"Přehrada je bezvadným způsobem provedena, takže je ke cti stavebníkům."

Vodni hospodarstvi - PŘEHRADA MLÝNICE

Na Albrechtickém potoce v povodí Lužické Nisy byla v katastrálním území obce Mlýnice v letech 1904 - 1906 vybudována gravitační zděná přehrada Mlýnice.

1. Účel vodního díla

Ochrana před velkými vodami.

Využití nádrže pro rekreaci a rybní hospodářství. 46228ycu52nfl4q

Původně také nalepšování průtoků Jeřice a Lužické Nisy ve prospěch průmyslových závodů a vodních děl - dnes ztratilo význam.

2. Hydrologické údaje

Albrechtický potok pramení v Albrechticích u Frýdlantu v nadmořské výšce 500 m a je pravostranným přítokem Jeřice, která se vlévá do Lužické Nisy. Hydrologické údaje se na tomto toku pravidelně nesledují, dále uvedené průtoky jsou, kromě pozorovaných extrémních hodnot, odvozeny hydrologickou analogií pro přehradní profil nádrže.

3. Postup výstavby cf228y6452nffl

Investorem stavby bylo Vodní družstvo v Liberci, projekt vypracoval a práce řídil prof. ing. dr. Otto Intze, jenž měl až do své smrti v roce 1904 vrchní dozor na stavbě. Po něm převzal vrchní dozor ing. Emanuel von Scheure. Stavbu prováděla vídeňská forma H. Rella a synovec.

Stavba byla vodoprávně schválena povolovacím výměrem bývalého Okresního hejtmanství v Liberci ze dne 6. prosince 1903.

Zemní práce započaly v červenci roku 1904, výlom skály v základech v srpnu 1904. Vlastní základy se začaly betonovat v říjnu 1904 a pokračovaly zděním hráze. Dne 14. září 1906 byla přehrada zkolaudována a její nádrž se začala plnit vodou. Celkový stavební náklad činil 659 000 rakouských korun.

Při stavbě byl zvolen následující postup:

Povrch základové spáry vylámaný ve zdravé skále nejméně na hloubku 1,5 m byl očištěn proudem vody o tlaku 2 kP/cm². Po očištění byly trhliny a nerovnosti vyplněny a vyrovnány cementotrasovou maltou.

Prameny vody, které se vyskytovaly v rovných partiích skalního výlomu, byly zachycovány v jímkách a kameninovými trubkami vyváděny v některých případech až ke koruně hráze. Při zdění byla většina kameninových trubek zalita cementotrasovou maltou. Hráz je vyzděna z žulového lomového kamene na maltu cementotrasovou 1:1. Pro exponovanější části hráze (vnější vrstvy zdiva hráze, zdiva štol, šoupátkových věží a domků) bylo použito malty obdobného složení, cementová mata však obsahovala větší podíl cementu.

Jednotlivé kameny byly před uložením do zdiva hráze očištěny proudem vody a drátěnými kartáči. Jedním z typických znaků Intzeho typu přehrad je i zde provedené zavázání potrubí spodních výpustí do tělesa hráze cihelnou vyzdívkou ve tvaru komolého kužele. Kužel vyzdívky se skládá ze tří částí samostatně vyzděných a omítnutých. Z cihelného zdiva je také klenutí vtoků na základové výpusti.

Jako u všech hrází Intzova typu bylo zdivo návodního líce po kótu 389,55 m n.m., tj. 1,0 m pod horní hranou předsypu, omítnuto cementotrasovou omítkou 3:1 o tloušťce 25 mm. Omítka byla natřena siderostenovým nátěrem. Takto vytvořená ochrana líce byla u návodní paty hráze zakončena v betonu, který vyplňuje drenážní zářez pro odvedení vody ze základové spáry během stavby. Nad kótou 389,55 m n.m. líc ustupuje o 0,60 m a byly v něm vytvořeny vertikální rybinovité ozuby. Tato část návodního líce byla omítnuta a natřena ochranným nátěrem stejně jako spodní část a dozděna až po korunu hráze vybraným lomovým kamenem.

V tělese hráze 2,0 m od návodního líce jsou pro odvádění prosáklé vody uloženy svislé kameninové trubky o světlém průměru 60 mm, osově vzdálené 2,0 m. Napojeny jsou na svodné drény z kameninových trubek profilu 100 mm, které ústí do štol základových výpustí.

4. Popis vodního díla

Hráz je tížná s obloukovým půdorysem, zděná ze žulového kamene na cementotrasovou maltu.

Před hrázovým tělesem je proveden předsyp ve sklonu 1 : 1,5 na povrchu chráněný kamennou rovnaninou a vyvedený do kóty 390,55 m n.m. Má těsnící funkci a při prázdné nádrži i funkci statickou – částečně nahrazuje tlak vody v případě prázdné nádrže a zabraňuje odlehčení vzdušné paty hráze. Štěrková zdrž se nachází asi 500 m nad vlastní přehradou. Hráz je přímá, zděná z lomového kamene, 4 m vysoká. Přeliv je obdélníkový o délce hrany 6,20 m.

K převádění běžných přítoků a k manipulaci s vodním objemem v nádrži slouží dvě základové výpusti. Tvoří je betonový vtokový objekt se šikmými česlicemi 3,0 m dlouhými, opatřený drážkou provizorního hrazení, štola 2 m vysoká v sypané části, zděná štola profilu 2,2 m v přehradním tělese a ocelové potrubí profilu 800 mm. Potrubí je opatřeno dvěma uzávěry. Na návodní straně je vtokový kus potrubí uzavírán plochým tabulovým stavidlem ovládaným táhlem, na vzdušní straně jsou spodní výpusti uzavřeny ručně poháněnými klínovými šoupátky, umístěnými v manipulačních domcích pod hrází. Návodní uzávěry jsou obvykle v otevřené poloze, klínová šoupátka slouží jako regulační uzávěry k řízení odtoku z nádrže. Kapacita jedné základové výpusti je při hladině ve zdrži na kótě 393,58 m n.m. 6,03 m³/s. Obě výpusti jsou za šoupaty vyvedeny pravoúhlým kolenem do boků vývaru společného i pro korunový přeliv.

Nehrazený korunový přeliv, situovaný přibližně uprostřed hráze, slouží jako bezpečnostní zařízení pro přivádění velkých vod. Má pět polí světlé šířky 3,90 m na přelivné hraně. Kapacita přelivu při přepadovém paprsku 35 cm je 7,41 m³/s. Pro sledování přítoků do nádrže byl vybudován měrný jez s limnigrafickým zařízením umístěným v budce. Odtok z nádrže se měří na přelivu z vývaru.

5. Stavební opravy

V roce 1949 bylo přespárováno zdivo hráze a byla opravena dlažba na koruně. V roce 1956 byly odstraněny z nádrže nánosy v množství cca. 6500 m³.

6. Zkušenosti z provozu

V pamětním spise ing. Scheureho je zaznamenáno přelití koruny hráze dne 26. května 1916.