|
| | 
Otázky na družstevnictví
- Hospodarska politika
Otázky na družstevnictví
- Hospodarska politika
Legislativa ČR a družstva; obchodní zákoník; transformace; bytové, peněžní družstevnictví; daň z příjmů a družstva; tradice legislativy; bariéry současné legislativy
legislativa ČR staví družstva na roveň všem ostatním podnikatelským subjektům právní forma družstva je jednotně upravena bez ohledu na předmět činnosti Obchodním zákoníkem družstvo je chápáno jako podnikatelský subjekt, lišící se od obchodních společností jen specifickou úpravou vnitřních vztahů mezi družstvem a členy, členy navzájem členové se účastní společné podnikatelské činnosti a jejich výsledků obdobně jako společníci obchodních společností 24977sol54etz7j družstvo je dle OZ chápáno jako společenství neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem podnikání nebo hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů družstvo je právnickou osobou za porušení svých závazků ručí celým svým majetkem, členové družstva za závazky neručí, stanovy mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu do určité výše uhrazovací povinnosti přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva základní jmění tvoří souhrn členských vkladů, výše základního jmění musí být alespoň 50 000 ot977s4254ettz podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami pro založení družstva zákon vyžaduje konání ustavující schůze družstva (určení výše ZJ, schválení stanov, volba představenstva a kontrolní komise) základním dokumentem dle kterého se řídí činnost družstva jsou stanovy
transformační zákon jeho cílem bylo umožnit přeměnu družstev v nové podnikatelské subjekty v souladu s nově vzniklým Obchodním zákoníkem předmětem transformace bylo: přeměna právních poměrů uvnitř družstva v souladu s obchodních zákoníkem řešení majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvu (restituce) přeměna družstva na jiný podnikatelský subjekt podle OZ vydání majetku KSČ a SSM, který družstva získala bezplatně po 1.1.1990 oprávněné osoby se mohly podle TZ: účastnit se valné hromady ujmout se vypracování vlastního transformačního projektu podílet se na čistém jmění družstva kdo je oprávněnou osobou? VD a SD: členové, žijící bývalí členové, kteří vnesli do družstva movitý i nemovitý majetek, jehož hodnota nebyla vypořádána a požádali o obnovu členství a to s prokázáním členství a vneseného majetku ZD: kdo provozoval zemědělskou činnost, dostal zpět půdu a majetek, který při kolektivizaci vložil; oprávněnou osobou byli i pracovníci družstva čisté jmění určené k transformaci se rozdělovalo podle daných kritérií, jejichž váhu si oprávněné osoby určili na valné hromadě samy v případě bytových družstev byl vydán tzv. bytový zákon
zákon o daních z příjmů příjmy spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank jsou osvobozeny družstvo je zdaněno jako právnická osoba družstevníci jakožto zaměstnanci platí daň z příjmů FO podíly na zisku si družstevníci zahrnují do příjmů
tradice legislativy 1867 sválen Zákon o spolčovacím a shromažďovacím právu (v Rakousku platí s malými změnami dodnes) 1873 vyšel Družstevní zákon, v Rakousku platí dodnes, u nás zrušen roku 1953 1903 vyšel Zákon o revizi výdělkových a hospodářských družstev (cílem bylo zabránit zneužití družstev jednotlivcem), zrušen roku 1953 1992 Transformační zákon, Bytový zákon, Obchodní zákoník
bariéry současné legislativy družstvo je považováno jako podnikatelský subjekt zařazení družstev mezi obchodní společnosti odpovídá i nešťastný způsob "dvojího" zdanění družstevníků spořitelní a úvěrní družstva kombinují princip Credit Union a Reiffaisen sdružování družstev je dle našeho zákona možné pouze za účelem podnikání -> družstva netvoří systém, jehož páteří jsou peněžní družstva na rozdíl od západních zemí
Družstevnictví jako idea; otcové družstevnictví; co chtěli otcové řešit a proč; důvod vzniku
co chtěli otcové řešit ? selhání ruky trhu, Adama Smithe ke vzniku družstev docházelo od první poloviny 19. Století s nástupem průmyslové revoluce; bylo reakcí na zhoršené ekonomické a sociální podmínky
družstevnictví jako idea: družstvem je míněno hospodářské společenství, charakterizované společným zájmem, dobrovolností členství, otevřeností členství, solidaritou, kooperací, spravedlivým rozdělováním a demokratickým řízením; je to sdružení majetku a práce, kde započitatelnou externalitou je materiální a duchovní povznesení členů a koneckonců i nečlenů družstva, kde nepostradatelnou podmínkou a devizou je důvěra; myšlenka družstevnictví je ideologicky i politicky neutrální
otcové družstevnictví: utopický socialismus Robert Owen Anglický sociální reformátor a průmyslník Položil teoretické základy takové organizaci lidí, která zdůrazňovala spravedlnost a hodnotu lidského života Z jeho iniciativy vznikla v anglickém městě Rochdale "Společnost spravedlivých pionýrů" Vytvořili vlastní systém zásad, které se staly východiskem pro stanovy Mezinárodního družstevního svazu: 1 člen - 1 hlas podíly tak nízké, aby byly dostupné sociálně slabým vrstvám prodej za středně nízké ceny, kvalitní výrobky podíl na hospodářských výsledcích vytváření rezervního fondu všechny prodeje by se měly uskutečňovat za hotové (jistota zdrojů) z každého přebytku (zisku) vytvářet fondy pro výchovu a další vzdělávání vlastních členů politická a náboženská tolerance Charles Fournier Doporučoval reformovat francouzskou společnost pomocí ekonomicky nezávislých a samostatných jednotek se společným vlastnictvím, společně organizovanou prací Mzdu za práci měl doplňovat úrok z vloženého kapitálu Wiliam King Předpokládal, že rozvinutím družstevnictví dojde k samovolnému překonání kapitalistického výrobního způsobu (kde kapitál najímá práci, volná ruka trhu) vědecký socialismus (komunismus) Karel Marx Základem ekonomiky bylo "všelidové" státní vlastnictví a centrálně plánované hospodářství; jedině správná ideologie jediné strany - proletariátu nacionální socialismus Adolf Hitler Zdůrazňuje příslušnost k národu, k rase Prosperitu společnosti hledá v organizaci společnosti bez ohledu na sociální skupiny a třídy a v potlačení "nepřátel" národa státní socialismus tržní selhání -> státní zásahy
Družstevnictví na pomezí ziskové a neziskové sféry; proč na západě podporují družstevnictví
družstva jsou ve světě podporována, protože fungují jako forma sociální záchranné sítě; mají schopnost snižovat nezaměstnanost (stát nevyplácí dávky) vzhledem k tomu, že účelem sdružení a cílem hospodaření v družstvu není samotný zisk, ale především hospodářská a sociální podpora členů družstva, lze pozici družstev vymezit na pomezí ziskového a neziskového (občanského) sektoru národního hospodářství neziskovost jako smysl existence družstva neodporuje nezbytnosti hospodaření se ziskem (účetní zisk) dosahování kladného hosp. výsledku je podmínkou přežití dosahovaný účetní zisk však není rozdělován mezi ty, kdo jej vytvořili (vlastník kapitálu a zaměstnanci), ale je použit pro rozvoj činnosti družstva a do rezervních a dalších fondů pokud je pracujícím členům družstva poskytována "pracovní dividenda" jako doplatek mzdy, jde o odměnu za to, že v družstvu z podstaty jeho existence "práce zaměstnává kapitál"
Typy družstev; jsou v systému/nejsou v systému
družstva primární = družstvo pracujících vlastníků jejich stanovy se odvolávají na Rochdalské družstevní principy a stanovy nejčastěji jsou jimi výrobní družstva, výrobně sociální družstva, výrobě zemědělská družstva, kampeličky - reeffeisenky zásadou je, že práce najímá kapitál vlastnictví se rozpadá na držbu kapitálu, správu majetku a provoz společného hospodářství členové se demokraticky podílejí na rozhodování -> menší pružnost řízení -> jistota obživy
družstva sekundární = družstvo typu Schulze-Delitzsch družstvo s pasivním členstvím zaměstnávají se i cizí zaměstnanci a cizí kapitál, kapitál bývá úročen, mohou být budovány dceřiné společnosti podnikatelského typu například: záložny, spotřební družstva, stavební a bytová družstva váha člena je zde upravena podle vkladu (1 hlas se nerovná 1 člen) členové se podílí na činnosti a výnosech dle míry vlastní činnosti solidarita se slabšími členy je zde oslabena v zájmu udržení silnějších členů v družstvu s tím, že na druhé straně existuje určitá ochranná hranice pro slabší členy, tento typ družstev vytváří vysoké rezervy, protože je blíže tržním rizikům účel družstva: zajištění pozice na trhu, zaměření na kooperaci tato družstva jsou zároveň koordinátorem společné činnosti velké sítě družstevních jednotek a podniků, včetně vystupování navenek
družstva terciální = družstevní svazy, centrály a asociace (družstva družstev) dobrovolné sdružení družstev (Družstevní asociace ČR, Mezinárodní družstevní svaz, Družstevní svaz Reiffeisen) jeho funkcí je napřílad: zastupování družstev vůči státu a ostatním institucím zajišťování služeb a kooperací vnitřní revizní a kontrolní činnosti, audit¨ propagační aktivity, vzdělávání, ediční činnost financování velkonákup, velkoodbyt informační servis a právní poradenství apod.
Podle prospěšnosti lze družstva rozdělit:
vzájemně prospěšná (bytová, dopravní, školní, úvěrní; vzájemná podpora členů a vzájemná výpomoc; užitkem je zaměstnání, obživa členů, zaměstnání nezaměstnaných) kooperativní (sdružují členy pro společný úspěch na trhu, stabilitu a konkurenceschopnost; družstvo typu Rochdal, ZD, VD, SD; užitkem je kooperace a konkurenceschopnost) veřejně prospěšná (kulturní a sociální , užitkem je veřejná služba - zejména pomoc slabým, například INVA, KARKO apod.) pseudodružstva (družstva, jež zneužívají družstevní ideje pro své soukromé zištné cíle; například některé záložny u nás v posledních letech)
Družstva zastřešená/bez zastřešení
vertikální síť; příklad: záložny Reiffeisen (družstva) - > Zemské Reiffeisen banky -> Centrální Reiffesein banka (banky s plnou bankovní licencí a produkty) credit unions; samostatné záložny bez povinného zastřešení (členové sdužení na jednotném principu - profese, bydliště)
Družstva podle oboru činnosti nebo charakteru členů
výrobní a zemědělská spotřební bytová peněžní kulturní a další
Družstevní principy a praxe u nás a ve světě
družstvo je plně nezávislé na státě a státních orgánech (samostatnost) družstvo plně respektuje dobrovolnost bez diskriminace a omezení; členem se může stát každý občan, který je ochoten převzít odpovědnost jaká ze členství vyplývá a dodržovat stanovy je plně demokratickou organizací řízenou osobami zvolenými nebo jmenovanými způsobem schváleným členy bez zasahován z venku, na základě 1 člen = 1 hlas pokud se vyplácí úrok z vkladu, pak v přísně vymezené úrokové míře v družstvu je plná rovnost při rozdělován zisku družstvo si samo zabezpečuje výchovu členů, dorostu, funkcionářů a zaměstnanců a propagaci v zájmu maximalizace užitku svých členů družstvo dobrovolně a aktivně spolupracuje s ostatními družstvy v duchu družstevních zásad a ve společném zájmu na všech úrovních
svépomoc (nezávislost) spolupráce solidarita (my cítění) rovnost členů (1 člen = 1 hlas) spravedlnost (rozdělování zisku) dobrovolnost (dobrovolně sdružují svůj majetek a práci); (v některých případech se členové sdružují za účelem společného hospodaření : JZD, Kibuc)
Družstevní principy a managerské řízení; jak zajistit demokracii a kvalitu řízení; jak je to s vlastnictvím
vzhledem k otevřenosti družstva, k podílu členů na rozhodování o činnosti družstva a také k rozdělování výsledků na zásadách rovnosti a spravedlnosti lze družstevní formu hospodaření považovat za formu ekonomicky demokratickou zásadní a strategická rozhodování včetně volby zastupitelů a pravidel řízení je věcí demokratické volby stanovy by měly obsahovat způsob jmenování odvolání manažera, rozsah jeho pravomoci, způsob "skládání účtů", způsob kontroly jeho činnosti dnešní systém je třeba doplnit o institut vnější revize dodržování formy, aby nedocházelo k obohacování kohokoli na úkor družstva či státu, tedy ke zneužití moci) kontrola: vnitřní kontrola formou vnitrodružstevního kontrolního orgánu vnější kontrola hospodaření = účetní a hospodářský audit vnější revize družstevní formy hospodaření; tj. chování subjetku
Historie družstevnictví (hlavní data a jména u nás a ve světě)
z iniciativy Roberta Owena vzniklo roku 1844 v Anglii první družstvo a to Rochdalská společnost spravedlivých pionýrů; sdružilo se v něm 24 nezaměstnaných tkalců; vytvořili si vlastní stanovy, které se později staly základem pro stanovy Mezinárodního družstevního svazu roku 1850 založili Manufakturní společnost, vydali akcie a nabídla je i nezainteresovaným osobám, které silou svých podílů později družstvo přeměnily na klasickou akciovou společnost
Samuel Jurkovič založil roku 1845 v Sobotišti na Slovensku Gazdovský spolek jako úvěrní družstvo Roku 1846 založil pan Reiffeisen Sdružení pro svépomocné zásobování chlebem a plodinami spojené s poskytováním úvěrů (na ně přímo navazují úvěrová sdružení v dalších městech, která jsou základem fungujícího systému družstev Reiffeisen) Roku 1847 byl založen Potravní a úsporný spolek v Praze Na uvedená družstva pak navazovala celá řada družstev a spolků: Orební, mlékařská, chovatelská, pěstitelská, zpracovatelská, tiskařská, odbytová, spotřební, bytová, stavební a další Úvěrová a spořitelní Kulturní a podpůrná roku 1865 se konal sjezd kampeliček a vznikla centrála -> Živnobanka roku 1892 vzniklo Cvokařské družstvo ve Věšíně - 1. Výrobní družstvo (dodnes funguje) po roce 1948 byla družstva nežádoucí, protože v sobě zahrnovala soukromé vlastnictví -> družstva byla vyvlastněna roku 1953 byly kampeličky zestátněny včetně majetku, který byl vložen do nově vzniklé Státní spořitelny
Družstevnictví ve světě
v Anglii vytvořila družstva ústředí, které se zabývá informatikou a poradenstvím v Itálii se stává družstevní hospodaření nejběžnější formou vlastnictví; obdobně jako v Anglii se zřídila centrálu francouzská družstva se zaměřují především na služby spojené s rekreací, výrobou sanitárního zboží, silné je odvětví chemie a strojařské; družstva nejsou zaměřena na zisk , ale především na udržení trhu a sociálního zabezpečení svých členů ve Španělsku existuje rozsáhlý řetězec družstev (Montragora, Baskitsko); Baskitsko trpělo vysokou nezaměstnaností; duchoví založil střední školu -> 5 studentů z jeho školy vystudovalo vysokou školu-> přišli zpět a založili družstvo, které koupilo skomírající podnik na výrobu parafínu; zásadou byla podpora nových družstev; postupně vznikla družstva spotřební, výrobní, peněžní a sdružila se do tzv. konference v Belgii se družstva zaměřují především na oblast lékárenství, výroby léků, pojišťovnictví a bankovnictví v USA existují družstva elektrifikační, telefonní, dopravní, školní ve Švédsku je největší počet bytových družstev na světě Švýcarsko, spotřební družstvo COOP zásobuje zdravími potravinami celou zemi Rakousko, dodnes fungující systém Reiffeisen, spotřební družstvo KONSUM, družstvo Maitreia (družstvo odborníků pro bezdrátovou techniku) Izrael , v 70. Letech družstvo Kibuc, vše společné kromě partnerů; zemědělská družstva výrobního typu, charakteru komuny
Peněžní družstevnictví
na našem území prosazoval Kampelík v kampeličkách za 1. Republiky bylo ručení družstevníků neomezené; byly hlavně na vesnicích a poskytovaly provozní úvěry ve městech byly záložny; ručení do výše vkladu; investiční úvěry; cílem bylo poskytnout úvěr roku 1953 byla tato družstva vyvlastněna a jejich majetek a funkce přešly pod Státní spořitelnu záložny znovu zakládané po roce 1995, kdy byl schválen zákon o Spořitelních a úvěrních družstvech nebylo možné navázat na své předchůdce, protože nedošlo k privatizaci ČS fungování Úřadu pro dohled nad záložnami se opozdilo o 3 roky činnost záložny byla zákonem umožněna na principu Schulze-Delitzsch, ale zastřešení záložen nebylo povinné (credit union) důvodem existence mnoha záložen nebyl užitek členů ve formě získání úvěru, ale zisk z vložených prostředků formou vysokého úroku; noví členové nepovažovali družstvo za vlastní, ale pouze za jakousi instituci díky neexistenci revizního zákona bylo možné vložené prostředky zneužít přesto došlo k výraznému růstu členské základy a posilování pozice na trhu; v té době se připravoval prodej České spořitelny na přelomu roku 1999/2000 došlo k poškození pověsti a především důvěryhodnosti záložen, což vedlo k hromadnému vybírání vkladů a tedy faktickému zániku mnoha záložen nebo jejich nucené správě impulzem pro toto chování členů bylo mj. prohlášení ministra financí o nedůvěryhodnosti ve sdělovacích prostředcích
Zemědělská družstva, problém půdy; transformace; obslužné a výrobní činnosti; co to bylo JZD
co to bylo JZD ? vyvlastnění soukromého majetku a jeho zestátnění; oddělení členů od jejich majetku dosazení stranického vedení do čela družstva (zrušení demokratických principů řízení) násilná kolektivizace (družstvo ztratilo charakter dobrovolného sdružení, solidarita byla násilná a deformovaná) zestátněním majetku došlo ke splývání členského a námezdního poměru u družstevníků zemědělská velkovýroba transformace: záměrem bylo vrátit vlastnictví půdy a dalšího majetku zpět do soukromých rukou samotná transformace byla finančně náročná a mnoho družstev se zadlužilo po jejich prvotním rozpadu část družstev se opět etablovala na trhu, část změnila právní formu, mnoho však zcela zaniklo zemědělské družstevnictví bylo jako zemědělská velkovýroba v zásadě likvidováno a vyřazeno z konkurence po vyrovnání zůstalo družstvu cca 40% majetku za éry socialismu při JZD fungovaly různé přidružené výroby apod. např. Slušovické družstvo ZD mají centrálu SČMZD
VD, SD, bytová a ostatní typy; specifikace, zákonný rámec a zastřešení
výrobní, spotřebním a dalším družstvům byla odňata možnost nakládat s jejich majetkem a jejich činnost byla podřízena politickému dohledu a státnímu řízení v roce 1970 došlo k jejich stmelování nebo rozdělování; vytvořily se tak obrovské kolosy, které již nemohly fungovat v duchu družstevních zásad dnes mají VD centrálu a to SČMVD (spotřební družstva SČMSD): hájí jejich zájmy navenek poskytuje právní a informační servis prezentuje družstva fond dlouhodobého úvěru (nahrazuje páteřní systém družstevních záložen)
dispoziční právo na užívání družstevních bytů zůstalo formálně většinou na družstvu v rámci bytového zákona nová bytová družstva vznikala spíše jako forma spolufinancování nové bytové výstavby zájemci o bydlení
|