Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Výchovná sociální terapie

  br522i4238jrrk

Výchovná sociální terapie


I. úvodní kapitola

  br522i4238jrrk

  1. Materiální problém, byl jediný problém, kterému byla věnovaná pozornost , před vznikem odborné soc. práce. 24522ibz38jrk3p




  br522i4238jrrk

Sociální organizace v   br522i4238jrrk Evropě pečovaly před druhou světovou válkou o jednotlivce a rodiny, které měly problémy materiální povahy. Psychosociálním problémům se věnovali až mnohem později, až se dostatečně rozvinula moderní psychologie a psychiatrie. V   br522i4238jrrk r. 1919 byla u nás založena Vyšší sociální škola, která byla jedna z   br522i4238jrrk prvních v   br522i4238jrrk Evropě a školila kvalifikované soc. pracovníky.

  br522i4238jrrk

  1. Začátek odborné soc. práce, nedostatek literatury

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

Na Vyšší soc. škole v   br522i4238jrrk Praze se od roku 1923 přednášela teorie soc. práce s   br522i4238jrrk jednotlivci, praktický výcvik, ale chybělo odborné literatury. Musela se hledat vlastní cesta a vlastní pracovní metody pro integraci klientů. Nabývali zkušenosti, že klienti potřebují víc než jen hmotnou pomoc.

  br522i4238jrrk

  1. Selhání soc. funkcí u tehdejších klientů soc. organizací

  br522i4238jrrk

Klienty tehdejších organizací byli považováni lidé, kteří neuměli zastávat své společenské funkce ( rodičovskou, manželskou, pracovní atd.)

  br522i4238jrrk

  1. Kniha „Psychogeneze soc. případů“

  br522i4238jrrk

Příčina neschopnosti zastávat soc. funkce autorka spatřuje v   br522i4238jrrk neutěšeném dětství klienta. Zdůrazňuje význam ranných zkušeností klientů pro deformaci jejich soc. vývoje. Do dětství klientů zasahovaly četné destruktivní vlivy, citová a výchovná deprivace. Studiem autorka došla k   br522i4238jrrk vypracování teorie o původu   br522i4238jrrk vadného soc. vývoje některých jednotlivců. – zpracováno v   br522i4238jrrk knize „psychogeneze soc. případů“ – kniha je zaměřena na soc. vývoj jednotlivce,

*Kapitola : „Sociální vývoj dítěte a vadný vliv matky“ - soustřeďuje se na matku jako na vlivného činitele. Rozdělení matek, které mají škodlivý vliv na dítě-

  1. matky citově lhostejné k   br522i4238jrrk dítěti

  2. matky neukázněné a lehkomyslné

  3. matky citově nezdravě na dítěti závislé

*Kapitoly : „Kořeny soc. vykolejení“ a „Zdroje zhoubných zkušeností“ – Zdrojem zhoubných zkušeností pro dítě jsou většinou osobní problémy jeho rodičů a jejich neukončený nebo zrůdný vývoj po stránce citové a sociální. Netečné matky nejprve samy trpěly netečností a nepochopením svých rodičů, byly vedeny jen k   br522i4238jrrk práci, trpěly nedostatkem her a dětské společnosti. Jejich citové potřeby nebyly uspokojeny. Zhoubné zkušenosti byly dvojího druhu : zkušenosti z   br522i4238jrrk citového neuspokojení

zkušenosti z   br522i4238jrrk nesprávné výchovy

  • Dítě se musí vpravit buď do nejtěsnějších poměrů a snížit své nároky na minimum, a za každou cenu potlačit své potřeby.

  • Nebo se dítě vůbec nesnaží přizpůsobit prostředí, a hledá si prostředí jiné, které by jeho touhy spíše uspokojily.

  br522i4238jrrk

Později v   br522i4238jrrk odborné literatuře byly tyto jevy označeny termínem

psychická deprivace.


  br522i4238jrrk

  1. Náplň knihy

Dva druhy klientek které se v   br522i4238jrrk té době vyskytovaly v   br522i4238jrrk tehdejších soc. organizacích.

    1. klientky jednostranně vedené k   br522i4238jrrk práci, sociálně izolované a pracovně zneužívané. Důvodem byla většinou tradiční zaostalost prostředí a hmotné či jiné příčinné vlivy.

    2. Klientky od dětství ponechané bez výchovného vedení a společensky neadaptované pro nedostatečnou výchovnou péči. Příčinou byla vedle jiných důvodů rovněž tradiční zaostalost.

Některým klientkám se nedostalo normálního dětství a správné výchovy pro práci, kterou musely konat a pro předčasné povinnosti, které jim byly ukládány. Tyto rodiny viděly v   br522i4238jrrk dítěti pracovní sílu.

Jiné matky byly výchovně zcela zanedbané a byly ponechány bez výchovy. Podobné výchovné zanedbání se vyskytovalo také u rodin s   br522i4238jrrk nenormálními poměry, např. sirotci, opuštěné děti, nemanželské děti, děti rozvedených manželství, nebo u dětí, jejichž rodiče vedli volný, rozháraný život a byli dětem slabou autoritou.

Zvláštní skupinu tvořili lidé s   br522i4238jrrk kočovným zaměstnáním, kteří obvykle žili a okraji civilizace, jejichž dětem nebyla věnována téměř žádná pozornost a péče. Jejich děti byly vedeny k   br522i4238jrrk potulnému a parazitárnímu způsobu života. (žebrota, krádeže, podvádění) Tyto děti byly nástrojem k   br522i4238jrrk obživě. Největší překážkou byla jejich soudržnost a kočovný způsob života. Ignorovali zákony a předpisy.

Etiologická soc. diagnóza dala základ soc. terapii jednotlivce. Pro vznik a povahu oboru má hlavní význam znalost životní historie klienta, a poznání příčin deformovaného soc. vývoje.

1946-1949 vznikaly vysoké školy a při soc. fakultě pražské vys. škole a ministerstvu práce a soc. věcí také soc. kliniky.


II. Kulturně pedagogický a psychol. aspekt soc. terapie

  1. Vliv soc. přežitků na vznik narušeného soc. vývoje u jednotlivce. Soc. převýchova.

  br522i4238jrrk

Prostředí ve kterém na přelomu století některé matky vyrůstaly, připomínalo hmotnou a soc. úroveň jejich předků. Přísný rodinný režim, tradiční autoritativní otcovská moc ovládaly život rodiny. Děti byly pokládány za pracovní sílu, především v   br522i4238jrrk zemědělských a řemeslnických živnostech z   br522i4238jrrk praktických důvodů, protože na práci dětí často spočívalo udržení existence. Zvláště děti z   br522i4238jrrk venkova nebyly připraveny na život ve městě. Prostá venkovská děvčata, nezkušená, podléhala svodům nezodpovědných mužů a stávala se nešťastnými svobodnými matkami, nebo se provdaly za nevhodně volené manžele. Od dětství udřená matka, otupělá neradostným životem a usoužená mnohými zklamáními se často stávala lhostejnou k   br522i4238jrrk výchově svých dětí. Takové matky měly obvykle nesmírnou potřebu opory a citového uspokojení a stávaly se závislými na manželovi, často se nechaly neuvěřitelně vykořisťovat a deptat, ale k   br522i4238jrrk dětem byly lhostejné. Nebyly schopny vlastního úsudku a neschopny vzít svůj osud do vlastních rukou.

Ne každé dítě, které vyrostlo v   br522i4238jrrk hospodářsky slabé rodině a které bylo zneužívané k   br522i4238jrrk práci se stávalo soc. klientem. Je k   br522i4238jrrk tomu potřeba i jiných faktorů.

  • Často se soc. klienty stávaly nejstarší z   br522i4238jrrk početné rodiny.

  • Pro svou izolaci jim chybělo i základní vzdělání

  • Významným faktorem je i psych. labilita

  • Klientky nedovedly reálně vidět svoji situaci a kriticky posoudit nutnost nápravy

  • Spolupůsobily i vlivy citové

  br522i4238jrrk

Soc. terapii je nutno dát kulturně výchovný ráz, protože tradiční přežitky a výchovné nedostatky měly největší podíl.

  br522i4238jrrk

  1. Kategorizace, citová deprivace a psychol. způsob soc. terapie

  br522i4238jrrk

Soc. terapie je vybudována na soc. diagnóze deformovaného soc. vývoje

Soc. diagnóza je shrnutím jak příčinných vlivů, tak procesů deformovaného soc. vývoje. Na příčinných faktorech je postaven popis klientových deformovaných vztahů a postojů a vznik jeho problému.

Citová deprivace je nejčastěji způsobena vztahem matky, který byl chladný, lhostejný nebo dokonce nenávistný. Negativní vztah mezi matkou a dítětem je zdrojem nedůvěry, strachu, nepřátelství a touhy po pomstě jak vůči členům rodiny, tak vůči vnějšímu světu.

Proto bylo třeba řešit klientčin problém na složitém psychologickém základě. Pro volbu psychol. postupu je třeba získat od klienta konkrétní údaje o citovém vztahu jejího nejbližšího okolí. Nepřímými otázkami sondovat informace o jejich rodinném životě a způsobu jakým se projevovaly jejich vzájemné vztahy. Vztah k   br522i4238jrrk vlastním dětem se utvářel podle toho, co k   br522i4238jrrk nim rodiče opravdu cítili, bez ohledu na to jak svůj cit projevovali.

Při soc. převýchově :- bylo potřeba získat nejprve důvěru

  • bylo potřeba dát klientce příležitost, aby se naučila posuzovat situace vlastním kritickým názorem

  • umožnit jí, aby získala dostatek pozitivních i negativních zkušeností, aby se i po citové stránce přesvědčila, že její nové rozhodování a jednání bude správné

  • u klientek výchovou neadaptovaných, agresivních, nepřátelských, bylo potřeba získat si respekt klienta

  • u agresivních překonat vzdor, a cynismus

  • často užívat pohotového a odzbrojujícího humoru

  • citlivě reagovat na každou změnu v   br522i4238jrrk klientčině chování


III. Psychosociální terapie a soc. práce případová v   br522i4238jrrk USA a Anglii

  br522i4238jrrk

1. Psychoanalitické pojetí v   br522i4238jrrk USA a sociologické pojetí v Anglii

V   br522i4238jrrk Americe ovlivnila soc. práci Holisová, která je pokládána za přední autoritu v   br522i4238jrrk oboru teorie psychosociální terapie. Založila nauku na Freudově psychoanalýze. Osobnost je podle Freuda ovládána nejen dvěma základními pudy, nýbrž je současně řízena řadou adaptivních kvalit. Je formována jak vnitřně biologicky, tak interakcí s   br522i4238jrrk prostředím.

Freudova teorie je podle Holisové základním kamenem pro filosofii soc. práce – jednotlivec má téměř v   br522i4238jrrk každém případě naději vyřešit svůj problém a posláním soc. pracovníka záleží je, aby zvětšil klientovu kapacitu problém vyřešit.

Podle Holisové jednotlivci potřebují psychosociální pomoc, jestliže ztroskotali ve svém soc. přizpůsobení se a mají zájem o pomoc.

  1. Jestliže jejich dětské pudy a potřeby, je nutí, aby si činili neúnosné a nepřiměřené nároky na jejich uspokojení (např. Přílišná forma narcismu, závislost na jiné osobě, nepřiměřený strach z   br522i4238jrrk odloučení)

  2. jestliže řešení životní situace činí na některé lidi nepřiměřené nároky

  3. jestliže funkce jejich ega a superega není správná. Chybné ego způsobuje pokřivené vnímání vnějšího světa nebo svého vlastního nitra. Není dostatečná schopnost ovládat své impulsy či řídit své jednání. Chybné superego znamená, že člověk klade buď příliš vysoké, nebo příliš nízké mravní i jiné požadavky na své prostředí


Psychosoc. pomoc se poskytuje trojím způsobem :

    1. snížením tlaku prostředí – např. vnější pomocí, aby klient dovedl pomoc využít

    2. intrapsychickým působením na změnu osobnosti, aby se klient naučil lépe manipulovat s   br522i4238jrrk ovládat svá deformovaná přání a pudy z   br522i4238jrrk dětství

    3. direktivní terapii

Metodické prostředky soc. terapie

  1. poskytnout klientovi oporu, projevit zájem o klientův problém, viditelná snaha pomoci a porozumět, dát najevo důvěru v   br522i4238jrrk klientovy schopnosti, povzbudit, uklidnit

  2. Přímý vliv pracovníka na klienta – poskytování rady

  3. Pomoc prostřednictvím katarze, či ventilace citů a emocí, navození rozhovoru, aby se klient mohl uvolnit, a dát volný průběh citům

  4. Zavést s   br522i4238jrrk klientem rozhovor, aby se mohl zamyslet nad příčinami, které utvářely jeho osobní situaci

  5. pomoci klientovi zamyslet se nad dynamikou šablon vlastního chování, nad vnitřními důvody svého chování a svých reakcí

  6. pomoci klientovi zamyslet se nad vývojem svých šablon v   br522i4238jrrk chování a jejich vztah k   br522i4238jrrk minulosti

  7. soc. terapie působí také nepřímými prostředky, např. soc. pracovník působí na rodiče nebo pomáhá při výchově dítěte, pomáhá zlepšit bytovou situaci

  br522i4238jrrk

Objevily se i novější směry, které v   br522i4238jrrk něčem korigují nepraktičnost tohoto ortodoxního psychoanalitického pojetí.

H. Perlmanová v   br522i4238jrrk knize „Soc. práce případová jako proces řešící problémy“

Kapitola : „O klientově schopnosti vyřešit svůj problém“ zdůrazňuje klientovu pozitivní motivaci, klient musí chtít pomoc a musí spolupracovat.

  br522i4238jrrk

Autorka dále říká, že je potřeba využít pokud je klient nadán soc. inteligencí. Je na pracovníku, aby zjistil, které schopnosti u klienta zůstaly neporušeny navzdory problematické situaci. Často velmi záleží na podpoře a posílení uvedených schopností, než v   br522i4238jrrk přímém řešení problému.

  br522i4238jrrk

P. Whitman

40 let, manželka - 35 let, děti – 14,12,10 let. Přišel p. W, že po 6.letech manželské disharmonie manželka odešla. Chtěl, aby se vrátila. Příčinu spatřoval na její straně, ale uznával i svou vinu. Našla si zaměstnání a často se chodila pobavit.

Paní W. se ozvala sama, žádala o radu ve věci jejich manželství, a o vzkaz manželovi, že je s   br522i4238jrrk ním nešťastná. Svaluje všechnu vinu na manžela. Má kladný vztah k   br522i4238jrrk dětem. Pracovnice vidí motivaci v   br522i4238jrrk kladném vztahu k   br522i4238jrrk dětem, a snaží se zjistit schopnost klientky manželovi porozumět.

Po delším rozhovoru pracovnice vidí, že klientka má více zájmů a podléhá vlivu prostředí. Je, ale citově angažovaná v   br522i4238jrrk manželství. Pracovnice zjišťuje, že klientka má schopnost empatie, dovede zaujmout upřímný vztah k   br522i4238jrrk pracovnici, umí mluvit k   br522i4238jrrk věci a alespoň částečně chápe problém. Což pracovnice využívá a pomocí rozhovoru dosahuje trvalého usmíření obou manželů.

  br522i4238jrrk

  1. tři druhy soc. diagnózy

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

Mary Richmondová - Se pokusila rozřešit problém soc. diagnózy v   br522i4238jrrk knize zvané „ Soc. diagnóza“. Kniha se věnuje zkoumání soc. evidence, metodám vedoucím ke stanovování soc. diagnózy, a různým typům případové práce. Autorce záleží na objektivním posouzení materiální potřebnosti klienta a jeho rodiny a spravedlivému poskytnutí pomoci. Rodina je jí východiskem a klient ji zajímá jako člen rodiny – sociologická orientace.

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

Virginia Robinsonová - Kniha : „Měnící se psychologie v   br522i4238jrrk soc. práci“ – snaha o nový zájem o klienta, psychologický zájem, snaha osobně klienta poznat.

B.C Reylnoldsová – kniha „Nové zamyšlení nad soc. prací“ – vliv psychiatrie




F. Holisová – vypracovala soc. diagnózu na psychiatrickém a psychoanalitickém základě. Pracovník se snaží o pochopení souvislosti příčin a následků jak při interakci vztahů, tak ve vývojovém procesu samém. Jak minulé události ovlivnily funkční činnost v   br522i4238jrrk přítomnosti. Rozeznává u soc. diagnózy :

  1. zvažování faktů ( pracovník zjišťuje jaký tlak je na klienta vyvíjen, či vnitřní či vnější)

  2. stanovení dynamických a etiologických vztahů a interakcí( porozumění příčinným vlivům klientova problému)

  3. kategorizaci ( je správná jen tehdy, je-li odvozena z   br522i4238jrrk psychoanalýzy a psychiatrie – Rozeznává –oidipohisterickou, análně kompulzivní, orálně impulzivní nebo infantilní)

Příklad soc. diagnózy uveden v   br522i4238jrrk knize Holisové p. Parkerová

trpěla cukrovkou, byla léčena na psychiatrické klinice pro psychickou poruchu orálního původu. Měla nesnáze se svým superego. Trpěla pocitem viny, za dřívější promiskuitu a nemanželské dítě. Nepřátelský postoj k   br522i4238jrrk okolí měl kořeny v   br522i4238jrrk hlubokém podvědomém pocitu nepřátelství k   br522i4238jrrk vlastní matce, která zemřela v   br522i4238jrrk době jejích 15. let. Manžel byl nekvalifikovaný dělník, občas pil, občas bez zaměstnání. Syn neposlušný, toulá se, špatně se učí.

Plán pracovnice:

  1. zlepšení hmotných, bytových a zdravotních poměrů

  2. zlepšení vztahů mezi manželi a mezi manželem a synem

  3. psychoanalytický plán zaměřený na snížení impulsivnosti a obranné hostility klientky

  4. vyvarovat se toho, aby u klientky nevzrostl pocit úzkosti

  br522i4238jrrk

Autorka zdůrazňuje roli laskavých, ale pevných rodičů, vyjít klientce kdykoli vstříc, ale nevšímat si jejích nepřátelských výbuchů. Docílit toho, že klientka si sama začne uvědomovat své provokující chování. Ústřední snahou bylo oslabit klientčin pocit viny – nevyvracela ho, ale spíše ukazovala jí, že je stejně hodnotný člověk jako ostatní. Klientka se postupně stále více uvolňovala, a rozpovídala se o tom, co zkusila od nevlastní matky, od otce podezřívání atd. Klientka postupně ztratila potřebu obviňovat sebe a získala větší pocit vnitřního uspokojení.

H. Perlmanová - zdůrazňuje, že soc. diagnóza má být především ETIOLOGICKá - Má jít ke kořenům problémů

DINAMICKá - má stanovit souvislosti příčin a následků

Úkolem soc. diagnózy je určit do jaké míry je klient schopen adaptace. Jakou má potřebu soc. a inteligentní aktivity. Tyto vlastnosti soc. diagnózy autorka nazývá „workability“ – jsou to vlastnosti, které ukazují, zda-li diagnóza je schopna, aby plán bylo možno realizovat.

V   br522i4238jrrk Anglii je sociální diagnóza orientována sociologicky.

Irwinová a Noel Timms – zdůrazňují u soc. diagnózy zřetel k   br522i4238jrrk soc. rolím, ve kterých klient selhal. „ Pracovní potřebuje znát proč a jak problém vznikl. A jeho vyšetření odpoví na otázku, proč klient neobstál, proč selhal v   br522i4238jrrk některé ze svých soc. rolí.

Např. 16.letý Ronald -

Odsouzen za výtržnost a škody, které zlovolně působil na budově své bývalé školy. Zjištěno, že Ronald žije v   br522i4238jrrk zámožné čtvrti, jeho pedantský otec jej ubíjel svou přílišnou disciplinovaností. Chlapec nedovedl vysvětlit své chování. Soc. diagnóza uvádí, že chlapec reaguje na změny v   br522i4238jrrk rodině, otec nedovedl zastávat roli otce,

příliš chlapce omezoval, syn se ztotožňuje s   br522i4238jrrk matkou a chce hrát roli hodného dítěte. Situace mezi manželi ne též jednou z   br522i4238jrrk příčin problému, musí být rodiče vedeni k   br522i4238jrrk tomu, aby vyřešili svůj manželský problém a byli schopni Ronaldovi pomoci.


Diagnóza podle Richmondové je symptomatická a všímá si vnějších nesnází. Podle Holisové je psychoanalytická, je velmi propracovaná a na klienta pohlíží z   br522i4238jrrk hlediska psychoanalytických konceptů. Třetí diagnóza je sociologická, popisuje klienta z   br522i4238jrrk hlediska společenských rolí, které klient nebyl schopen zastávat.

  br522i4238jrrk

3. Vztah soc. pracovníka ke klientu jako psychoterapické prostředí

F. P. Biestek –

Kniha: „Vztahy v   br522i4238jrrk soc. práci případové“ byla věnována vztahu mezi soc. pracovníkem a klientem. Autor to definuje jako dynamickou interakci citů a postojů mezi pracovníkem a klientem, přičemž interakce má pomoci klientu, aby docílil lepšího přizpůsobení se. Podle této knihy je nejstarší termín pro označení tohoto vztahu „přátelství“ a ten byl vystřídán mnoha dalšími.

Autor odvozuje ze základních citů a postojů lidí, kteří trpí psychosociálními problémy sedm základních potřeb, z   br522i4238jrrk nichž odvodil sedm principů co se týče vztahu pracovníka ke klientu :

  1. princip individualizace

  2. princip citového uvolnění klienta – umožnit, aby vyjádřil své city jak pozitivní tak negativní

  3. princip ovládané a účelné citové účasti se strany

  4. princip přijetí klienta takového, jaký je

  5. nekritizující postoj u pracovníka

  6. princip sebeurčení, tzn. Dát klientu možnost, aby za sebe rozhodoval

  7. zachovat důvěrnost sdělení

Autor to ilustruje na principu citového uvolnění klienta, citové účasti a principu přijetí klienta

  br522i4238jrrk

V   br522i4238jrrk Anglii jako první upozornila na vztah pracovníka ke klientu jako na určitou roli, kterou soc. pracovník zaujímá ve styku s   br522i4238jrrk klientem. E.E. Irwinová – říká, že pracovník má představovat ve styku s klientem roli matky nebo otce. V   br522i4238jrrk roli rodiče klient snáze přijímá nejen pracovníkův laskavý poměr plný porozumění a trpělivosti, ale zároveň i jeho autoritu. Pracovník má přenést na klienta smysl pro realitu, a přiblížit mu tak skutečný život. Irwinová doporučuje roli rodičovskou a roli interpreta.

F. Holisová – rozeznává ve vztahu klienta k   br522i4238jrrk pracovníku realistické a nerealistické postoje. Největší věnuje transferenci. Rozumí jím vztah, ve kterém klient zaměňuje osobu pracovníka za některou osobu ranného dětství.

Další dva faktory důležité pro trvalý účinek transference :

  1. Délka uspokojení – je to působení na klienta a jeho vedení s   br522i4238jrrk cílem, aby klient získal důvěru ve vlastní zlepšení. Závislost na pracovnici přejde v   br522i4238jrrk normální vztah

  2. vědomí, že zlepšení dosáhl změnou svého chování, na které působila dočasně transference

Opak transference nastane, jestliže pracovník přenáší na klienta své vlastní zkušenosti z   br522i4238jrrk dětství. Např. pracovník, který měl negativní zkušenosti v   br522i4238jrrk dětství, může ve všech matkách vidět hlavní viníky jakýchkoli vad u jejich dětí.


IV. Počátky psychologicko-výchovné sociální terapie u nás

  br522i4238jrrk

Sociální diagnóza (metodicky)

Každá soc. diagnóza musí zrcadlit celý soc. vývoj.Po vnitřní stránce musí být zaměřena jak na vysvětlení problému, tak na řešení problému. Je potřeba, aby obsahovala :

  1. o jaký problém se jedná

  2. jaké příčinné vlivy negativní vývoj vyvolaly

  3. jaký vyvolaly vývojový proces a jaké deformované vztahy a postoje vznikly v   br522i4238jrrk příčinné souvislosti s   br522i4238jrrk problémem

  4. do jaké skupiny je klienta možno zařadit

Různé autority a školy se liší podle toho, jakou používají teorii na objasnění problému.

    • Psychoanalytická a deprivační teorie – kladou důraz na objasnění problému v   br522i4238jrrk prvních letech života.

    • Sociologická teorie – se omezuje na vysvětlení z   br522i4238jrrk hlediska soc. rolí

  br522i4238jrrk

Paní Nedbalová

  br522i4238jrrk

Cynická, lehkomyslná a v péči o děti neodpovědná klientka. Její vývoj byl ovlivněn matčinou nenávistí k   br522i4238jrrk ní jako nemanželskému dítěti, pracovně zneužívaná a citově deprivovaná. Pracovnice jednala trpělivě s   br522i4238jrrk pochopením a důvěrou. Klientka začala pracovnici důvěřovat a převýchova pokračovala.

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

Paní Svolinská

Rovněž lehkomyslná, o děti nepečuje a doma je uzavírá stejně jako paní Nedbalová. Na paní Svolinskou působily jiné vlivy, nebyla pracovně využívána, ani izolována, ale byla jí ponechána volnost a postrádala jakékoli výchovné vedení. Diagnóza začleňuje tuto paní mezi společensky neadaptované a zároveň citově hluboce deprivované klienty. Pracovnice volila jiný postup i když se její chování podobalo chování p. Nedbalové. Zaujala k   br522i4238jrrk ní pevný, nesmlouvavý a autoritativní postoj.

Úkol soc. diagnózy je objasnit klientův problém, který vždy pramení z   br522i4238jrrk narušených vnitřních vztahů a postojů klienta k   br522i4238jrrk jeho nejbližšímu okolí – rodině. Nízká hmotná a kulturní úroveň byla až do konce 2. svět. války jedním z   br522i4238jrrk nejčastějších vlivů, které působily na soc. vývoj klienta. Dalšími vlivy byly špatné zdravotní poměry, nejčastěji chronické choroby, tělesné a duševní vady. Z   br522i4238jrrk vnitřních vlivů však především nenormální citové a výchovné vztahy rodičů, zejména matky. Často byli od nejútlejšího dětství vedeny k   br522i4238jrrk práci, jejich fyzický a psychický vývoj byl ponechán náhodě.   br522i4238jrrk

Jednostranné vedení k   br522i4238jrrk práci a společenská izolace dítěte utvářely nežádoucí vlastnosti: nesamostatnost, závislost na okolí, nespolehlivost, uzavřenost, rozumová i citová otupělost, pocity trpkosti a nedůvěry k   br522i4238jrrk okolí, nedostatečné zkušenosti ve styku s   br522i4238jrrk lidmi, neschopnost samostatně jednat, volit životního partnera atd.

Dítě ponecháno volně bez výchovy citově a hmotně neuspokojeno bylo obvykle nuceno se záhy postarat samo o sebe a své potřeby mimo rodinu. Navázalo pochybné vztahy a osvojilo si nežádoucí vlastnosti působením nejrůznějších zhoubných zkušeností. Brzy se dostalo do rozporu se školou, ke které zaujalo nepřátelský postoj. Vývoj dítěte byl narušen tím, že se především silně uvolnil jeho pudový život a působil u něho neukázněným vybujením těch potřeb, které byly v   br522i4238jrrk rozporu se schopností přizpůsobit se civilizovanému životu. Projevovala se neukázněná touha po požitcích a antisociální postoj.

  br522i4238jrrk

Paní Brázdová

  br522i4238jrrk

Činí dojem nepořádné, apatické ženy. Je slabou výchovnou autoritou, na dětech však velmi lpí. Děti mají zanedbaný zevnějšek. Matka je uzavírá doma a sama se straní sousedů. Nejstarší 13 letý syn chodí do školy nepravidelně a fyzicky napadá matku i sestry.

příčina : špatný vývoj vyvolal její nemanželský původ. Pěstouni je pracovně využívali a izolovali od společnosti, bylo s   br522i4238jrrk ní hrubě nakládáno, zanedbávání školní docházky, špatné zkušenosti

vývoj : uzavírá se do sebe, stává se závislou, nesamostatnou, povolnou a snadno přístupnou vykořisťováni milenci, později manželem. Po manželově smrti se stává otrocky závislou na dětech a nestačí na jejich výchovu

zařazení : skupina klientů izolovaných, pracovně zneužívaných

plán : má dvě složky psychickou a výchovnou,

psychologický - pracovnice nemůže doporučit odnětí dětí aniž by riskovala zhroucení matky, vyvarovat se jakéhokoli násilí. Pracovnice trpělivě připravovat matku na umístění chlapce, a pěstovat matčin rozumný názor. Musí vyčkat na souhlas matky. Získat si důvěru tím, že vystupuje v   br522i4238jrrk roli citlivé a obětavé matky, která je plná pochopení.

Výchovný – připojit roli učitelky a vychovatelky, seznamovala klientku se základními pravidly životosprávy, nakupování, vysvětlovala jak si má počínat při výchově dětí, navštěvovala s   br522i4238jrrk ni kina, přednášky atd.

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

  br522i4238jrrk

V. Výchovná soc. terapie (teoreticky)

Negativní zkušenosti z   br522i4238jrrk dětství, které negativně ovlivnily klientův život, musí být ve výchovné soc. terapii nahrazeny novými zkušenostmi. Z   br522i4238jrrk příčinných vlivů lze určit, jakých nových vhodných zkušeností se musí klientu dostat k   br522i4238jrrk ozdravění jeho soc. vývoje.

Úsilí pracovníka se musí na prvním místě zaměřit k   br522i4238jrrk tomu, aby klient navázal k   br522i4238jrrk jeho osobě vztah, který by mu umožnil kladně přijímat jeho výchovné působení. Výchovné působení soc. pracovníka je složitým úkolem právě proto, že se týká lidí psychosoc. různě deformované a protože jejich soc. zkušenosti, reakce a vztahy jsou rozmanité. Vlivem svých negativních zkušeností reagují na své okolí většinou citlivě, jsou nedůvěřiví, neupřímní, nepřátelští a agresivní.

Vybudování správného vztahu je pokládáno za nejvýznamnější úsek v   br522i4238jrrk soc. terapii. Pracovník zastává roli rodiče. Podle Holisové – Transverence – vztah, umožňující klientovi, aby se ztotožnil s   br522i4238jrrk osobou pracovníka a přejal jeho názory a požadavky.

Klienti byli fyzicky vykořisťováni a utlačováni, proto je třeba zaměřit se na to, aby nabyli zkušenosti svého osamostatnění.

Dalším faktorem je hluboké citové neuspokojení, citová deprivace a citová traumata. Pocity křivdy, projevující se negativním vztahem k   br522i4238jrrk okolí, apatií, nedůvěřivostí, neupřímností apod. Klient neadaptovaný, neusměrněný, pudově uvolněný, se většinou nijak nekrotí ve své nenávisti k   br522i4238jrrk okolí. Pracovník proto musí takového klienta naplnit i zkušenostmi s   br522i4238jrrk pozitivním společensko- citovým obsahem, aby byl schopen zaujmout kladný vztah ke svému okolí.

  br522i4238jrrk

Terapicko–výchovné prostředí

  br522i4238jrrk

  • buduje soc. pracovník svým stykem s   br522i4238jrrk klientem. Přeměňuje klientovu počáteční nedůvěru na nový vztah, který se stane pro klienta výchovným prostředím. Mnozí z   br522i4238jrrk klientů jsou ke svému okolí velmi nedůvěřiví a mají nepřátelský vztah k   br522i4238jrrk jakékoli autoritě.

  • Základní podmínky :

      1. klient musí získat důvěru,

      2. potřebuje mít pocit, že pracovník je společenskou autoritou, aby ho mohl respektovat

      3. klient se musí uvolnit a zbavit se napětí (např. poskytnutím malého občerstvení). Pomáhat klientovi uvolňovat se, je potřeba po celou dobu, kdy je výchovně veden, to umožňuje že výchovné lekce jsou pro klienta příjemnější.

      4. Vnější technická a hmotná pomoc

      5. Vlastní klientovo uspokojení

  br522i4238jrrk