|
PoliciePolicieod roku 1939 po současnost Obsah Úvod3 Protektorátní státní správa4 Organizace Ministerstva vnitra5 Řídící orgány státní policie6 Uniformovaná policie7 Neuniformovaná policie8 Struktura služeben kriminální policie8 Úkoly služeben kriminální policie8 Reorganizace policie10 Reorganizace z roku 194210 Reorganizace z roku 194410 Četnictvo11 Státní bezpečnost 194512 Ministerstvo vnitra České republiky13 Policie České republiky 14 Pořádková služba14 Služba kriminální policie14 Dopravní policie15 Služba správních činností15 Ochranná služba15 Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti15 Služba cizinecké a pohraniční policie15 Útvar rychlého nasazení16 Služba železniční policie16 Letecká služba16 Kriminalistický ústav17 Policejní prezident17 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu17 Závěr19 Přílohy20 Použitá literatura26
Úvod Proč jsem si vybrala zrovna téma policie? Protože si myslím, že je to téma celkem zajímavé a je v zájmu nás všech vědět, jaké má policie pravomoci a které orgány si zřizuje. Sáhněme si do svědomí, víte, jaké složky policie u nás existovaly před druhou světovou válkou? Jaké u nás existují dnes? Kdo je současným ministrem vnitra? Možná, že vám to připadá nepodstatné a zbytečné, ale nevíte, kdy se vám to může hodit. A jednou můžete být rádi, že jste si mou seminární práci přečetli. Protektorátní státní správa Území Protektorátu Čechy a Morava představovala bývalá země Česká a země Moravskoslezská, ovšem bez pohraničních území, odstoupených Německu a Polsku. Protektorát měl 7,5 milionů obyvatel. Hlavou státu byl státní prezident. Funkci vykonával po celou dobu Emil Hácha. V důsledku jeho nemoci byl výkonem této funkce pověřen od 26. 5. 1944 předseda vlády Bienert. Nejvyšším orgánem výkonné moci byla protektorátní vláda. První vláda (16. 3. 1939 – 25. 4. 1939) byla vlastně pokračováním poslední vlády II. Republiky, vládu tvořilo 12 ministrů. Ve druhé vládě (27. 4. 1939 – 19. 1. 1942) již neexistovala ministerstva zahraničí a národní obrany, protože ztratila svoji opodstatněnost a nově byl zřízen náměstek předsedy vlády. Třetí vláda (19.1. 1942 – 19. 1. 1945) byla již poznačena Heydrichovými reorganizacemi. Počet ministerstev byl snížen na 7 a funkce předsedy a místopředsedy vlády nadále vykonávali někteří z ministrů. Čtvrtá vláda (19. 1. 1945 – 5. 5. 1945) se ve struktuře ministerstev nelišila. Konkrétně měl protektorát tato ministerstva : vnitra, financí, školství a národní osvěty, spravedlnosti, hospodářství a práce, dopravy a techniky a zemědělství a lesnictví. Protektorát nedisponoval žádným ústředním zastupitelským sborem. Proto jeho zákonodárství sestávalo z nařízení, ať již státního prezidenta, vládních či jednotlivých členů vlády. V územněsprávním členění protektorátu byl zachován třístupňový model: země – okres – obec. Nejvyššími správními celky byly nyní země Česká a země Moravská. Organizace ministerstva vnitra Ministerstvo vnitra za protektorátu i nadále řídilo činnost bezpečnostních složek – policie a četnictva. Vlastní kontrolu a dozor nad nimi však vykonávaly německé bezpečnostní orgány na území protektorátu. Výnosem říšského protektora von Neuratha byl velitel německé pořádkové policie u říšského protektora pověřen všeobecným služebním dohledem nad protektorátní uniformovanou policií a četnictvem. V ministerstvu vnitra byli jmenování dva pověřenci velitele pořádkové policie, kteří byli oprávněni nahlížet do všech spisů, žádat informace a podávat námitky. Rovněž nastaly změny v působnosti oddělení 12 a generálního velitele četnictva, provedené prezidiem ministerstva v nitra z rozkazu říšského protektora 13. 3. 1940. jednalo se o snahu přiblížit protektorátní organizační struktury německým. Podstatné změny přinesly Heydrichovy reorganizace v únoru 1942, které se dotkly rovněž ministerstva vnitra. Bezpečnostní složky se organizačně dělily na dvě součásti – protektorátní uniformovanou policie (četnictvo, uniformovaná policie, uniformovaná obecní policie a požární policie a neuniformovanou protektorátní policii (vládní kriminální policie a obecní kriminální policie). Reorganizace byla dokončena k 1. 7. 1942,kdy u protektorátního ministerstva vnitra vznikla 2 generální velitelství.zavedením funkcí generálních velitelů zanikla sekce ministerstva vnitra pro policejní záležitosti, jejíž působnosti byly rozděleny mezi štáby obou těchto velitelů. Téměř současně byly zřízeny funkce inspektorů uniformované a neuniformované policie pro Čechy a pro Moravu. Řídící orgány státní policie Ze systému policejních úřadů vymizely přirozeně ty, které ležely v oblasti Sudet, jinak byl systém policejních úřadů zachován. V Čechách byla 4 policejní ředitelství, 5 policejních úřadů a 1 expozitura. Na Moravě byla 3 policejní ředitelství a 3 policejní úřady. Všechny tyto úřady vykonávaly jednak funkce správní policie, jednak policie pořádkové a kriminální. Jako výkonné složky u nich byly organizovány sbory uniformované a neuniformované (civilní) stráže pod vlastními veliteli. V čele policejních úřadů stáli jako přednostové úředníci právní služby s odlišnou titulaturou. V Praze byl policejní prezident, u ostatních ředitelství policejní ředitelé a u policejních úřadů policejní správcové. Policejní prezident a policejní ředitelé byli služebně podřízeni zemskému prezidentovi a ministru vnitra. Policejní správcové byli služebně podřízeni okresnímu hejtmanovi, zemskému prezidentovi a ministru vnitra. Policejního prezidenta jmenoval státní prezident, přednosty ostatních vládních policejních úřadů ustanovoval ministr vnitra. Dočasným vedením vládního policejního úřadu mohl úředníka pověřit i zemský prezident. Uniformovaná policie Uniformovaný policejní strážní sbor byl ozbrojenou a vojensky organizovanou složkou, určenou pro výkon policejní služby u politických a vládních policejních úřadů. Zřízení uniformované policie se zakládalo na podřízení velitelské moci a policisté museli být bezpodmínečně poslušní příkazů velitele. Členové sboru mhli být přiděleni k výkonu služby i některému jinému orgánu veřejné správy. Členové uniformované policie měli při výkonu služby práva civilní stráže a používali příslušné právní ochrany. V rámci svých služebních oprávnění mohli od každého požadovat, aby uposlechl jejich nařízení. Zbraně byli oprávněni použít ve stejných případech jako četnictvo. Při výkonu služby mohli vyžadovat součinnost každého orgánu veřejné správy. V Čechách byla velitelství uniformované vládní policie celkem na 6 místech – v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Náchodu a Plzni. U policejních ředitelství byl tento sbor členěn na oddělení uniformované policejní stráže, kterým velel policejní důstojník. V rámci přizpůsobování německé organizační struktuře posléze pražskému velitelství podléhalo 6 odboček, 46 revírů a 1 policejní setnina. Větší sbory uniformované policejní stráže měly vedle toho speciální oddělení, jako například oddělení dopravní stráže, oddělení motorizované, jezdecké a oddělení při policejní věznici. Jako zvláštní složka protektorátní policie existoval v letech 1942-1944 protektorátní policejní prapor Čechy. Neuniformovaná policie Pro neuniformovaný policejní strážní sbor platily všechny zásady jako pro uniformovaný protějšek, avšak s určitými odchylkami např. v čele nestál velitel, ale představený, sbor mohl být ozbrojen podle potřeby atd. Každému policejnímu úřadu byl přidělen sbor neuniformované policejní stráže. Část detektivů konala kriminální službu, druhá část zpravodajskou službu nebo i hospodářskou a cenou kontrolu apod. Velitelství vládní kriminální policie byla v Praze a v Brně. Pražskému velitelství podléhalo 10 kriminálních oddělení (např. Jičín, Kladno, Klatovy, Plzeň atd.). Brněnskému velitelství 3 kriminální oddělení (Moravská Ostrava, Olomouc a Zlín). Vládní kriminální policii podléhala po odborné stránce obecní kriminální policie. Nadále fungovala Všeobecná kriminální ústředna, vedle ní pak Ústřední četnické pátrací oddělení. Pro sjednocení kriminální služby v roce 1942 bylo toto oddělení začleněno do ústředny, která byl nyní přejmenována na Kriminální ústřednu v Praze. Byly jí pak podřízeny jak útvary policejní, tak četnické. Struktura služeben kriminální policie Nejvyšší organizační služebnu představovalo kriminální ředitelství. V jeho čele stál přednosta, který byl zastupován zástupcem. Ředitelství se dělilo na čtyři kriminální inspekce a ty se pak dělily na kriminální komisariáty. V čele inspekcí a komisariátů stáli vedoucí, odpovědní podle vůdcovského principu. Úkoly služeben kriminální policie Kriminální ředitelství vedla: ústřední kartotéku, kartotéku trestných činů, zločinců, přezdívek, zvláštních znamení, odcizených předmětů, album zločinců, pátrací kartotéku, kriminálně policejní osobní spisy a sbírku otisků deseti prstů. Kriminální ředitelství prováděla dohled nad podřízenými služebnami. Ve vlastních policejních obvodech vykonávala ředitelství bezprostředně funkce místní kriminální služebny Kriminální oddělení vedla stejné typy kartoték jako ředitelství, výjimkou kartotéky přezdívek, zvláštních znamení a sbírky otisků deseti prstů. Obecní kriminální policie s rozšířenými úkoly měly k dispozici pátrací listy a pomůcky. Oba typy těchto součástí působily ve svých obvodech jako bezprostřední kriminální služebny. Kriminální oddělení a součásti obecní kriminální policie s rozšířenými úkoly přejímaly v obvodu rozšířených úkolů zpracování důležitějších případů. Konaly tak buď na dožádání četnických stanic nebo ostatních kriminálních obecních policií, nebo na příkaz kriminálního ředitelství. Ostatní obecní kriminální policie vedly ústřední kartotéku, kriminální policejní osobní spisy a pátrací pomůcky – pátrací policejní listy. Obecní výkonné policie a četnické stanice vedly kriminálně policejní osobní spisy všech osobách, které se dopustily v místním policejním obvodu trestného činu. Ostatní obecní kriminální policie a četnictvo vyšetřovaly ve vlastním obvodu veškeré trestné činy, pouze v určitých případech se omezovaly na provedení prvního zásahu. Reorganizace policie 38759sdn56vui9m
Reorganizace z roku 1942 38759sdn56vui9m 38759sdn56vui9m První reorganizace protektorátní policie byla jedním z důsledků Heydrichova působení. Jejím smyslem bylo přizpůsobení protektorátní organizace německým strukturám a jejich přímé podřízení německému velení. Ke dni 1. 7. 1942 byly zřízeny funkce generálního velitele uniformované policie a generálního velitele neuniformované policie . Generálními veliteli byli jmenováni velitelé německé pořádkové a bezpečností policie v protektorátu. Pořádková policie byl nyní označována jako informovaná protektorátní policie a bezpečnostní policie jako neuniformovaná protektorátní policie. Obě složky byly od sebe odděleny. Štáby obou generálních velitelů se současně staly nejvyšším služebním místem obou sborů. Generálním velitelům byli podřízeni inspektoři uniformované a neuniformované protektorátní policie, kteří převzali úkoly, vykonávané dosud zemskými velitelstvími nebo zemskými úřady. Reorganizace z roku 1944 Zásadní změnu přinesl vládní nařízení z 28. 3. 1944 o protektorátní policii. V něm bylo zakotveno, že policejní výkonná moc v Protektorátu Čechy a Morava náleží protektorátní policii, pokud ovšem nepříslušela na základě zvláštních ustanovení říšským orgánům Protektorátní policie se dělila na uniformovanou a neuniformovanou. Uniformovanou protektorátní policie tvořilo:
Neuniformovanou protektorátní policii tvořily:
V čele obou těchto složek stáli generální velitel uniformované protektorátní policie a generální velitel neuniformované protektorátní policie, kteří byli zařazeni na ministerstvo vnitra. Pro sjednocení policejní výkonné moci v České a Moravské zemi byli zřizováni inspektoři protektorátní policie. Jejich působnost se vztahovala na vedení, zejména na úpravu služby a služebního dozoru, přibírání dorostu, výcvik, školení, výstroj a výzbroj, služební kázeň a osobní a hospodářské záležitosti protektorátní policie. Vládní kriminální policie měla tyto složky:
Četnictvo Protektorátní četnictvo zůstalo ve stejné struktuře, i nadále v jeho čele stál generální velitel četnictva, který byl ale v rámci reforem jmenován i generálním velitelem uniformované policejní stráže. Nad ní vykonával dozor, pokud se týkalo káně, výcviku a školení, tedy stejně, jako dosud u četnictva. Dále existovalo v rámci ministerstva vnitra četnické oddělení. Protektorátní území zabíralo neúplný prostor dvou bývalých československých zemských četnických velitelství, která rovněž zůstala zachována. Velitelství sídlila i nadále v Praze a Brně. V rámci zemských velitelství pak byla jako dříve četnická oddělení, okresní četnická velitelství a základní článek – četnické stanice. Na stanici sloužili nejméně dva muži, zpravidla čtyři,ale i více, velitelem byl většinou vrchní strážmistr. Ze speciálních zařízení zůstalo zachováno do roku 1942 Ústřední četnické pátrací oddělení v Praze a dále četnické pátrací stanice, četnické pohotovostní oddíly a četnické silniční kontrolní stanice. Původně existovaly i četnické pohraniční kontrolní stanice, které byly později zrušeny, tak jako již na počátku existence protektorátu okresní četnické stanice a četnické letecké hlídky. V roce 1942 byly zavedeny motorizované četnické roty. Ve výstroji byl y provedeny pouze minimální změny. Jako první byly ještě v průběhu roku 1939 odstraněny z uniforem symboly bývalé republiky – byly nahrazeny znaky Protektorátu Čechy a Morava, iniciály ČS na knoflících byly nahrazeny zkříženými karabinami. Jinak ale provedení stejnokrojů bylo stejné, tj. základní barva uniformy byla šedozelená, výložky červené nebo v barvě příslušné služby. Byly provedeny pouze změny některých detailů, ale hodnostní označení zůstalo zachováno. Právo nosit četnický stejnokroj měli jen příslušníci četnictva v činné službě. Toto právo zanikalo dnem jejich vystoupení z činné služby. V roce 1940 byl vydán předpis, upravující užívání stejnokroje vysloužilými důstojníky. Stejnokroj mohl být nošen pouze:
Používám směl být pouze vycházkový stejnokroj, který musel vyhovovat předpisům o stejnokroji důstojníků příslušné služební kategorie v té které době platným, což zavazovalo nositele při případných výstrojních změnách nechat svůj stejnokroj upravit nebo opatřit si nový. Dále se jeho nositel musel chovat tak, jako se chovali důstojníci v činné službě, byli-li ve stejnokroji. O každém povolení k užití stejnokroje vystavovalo ministerstvo vnitra písemné osvědčení. Evidenci povolení vedlo ministerstvo vnitra a zemské četnické velitelství, v jehož obvodu vysloužilý důstojník bydlel. Státní bezpečnost 1945 Výnosem ministerstva vnitra z 30. července 1945 byl právně konstituován Sbor národní bezpečnosti., do něhož byly začleněny všechny dosavadní bezpečnostní uniformované složky, tj. četnictvo, uniformovaná státní a obecní policie. SNB zajišťovala pořádkovou službu, podílel se na řešení tzv. malé kriminality (vymezené trestné činy menší společenské nebezpečnosti), a svými speciálními útvary i na ochraně státních hranic. Současně působily další organizačně samostatné bezpečnostní složky : kriminální, zpravodajská a státobezpečnostní. Státní bezpečnost byla po roce 1945 vybudována jako výkonná složka na ochranu bezpečnosti československého státu. Příslušelo jí vyšetřování, zatýkání osob, provádění domovních prohlídek apod. Zabývala se především vyšetřováním trestné činnosti z doby okupace. Zákon o Národní bezpečnosti z 11. července 1947 proklamoval zřízení Sboru národní bezpečnosti jako výkonného orgánu správních úřadů Národní bezpečnosti Zahrnul do něho jak pořádkovou, tak kriminální a státobezpečnostní složku. Zároveň stanovil, že organizaci a výkon zpravodajské služby upraví vláda že dosavadní organizace zpravodajské služby zůstává v platnosti do usnesení vlády. du759s8356vuui Existence jednotného SNB byla znovu potvrzena novelizovaným zákonem o Národní bezpečnosti z 21. 12. 1948. V jeho rámci se však prohlubovala vnitřní specializace a dělba práce a postupně se konstituovaly dvě složky: Státní bezpečnost (StB) a Veřejná bezpečnost (VB). Z logiky mocenského myšlení, upřednostňující zájmy státu před zájmy občanů vyplývalo, že za nejdůležitější část jednotného Sboru národní bezpečnosti začala být považována Státní bezpečnost. Její privilegované ostavení se oproti Veřejné bezpečnosti projevovalo v lepším početním, technickém i materiálním vybavení. Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo vnitra ČR řídí a za jeho činnost odpovídá ministr vnitra. Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro:
Do působnosti Ministerstva vnitra dále patří zejména:
Kromě této základní působnosti plní Ministerstvo vnitra další úkoly stanovené například zákonem o obecní policii, živnostenským zákonem, školským zákonem, zákonem o Sbírce zákonů, lustračním zákonem, zákonem o veterinární péči, zákonem o nemocenské péči v ozbrojených silách, zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem o zpřístupnění svazků vniklých činností bývalé StB. Policie České republiky Policie České republiky je ozbrojený bezpečnostní sbor ČR zřízený zákonem ČNR číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který plní své úkoly v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Policie je podřízena Ministerstvu vnitra ČR a její činnost řídí Policejní prezidium ČR (pokud zákon nestanoví jinak), v jehož čele stojí policejní prezident. Policie ČR je tvořena Policejním prezidiem ČR, útvary s působností na celém území státu a útvary s územně vymezenou působností. V policii působní tyto složky : služba pořádkové policie, služba kriminální policie, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, služba cizinecké a pohraniční policie, útvar rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba. Pořádková služba 38759sdn56vui9m Hlavním úkolem pořádkové služby je zajišťování veřejného pořádku, a pokud byla narušena, jeho obnovení. Kromě toho vykonává i úkoly na úseku boje s kriminalitou, v trestním řízení o méně závažných trestných činech, úkole na úseku přestupků, v dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu na úseku správních činností. V rámci plnění těchto úkolů přijímá od občanů oznámení o trestných činech, přestupcích, mimořádných událostech, pohřešovaných osobách a činí potřebná opatření. Základní útvary policie České republiky jsou dislokovány zejména ve velkých městech, dále ve všech okresních městech a v dalších menších městech a místech, kde si to situace vyžaduje. Například v určitých rekreačních střediscích a lokalitách působí základní útvary Policie České republiky i sezóně, či jsou na období nevyššího cestovního a turistického ruchu posilovány z jiných útvarů. Služba kriminální policie Plní úkoly zejména při odhalování a objasňování závažné úmyslné trestné činnosti. Jejím nejnižším organizačním článkem je okres, který v některých mimořádných případech může zřídit i dočasné pracoviště v určitém jiném místě, a to v případě, že si to situace vyžaduje a bylo by neekonomické denně do takového místa dojíždět. Kriminální policie organizuje a řídí pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách a po odcizených věcech v rámci okresu. Na závažné případy spáchané trestné činnosti zajišťuje tzv. „výjezdovou službu“ , službu kriminalistického technika, psovoda a další specialisty. Všichni policisté zařazení na odděleních služby kriminální policie chodí ve službě zásadně v civilním oděvu a mimo služebního průkazu policisty Policie ČR mají za účelem rychlejšího prokazování příslušnosti k policii odznak služby kriminální policie se státním znakem a evidenčním číslem. Dopravní policie 38759sdn56vui9m Hlavním úkolem je zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. I tato služba je řízen přímo z Policejního prezidia České republiky. Dopravní inspektoráty plní celou řadu úkol spojených s dohledem nad silničním provozem, vyšetřují dopravní nehody, které se na jejich území staly, vedou evidenci motorových vozidel a vozidel přípojných, přidělují státní poznávací značky k těmto vozidlům, posuzují užitím dopravních značek a dopravních zařízení, řeší přestupky v dopravě ve správním řízení atd. K zajištění uvedených úkolů je dopravní inspektorát organizačně rozčleněn na tři skupiny:
Relativně samostatným pracovištěm je tzv. přestupková agenda, která ve správním řízení zajišťuje projednávání závažných dopravních přestupků. Služba správních činností Zajišťuje hlášení obyvatel k pobytu a vede registr obyvatel. Je řízena z Policejního prezidia České republiky a jejími výkonnými články jsou oddělení správních činností na okresech. Ochranná služba Má na starosti ochranu určených ústavních činitelů, bezpečnost mezinárodně chráněných osob při jejich pobytu na území České republiky, ochranu zastupitelských úřadů cizích zemí a sídelních objektů ústavních institucí, ale i další objekty zvláštního významu. Její policisté chodí jak ve stejnokroji policisty policie ČR, ale i v civilním oděvu. Významnou službou Ochranné služby je pyrotechnická služba, která, mimo jiné, zasahuje i při likvidaci nástražných výbušných systémů a při ověřování anonymních hrozeb výbuchem na území celé republiky . Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti 38759sdn56vui9m Je velmi významnou službou s celostátní působností. Pracují zde specialisté kriminální policie se zaměřením na velmi závažné případy hospodářské trestné činnosti a na boj proti korupci. Služba cizinecké a pohraniční policie 38759sdn56vui9m Je centrálně řízenou policejní služnou s celorepublikovou působností. K jejím hlavním kolům patří povolování dlouhodobých nebo trvalých pobytů cizincům na našem území, problematika uprchlíků, úkony spojené s vyhoštěním cizinců, kteří nedodržují vstupní či pobytové podmínky, kontrola cestovních dokladů a víz na hraničních přechodech a letištích. Pohraniční policie zajišťuje zejména ochranu státní hranice mimo hraniční přechody. Výkon služby cizinecké a pohraniční policie zajišťují místě příslušná oddělení cizinecké a pohraniční policie na jednotlivých hraničních přechodech. Útvar rychlého nasazení Tento útvar byl zřízen k účinnému boji proti zvláště nebezpečným pachatelům v případech únosů, teroristických útoků a při věších akcích zaměřených proti organizovanému zločinu. Je vybaven špičkovou policejní technikou, včetně odpovídajících prostředků k rychlému přesunu. Příslušníci tohoto útvaru jsou vybírání podle zvlášť přísných kritérií a vycvičeni pro mimořádné akce a mezní situaci, při nichž se často musí rozhodovat ve zlomku vteřiny. Útvar rychlého nasazení je schopen během krátké doby zasáhnout kdekoliv na území České republiky, a to velmi profesionálně. Služba železniční policie Je specializovanou službou se zaměřením na ochranu bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku na železnici v rámci celé české republiky. Její policisté slouží nejen ve stejnokrojích na všech významných uzlových železničních stanicích, ale i v civilním oděvu, pokud doprovázejí vybrané osobní vlaky, náklady a důležité zásilky. Její základní útvary jsou dislokovány na nejvýznamnějších železničních nádražích. Letecká služba Prvořadým jejím úkolem je pohotovostní zajištění policejních akcí na záchranu života či odvrácení hrozícího nebezpečí, pátrání po pohřešovaných osobách a po nebezpečných pachatelích závažných trestných činů. Podle zpracovaných plánů jsou prováděny průzkumné lety, spojené s ostrahou našich státních hranic, s pátráním po odcizených motorových vozidlech, se sledováním plynulosti dopravy. Vrtulníky letecké služby Policie ČR jsou rovněž využívány při vyhledávání důkazů o trestné činnosti ve volním terénu, v odlehlých a horských oblastech, v rekreačních oblastech a nad vodními nádržemi, včetně pořizování dokumentace potřebné k vyšetřování trestných činů. Kriminalistický ústav 38759sdn56vui9m Je zcela specifickým a vysoce odborným pracovištěm Policie České republiky. Má sídlo v Praze. Zaměstnává špičkové odborníky z různých oboru – většinou soudní znalce. Jednotlivá oddělení Kriminalistického ústavu provádějí vysoce odborné expertizy v oblasti daktyloskopie, mechanoskopie, balistiky, mikrobiologie, antropologie, chemické analýzy aj. pro účely vyšetřování trestné činnosti. Ve spolupráci s Policejní akademií České republiky školí znalce, kteří pak působní nejen v ústavu, ale i na odborech a odděleních kriminalistické techniky všech krajských ředitelství Policie České republiky. Policejní prezident 38759sdn56vui9m Řídí činnost všech popsaných služeb policie a stojí v čele Policejního prezidia České republiky. Je představený všem policistům s výjimkou policistů zařazených v Ministerstvu vnitra ČR nebo v útvarech vyšetřování. Jmenuje a odvolává ho ministr vnitra České republiky se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi vnitra České republiky. V čele všech popsaných služeb Policie České republiky, včetně útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochrnu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž prezident pobývá, stojí ředitelé. Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident. Ředitele ochranné služby však jmenuje a odvolává ministr vnitra, a to se souhlasem prezidenta České republiky. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu ÚOOZ vznikl reorganizací 1.1.1995 z bývalé Ústřední kriminální policie a Národní drogové informační služby. Je koncipován jako útvar s celostátní působností. Hlavním důvodem vzniku byl strmý nárůst případů organizovaného zločinu od počátku 90. let, který ve stále větší míře začal působit v zemích střední a východní Evropy a na který bylo nutno reagovat. Právě Česká republika se vzhledem ke své geografické poloze stala jakýmsi mostem do západní Evropy zejména pro organizovaný zločin pocházející z východní Evropy, Balkánu a Asie. Nepříznivý trend byl navíc umocněn velmi liberální vízovou politikou, která umožnila prakticky nekontrolovatelný příliv cizinců na území České republiky. Mezi hlavní oblasti závažné trestné činnosti, kterými se ÚOOZ od svého vzniku zabývá, jsou zejména: · násilná trestná činnost · nelegální obchod se zbraněmi a štěpnými materiály · organizované převaděčství · obchod s lidmi · nelegální obchod s omamnými a psychotropními látkami Od počátku roku 1997 se působnosti ÚOOZ rozšířila na další problematiky: · padělání · terorismus Vývoj organizovaného zločinu od roku 1995 do současnosti má přes nesporné úspěchy ÚOOZ při jeho odhalování stoupající tendenci. Česká republika se postupně stala cílovou zemí pro působení organizovaného zločinu například v oblastech obchodu s omamnými a psychotropními látkami, obchodu s lidmi, padělání, obchodu se zbraněmi a dalších. Došlo k rozšíření sfér vlivů jednotlivých zločineckých uskupení na našem území. V případech, kdy se podaří rozbít zločineckou strukturu jedné organizace, na uvolněné místo okamžitě nastupuje další. Úloha našich občanů v těchto organizacích je často podružná - vzhledem ke své znalosti prostředí poskytují nezbytný servis. Jejich najímání je vzhledem k ekonomické situaci v České republice pro organizované skupiny velmi levné. Na základě dosavadního vývoje lze předpokládat, že i v dalším období bude pokračovat současný trend sílícího tlaku organizovaného zločinu na našem území. Důvodem je zejména předpokládaný vstup České republiky do EU, který by zhodnotil "investice" zahraničního organizovaného zločinu u nás. Závěr Myslím si, že práce policistů je velice zajímavá, přestože to většinou představuje jen papírování. Asi jsme skoro všichni jako malí chtěli být policisty, chránit zákon, ochraňovat a zatýkat zločince a padouchy. To jsou ale pouze dětské představy. Ve skutečnosti to ale zas tak růžově nevypadá. Chybí nám asi stále zákony, které by znemožňovaly podplácení úředníků a policistů.
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
38759sdn56vui9m
Přílohy Útvar pro odhalování Znak Policie ČR organizovaného zločinu
|
