Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Metody určení cen v malých pivovarech - Cenova politika

Metody určení cen v malých pivovarech - Cenova politika

Cílem této seminární práce je seznámení s  metodami určení cen v malých pivovarech. Důvodem pro volbu tohoto tématu a jeho aplikace právě v oboru pivovarnictví byla spousta informací, názorů a konfrontací publikovaných v různých mediích, otázky ohledně spotřební daně a daňových zvýhodnění pro malé pivovary a zejména důvody postupného krachování některých malých pivovarů. Hlavním cílem však zůstalo stanovení ceny finálního výrobku. Protože se domnívám že pivovarnictví spolu se zemědělstvím patří mezi obory českého hospodářství, které jsou momentálně v krizi, rozhodl jsem se touto problematikou zabývat.



Nejprve bych představil podnik, ve kterém jsem svoji seminární práci zpracovával. Jedná se o pivovar Janáček, založený v roce 1894, který navázal na čtyřsetletou tradici vaření piva v Uherském Brodě. Tento pivovar byl ve své době jedním z nejmodernějších ve střední Evropě. Jedním z prvních pivovarníků byl i otec Jana Amose Komenského, po kterém bylo nazváno sváteční pivo ”Comenius“

V roce 1948 byl pivovar znárodněn, přesto však Jaromír Janáček zůstal správcem podniku, který mu dříve patřil. O jeho pozici v pivovarské obci svědčí i to, že zůstal jediným majitelem V době krize ve 30-letech daroval pan Janáček Sokolské obci několik akcií, čimž došlo po roce 1989 k paradoxní situaci. Potomci pana Janáčka byli totiž vzhledem k této skutečnosti nuceni pivovar odkoupit do svého vlastnictví. S darem ve 30-letech totiž souvisela změna z fyzické na právnickou osobu a na ty se nevztahoval restituční zákon. Odkup pivovaru jako součástí státní a.s. Pivovary a sodovkárny Brno byl realizován společností Pivovar Janáček, spol. s r. o. v roce 1993.

 

V roce 1995 byla společnost Pivovar Janáček spol. s r. o. transformována na akciovou společnost, do které kapitálově vstoupila DELTA, a.s., Uherské Hradiště. Pivovar v dnešní podobě patři mezi technicky nejvyspělejší pivovary v České republice. Důkazem toho jsou nová výrobní zařízení např. nerezová čtyřnádobová varna řízena počítačem, nerezové cylindrokónické tanky, stáčírny KEG sudů, stáčecí monoblok na stáčení lahví, nová myčka lahví a přepravek apod. Pivovar rovněž disponuje vlastní autodopravou pořízenou v roce 1996.

Objem produkce v jednotlivých okresech

Spotřeba/obyvatel 46385ikn75ryg5u

Okres
Obyv.
Kapacita trhu
Prodej Janáček
Podíl na trhu
Uh. Hradiště
145 000
232 000 hl
63 337 hl
27,30%
Zlín
197 000
315 200 hl
20 523 hl
6,51%
Hodonín
162 000
259 200 hl
4 557 hl
1,76%

Způsob kalkulace

Při stanovení cen jednotlivých výrobků se používá kalkulace dělením, kde celkové náklady středisek v minulém časovém období jsou přepočteny na hektolitr jednotlivých produkovaných druhů piv. Výsledná prodejní cena je však ovlivněna konkurencí a její cenou na trhu. Přesto je však cena kalkulována podle následujícího vzorce:

výrobní náklady + náklady na stáčení + správní režie+ odbyt. režie + marže + spotřební daň + DPH = prodejní cena

 

Správní režie - správa řízení

  • finanční náklady(bankovní úroky, pojištění), poradenská činnost ky385i6475ryyg

  • pomocní provozy(hlídací služba, kantýna)

Odbytová režie - úsek zpracování objednávek

  • úsek vlastní dopravy - nákladní rozvoz piva

  • náklady na obchodní úsek(obchodní nákup, dealeři)

Dnes se k přípravě piva používá chmel(většinou ve formě extraktu a granulí), voda a slad. Z technologického hlediska pivo začíná ve várně, kde se slad prošrotuje smíchá s vodou, provaří, přečerpá do kádi, oddělí se kaly od mladiny, zchladí a přidají se kvasnice. Ve Spilce probíhá hlavní kvašení, cukry zkvasí na alkohol, ke konci kvašení se pivo zchladí na teplotu 5-6 stupňů, pak pivo dokvašuje v lež. sklepech v pivních tancích. Ve stáčírně se stáčí pivo přes KEG-LINKU stáčí pivo do sudů. Výkon 2 linek je 100 KEG/hod.

Příklad kalkulace piva na rok 1997/hl

 
 
 
 
Výr. Nákl
Stáčírna
Spr. Režie
Odb. režie
Marže
SD
DPH
Prod. ceny
8% S
216
68,9
37
32
164,1
126
141,68
785,68
8%L
216
149,4
69
63
148,6
126
169,84
941,84
10% S
327
68,9
37
32
149,1
126
162,8
902,8
10% L
327
149,4
69
63
102,6
126
184,14
1021,14
12% S
463
68,9
37
32
146,1
256
220,66
1223,66
12% L
463
149,4
69
63
108,6
256
243,98
1352,98

Symbol S u jednotlivých druhů piv představuje plnění lahví. Vyšší náklady na stáčení do lahví oproti stáčení do sudů jsou dány technologií, neboť stáčení do sudů je technologicky méně náročné. Obdobně u správní režie jsou vyšší náklady odvozeny od náročnosti na pořizování přepravek a lahví a u odbytové obtížností s manipulací a skladováním. Kalkulovaná marže pro jednotlivé druhy piv je konstruována tak, aby výsledná prodejní cena byla konkurenceschopná.



Druhy piva

Olšavan, PRIMA, tmavé výčepní pivo, kvasnicové výčepní pivo, EXTRA - světlý ležák, Comenius - 14 %

V roce 1997 došlo ke zvýšení podílu nákladů a snížil se prostor pro kalkulaci zisku. Snížením kalkulovaného zisku se dále prohloubila ztráta.Daňové zatížení zůstalo téměř na stejné úrovni.

V následujícím grafu je zobrazen vývoj cen jednotlivých druhů piva, v jednotlivých letech v absolutních hodnotách.

Při sledování nákladů podle nákladových účtů je možno použít konstatování a to že u většiny nákladových účtů došlo k jejich zvýšení . K největším změnám došlo na účtech 531 Silniční daň, 541 Zůstatková cena IM, 543 Dary, 544 Smluvní pokuty, 545 Ostatní penále a na učtu Kursová ztráta. Zůstatková cena prodaného IM silniční daň a kursová ztráta jsou v podstatě neovlivnitelné. Zůstatková cena je uznatelný náklad při prodeji IM. Jediné ovlivnitelné jsou Dary, Smluvní pokuty, Ostatní pokuty a penále. Úsporná opatření jsou v důslednější platební morálce a zamezení zbytečného placení pokut a penále z prodlení. Neopomenutelným výsledkem je snížení nákladů na účtu 582 Manka a škody o 80%.

V relativním vyjádření, pokud za 100 % považuji rok 1995 byl vývoj cen následující.

Stručný přehled nákladů (v Kč)

Číslo účtu
1996
1997
Změna(%)
501
24 960 797
33 322 559
33,5
502
5 516 494
8 068 835
46,3
503
10 729
3 300
-69,2
504
5 939 420
9 042 747
52,2
511
1 225 641
2 606 173
112,6
512
499 457
315 631
-36,8
513
410 455
811 221
97,6
518
14 880 339
19 953 206
34,1
521
8 080 057
12 501 373
54,7
524
2 643 281
4 486 067
69,7
527
134 318
149 462
11,3
531
32 625
118 275
262,5
532
47 408
47 229
-0,4
538
99 493
114 592
15,2
541
131 705
16 877 320
12714,5
542
3 024 477
3 591 405
18,7
543
13 114