Vysoká škola báňská -Technická Univerzita Ostrava

Fakulta ekonomická

Koncepce bytové politiky – obec Dobroslavice - Seminární práce z předmětu Bytová politika

Obec Dobroslavice je územně začleněna do okresu Opava. Od roku 1969 do roku 1991 byla integrována k městu Hlučín. Od 1. 1. 1992 došlo na základě referenda občanů, žádosti přípravného výboru a rozhodnutí ministerstva vnitra k osamostatnění obce.

Umístění - obec Dobroslavice hraničí přímo s městem Ostravou – městským obvodem Plesná. Vzdálenost po silnici do Ostravy-Poruby je 6 km a do centra Ostravy 17 km, město Hlučín je vzdáleno 7 km. V obou uvedených směrech je obec spádově propojena autobusovou dopravou v rámci sítě ODIS (koordinovaný dopravní systém).

Životní prostředí – obec je obklopena především jehličnatými lesy, které jsou však oslabeny imisemi a to umožnilo rychlý růst populace lesních škůdců jako je např. kůrovec. Znamená to, že takto poškozené porosty byly vytěženy a znovu osazeny listnatými stromy. Přímo v obci se nachází zámecký park o výměře cca10 hektarů, který je zařazen do kulturních památek. Nyní o něj pečuje obec. V současné době je zpracováván projekt na znovuobnovení původního – tedy anglického stylu parku.

V obci je celá řada sportovních příležitostí – lyžařský vlek, fotbalové hřiště, tenisový kurt, volejbalové hřiště, kuželna, turistika a cykloturistika.

Vývoj počtu obyvatel – k 1. lednu 1999 čítala obec 690 obyvatel. V několika posledních letech docházelo v obci k jejich mírnému poklesu. V roce 1998 to byl úbytek o dva obyvatele. V procentuálním vyjádření to je -0,29 %. Podobný trend poklesu bude pravděpodobně pokračovat i v letošním roce.

Struktura obyvatel

1. podle pohlaví - Ženy mají v obci mírnou převahu – tvoří 54%, muži se pak podílejí 46 % na celkovém počtu obyvatel.

2. podle věku (stav k 1. 1. 1999)

V budoucích letech lze předpokládat mírné zvyšování průměrné věkové hranice obyvatel obce. Je to způsobeno zejména nízkou porodností.

3. ekonomická struktura obyvatel

¹⁾ údaj aktuální k 1. září 1999

V roce 1999 v obci vzrostla nezaměstnanost. V porovnání  s koncem roku 1997 je to nárůst o více než 50 %. Drtivá většina ekonomicky činných obyvatel je zaměstnána v Ostravských podnicích a nárůst nezaměstnanosti v obci jen kopíruje situaci, která nastala v celé Ostravské aglomeraci.

V obci je dále evidováno 45 osob samostatně výdělečně činných. Jejich provozovny jsou však až na několik málo vyjímek umístěny mimo obec Dobroslavice. Obec na svém území poskytuje málo pracovních příležitostí jak ve veřejném tak soukromém sektoru.

Struktura bytového fondu 22935htb22nql1o

Rodinné domy – tento druh bydlení v obci převažuje. Většina tzv. nové výstavby pochází z 50 – 60 let. Starší domy (v historické zástavbě) byly opraveny nebo zcela přestavěny po 2. světové válce. Téměř všechny rodinné domy jsou obývány jejími majiteli. Pouze dva domy jsou pronajímány – jeden kompletně i se zahradou, jeden z části (jde o dvougenerační rodinný dům = pronájem jednoho patra)

Všechny rodinné domy jsou napojeny na vodovodní síť, cca 70 % i na kanalizaci. V rámci plynofikace obce v minulých letech byly plynové přípojky dovedeny ke všem rodinným domům. Všechny domy mají rovněž možnost připojení telefonu.

Trvale neobydlené rodinné domy

Důvody trvalé neobydlenosti

1. Z této skupiny je nutné vyčlenit část rodinných domů, které byly původními majiteli prodány nebo převedeny v dědickém řízení na nynější majitele, kteří je dnes využívají pouze k rekreaci, ale v evidenci obce jsou nadále vykazovány jako rodinné domy. (počet = 6)

2. Neobydlení z důvodu dlouhodobé nemoci jejich majitelů, kteří jsou umístěni v některém z léčebných zařízení pro dlouhodobě nemocné. (počet = 1)

3. U dalšího z domů nelze přesně stanovit důvod neobydlenosti. Dříve byl pronajímán, ale před 2 lety se nájemci odstěhovali a dům už nebyl znova pronajmut a je neobydlen. (počet = 1)

4. Zbývající díl této skupiny je ojedinělý důvod neobydlenosti. Majitelka tohoto rodinného domu zemřela před dvěma lety. Jelikož neměla žádné dědice, dům (respektive zemědělská usedlost i s pozemky) přechází na stát prostřednictvím Okresního úřadu Opava. V současné době probíhá ještě stále dědické řízení.

Chaty – jedná se o objekty, které jsou v evidenci obce přímo vyčleněny, protože mají přiděleno zvláštní číslování. V obci tvoří významnou skupinu. Převážně se jedná o stavby, které vznikly po založení chatové osady Rybárna, která leží mimo hlavní zástavbu obce. Přímo s obcí není propojená zpevněnou silnicí. Jen malá skupina staveb evidovaných jako chata leží přímo v obci. Tato malá část chat je však napojena na vodovodní síť, má rovněž i plynovou přípojku a možnost připojení telefonu, část z nich je pak napojena i na kanalizaci. To zvyšuje jejich hodnotu. Chaty v osadě Rybárna jsou odkázány na používání vody z vlastních studní, je zde vybudována asfaltová silnice ze sousední obce Děhylov. Další sítě nejsou vybudovány.

Obecní byty

Stáří všech těchto obecních bytů je asi 40 let. Většina bytů je zařazená do druhé kategorie. Je to proto, že jejich nájemníci si na své vlastní náklady nechali vybudovat plynové vytápění. Znamená to, že v případě, kdy se bude v budoucnu uzavírat nájemní smlouva s novým nájemníkem, může být byt po vyrovnání se současným nájemníkem zařazen automaticky do I. kategorie. Všechny obecní byty mají vlastní sociální zařízení, plynové vytápění a telefonní přípojku.

Platební morálka – všichni nájemníci obecních bytů platí nájemné včas a řádně. Obec se zatím nemusela potýkat s neplatiči.

Investice do bytového fondu – v loňském roce (1998) byly v osmi obecních bytech vyměněny rozvody vody, střešní okapy a svody. V roce 2000 obec plánuje investici ve výši cca 100 000 Kč na zateplení čelní zdi.

Privatizace bytového fondu – bytový fond obce je optimalizovaný. V současnosti se nepočítá s prodejem obecních bytů. V minulosti taktéž žádná privatizace bytového fondu neprobíhala.

Restituce bytového fondu – v rámci restitucí byl původnímu majiteli navrácen jeden dům s jednou bytovou jednotkou, v níž bydlel majitel. Zbytek domu tvořily prostory neobývané, ale vhodné k bydlení. Majitel tyto prostory přizpůsobil k bydlení a vytvořil v nich další bytovou jednotku, kterou dnes pronajímá. Část přízemí domu byla přizpůsobena komerčním účelům a pronajata jako podnikatelské provozovny – obchody. Zbytek domu je pronajatý obci Dobroslavice a slouží jako mateřská škola.

Poptávka po bytech

Obec v současnosti neeviduje žádné žádosti o bydlení – proto se pořadník nevede. V poslední době se množí pouze dotazy na možnost individuální výstavby v obci.

Územní plán

Územní plán obce byl schválen ještě městem Hlučínem a předpokládal zástavbu části zámeckého parku. Tato koncepce však byla po osamostatnění v rozporu s plány nově vzniklé obce, která chtěla park zachovat a uvést do původního stavu. Proto po získání samostatnosti byla realizace územního plánu zastavena. V minulém roce byla započata tvorba změny nového územního plánu, která nebyla ještě dokončena. Přijetí této změny územního plánu se předpokládá do pololetí roku 2000.

Vzhledem k zvýšené poptávce po individuální výstavbě v obci se počítá s novou zástavbou ve vhodnější lokalitě a vytvoření asi 20 parcel vhodných pro výstavbu nových rodinných domů. Nový územní plán dále předpokládá výstavbu nových rodinných domů v soukromých zahradách (problémem je neochota vlastníků pozemků prodat je na výstavbu rodinných domů, tzn. chybí nabídka) a vytvoření podnikatelské a průmyslové zóny v objektu bývalého JZD.

Závěr

Současný stav bytového fondu ve vlastnictví obce je na optimální úrovni. Jeho další rozšiřování není efektivní a navíc obec má omezený rozpočet. Pokud by se obec v budoucích letech rozhodla přece jen svůj bytový fond rozšířit, jako nejlepší řešení se nabízejí půdní vestavby. Vzhledem k stáří bytů se obec bude muset soustředit na jejich údržbu. Určitou překážkou a problémem pro obec je státem regulované velmi nízké nájemné, které zdaleka nestačí pokrývat investice do údržby a zkvalitňování bytového fondu.

Určitým problémem zůstávají trvale neobydlené rodinné domy. Tyto domy (kromě těch, které jsou využívány k rekreaci) jsou neudržované, postupně chátrají a časem mohou narušovat vzhled obce. Pravděpodobně hlavním důvodem tohoto neutěšeného stavu je špatná legislativa, která nedostatečně řeší vztahy mezi pronajímatelem a nájemníky. Dochází tak ke stavu, kdy majitelé domů z obavy, že by nájemník mohl dům poškodit, nebo že je problémem nájemníka vystěhovat (zajišťování náhradního bydlení), apod. raději nechávají neobydlený.

Základem pro rozvoj obce bude schválení územního plánu. Protože je obec výhodně situována a může nabídnout pěkné životní prostředí, mnoho zeleně i rekreačního vyžití, existuje zde silná poptávka po individuální výstavbě zejména obyvatel Ostravy. Obec ale bude muset i přesto investovat do infrastruktury – inženýrských sítí v plánované lokalitě nové zástavby, což usnadní rozhodování potenciálních poptavatelů po individuálním bydlení. Důležité rovněž bude, zda dnešní majitelé pozemků budou motivování (zejména cenovou nabídkou) tak, aby svůj pozemek poskytli ke stavebním účelům.

Pro příjmy a rozvoj obce bude také důležité, zda se podaří záměr vybudovat podnikatelskou a průmyslovou zónu, která může přinést nové pracovní příležitosti přímo v obci a přispět tak k lepší životní úrovni obyvatel.