Právnická osoba

Právnickými osobami jsou podle § 18 občanského zákoníku: sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy; jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Poslední skupinou se rozumí zejména obchodní společnosti podle obchodního zákoníku.

Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak.

Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud nestanoví zvláštní zákon jejich vznik jinak. 46699rhk71zmb2e

Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena jen zákonem. Právnické osoby, které se zapisují do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

Sídlo právnické osoby musí být určeno při jejím vzniku.

Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). hm699r6471zmmb

Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.

Právnická osoba se ruší dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak. Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.

K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení").

Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.

Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního úřadu příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jména osob vykonávajících jejich působnost.

K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.

Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.

Obchodní společnost (dále jen "společnost") je právnickou osobou založenou za účelem podnikání.

Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nezakazuje.

Zakladateli společnosti mohou být a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické.

Veřejná obchodní společnost

Založit v.o.s. mohou alespoň dvě fyzické nebo právnické osoby, které potom vystupují pod jedním jménem a za své závazky ručí všichni společníci veškerým svým majetkem. Rovněž stejným dílem mají právo rozhodovat za společnost. Název společnosti musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnsost“ nebo zkratku v.o.s, případně tuto společnost poznáme posle označení „a spol.“ V. O. S. je právnickou osobnou, musí být proto zapsána v obchodním rejstříku a vzniká právě dnem zápisu do obchodního rejstříku. Zakládá se společenskou smlouvou, která obsahuje práva a povinnosti společníků, majetek a vklady společníků, je řádně ověřena. Tento typ společnosti je charakteristický pro rodinné podniky. Zisk i ztráta z podnikání se dělí stejným dílem. Ze společnosti lze volně vystoupit i do ní vstoupit. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Nevýhodou v.o.s. je vysoké riziko a vznikají i problémy pří odchodu některého partnera z firmy. Výhodou naopak je možnost rozšiřování firmy zvyšováním počtu majitelů, jsou daňové zvýhodnění – jejich zisky se daní pouze jednou.

Společnost s ručením omezeným

Je to kapitálová společnost, společníci nemohou řídit společnost přímo, ručí za její závazky pouze omezeně. Může ji založit nejméně jeden a nejvíce 50 společníků a musí nést označení „společnost s ručením omezeným“, případně zkratku „s. r. o.“ nebo s. s r. o.“ Společnost je právnickou osobou s povinností zápisu do obchodního rejstříku, která musí vytvářet základní jmění ve výši min. 200 000 Kč, přičemž jeden společník musí přinést vklad nejméně 40 000 Kč. Za své závazky odpovídá společnost celým svým majetkem, společník však pouze do výše svého nesplaceného vkladu. vklad může být peněžitý, ale může mít i formu nepeněžitou, která však musí být oceněna. Pře zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% základního kapitálu.

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, výmazem zase zaniká. Musí mít svoji společenskou smlouvu (obsahuje jméno, sídlo, jména společníků, jsou provozuje činnost, základní jmění a podobně). Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada jako kolektivní orgán, která se koná většinou jednou za rok a schvaluje účetní závěrku, rozdělení zisku, stanovy společnosti, změny společenské smlouvy a podobně. Ve společnosti pracuje jeden nebo několik jednatelů, kteří vedou předepsané evidence a účetnictví. Dozorčí rada dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku a dává zprávy valné hromadě.

Společník nemůže ze společnosti vystoupit, jeho členství lze zrušit pouze rozhodnutím soudu nebo převodem podílu na jiného společníka, což musí schválit valná hromada. Rušení společnosti je stejné jako u veřejné obchodní společnosti. Dvojí zdanění u této společnosti je rovněž jejím záporem stejně jako u a. s. – nejprve je zdaněn zisk společnosti a potom podíl a zisku společníka s. r. o.

Akciová společnost

Akciová společnost je právnickou osobou, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Za své závazky odpovídá společnost celým svým majetkem, akcionář naproti tomu neručí vůbec. Obchodní jméno musí obsahovat označení „akciová společnsot“ nebo zkratky tohoto označení – nejčastěji „a.s.“. Je to kapitálová společnost, její základní jmění činí minimálně . Hodnota vydaných akcií omezena není – mají proto různou hodnotu, i když nejčastější je 1000,-- Kč. Ve stanovách společnosti se uvádí obchodní jméno a předmět podnikání, výši základního jmění, splácení akcií a podobně.

Nejvyšším orgánem je valná hromada. Při konání ustavující valné hromady musí být splaceno nejméně 30% základního jmění. Ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti a další valné hromady schvaluje změny stanov, volí orgány společnosti, schvaluje účetní závěrku a rozdělení zisku. Orgánem společnosti je dále představenstvo jako výkonný orgán, který řídí společnost v období mezi valnými hromadami, vede účetnictví, předkládá účetní závěrku a navrhuje rozdělení zisku. Dozorčí rada dohlíží na podnikatelskou činnost společnosti, je oprávněno nahlížet do dokladů, kontroluje účetnictví, zkoumá účetní závěrku, je nejvyšším kontrolním orgánem.

O likvidaci společnosti rozhoduje valná hromada, společnost je zrušena výmazem z obchodního rejstříku. Po spokojení věřitelů se likvidační majetek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. Akciová společnost může vydávat i obligace, ty však nezvyšují její základní jmění.

Komanditní společnost

Přechodem mezi osobní a kapitálovou společností je právě komanditní společnost. existují zde dva typy společníků s odlišným právním postavením – komanditisté a komplementáři. Komanditisté mají povinnost platit do společnosti svůj vklad a ručí za závazky společnosti právě do výše svého nesplaceného vkladu. Nesmí zasahovat do obchodního vedení společnosti, mohou však kontrolovat její hospodaření. Jejich postavení odpovídá postavení společníků ve společnosti s ručením omezeným. Komplementáři jsou společníci, jejichž postavení odpovídá postavení společníků veřejné obchodní společnosti. Odpovídají svým majetkem a jsou oprávněni jednat za společnost.

Společníci mohou být fyzické i právnické osoby, založení společnosti probíhá stejně jako u veřejné obchodní společnosti. Ve společenské smlouvě je navíc uvedeno, kdo je kdo a výše jeho vkladu. Obchodní jméno společnosti musí obsahovat označení komanditní společnost nebo „kom.spol.“ nebo „k.s.“. zisk společnosti se rozděluje podle společenské smlouvy a jestliže toto ustanovení ve společenské smlouvě není, pak komplementáři rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů.

Další formou právnické osoby může být družstvo