|
Občanský zákoníkObčanský zákoník
Občanský zákoník byl uspořádán do 8 částí, z nichž 3-5 byly zrušeny část 1: obecná ustanovení - účastníci občanskoprávních vztahů - ochrana osobnosti - vlastnické právo část 2: věcná práva (vlastnictví a spoluvlastnictví) část 6: odpovědnost za škody část 7: dědictví část 8: závazkové právo Charakteristika občanského práva Občanské právo upravuje majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami. Všechno, co není upraveno obchodním zákoníkem, se řídí občanským zákoníkem. Předpisy občanského práva jsou účinné všeobecně pro všechny osoby a všechny jejich majetkové vztahy. V občanskoprávních vztazích je povoleno vše, co není zákonem zakázáno. Účastníci občanskoprávních vztahů Fyzické osoby Způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením a zaniká smrtí. Tuto způsobilost má i počaté dítě narodí-li se živé. Způsobilost k právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilosti. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství. Právnické osoby - sdružení fyzických nebo právnických osob - účelová sdružení majetku - jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Každá právnická osoba má vlastní sídlo, název + právní subjektivita (a.s. , s.r.o.) , dále pak má stanová pravidla pro vnitřní chod organizace a statutární orgán, který jedná navenek za danou organizaci. Ochrana osobnosti a) ochrana života a zdraví b) ochrana cti, lidské důstojnosti, soukromí, jména fyzické osoby a projevů osobní povahy Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrázkové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejich projevu osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Vlastnické právo Tohoto práva se nabývá smlouvou kupní, darovací, směnou nebo rozhodnutím státního orgánu nebo jinou skutečností uvedenou v zákoně jako je například dražba či restituce. - U movitých věcí nemusí být písemná smlouva. - U nemovitých věcí musí být písemná smlouva a vlastnického práva občan nabývá až je nemovitost zapsána do katastru nemovitostí. - Vlastnického práva nelze nabýt nálezem věci. Vlastník je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat a disponovat s ním. Všichni vlastníci mají stejná práva. - Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo proti jeho vlastnickému právu neoprávněně zasahuje. Vlastník nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami svého pozemku nebo stavby. Nesmí nad přiměřenou míru obtěžovat sousedy hlukem, prachem, kouřem, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stísněním. Dále pak nesmí nechat chovná zvířata na sousedově pozemku. Popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat kořeny stromů či větve přesahující na jeho pozemek. Je-li potřeba soud rozhodne o povinnosti oplotit si pozemek.
Vztah občanského a obchodního zákoníku Pokud obchodní zákoník některou otázku týkající se majetkových vztahů podnikatelů neupravuje, řešila by se podle ustanovení občanského zákoníku. Úprava závazkového práva je obsažena jak v občanském tak obchodním zákoníku. - Občanský zákoník obsahuje základní úpravu obecné části závazkového práva, tj. vznik, zajištění, změnu a zánik závazků. - Obchodní zákoník tuto úpravu obecné části závazků doplňuje, popřípadě modifikuje pro oblast obchodních vztahů. Občanský zákoník upravuje například smlouvu nájemní, pojistnou a smlouvu o sdružení. Typické obchodní smlouvy jsou pak upraveny v zákoníku obchodním. Spoluvlastnictví Jedna věc může být vlastněna více vlastníky a to v rámci spoluvlastnictví. Jsou dva druhy spoluvlastnictví. Jedná se o podílové a bezpodílové spoluvlastnictví. ad a) bezpodílové spoluvlastnictví Existuje jen mezi manželi. Manželé mají veškerý majetek, který nabyli za dobu trvání manželství rozdělen na 1/2. Zrušení bezpodílového spoluvlastnictví lze dosáhnout rozvodem nebo zrušením bezpodílového spoluvlastnictví v době trvání manželství rozhodnutím soudu. Výjimku tvoří majetek, který byl nabyt v restituci a to před uzavřením manželského svazku. Dále pak majetek nabytí darování, děděním a majetek sloužící k osobní potřebě a k výkonu povolání.
1) každému z manželů připadnou ty věci, které užívá pro svou potřebu. 2) ostatní věci movité i nemovité se dělí rovným dílem. Manželé mohou rozsah bezpodílového spoluvlastnictví upravit dohodou, která musí mít formu notářského zápisu. Mohou se dohodnou na: a) rozšíření či zúžení rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví Sem se zařadí například majetek nabytí před svatbou b) manželé se dohodnou o správě společného majetku a při dohodě rozhoduje jeden z manželů
Každý z manželů se stará o ten majetek, který si pořídil sám za dobu trvání manželství, ale při rozvodu se opět dělí na 1/2. Zvláštní úprava platí pro podnikatele. Je-li jeden z manželů podnikatel a chce-li podnikat s majetkem , který je ve bezpodílovém spoluvlastnictví, potřebuje vždy souhlas druhého partnera. O zrušení bezpodílového spoluvlastnictví může požádat ten, kdo není podnikatel a o zrušení rozhodne soud. ad b) podílové spoluvlastnictví U podílového spoluvlastnictví rozhodují o hospodaření s věcí společníci na základě rozhodnutí většiny. V případě, že jsou 2 vlastníci rozhoduje v případě sporu soud. Spoluvlastnické právo ke svému dílci na věci může spoluvlastník převést na jinou osobu a to volně. Především pak na osoby blízké, manželku a děti. V případě převodu na osoby třetí, můžou ostatní spoluvlastníci uplatnit tzv. předkupní právo. Zrušení podílové spoluvlastnictví lze dosáhnout dohodou nebo rozhodnutím soudu. |
