Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Hospodářská komora České republiky

Slezská Univerzita

Obchodně podnikatelská fakulta

Katedra financí

Seminární práce do předmětu Obchodní operace

Téma:

 

Hospodářská komora České republiky

 

 



 

Úvod

Hospodářská komora České republiky prochází od svého založení zákonitým vnitřním vývojem, který odráží vnější politicko-ekonomické klima v naší zemi. Měla-li hned od prvopočátku ambice významně se podílet na neustálém zlepšování podmínek pro podnikání v ČR a na rozvoji zahraničního obchodu, tak jak je běžné v ekonomicky vyspělých zemích, znamenalo to především maximálně se přiblížit podnikatelské sféře a v souladu s jejími zájmy a potřebami jí poskytovat profesionální servis, a vedle toho se snažit ovlivňovat všechny důležité kroky, které stát činí na poli ekonomiky.
Postavení, v němž se HK ČR nachází, je výrazem několikaletého úsilí směřujícího od zatracovaného sdružení (seskupení) ke skutečně plně vnímané a uznávané organizaci, přestože je její činnost v určitém smyslu ztížená nedostatkem kompetencí, zcela v rozporu s evropskou tradicí i současností. Dnes je HK ČR institucí která se stala pro tisíce podnikatelů - členů i nečlenů - vyhledávaným servisním místem. Její členskou základnu tvoří na základě dobrovolného členství jednak velké a střední české firmy, ale zároveň jsou zastoupeni i představitelé malého stavu. Řada služeb komory včetně mezinárodních podpůrných akcí a programů je věnována právě jim.
Členství v Mezinárodní obchodní komoře, asociované členství v Eurochambers, dlouhý seznam dvoustranných dohod s partnerskými organizacemi na celém světě, s nimiž Hospodářská komora ČR intenzívně spolupracuje, jsou dokladem skutečnosti, že Hospodářská komora ČR je skutečným partnerem pro podporu rozvoje oboustranně výhodných obchodních vztahů i místem pro nalezení konkrétních kontaktů. Jsou vítáni všichni, kdo mají zájem navázat nebo pokračovat ve spolupráci s českou podnikatelskou sférou. Přeji jim hodně úspěchů.

Historický pohled

Instituce obchodních komor byla přenesena na území dnešní ČR z Francie, kde byla zřízena první obchodní komora v roce 1650 v Marseille. Zákon z roku 1850 rozdělil Rakousko-Uhersko na šedesát obchodních komor sdružujících praktické obchodníky a živnostníky. Jejich význam postupně sílil, takže již v 2. polovině 19. století měly komory poměrně široký rejstřík činností: zakládaly vývozní kanceláře, muzea, průmyslové a obchodní školy, pořádaly výstavy a odborné přednášky, kurzy apod.

Později bylo komorám propůjčeno i politické právo - volit vlastní poslance do zemských sněmů a do říšské rady. Z hlediska působnosti komor byl důležitý výnos z roku 1920, který upravoval jejich činnost v ČSR. O dva roky později byla zřízena Ústředna hospodářských a živnostenských komor v Praze. Již od prvních let samostatného státu se komory významně podílely na jeho hospodářském dění. Nelze opomenout např. předkládání četných dobrozdání a doporučení, týkajících se hospodářských i hospodářsko-sociálních a hospodářsko-politických otázek. Rozhodčí soudy zakládané u obchodních a živnostenských komor získávaly stále větší autoritu a poskytovaly odborné a rychlé služby. Informační činnost komor výrazně vzrostla. Ve třicátých letech byl zřízen Exportní ústav obchodních a živnostenských komor. V meziválečném období působily hospodářské a živnostenské komory v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Chebu, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Opavě.

Rok 1948 znamenal zásadní zvrat: obchodní a živnostenské komory byly zrušeny a jejich působnost - především vzhledem k mezinárodním závazkům v zahraničním obchodě byla převedena na spolek Československá obchodní a průmyslová komora. V roce 1952 vznikl přijetím vyhlášky nový právní subjekt Československá obchodní komora. V následujících letech pak prodělala komora řadu změn včetně úpravy názvu na "Československá obchodní a průmyslová komora"(ČSOPK). S rozdělením ČSFR v roce 1992 začaly na území Slovenské republiky pracovat komory samostatně a v České republice byla v témže roce založena Hospodářská komora České republiky (HK ČR).

V roce 1994 přijal Parlament ČR zákon o sloučení ČSOPK a HK ČR, na jehož základě se od 1.1. 1995 HK ČR stala právním nástupcem ČSOPK včetně všech práv a povinností a jediným subjektem působícím v ČR jako všeobecná komorová instituce v nezemědělské oblasti.

Celní a certifikační služby

Celní a certifikační útvar poskytuje podnikatelům specifické služby v oblasti celního řízení a karnetů ATA. Komora vydává mezinárodní celní doklady karnety ATA pro dočasný vývoz a dovoz zboží, což nahrazuje vývozcům skládání celní jistoty.

HK ČR se zabývá rovněž i potvrzováním certifikátů o českém původu zboží. V případě, že zboží, které se vyváží z ČR není českého původu, lze na základě prohlášení a doložení dané skutečnosti potvrdit i cizí původ zboží. Dále potvrzuje obchodní faktury, dopravní faktury, inspekční certifikáty, veterinární certifikáty, důležité dopisy, obchodní smlouvy a další dokumenty, které jsou potřebné při uskutečňování zahraničního obchodu.

Další službou, kterou komora vykonává, je zajišťování konzulární legalizace na cizích zastupitelských úřadech v Praze. Pro mimopražské podniky zajišťuje i superlegalizaci na ministerstvu zahraničních věcí, a to jak na dokumenty potvrzené HK ČR, tak i na dokumenty právní povahy, které jsou vystavené notáři, soudy apod. a potvrzené konzulárním odborem ministerstva zahraničních věcí.Tuto službu pro mimopražské podniky zajišťuje i poštovním stykem.

K výše zmíněné problematice se poskytují konzultace včetně informací o předepsaném počtu a druhu dokumentů potřebných k vývozu do určité země (i v případě, že Hospodářská komora tyto dokumenty nepotvrzuje). HK ČR vystupuje jako záruční organizace vůči zahraničním komorám a firmám, které používají karnety ATA. V praxi to znamená, že je jediným korespondenčním místem v ČR, které vyřizuje nedostatky a spory vzniklé při aplikaci Úmluvy ATA.

Zahraniční vztahy

Podnikům a podnikatelům, kteří mají zájem o rozšíření svých zahraničních obchodních aktivit, jsou určeny služby z nabídky oddělení zahraničních styků. K nejvýznamnějším patří podnikatelské mise českých firem do zahraničí, které umožňují oběma stranám přímý, nezprostředkovaný kontakt. Patří k nim zejména doprovodné mise, jejich organizací je státními orgány Hospodářská komora pověřována a které jsou koncipovány jako součást delegace státních a vládních představitelů při jejich zahraničních návštěvách.

Do ČR přijíždí řada zahraničních delegací vedených významnými státními činiteli, ve kterých jsou představitelé podnikatelských kruhů. Hospodářská komora ČR pro účastníky těchto delegací organizuje program, obchodní setkání s českými partnery, semináře a presentace. Česká republika je tradičně zvaná také na Europartenariáty, které jsou v rámci politiky Evropské komise jedním z podpůrných programů na podporu malého a středního podnikání a rozvoje některých regionů zemí Evropské unie. HK ČR zajišťuje funkci národního garanta.

Zahraniční mise a Europartenariáty však nejsou jedinou možností, jak se setkat se zájemci o spolupráci z České republiky. Zahraniční podnikatelé se mohou zúčastnit kontaktních setkání, která organizuje HK ČR zejména u příležitosti veletrhů a výstav nebo pro podnikatelskou misi, která tvoří doprovod při návštěvě významného vládního činitele v ČR.

Odborné semináře mají za cíl prezentovat zájemcům z řad podnikatelů hospodářské prostředí vybrané země či seskupení a předat jim základní zkušenosti i praktické rady. Neméně významnou oblastí práce divize zahraničních styků je úzká spolupráce se zastupitelskými úřady zemí akreditovaných v Praze, reprezentacemi zahraničních institucí a zahraničními partnerskými komorami. Je třeba zdůraznit, že zárukou odpovídající úrovni programu zmíněných podnikatelských misí, a to jak českých podnikatelů do zahraničí, tak návštěv zahraničních delegací v ČR, je jeho zajišťování právě na bázi intenzivní spolupráce divize zahraničních styků HK ČR a odpovídajících zahraničních oddělení partnerských komor. Divize vytváří návrhy dohod a smluv na podporu obchodu a zajišťuje také kontakt s mezinárodními organizacemi Eurochambers. Mezinárodní obchodní komorou a středoevropskou iniciativou.

Významnou součást činnosti oddělení zahraničních vztahů HK ČR představuje spolupráce s delegaturou Evropské unie v Praze při realizaci různých podpůrných programů Jednou z nových cest, které Hospodářská komora volí s cílem adresně podpořit export a obchodní vztahy s vybranými teritorii, je budování zahraničních zastoupení HK ČR - speciálních komor. Prioritu budou mít zejména teritoria bývalého východního bloku a perspektivní teritoria, kde dosud podobná aktivita se vztahem k naší zemi neexistuje. V případě již existujících obdobných aktivit ať už v ČR či ve světě bude činnost těchto subjektů komora certifikovat, aby pomohla podnikatelům v orientaci úrovně poskytovaných služeb.

Právní a legislativní služby

HK ČR poskytuje poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností jak na území České republiky tak i v zahraničí, kde se jedná především o poradenství při sepisování rozhodčích doložek na mezinárodní rozhodčí soudy, možnost zajištění poradenství prostřednictvím zahraniční kanceláře a to i při vymáhání pohledávek v zahraničí, aplikace mezinárodních pravidel pro výklad dodacích doložek, vydaných Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, jakož i jiné obdobné služby.



Právní a legislativní oddělení vystavuje osvědčení o skutečnostech, důležitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě.Tato osvědčení mají povahu veřejných listin. Jedná se zejména o osvědčení o řádné registraci podnikatelských subjektů v obchodním rejstříku, osvědčení o předmětu činnosti podnikatelských subjektů, osvědčení o statutárních zástupcích podnikatelských subjektům, osvědčení o členství v Hospodářské komoře ČR, osvědčení o vyšší moci. V rámci meziresortního připomínkového řízení podává právní a legislativní oddělení připomínky k návrhům právních předpisů, případně k návrhům jejich novel. 

World Trade Center

World Trade Center Prague zahájilo svoji činnost v České republice a přináší českým podnikatelských subjektům typické služby, které jsou poskytovány touto společností v téměř 100 zemích světa prostřednictvím 320 světovými obchodními centry. WTC Prague je zároveň členem Asociace světových obchodních center (World Trade Centers Association - WTCA), která sídlí v New Yorku ve známých "Twintowers".

Pomocí celosvětové sítě WTC je WTC Prague v každodenním kontaktu s obchodníky z mnoha zemí. Zajišťuje obchodní kontakty, veškerý servis pro zahraniční i tuzemské obchodníky, nabízí levnou presentaci firem ve světě, přístup k databázím Asociace WTC v New Yorku a levné telekomunikační sazby, kontaktní zahraniční adresy, obchodní mise, databáze WTCA a perfektní reklamní servis včetně public relation, které je prováděno zkušenými odborníky.

WTC Prague nabízí členství ve WTC klubu (ve světě známý jako obchodní prestižní klub). Zařazením do tohoto klubu, možnost používání na svých materiálech a vizitkách " Member of The World Trade Center Prague", přístupem k databázím WTCA a dalšími kontaktními službami se firmám mohou otevřít další obchodní příležitosti. Při našich celosvětových setkáních s ostatními WTC, které s sebou přivážejí své členy, mohou naši členové potkat velmi zajímavé obchodníky z celého světa. Členství též znamená dodání určité kvality firmy a zahraniční partner jinak vnímá člena WTC než jinou firmu. Hlavním záměrem je shromáždit světový obchod a služby s tím spojené pod jednu střechu. Každá právnická i fyzická osoba se může stát součástí velké skupiny obchodníků, společností a firem, které využívají služby WTC.

Okresní komory

Vede evidenci členů okresní komory, poskytuje poradenské a konzultační služby svým členům v otázkách spojených s podnikatelskou činností, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, spolupracuje s orgány státní správy v zajišťování informačního servisu a při řešení problémů zaměstnanosti, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů (na základě jejich souhlasu), podporuje zařízené pro přípravu k výkonu povolání, navazuje a rozvíjí styky s komorami v zahraničí a uzavírá s nimi dohody, zřizuje v rámci své působnosti zařízení s instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, spolupracuje s podnikatelskými svazy, sdruženími a komorami na základě uzavřených dohod, zřizuje stálou smírčí komisi k předcházení obchodním sporům mezi svými členy, vykonává vlastní hospodářskou činnost na podporu plnění svých úkolů, zprostředkovává a zabezpečuje přímý styk s Hospodářské komory s jejími členy a naopak, zajišťuje úkoly Hospodářské komory v rámci příslušného územního celku.

Rozhodčí soud při HK a Agrární komoře České republiky

Rozhodčí řízení v České republice je upraveno zákonem 216/1994 Sb., S jeho přijetím se značně rozšířila oblast možného rozhodování sporů touto cestou mimo státní soudy, neboť současná právní úprava umožňuje rozhodovat v rozhodčím řízení veškeré spory majetkové povahy s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání, pokud se strany těchto sporů na tom dohodnou.

Tradiční oblastí rozhodování sporů cestou rozhodčího řízení však zůstává nepochybně i nadále obchodní oblast zahrnující obchod vnitrostátní i zahraniční. Rozhodčí řízení může probíhat jako řízení před jedním nebo více rozhodci jmenovanými stranami sporu pro konkrétní spor (rozhodčí řízení “ad hoc”) nebo může mít podobu řízení před institucionálním rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona (rozhodčí řízení institucionální).

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR byl založen v roce 1949 a působil v té době při Československé obchodní komoře. Později, v roce 1980, byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře a v roce 1994 došlo ke změně názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Přes uvedené změny názvu jde stále o týž soud, který si vydobyl za dobu své existence významné postavení zejména mezi zahraničními rozhodčími soudy. Dobrou pověst založil na činnosti svých rozhodců. Ti jsou v převážné většině právníky a působí jako advokáti, nebo univerzitní pedagogové. V současné době je na listině rozhodců zapsáno 152 odborníků, z toho je 32 cizinců.

Za několik desítek let trvající existence rozhodli rozhodci v řízení před Rozhodčím soudem okolo 7 tisíc sporů. Rozhodčí nálezy vydané na závěr řízení se stávají dnem doručení sporným stranám pravomocné a soudně vykonatelné. Široká vykonatelnost nálezů prakticky po celém světě je garantována New Yorkskou úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jejímiž signatáři je dnes více než 130 států světa. Doba potřebná k rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení a k případnému následnému výkonu rozhodčího nálezu je nesrovnatelně kratší než doba běžného soudního řízení před státním soudem.

Rozhodčí řízení před rozhodčím soudem je jednoinstanční a mnohem méně formální než řízení před státními soudy, což přispívá k rychlosti a pružnosti rozhodovacího procesu. Řízení probíhá podle Řádu Rozhodčího soudu, publikovaného v Obchodním věstníku. Řád i listina rozhodců jsou zasílány sporným stranám sekretariátem soudu v úvodní fázi rozhodčího řízení. Kterýkoli jiný zájemce je může obdržet na základě osobní, telefonické nebo písemné žádosti zdarma. Tajemnice soudu i zaměstnanci sekretariátu poskytují na požádání konzultace o otázkách spojených s rozhodčím řízením a soudnictvím.

Závěr

Jako při vypracovávání každé seminární práce do téměř jakéhokoliv předmětu, se i nyní během krátkého časového intervalu velice rozšířily obzory. Nyní tedy v oblasti, resp. v případě instituce Hospodářské komory České republiky.

V případě Hospodářské komory ČR můžeme hovořit o velké potřebnosti a užitečnosti této instituce. Zahrnuje pod sebou totiž širokou škálu potřebných služeb, které jsou a mohou být využívány všemi subjekty naší podnikatelské sféry. HK ČR pomáhá českým podnikatelům pronikat na zahraniční trhy stejně jako jim napomáhá v samotné orientaci v zemích, které jsou jim neznámé. Zajišťuje také mapování nových možností k uplatnění našich podnikatelů.

V rámci této instituce byly také zavedeny instituce, které se snaží maximálně urychlovat a ulehčovat průběh mnoha podnikatelských aktivit. Například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR považuji za vynikající způsob jak odlehčit zaneprázdněným civilním soudům, které se marně snaží čelit porevolučnímu náporu protiprávních deliktů. Tento rozhodčí soud je podle tou správnou cestou a navíc je to již dávno osvědčený způsob. Například ve Spojených státech amerických je naprostá většina ekonomických případů vedena nejprve přes instituci podobnou právě našemu Rozhodčímu soudu a zde je také většina podnikatelských sporů posléze vyřešena.

Je také prospěšné, že se HK ČR snaží vystupovat jako víceméně samostatný hospodářský subjekt a tím je dána kontinuální snaha o rozšiřování poskytované nabídky služeb. V této seminární práci nebyly z důvodu nedostatku prostoru zmíněny další aktivity, jako například poskytování reprezentačních prostor a jejich následný pronájem atd.

Chtěl bych proto na úplný konec vyjádřit názor, že Hospodářská komora České republiky je institucí nanejvýš potřebnou a nutnou, pokud chceme, aby se v naší republice rozvíjely tolik potřebné podnikatelské aktivity.