Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Otázky na družstevnictví - Hospodarska politika

Otázky na družstevnictví - Hospodarska politika

  1. Legislativa ČR a družstva; obchodní zákoník; transformace; bytové, peněžní družstevnictví; daň z příjmů a družstva; tradice legislativy; bariéry současné legislativy

  • legislativa ČR staví družstva na roveň všem ostatním podnikatelským subjektům

  • právní forma družstva je jednotně upravena bez ohledu na předmět činnosti Obchodním zákoníkem



  • družstvo je chápáno jako podnikatelský subjekt, lišící se od obchodních společností jen specifickou úpravou vnitřních vztahů mezi družstvem a členy, členy navzájem

  • členové se účastní společné podnikatelské činnosti a jejich výsledků obdobně jako společníci obchodních společností 24977sol54etz7j

  • družstvo je dle OZ chápáno jako společenství neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem podnikání nebo hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů

  • družstvo je právnickou osobou

  • za porušení svých závazků ručí celým svým majetkem, členové družstva za závazky neručí, stanovy mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu do určité výše uhrazovací povinnosti přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva

  • základní jmění tvoří souhrn členských vkladů, výše základního jmění musí být alespoň 50 000 ot977s4254ettz

  • podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami

  • pro založení družstva zákon vyžaduje konání ustavující schůze družstva (určení výše ZJ, schválení stanov, volba představenstva a kontrolní komise)

  • základním dokumentem dle kterého se řídí činnost družstva jsou stanovy

  • transformační zákon

  • jeho cílem bylo umožnit přeměnu družstev v nové podnikatelské subjekty v souladu s nově vzniklým Obchodním zákoníkem

  • předmětem transformace bylo:

  • přeměna právních poměrů uvnitř družstva v souladu s obchodních zákoníkem

  • řešení majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvu (restituce)

  • přeměna družstva na jiný podnikatelský subjekt podle OZ

  • vydání majetku KSČ a SSM, který družstva získala bezplatně po 1.1.1990

  • oprávněné osoby se mohly podle TZ:

  • účastnit se valné hromady

  • ujmout se vypracování vlastního transformačního projektu

  • podílet se na čistém jmění družstva

  • kdo je oprávněnou osobou?

  • VD a SD: členové, žijící bývalí členové, kteří vnesli do družstva movitý i nemovitý majetek, jehož hodnota nebyla vypořádána a požádali o obnovu členství a to s prokázáním členství a vneseného majetku

  • ZD: kdo provozoval zemědělskou činnost, dostal zpět půdu a majetek, který při kolektivizaci vložil; oprávněnou osobou byli i pracovníci družstva

  • čisté jmění určené k transformaci se rozdělovalo podle daných kritérií, jejichž váhu si oprávněné osoby určili na valné hromadě samy

  • v případě bytových družstev byl vydán tzv. bytový zákon

  • bytové družstevnictví upravuje tzv. bytový zákon

  • peněžní družstevnictví upravuje zákon o úvěrních a spořitelních družstvech

  • zákon o daních z příjmů

  • příjmy spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank jsou osvobozeny

  • družstvo je zdaněno jako právnická osoba

  • družstevníci jakožto zaměstnanci platí daň z příjmů FO

  • podíly na zisku si družstevníci zahrnují do příjmů

  • tradice legislativy

  • 1867 sválen Zákon o spolčovacím a shromažďovacím právu (v Rakousku platí s malými změnami dodnes)

  • 1873 vyšel Družstevní zákon, v Rakousku platí dodnes, u nás zrušen roku 1953

  • 1903 vyšel Zákon o revizi výdělkových a hospodářských družstev (cílem bylo zabránit zneužití družstev jednotlivcem), zrušen roku 1953

  • 1992 Transformační zákon, Bytový zákon, Obchodní zákoník

  • bariéry současné legislativy

  • družstvo je považováno jako podnikatelský subjekt

  • zařazení družstev mezi obchodní společnosti odpovídá i nešťastný způsob "dvojího" zdanění družstevníků

  • spořitelní a úvěrní družstva kombinují princip Credit Union a Reiffaisen

  • sdružování družstev je dle našeho zákona možné pouze za účelem podnikání -> družstva netvoří systém, jehož páteří jsou peněžní družstva na rozdíl od západních zemí

  1. Družstevnictví jako idea; otcové družstevnictví; co chtěli otcové řešit a proč; důvod vzniku

  • co chtěli otcové řešit ?

  • selhání ruky trhu, Adama Smithe

  • ke vzniku družstev docházelo od první poloviny 19. Století s nástupem průmyslové revoluce; bylo reakcí na zhoršené ekonomické a sociální podmínky

  • družstevnictví jako idea:

  • družstvem je míněno hospodářské společenství, charakterizované společným zájmem, dobrovolností členství, otevřeností členství, solidaritou, kooperací, spravedlivým rozdělováním a demokratickým řízením; je to sdružení majetku a práce, kde započitatelnou externalitou je materiální a duchovní povznesení členů a koneckonců i nečlenů družstva, kde nepostradatelnou podmínkou a devizou je důvěra; myšlenka družstevnictví je ideologicky i politicky neutrální

 

  • otcové družstevnictví:

  • utopický socialismus

  • Robert Owen

  • Anglický sociální reformátor a průmyslník

  • Položil teoretické základy takové organizaci lidí, která zdůrazňovala spravedlnost a hodnotu lidského života

  • Z jeho iniciativy vznikla v anglickém městě Rochdale "Společnost spravedlivých pionýrů"

  • Vytvořili vlastní systém zásad, které se staly východiskem pro stanovy Mezinárodního družstevního svazu:

  • 1 člen - 1 hlas

  • podíly tak nízké, aby byly dostupné sociálně slabým vrstvám

  • prodej za středně nízké ceny, kvalitní výrobky

  • podíl na hospodářských výsledcích

  • vytváření rezervního fondu

  • všechny prodeje by se měly uskutečňovat za hotové (jistota zdrojů)

  • z každého přebytku (zisku) vytvářet fondy pro výchovu a další vzdělávání vlastních členů

  • politická a náboženská tolerance

  • Charles Fournier

  • Doporučoval reformovat francouzskou společnost pomocí ekonomicky nezávislých a samostatných jednotek se společným vlastnictvím, společně organizovanou prací

  • Mzdu za práci měl doplňovat úrok z vloženého kapitálu

  • Wiliam King

  • Předpokládal, že rozvinutím družstevnictví dojde k samovolnému překonání kapitalistického výrobního způsobu (kde kapitál najímá práci, volná ruka trhu)

  • vědecký socialismus (komunismus)

  • Karel Marx

  • Základem ekonomiky bylo "všelidové" státní vlastnictví a centrálně plánované hospodářství; jedině správná ideologie jediné strany - proletariátu

  • nacionální socialismus

  • Adolf Hitler

  • Zdůrazňuje příslušnost k národu, k rase

  • Prosperitu společnosti hledá v organizaci společnosti bez ohledu na sociální skupiny a třídy a v potlačení "nepřátel" národa

  • státní socialismus

  • tržní selhání -> státní zásahy

  1. Družstevnictví na pomezí ziskové a neziskové sféry; proč na západě podporují družstevnictví

  • družstva jsou ve světě podporována, protože fungují jako forma sociální záchranné sítě; mají schopnost snižovat nezaměstnanost (stát nevyplácí dávky)

  • vzhledem k tomu, že účelem sdružení a cílem hospodaření v družstvu není samotný zisk, ale především hospodářská a sociální podpora členů družstva, lze pozici družstev vymezit na pomezí ziskového a neziskového (občanského) sektoru národního hospodářství

  • neziskovost jako smysl existence družstva neodporuje nezbytnosti hospodaření se ziskem (účetní zisk)

  • dosahování kladného hosp. výsledku je podmínkou přežití

  • dosahovaný účetní zisk však není rozdělován mezi ty, kdo jej vytvořili (vlastník kapitálu a zaměstnanci), ale je použit pro rozvoj činnosti družstva a do rezervních a dalších fondů

  • pokud je pracujícím členům družstva poskytována "pracovní dividenda" jako doplatek mzdy, jde o odměnu za to, že v družstvu z podstaty jeho existence "práce zaměstnává kapitál"

  1. Typy družstev; jsou v systému/nejsou v systému

  • družstva primární = družstvo pracujících vlastníků

  • jejich stanovy se odvolávají na Rochdalské družstevní principy a stanovy

  • nejčastěji jsou jimi výrobní družstva, výrobně sociální družstva, výrobě zemědělská družstva, kampeličky - reeffeisenky

  • zásadou je, že práce najímá kapitál

  • vlastnictví se rozpadá na držbu kapitálu, správu majetku a provoz společného hospodářství

  • členové se demokraticky podílejí na rozhodování -> menší pružnost řízení -> jistota obživy

  • družstva sekundární = družstvo typu Schulze-Delitzsch

  • družstvo s pasivním členstvím

  • zaměstnávají se i cizí zaměstnanci a cizí kapitál, kapitál bývá úročen, mohou být budovány dceřiné společnosti podnikatelského typu

  • například: záložny, spotřební družstva, stavební a bytová družstva

  • váha člena je zde upravena podle vkladu (1 hlas se nerovná 1 člen)

  • členové se podílí na činnosti a výnosech dle míry vlastní činnosti

  • solidarita se slabšími členy je zde oslabena v zájmu udržení silnějších členů v družstvu s tím, že na druhé straně existuje určitá ochranná hranice pro slabší členy, tento typ družstev vytváří vysoké rezervy, protože je blíže tržním rizikům

  • účel družstva: zajištění pozice na trhu, zaměření na kooperaci

  • tato družstva jsou zároveň koordinátorem společné činnosti velké sítě družstevních jednotek a podniků, včetně vystupování navenek

  • družstva terciální = družstevní svazy, centrály a asociace (družstva družstev)

  • dobrovolné sdružení družstev (Družstevní asociace ČR, Mezinárodní družstevní svaz, Družstevní svaz Reiffeisen)

  • jeho funkcí je napřílad:

  • zastupování družstev vůči státu a ostatním institucím

  • zajišťování služeb a kooperací

  • vnitřní revizní a kontrolní činnosti, audit¨

  • propagační aktivity, vzdělávání, ediční činnost

  • financování

  • velkonákup, velkoodbyt

  • informační servis a právní poradenství apod.

 

  • družstva specifická = se společným nebo společenským vlastnictvím a společným hospodařením

  • např. JZD, kolchoz

 

Podle prospěšnosti lze družstva rozdělit:

  1. vzájemně prospěšná (bytová, dopravní, školní, úvěrní; vzájemná podpora členů a vzájemná výpomoc; užitkem je zaměstnání, obživa členů, zaměstnání nezaměstnaných)

  2. kooperativní (sdružují členy pro společný úspěch na trhu, stabilitu a konkurenceschopnost; družstvo typu Rochdal, ZD, VD, SD; užitkem je kooperace a konkurenceschopnost)

  3. veřejně prospěšná (kulturní a sociální , užitkem je veřejná služba - zejména pomoc slabým, například INVA, KARKO apod.)

  4. pseudodružstva (družstva, jež zneužívají družstevní ideje pro své soukromé zištné cíle; například některé záložny u nás v posledních letech)

Družstva zastřešená/bez zastřešení

  • vertikální síť; příklad: záložny Reiffeisen (družstva) - > Zemské Reiffeisen banky -> Centrální Reiffesein banka (banky s plnou bankovní licencí a produkty)

  • credit unions; samostatné záložny bez povinného zastřešení (členové sdužení na jednotném principu - profese, bydliště)



Družstva podle oboru činnosti nebo charakteru členů

  • výrobní a zemědělská

  • spotřební

  • bytová

  • peněžní

  • kulturní a další

  1. Družstevní principy a praxe u nás a ve světě

  1. družstvo je plně nezávislé na státě a státních orgánech (samostatnost)

  2. družstvo plně respektuje dobrovolnost bez diskriminace a omezení; členem se může stát každý občan, který je ochoten převzít odpovědnost jaká ze členství vyplývá a dodržovat stanovy

  3. je plně demokratickou organizací řízenou osobami zvolenými nebo jmenovanými způsobem schváleným členy bez zasahován z venku, na základě 1 člen = 1 hlas

  4. pokud se vyplácí úrok z vkladu, pak v přísně vymezené úrokové míře

  5. v družstvu je plná rovnost při rozdělován zisku

  6. družstvo si samo zabezpečuje výchovu členů, dorostu, funkcionářů a zaměstnanců a propagaci

  7. v zájmu maximalizace užitku svých členů družstvo dobrovolně a aktivně spolupracuje s ostatními družstvy v duchu družstevních zásad a ve společném zájmu na všech úrovních

  • svépomoc (nezávislost)

  • spolupráce

  • solidarita (my cítění)

  • rovnost členů (1 člen = 1 hlas)

  • spravedlnost (rozdělování zisku)

  • dobrovolnost (dobrovolně sdružují svůj majetek a práci); (v některých případech se členové sdružují za účelem společného hospodaření : JZD, Kibuc)

  1. Družstevní principy a managerské řízení; jak zajistit demokracii a kvalitu řízení; jak je to s vlastnictvím

  • vzhledem k otevřenosti družstva, k podílu členů na rozhodování o činnosti družstva a také k rozdělování výsledků na zásadách rovnosti a spravedlnosti lze družstevní formu hospodaření považovat za formu ekonomicky demokratickou

  • zásadní a strategická rozhodování včetně volby zastupitelů a pravidel řízení je věcí demokratické volby

  • stanovy by měly obsahovat způsob jmenování odvolání manažera, rozsah jeho pravomoci, způsob "skládání účtů", způsob kontroly jeho činnosti

  • dnešní systém je třeba doplnit o institut vnější revize dodržování formy, aby nedocházelo k obohacování kohokoli na úkor družstva či státu, tedy ke zneužití moci)

  • kontrola:

  • vnitřní kontrola formou vnitrodružstevního kontrolního orgánu

  • vnější kontrola hospodaření = účetní a hospodářský audit

  • vnější revize družstevní formy hospodaření; tj. chování subjetku

Predseda

odvolává

jmenování

volba

Kontrolní komise

Predstavenstvo

Management

volba

odpovídá

rídí

Zamestnanci

Clenové

  1. Historie družstevnictví (hlavní data a jména u nás a ve světě)

  • z iniciativy Roberta Owena vzniklo roku 1844 v Anglii první družstvo a to Rochdalská společnost spravedlivých pionýrů; sdružilo se v něm 24 nezaměstnaných tkalců; vytvořili si vlastní stanovy, které se později staly základem pro stanovy Mezinárodního družstevního svazu

  • roku 1850 založili Manufakturní společnost, vydali akcie a nabídla je i nezainteresovaným osobám, které silou svých podílů později družstvo přeměnily na klasickou akciovou společnost

  • Samuel Jurkovič založil roku 1845 v Sobotišti na Slovensku Gazdovský spolek jako úvěrní družstvo

  • Roku 1846 založil pan Reiffeisen Sdružení pro svépomocné zásobování chlebem a plodinami spojené s poskytováním úvěrů (na ně přímo navazují úvěrová sdružení v dalších městech, která jsou základem fungujícího systému družstev Reiffeisen)

  • Roku 1847 byl založen Potravní a úsporný spolek v Praze

  • Na uvedená družstva pak navazovala celá řada družstev a spolků:

  • Orební, mlékařská, chovatelská, pěstitelská, zpracovatelská, tiskařská, odbytová, spotřební, bytová, stavební a další

  • Úvěrová a spořitelní

  • Kulturní a podpůrná

  • roku 1865 se konal sjezd kampeliček a vznikla centrála -> Živnobanka

  • roku 1892 vzniklo Cvokařské družstvo ve Věšíně - 1. Výrobní družstvo (dodnes funguje)

  • po roce 1948 byla družstva nežádoucí, protože v sobě zahrnovala soukromé vlastnictví -> družstva byla vyvlastněna

  • roku 1953 byly kampeličky zestátněny včetně majetku, který byl vložen do nově vzniklé Státní spořitelny

  1. Družstevnictví ve světě

  • v Anglii vytvořila družstva ústředí, které se zabývá informatikou a poradenstvím

  • v Itálii se stává družstevní hospodaření nejběžnější formou vlastnictví; obdobně jako v Anglii se zřídila centrálu

  • francouzská družstva se zaměřují především na služby spojené s rekreací, výrobou sanitárního zboží, silné je odvětví chemie a strojařské; družstva nejsou zaměřena na zisk , ale především na udržení trhu a sociálního zabezpečení svých členů

  • ve Španělsku existuje rozsáhlý řetězec družstev (Montragora, Baskitsko); Baskitsko trpělo vysokou nezaměstnaností; duchoví založil střední školu -> 5 studentů z jeho školy vystudovalo vysokou školu-> přišli zpět a založili družstvo, které koupilo skomírající podnik na výrobu parafínu; zásadou byla podpora nových družstev; postupně vznikla družstva spotřební, výrobní, peněžní a sdružila se do tzv. konference

  • v Belgii se družstva zaměřují především na oblast lékárenství, výroby léků, pojišťovnictví a bankovnictví

  • v USA existují družstva elektrifikační, telefonní, dopravní, školní

  • ve Švédsku je největší počet bytových družstev na světě

  • Švýcarsko, spotřební družstvo COOP zásobuje zdravími potravinami celou zemi

  • Rakousko, dodnes fungující systém Reiffeisen, spotřební družstvo KONSUM, družstvo Maitreia (družstvo odborníků pro bezdrátovou techniku)

  • Izrael , v 70. Letech družstvo Kibuc, vše společné kromě partnerů; zemědělská družstva výrobního typu, charakteru komuny

  1. Peněžní družstevnictví

  • na našem území prosazoval Kampelík

  • v kampeličkách za 1. Republiky bylo ručení družstevníků neomezené; byly hlavně na vesnicích a poskytovaly provozní úvěry

  • ve městech byly záložny; ručení do výše vkladu; investiční úvěry; cílem bylo poskytnout úvěr

  • roku 1953 byla tato družstva vyvlastněna a jejich majetek a funkce přešly pod Státní spořitelnu

  • záložny znovu zakládané po roce 1995, kdy byl schválen zákon o Spořitelních a úvěrních družstvech nebylo možné navázat na své předchůdce, protože nedošlo k privatizaci ČS

  • fungování Úřadu pro dohled nad záložnami se opozdilo o 3 roky

  • činnost záložny byla zákonem umožněna na principu Schulze-Delitzsch, ale zastřešení záložen nebylo povinné (credit union)

  • důvodem existence mnoha záložen nebyl užitek členů ve formě získání úvěru, ale zisk z vložených prostředků formou vysokého úroku; noví členové nepovažovali družstvo za vlastní, ale pouze za jakousi instituci

  • díky neexistenci revizního zákona bylo možné vložené prostředky zneužít

  • přesto došlo k výraznému růstu členské základy a posilování pozice na trhu; v té době se připravoval prodej České spořitelny

  • na přelomu roku 1999/2000 došlo k poškození pověsti a především důvěryhodnosti záložen, což vedlo k hromadnému vybírání vkladů a tedy faktickému zániku mnoha záložen nebo jejich nucené správě

  • impulzem pro toto chování členů bylo mj. prohlášení ministra financí o nedůvěryhodnosti ve sdělovacích prostředcích

  1. Zemědělská družstva, problém půdy; transformace; obslužné a výrobní činnosti; co to bylo JZD

  • co to bylo JZD ?

  • vyvlastnění soukromého majetku a jeho zestátnění; oddělení členů od jejich majetku

  • dosazení stranického vedení do čela družstva (zrušení demokratických principů řízení)

  • násilná kolektivizace (družstvo ztratilo charakter dobrovolného sdružení, solidarita byla násilná a deformovaná)

  • zestátněním majetku došlo ke splývání členského a námezdního poměru u družstevníků

  • zemědělská velkovýroba

  • transformace:

  • záměrem bylo vrátit vlastnictví půdy a dalšího majetku zpět do soukromých rukou

  • samotná transformace byla finančně náročná a mnoho družstev se zadlužilo

  • po jejich prvotním rozpadu část družstev se opět etablovala na trhu, část změnila právní formu, mnoho však zcela zaniklo

  • zemědělské družstevnictví bylo jako zemědělská velkovýroba v zásadě likvidováno a vyřazeno z konkurence

  • po vyrovnání zůstalo družstvu cca 40% majetku

  • za éry socialismu při JZD fungovaly různé přidružené výroby apod. např. Slušovické družstvo

  • ZD mají centrálu SČMZD

  1. VD, SD, bytová a ostatní typy; specifikace, zákonný rámec a zastřešení

  • výrobní, spotřebním a dalším družstvům byla odňata možnost nakládat s jejich majetkem a jejich činnost byla podřízena politickému dohledu a státnímu řízení

  • v roce 1970 došlo k jejich stmelování nebo rozdělování; vytvořily se tak obrovské kolosy, které již nemohly fungovat v duchu družstevních zásad

  • dnes mají VD centrálu a to SČMVD (spotřební družstva SČMSD):

  • hájí jejich zájmy navenek

  • poskytuje právní a informační servis

  • prezentuje družstva

  • fond dlouhodobého úvěru (nahrazuje páteřní systém družstevních záložen)

  • část kulturních družstev zanikla (divadla) a část vznikla nově (DILIA), měla však spíše funkci koordinačních agentur

  • dispoziční právo na užívání družstevních bytů zůstalo formálně většinou na družstvu v rámci bytového zákona

  • nová bytová družstva vznikala spíše jako forma spolufinancování nové bytové výstavby zájemci o bydlení

  • existovala družstva pro provoz a výstavbu Národního divadla, provoz a výstavbu pražské ZOO

  • družstva umělecká, spisovatelů atd.