanou.

úmysl přímý - pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem nebo alespoň může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a chtěl takové porušení způsobit

úmysl nepřímý - pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn

nedbalost vědomá- pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí

nedbalost nevědomá - pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ač o tom vzhledem ke svým osobním poměrům a k okolnostem vědět měl a mohl

KONSTRUKCE SKUTKOVÝCH PODSTAT Z HLEDISKA ZAVINĚNí

k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti § 3 odst. 3
u nedbalostních trestných činů je ve smyslu §3 odst.3 vyznačen znak z nedbalosti
byť i z nedbalosti znamená, že se takového činu lze dopustit jak úmyslně, tak z nedbalosti
o základních skutkových podstatách platí zásada §3/3
o okolnostech použití vyšší trestní sazby § 6 a o přitěžujících okolnostech § 88 platí zásada opačná : není-li stanoveno jinak, stačí tu zavinění z nedbalosti
k okolnostem použití vyšší trestní sazby se přihlédne, jde-li a) o těžší následek

b) o jinou skutečnost a to i tehdy, pokud o ní pachatel nevěděl, ač o ní vědět měl a mohl ( jiné skutečnosti jsou okolnosti blíže určující objekt, objektivní stránku, zejména místo, čas a způsob činu, subjektivní stránku např. na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi )

OMYL - neshoda pachatelova vědění se skutečností, ať již si vůbec neuvědomil nějakou skutečnost nebo o ní měl nesprávnou představu

omyl skutkový - týká se skutkových okolností např. padělané platidlo, cizí věc, žena starší 15-ti let

omyl právní- týká se otázek, zda je čin trestný, jaké ustanovení a jaká trestní sazba

omyl negativní - člověk nezná okolnost podmiňující trestní odpovědnost

omyl pozitivní - někdo se mylně domnívá, že taková okolnost tu je

skutkový omyl negativní - pachatel nezná okolnost patřící ke znakům TČ a nezná okolnost podmiňující jeho trestní odpovědnost ( pachatel střílí do křoví na zvěř a zasáhne člověka, osoba vezme cizí kufr v domnění, že jde o kufr vlastní ) - není trestný, pokud o skutečnostech nemohl nebo neměl vědět

skutkový omyl pozitivní - pachatel se domnívá, že existují znaky podmiňující trestní odpovědnost, ale ve skutečnosti některý znak chybí (takové jednání je trestné jako pokus - jednání je v úmyslu)

omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost - negativní a pozitivní

skutkový omyl - v předmětu útoku

- aberace ( útok namířen proti A a postihne B)

- omyl v kauzálním průběhu ( útok míří proti A, postihne A, ale podstatně jiným způsobem)

právní omyl - neznalost nebo mylný výklad práva

POHNUTKA - není většinou znakem SKPTČ , má však význam pro správné posouzení nebezpečnosti činu pro společnost a uplatní se při výměře trestu.

- může být polehčující nebo přitěžující okolností

- jestliže je některá pohnutka znakem SKPTČ, je k naplnění této skutkové podstaty nutná

CíL - může být znakem trestného činu

- žádá se přímý úmysl

společný záměr = cíl - je znakem pokračování a hromadných trestných činů

j.s.