Zakotvení sociálních práv v pramenech pracovního práva 

1.PRáVO NA ZAMĚSTNáNí

Právo na zaměstnání je definováno v zákoně o zaměstnanosti č.1/1991 Sb v paragrafu 1,odstavci 3 jako „právo občanů,kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,je to tedy právo na

• Na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání

• Na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění

• Na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání“.

Právo na zaměstnání je podřazeno právu na práci.Právo na zaměstnání je třeba chápat jako aktivní právo,protože se ho mohou dovolávat pouze jenom ti občané České Republiky,kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí. 38551dkd17pzp9s

2.PRáVO NA PRáCI

Právo na práci patří mezi základní lidská práva,jehož realizace mu vlastně dává možnost zajištění vlastní nezávislé existence,základních životních potřeb.Je to subjektivní právo každého,aby uplatnil své schopnosti v pracovním procesu a i právo na získání prostředků k uspokojování svých základních potřeb.

Právo na práci není právem absolutním – stát nemá povinnost každého zaměstnat,ale má povinnost vytvořit podmínky,aby každý mohl získávat prostředky k obživě prací.

Mezinárodní pakt o hospodářských,sociálních a kulturních právech(který je pro nás právně závazný) říká že : „státy,smluvní strany paktu,uznávají právo na práci,které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací,kterou si svobodně vybere nebo přijme a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva .“

Dále je právo na práci upraveno v čl.26 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod „každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu,jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“.

Článek 26 odstavec 3 říká,že „každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací .“ kz551d8317pzzp

3.PRáVO NA ODPOČINEK PO PRáCI A NA PLACENOU DOVOLENOU

Pracovní doba a doba odpočinku je uvedena v hlavě třetí zákoníku práce.

Zákoník práce v paragrafu 83,odstavec 1 říká,že „ doba odpočinku je doba,která není pracovní dobou“.

Zákoník práce ve své třetí hlavě upravuje několik druhů dob odpočinku:

• Přestávky v práci - § 89

• Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - § 90

• Dny pracovního klidu - § 91

• Nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu - § 92

Právo na dovolenou je zakotveno v hlavě třetí,třetí oddíl .podle paragrafu 100 vzniká zaměstnanci za stanovených podmínek nárok na :

• Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část

• Dovolenou za odpracované dny

• Dodatkovou dovolenu

• Další dovolenou

4.PRáVO NA BEZPEČNÉ A ZDRAVí NEOHROŽUJíCí PRACOVNí PODMíNKY

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je zakotvena v hlavě páté §§ 132 - 138 zákoníku práce.

Podle § 132 je „zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví,která se týkají výkonu práce.“

Podle článku 28 Listiny mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.

5.PRáVO NA ROVNÉ POSTAVENí MUŽŮ A ŽEN

Toto právo lze nalézt v § 1 odstavec 3 zákoníku práce – „zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci,pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty,odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“

Podle § 4 je v pracovněprávních vztazích zakázána jakákoliv diskriminace z důvodu rasy,barvy pleti a pohlaví …

6.PRáVO NA VZDĚLáNí

Právo na vzdělání je stanoveno v Listině :

Čl.33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

Čl.33 (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možností společnosti též na vysokých školách.

Čl.33 (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

7.PRáVO NA SPRAVEDLIVOU ODMĚNU ZA VYKONANOU PRáCI

Článek 28Listiny říká : „zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.“

Spravedlivá odměna je stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

8.PRáVO NA ZVLáŠTNí PODMíNKY ŽEN

Podle článku 29,odstavec 1 – „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.“

V zákoníku práce se pracovním podmínkám žen a mladistvím věnuje hlava sedmá,oddíl 1.Konkrétně jsou zde stanoveny :

• Pracovní podmínky žen - § 149

• Zákazy některých prací - § 150

Dále je jsou zde uvedeny v oddíle druhém Pracovní podmínky těhotných žen a matek a v oddíle třetím mateřská a rodičovská dovolená.