VYSOKá ŠKOLA EKONOMICKá
Fakulta mezinárodních vztahů
Katedra politologie
Analýza
hlasování ve čtyřkoalici
(Seminární práce – POL 409)
OBSAH
1.Úvod3
2. Historie čyřkoalice4
2.1 Vznik čtyřkoalice4
2.2 Svatováclavská čtyřkoaliční smlouva5
3. Teoretické základy a nástroje analýzy, aplikace9
4. Analýza hlasování12
4.1. Hlasování klubů12
4.2 Komparace hlasování vybraných členů14
5.Závěr19 37199fum51bfh3p
6.Seznam použitých zdrojů20
1.Úvod
Tato seminární práce se zabývá analýzou hlasování stran Unie svobody, dále US a poslaneckého klubu Křesťansko- demokratické unie, České strany lidové, dále KDU-ČSL. Tyto dvě strany jsou součástí tzv. čtyřkoalice, a to spolu s dalšími dvěma stranami a to DEU a ODA. Tyto dvě politická seskupení se však nedostaly do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a tedy neexistuje možnost jak tyto dvě zbývající politické strany srovnat při hlasováních, jelikož prostě nemohly hlasovat. Proto se tedy při analýze hlasování ve čtyřkoalici zaměříme pouze na první dvě a budeme předpokládat, že dvě zbývající nejsou tak veliké a že nebude veliký rozdíl od našich výsledků, kdybychom je nevynechaly.
V první části této seminární práce si popíšeme charakteristiku čtyřkoalice, jak čtyřkoalice vznikla a co vedlo k jejímu vzniku. Součástí této úvodní části bude také program, který si čtyřkoalice stanovila s jejími hlavními součástmi. Ve druhé části si popíšeme teoretické předpoklady naší analýzy, které zahrnují prostředky, jimiž budeme disponovat v naší analýze a jakým způsobem je budeme požívat. V další části poté už konečně analýzu hlasování politických stran KDU-ČSL a US, jež jsou součástí čtyřkoalice. Tato analýza bude zaměřena na měření shod, resp. neshod v jednotlivých hlasováních, které budeme měřit v určitých časových intervalech. V kapitole 3 je vykreslen detailní postup, jakých prostředků je v analýze použito. V konečné části zhodnotíme výsledky naší analýzy v souladu s programem a zda lze prokázat, že existujete spolupráce politických stran Čtyřkoalice, která by se relevantně promítla v hlasováních, resp. ve velikosti shody ve hlasováních v Poslanecké sněmovně Českého parlamentu.
Bylo by zřejmě více analyticky správné, kdybychom do naší analýzy zahrnuly i hlasování v Senátu ČR, což se však z důvodů objemu nedalo zahrnout do naší práce. Myslíme si však, že výsledky by se v tomto případě moc nelišily do výsledků našich.
2. Historie čyřkoalice
2.1 Vznik čtyřkoalice
Počátky formování čtyřkoalice se vztahují k březnu 1998, kdy se poprvé objevila snaha vytvořit koalici v sestavě US, ODA, DEU a KDU-ČSL. 24. Září potom rezignoval pro vážné onemocnění z funkce předsedy strany KDU-ČSL Josef Lux /1991-1998/. Do sjezdu ho zastoupil 1. místopředseda Jan Kasal. Ke dni 1. 9. 1998 byla uzavřena dohoda o volební koalici pro senátní a komunální volby v listopadu 1998. Tato dohoda vycházela z nestandardní politické situace, která vznikla po uzavření smlouvy mezi ODS a ČSSD.
Koaliční partneři se dohodli, že:
1) po vzájemné dohodě budou nominovat kandidáty v jednotlivých senátních obvodech, včetně zařazení zvolených kandidátů do senátorských klubů;
2) budou společně podporovat tyto kandidáty ve volební kampani;
3) nebudou v obvodech, kde kandiduje dohodnutý kandidát z jiné koaliční politické strany, stavět svého kandidáta. V případě, že by tak učinil jednotlivec o své vlastní vůli, bude se jeho politická strana od takového kandidáta veřejně distancovat;
4) každá politická strana pro svého kandidáta zabezpečí zákonem dané náležitosti související s podáním přihlášky, zejména složení kauce 20.000,- Kč, ustavení zmocněnce atd.;
5) na nákladech centrální kampaně se budou podílet společně v poměru k počtu nasazených kandidátů. Volební kampaň ve volebním obvodu hradí vysílající strana. Strany budou dodržovat jednotnou grafiku na úrovni centrální kampaně;
6) státní příspěvek za získaný mandát získává vysílající strana;
7) příspěvek pro činnost klubu poskytovaný kanceláří Senátu je nedělitelný;
8) zařazení do klubů platí, pokud se strany nedohodnou jinak, do příštích senátních voleb;
9) projeví vůli najít shodu v základních programových otázkách;
10) za účelem přípravy programových a organizačních podkladů mohou vytvářet společné orgány;
11) budou prohlubovat vzájemnou spolupráci nad rámec této smlouvy;
12) vyzvou své nižší články stran, aby všude tam, kde to bude možné a prospěšné,
spolupracovaly ve smyslu této koaliční dohody v komunálních volbách;
13) v Praze pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy vytvoří obdobnou koalici podle dohody uzavřené mezi pražskými organizacemi na příští volební období
14) budou vzájemně konzultovat na úrovni předsedů stran důsledky vyplývající z této smlouvu minimálně 1x za dva měsíce nebo v případě, že o to požádá jeden z předsedů stran;
Koaliční partneři se dohodli, že po podepsání této dohody utvoří neprodleně v Senátu
společný klub senátoři US a ODA pod názvem Unie svobody – Občanská demokratická aliance podle samostatné dvoustranné dohody. Vědomi si své odpovědnosti za politický vývoj v České republice tuto dohodu podepsali v Praze dne 1. září 1998: Josef LUX, předseda KDU-ČSL, Jan RUML, předseda Unie svobody, Daniel KROUPA, předseda ODA, Ratibor MAJZLíK, předseda DEU
2.2 Svatováclavská čtyřkoaliční smlouva
Po roční zkušenosti ze vzájemné spolupráce se strany Čtyřkoalice, na základě Svatováclavské dohody uzavřené dne 28. září 1999, rozhodly zdokonalit vzájemné vztahy a smluvně upevnit přirozeně vzniklé vazby. Z tohoto důvodu se usnesly, že zakládající Svatováclavská dohoda platí v plném rozsahu a je následující smlouvou doplněna a převedena na vyšší formu. Smlouva upravuje vzájemné vztahy mezi stranami Čtyřkoalice tak, aby byla zajištěna úspěšná spolupráce nejen do parlamentních voleb, ale i po nich.
Strany čtyřkoalice stvrdily společný postup volbách v roce 2002. Předsedové stran - Jan Kasal za KDU-ČSL, Karel Kühnl za Unii svobody, Ratibor Majzlík za Demokratickou unii a Daniel Kroupa za ODA podepsali smlouvu o dalším postupu a programovou deklaraci Společně pro změnu. Deklarace Společně pro změnu se soustředí na čtyři základní témata - spravedlnost a vymahatelnost práva, otázku solidarity a odpovědnosti, vzdělání a informační společnost, společnost bez dluhů. Do 30. listopadu určí čtyřkoalice mechanismy výběru kandidáta na premiéra, tedy osobu, která uskupení povede do voleb. Do 31. prosince padnou konkrétní personální návrhy a do 31. ledna 2001 bude definitivně kandidát vybrán. Alternativní čtyřkoaliční vláda bude vytvořena do 31. března 2001Mechanismus rozhodování, na němž se čtyřkoalice shodla, stanoví, že dvě větší strany - lidovci a Unie svobody - mohou ve spolupráci s jednou menší stranou přehlasovat čtvrtého partnera. Představitelé všech čtyř stran se shodli, že podepsanou smlouvu dodrží i v případě, že společný výsledek čtyřkoalice v podzimních senátních volbách nebude příznivý. Dva vysocí představitelé Unie svobody uvedli, že se pokusí spolu s lidovci přimět DEU a ODA k tomu,
aby čtyřkoalice v příštích volbách do sněmovny v roce 2002 kandidovala jako koalice dvou či tří stran. A to bez ohledu na to, zda Ústavní soud zruší dvacetiprocentní klauzuli pro koalici čtyř stran ve volebním zákoně
Zásady programu čtyřkoalice:
- platnost změn ústavy až po potvrzení
nově zvoleným parlamentem
-omezení imunity ústavních činitelů na
dobu výkonu mandátu
-přímá volba prezidenta všemi občany
-zamezit propuštění u odsouzených k
výjimečnému trestu
-zaměstnaný člověk musí mít minimálně
o dvacet procent vyšší příjem než v
době, kdy pobíral sociální dávky
-přijímání na vysoké školy na základě
státních maturit a školné na vysokých
školách podpořené státem
garantovanými půjčkami
-snížení daně z příjmu právnických osob
na 25 procent
-snížení počtu úředníků v centrálních
úřadech o čtvrtinu
-zrušení pevné věkové hranice odchodu
do důchodu, zajistit použití většiny
výnosů z privatizace na penzijní
reformu
Smluvní partneři se dále dohodli takto:
1. Tato smlouva bezprostředně navazuje na Svatováclavskou dohodu uzavřenou dne 28.září 1999.
2. Ustavují seskupení samostatných politických stran, v němž budou společně vystupovat a jednat pod názvem “Čtyřkoalice”.
3. Přihlašují se k Deklaraci “Společně pro změnu”, která je nedílnou součástí této smlouvy a jsou rozhodnuti ji společně realizovat.
4. Sestaví společné kandidátní listiny pro příští volby do Poslanecké sněmovny a Senátu.
Závazně přijímají následující rozhodovací mechanismy:
a)nejvyšším společným orgánem Čtyřkoalice je Politická rada v následujícím složení:
KDU-ČSL - 3 členové ( předseda a určení dva místopředsedové)
Unie svobody - 3 členové ( předseda a určení dva místopředsedové)
ODA - 1 člen ( předseda nebo v jeho zastoupení pověřený místopředseda)
DEU - 1 člen ( předseda nebo v jeho zastoupení pověřený místopředseda)
b)Politická rada se usnáší na principu většinového hlasování. Politická rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení je platné, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných. Kterákoli ze stran Čtyřkoalice může vůči kterémukoli rozhodnutí Politické rady vznést tzv. omezené veto, a to tak, že její zástupce požádá o opakované hlasování. V takovém případě hlasuje Politická rada o tomto rozhodnutí znovu, a to nejpozději do deseti dnů, v nichž musí proběhnout o sporné věci dohodovací řízení. Takové rozhodnutí je platné, je-li schváleno v opakovaném hlasování kvalifikovanou většinou sedmi hlasů.
c)konsensuálnímu souhlasu všech stran Čtyřkoalice podléhají veškeré dodatky ke Svatováclavské smlouvě.
6.Společný kandidát Čtyřkoalice na premiéra bude jmenován do 31. 1. 2001. Způsob jeho výběru bude dohodnut do 30. 11 . 2000 a personální návrhy vzneseny do 31. 12. 2000.
7.Do 31. 3. 2001 bude sestavena čtyřkoaliční stínová vláda.
8.Do 30. 6. 2001 bude představen programový dokument stínové vlády Čtyřkoalice.
Čtyři základní kameny, které si čtyřkoalice stanovila jako prioritu.
Cílem Čtyřkoalice je obhájit v Evropské unii národní zájmy, aby Česká republika byla zemí schopnou v Evropě konkurovat těm nejvyspělejším zemím.
SPRAVEDLNOST A VYMAHATELNOST PRáVA :
- schválené změny Ústavy by měly platit až po schválení nově zvoleným parlamentem
-zásadní omezení imunity ústavních činitelů, a to jen na výkon jejich mandátu
-přímá volba prezidenta
-zavedení lhůt pro některé úkony a rozhodnutí soudu
-privatizace obchodního rejstříku a provádění exekucí
-soudní poplatky přenést na stranu poraženou
-zamezení podmíněného propuštění u odsouzených k výjimečnému trestu
-zavedení žaloby pro nečinnost správního orgánu
-omezení styku občanů s úřady - využívání informačních systémů a internetu
-zřízení instituce pro dokumentaci doby totality a zpřístupnění materiálů bývalé StB
SOLIDARITA A ODPOVĚDNOST :
-zrušení monopolu státu na sociální služby - finance přímo občanovi
-změna konstrukce vyplácení příspěvků na bydlení umožňující uvolnění cen nájemného
-přídavky na dítě pouze rodinám s nižším příjmem
VZDĚLáNí A INFORMAČNí SPOLEČNOST :
-zachování víceletých gymnázií, podpora malotřídním a vesnickým školám
-nahrazení povinné školní docházky povinným vzděláváním
-přijímání na vysoké školy na základě státních maturit
-školné na vysokých školách podpořené systémem státem garantovaných půjček
-program počítačové gramotnosti, do každé školy připojení k internetu
BUDOUCNOST BEZ DLUHŮ :
-posun od zdanění příjmů ke zdanění spotřeby, celkové snížení daňového zatížení
Daň z příjmů fyzických osob:
-zvýšení nezdanitelné částky u všech osob na dvojnásobek a společné zdanění manželů
Daň z příjmů právnických osob:
-snížení sazby daně v prvním kroku na 25%
Daň z přidané hodnoty:
-sblížení jednotlivých sazeb DPH(22% -- 18%, 5% -- 7%)
-zahrnout odvodovou povinnost zaměstnavatele do hrubé mzdy zaměstnance
-daňové úlevy na vzdělání, penzijní spoření, bydlení a pro neziskový sektor
-snížení zdanění práce zrušením příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
-snížení počtu ministerstev a přesun kompetencí státu na kraje a obecní úřady
-snížení počtu státních úředníků v centrálních úřadech o 25%
-zavedení vícesložkového důchodu
-zrušení pevné hranice odchodu do důchodu a vyšší zásluhovost při výplatě penze
-zákonem zajistit použití většiny výnosů z privatizace na provedení penzijní reformy
Takto lze tedy ve stručnosti charakterizovat vývoj a základní směry politiky čtyřkoalice, tak jak si je strany dohodnuly a ukotvily v základních dokumentech. Cílem těchto částí bylo pouze popsat jak vypadá společná politika čtyřkoalice, proč došlo k jejímu vzniku atd. V dalších částech se budeme věnovat nástrojům, které použijeme v naší analýze hlasování a taktéž jaké jsou výsledky naší analýzy.Tato část tedy byla spíše části popisnou, druhou část této seminární práce spíše zaměříme více analyticky a budeme se věnovat výzkumu, jak se společně dohodnutá politika a postup stran, které jsou ve čtyřkoalici promítá do hlasování jejich klubů, respektive jestli tedy existuje i shoda při hlasování poslanců jednotlivých smluvních partnerů čtyřkoalice. V této části opět uvádíme, že tato seminární práce se zabývá hlasováním čtyřkoaličních partnerů v Poslanecké sněmově Parlamentu České republiky, z čehož logicky vyplívá, že se budeme zabývat srovnáním hlasování poslaneckých klubů KDU-ČSL a US, jelikož pouze tyto jsou v Poslanecké sněmovně zastoupeny a existují tedy relevantní informace, data, jež můžeme použít v naší analýze.
3. Teoretické základy a nástroje analýzy, aplikace
Jak již bylo nastíněno výše je tato seminární práce zaměřena na analýzu hlasování ve čtyřkoalici, tedy pokud odmyslíme strany jež se neúčastní hlasování- to ze zřejmého důvodu neúčasti v dolní sněmovně Českého parlamentu, tím máme na mysli DEU (Demokratická unie) a ODU (Občansko-demokratická unie). Po tomto zúžení našeho rozsahu se dostáváme na jednoduché srovnání těch zbývajících, které splnily požadované procento u voleb do poslanecké sněmovny parlamentu ČR a jsou tedy jejími platnými členy v nynější době a jsou členy Čtyřkoalice- KDU-ČSL a US.
Ne jednoduchou otázkou zůstává jakými prostředky a jakými způsoby srovnat hlasování těchto politických stran. Otázkou taky je, jakou časovou řadu pro tuto analýzu zvolit. Bylo by také nanejvíc vhodné nesrovnávat pouze hlasování celých klubů jako celků, ale se také zaměřit na porovnání hlasování „důležitých“ osobností jednotlivých stran. Takto úžeji použitá metoda při analýze je vhodná zejména pro její nenáročnost z hlediska použitých dat, jelikož v takto postavené analýze použijeme pouze dvě, či více (ne však přehnaně) časových řad. Jak pohlížet na časovou řadu? V naší analýze použijeme jako časovou řadu jednotlivé, dílčí hlasování jednotlivých členů, která se vážou na dané, jednotlivé- jedno hlasování a tato hlasování se srovnají dle postupu- oba ANO, první ANO- druhý NE, první NE- druhý ANO, oba NE. Pro názornost uvedeme jednoduchý příklad:
Tab. 1. Hlasování Kasal-Kűhnl
měsíc |
Oba ANO |
ANO-NE |
NE-ANO |
Oba NE |
4/2000 |
1003 |
133 |
102 |
512 |
5/2000 |
986 |
131 |
103 |
506 |
6/2000 |
897 |
121 |
91 |
479 |
Pramen: www.psp.cz
V tabulce jsou uvedeny jednotlivé možnosti, které nastaly v souvislosti s hlasováním jednotlivých poslanců. V tomto případě se jedná o srovnání hlasování poslance KDU-ČSL Jana Kasala (předseda strany) a předsedy US- Karla Kűhnla. Tato tabulka obsahuje výsek tří měsíců v roce 2000 a to konkrétně duben, květen, červen a červenec.
Nejen pro posouzení hlasování těchto dvou osobností politiky (viz. tabulka výše), ale i při analýze ostatních použitých vzorků dat budeme postupovat dle výše popsaného klíče.
Co je důležité a je tedy potřebné zmínit je to, že při postupu bereme pouze shody, resp. neshody při hlasování, či-li by bylo možné taktéž zúžit střed tabulky, tedy rozporné hlasování do jednoho sloupce a dva sloupce shod taktéž do jednoho. Pro názornost jsme však nechaly vše tak, jak je popsáno v tabulce č. 1. V dalším textu tabulky s daty uvádět nebudeme, ze zřejmého důvodu obsáhlosti, kterou by to přineslo.
Dalším nezbytným prvkem analýzy je cesta, jak z takto daných dat vytvořit ukazatel, která tato data, respektive míru souladu-nesouladu v hlasování srovná. Tento ukazatel se jmenuje korelace a udává míru shodnosti, lépe řečeno míru od absolutní shodnosti, přes nezávislost až po absolutní rozdílnost.
Pojem korelace je pojem statistický a jako veličina je schopný nabývat velikostí od –1 až po 1, míra korelace = 0 znamená nezávislost, což znamenám že v námi zkoumaném vzorku dat není tato metoda schopna nalézt jakoukoliv souvislost (oba se chovají, jako by se neznaly a neměli nic shodného).
Míra korelace bude právě naše veličina, podle které dojdeme k výsledkům naší analýzy. Tuto veličinu budeme srovnávat v daném časovém období, respektive budeme studovat její vývoj.
Ještě pro názornost rozšíříme tabulku č.1 o korelaci takto daných dat. Korelace se v tomto případě počítá z poměrně složitého vzorce a matematických matic a proto jsme dané hodnoty převzaly ze zdrojů poslanecké sněmovny.
Tab. 2. Míra korelace poslanců Kasal-Kűhnl
měsíc |
Oba ANO |
ANO-NE |
NE-ANO |
Oba NE |
korelace |
4/2000 |
1003 |
133 |
102 |
512 |
0.709 |
5/2000 |
986 |
131 |
103 |
506 |
0.707 |
6/2000 |
897 |
121 |
91 |
479 |
0.714 |
Pramen: www.psp.cz
Z takto dané tabulky můžeme vyčíst, že korelace u této dvojice poslanců je dosti vysoká, což znamená poměrně velikou míru shody- to už je však otázka samotné analýzy- viz. kapitola „Analýza hlasování“.
Pro názornost ještě uvedeme graf č.1, z kterého je možné vyčíst vývoj vzájemného hlasování poslanců Kűhnla a Kasala. Na ose X nanášíme časovou řadu, v tomto případě omezenou na dobu 4 až 6 měsíc roku 2000.
Graf č.1, Pramen: www.psp.cz, sestrojeno ve MS Excel
V tomto grafu je zřejmý vývoj, jež nastiňuje křivka, v dlouhém časovém období však už nebude docházet tak k velkým výkyvům.
Nastává otázka, jakou časovou řadu zvolit , tedy kdy by měla začít a po jakou dobu by se měli relevantní data zkoumat. Z našeho pohledu nedáváme důraz na začátek časové řady, spíše, v souladu z tématem naší seminární práce se budeme snažit vyznačit hranici za kterou čtyřkoalice existovala a před kterou dané strany čtyřkoalice, které byly v parlamentu, působily samostatně, čili takto předpokládáme, že v této době se neovlivňovaly v takové míře, v jaké si to lze představit nyní. V této souvislosti je možné i ono známé, že „výjimky potvrzují pravidlo“- to už je však otázka samotné analýzy.
Je taktéž zřejmé, že začátek a zejména konec dané časové řady je také ovlivněn dostupnosti dat, existencí daných stran atd.
4. Analýza hlasování
V kapitole předchozí jsme uvedly teoretické zdroje analýzy a také jakým způsobem budeme a jak lze v této analýze postupovat. V analýze používáme korelaci, jež nám ukazuje míru shody v hlasováních. Z matematického hlediska a z pohledu na graf je korelace funkcí času- tedy čas nám hraje důležitost v našich výsledcích, respektive zkoumáme jak shodu v hlasování v jednotlivých „duo“- hlasováních, tak i časový vývoj korelací, což nám ukáže jakým směrem je nastolena míra shody (či nesouladu), ať už v hlasování celých klubů, či jednotlivých osobností té, či druhé strany, které jsou spojeny smluvně v tzv. Čtyřkoalici.
4.1. Hlasování klubů
V této části provedeme analýzu hlasování klubů jako celků a vyvedeme s následujících obrázků a textů závěr jakým způsobem je daná míra souladu mezi stranou KDU-ČSL a stranou US (Unie svobody). V této souvislosti je nutné poznamenat obtížnost při stanovení korelací mezi jednotlivými poslanci a to zejména ve velikosti dat a obtížnosti matematické konstrukce korelace. Taktéž by byla asi nemožné zobrazit tabulky s nástinem hlasování jednotlivých kombinací poslanců ve formě ANO-ANO, ANO-NE… (viz. Tabulka č.1), protože bychom se dostaly k neuvěřitelně početnému počtu tabulek a grafů. Z tohoto hlediska proto použijeme zdroj z poslanecké sněmovny (respektive obrázek), který nám vystačí při našem srovnání. Zaměříme se tedy spíše na hodnocení daného stavu. Použití grafů a srovnávacích tabulek použijeme na porovnání hlasování osobností stran čtyřkoalice, jež nejsou matematicky, a zejména místově tak náročné.
V tomto pohledu se dostáváme ke konstatování, že srovnání celého klubu, myslíme tedy hlasování celého klubu je záležitost dosti složitá k podrobné analýze, ale je možné provést jednoduché srovnání a říci, zda se právě strany čtyřkoalice při svých hlasováních shodují více se sebou samými, anebo je jedna z nich blíže straně jiné, která je zastoupena v poslanecké sněmovně. V tomto světle lze samozřejmě podat i porovnání hlasování jakéhokoliv klubu, který je v poslanecké sněmovně zastoupen.
Pro porovnání korelací hlasování klubů čtyřkoalice zastoupených v poslanecké sněmovně použijeme obrázků jež jsou k dispozici ze zdrojů poslanecké sněmovny českého parlamentu.
Takto tedy vypadalo hlasování poslaneckých klubů Křesťansko-demokratické strany- České strany lidové a hlasování poslaneckého klubu Unie svobody z pohledu korelační analýzy a ve srovnání z celým politickým fórem poslanecké sněmovny.
Nejprve pár vysvětlení. Jednotlivý sloupec ukazuje na korelaci klubu US (v prvém případě) a klubu KDU-ČSL (v případě druhém) k jednotlivým dalším stranám, které jsou v parlamentu zastoupeny. Stupnice napravo u každého ze dvou sloupců udává míru korelace (shody) ve hlasování. Od jasně červené barvy, která značí absolutní korelaci (koeficient 1), což znamená absolutní soulad ve hlasování až po jasně modrou (koeficient korelace –1), což značí absolutní nesoulad ve hlasování (jinak hlasují o témž). Střední část stupnice (bílá barva) znamená nezávislost, nelze v tomto případě stanovit, zda poslanci toho, či onoho klubu hlasují ve stejném či jiném směru s poslanci klubu jiného.
Jaké výsledky, či závěry plynou z těchto dvou obrázků. Oba kluby čtyřkoalice vykazují nevětší míru korelace (shody) v porovnání s ostatními kluby v poslanecké sněmovně. Znamená to tedy, že existuje shoda hlasování a můžeme tedy konstatovat, že kluby KDU-ČSL i US jednají při hlasování ve relativně shodném směru. Dalším stránkou věci je však velikost této korelace. Není absolutní. To však nemůže překvapit, jelikož i jedna strana nehlasuje vždy jako celek a je zřejmé, že na určité věci mají poslanci té či oné strany jiný náhled. Lze tedy konstatovat, že poslanci čtyřkoalice hlasují jako opravdový koaliční partneři, při existujících výjimkách a existuje spolupráce, možná i domluvy jak hlasovat při určitém problému, či realizaci záměru koaličních partnerů.
Z uvedených obrázků můžeme taktéž konstatovat jeden zajímavý závěr, který však není až tak vzdálený obecné povědomosti o politické realitě a je viditelný i při srovnání politických programů. Jedná se totiž o to, že poslanecký klub US je blíže při hlasování kubu ODS, než poslanci, jež hlasují pod značkou KDU-ČSL. Tento závěr platí obráceně, aplikujeme-li ho na poslanecký klub ČSSD, tedy KDU-ČSL hlasuje více shodně s poslanci ČSSD, než poslanci klubu Unie svobody. Rozdíl není tak veliký, ale existuje a je z obrázku patrný.
Tento závěr by mohl být realistický např. při konstrukci koalice po volbách, ale nechceme být prognostici a budoucnost je vždy nejistá a na překvapení není nouze. Tak i tak, z čistě číselného hlediska je KDU-ČSL blíže ČSSD a US klubu ODS, což je také další závěr této části analýzy, i když nebyl přímo záměrem.
Nakonec jen zmínka, že určitá „levicovost“, či více levicovost klubu KDU-ČSL, můžeme vyčíst i z korelace vůči klubu KSČM, kde lze vidět větší (i když ne tak velkou) shodu ve hlasovaní KDU-ČSL vůči komunistům, než ve stejném směru poslanců Unie svobody, kteří jakoby hlasovaly nezávisle na komunistické straně, což je i trochu překvapivé.
4.2 Komparace hlasování vybraných členů
Tuto část seminární práce zaměříme poněkud komplexněji a to zejména co se týče časové řady. V takto pojaté analýze hlasování, kdy je obsah a velikost dat, které použijeme, nedosahuje závratných velikostí je možné ukázat a analyzovat podrobněji vývoj shod anebo rozporů, které plynuly z hlasování členů poslaneckých klubů, jež jsou svázány v koaliční dohodě zvané čtyřkoalice.
Z hledi