Etnologie Oceánie

Štíty – běžné v   un837v7227xnng řadě společností celé Melanésie. Nejčastěji se vyskytovaly na Nové Guineji. Ve většině případů Nové Guineje se jedná o štít z   un837v7227xnng jedné dřevěné desky úzkého obdélníkového tvaru – velmi těžký. V   un837v7227xnng povodí Sepiku jsou štíty úzké, obdélníkové zdobené rytými ornamenty – v   un837v7227xnng horní části motiv obličeje, po jedné či obou dvou stranách motiv třásní. Na jihu a jihozápadě Nové Guineje jsou štíty zdobeny na horní části uprostřed, kde se nachází malá řezba obličeje mýtického předka.

Z   un837v7227xnng Papuánského zálivu na Nové Guineji je znám velmi zajímavý štít, který má v   un837v7227xnng horní části výřez s   un837v7227xnng jehož pomocí bylo možno štít nosit bez problémů pod ramenem a dobře se tak s   un837v7227xnng ním pochodovalo. V   un837v7227xnng případě válečného střetu se za štít válečník skrčil a otvorem poté mohl střílet, sám byv chráněn. Desky na štíty se štípají pomocí klínů po růstu vláken stromů.

Na severu Nové Guineje jsou štíty oválné až kruhové. Mají vždy na zadní stěně horizontálně připevněné držadlo. To umožňuje štít snadněji přenášet.

Z   un837v7227xnng Bismarkových ostrovů a z   un837v7227xnng Nové Británie jsou známy štíty obdélníkové z   un837v7227xnng několika užších desek (tří až čtyř), kteréž jsou k   un837v7227xnng sobě navzájem provázány a připevněny rostlinným pletivem. Tyto desky jsou zdobeny rytými geometrickými vzory vyplněnými barvou.

Na Šalamounových ostrovech jsou štíty malé – menší než jeden metr – zrobeny jsou z   un837v7227xnng dřevěné desky. Tvaru jsou dlouhého a vejcovitého, přičemž mají nahoře i dole výstupky. Nebývají příliš zdobeny, maximálně několik černých čar. 27837vun27xng1f

Častější jsou štíty pletené z   un837v7227xnng rotangu. Jedná se o tyčky, které jsou opět proplétané rotangem – vznikne velmi husté pletivo. Štíty jsou menší než jeden metr na výšku a jsou pružnější a tvoří tak lépe ochranu proti šípům. U dřevěných štítů může dojít k   un837v7227xnng tomu, že při prudkém nárazu šípu či oštěpu praskne, neb jsou velmi lehké. I zde je držadlo horizontálně orientováno.

Na jihu od Šalamounových ostrovů – na Nových Hebridách a Nové Kaledonii již štíty neznají.

  un837v7227xnng

Dýky – důležitá zbraň hlavně na Nové Guineji. Obvykle jsou zhotoveny ze stehenní kosti prasete, z   un837v7227xnng kosti nelétavého ptáka kasuára či z   un837v7227xnng kostí lidských. V   un837v7227xnng horní části zůstává zachovalý kloub. Poté byla kost šikmo štípnuta do špičky. V   un837v7227xnng horní části byla zdobena zářezy vyplněnými tmavou barvou. Někdy byl kloub provrtaný a byly zde poté přívěsky z   un837v7227xnng perleti.

V   un837v7227xnng Papuánském zálivu byl k   un837v7227xnng vidění zvláštní nůž z   un837v7227xnng bambusové štěpiny – uřezávají tímto nožem hlavy zabitých nepřátel a poté za každou hlavu si udělají na nůž zářez.

Na souostroví Admirality byly dýky obsidiánové. Rukojeť byla ovinuta rostlinným vláknem a celé bylo překryto hutnou vrstvou tmele. Další typ: rukojeť byla stejná, avšak místo čepele ze skla byly zde čtyři ostny z   un837v7227xnng rejnoka dlouhé as 15 cm. Průřez mají oválný, okraje vroubkované.

  un837v7227xnng

  un837v7227xnng

Kyje – další důležitá zbraň celé Melanésie. Nikdy se zde neobjevuje vrhací kyj. Kyje jsou vždy jenom zbraněmi na souboje muže proti muži. Jsou zhotoveny z   un837v7227xnng jednoho kusu dřeva. V   un837v7227xnng Novém Irsku byly štíty velikosti jednoho metru tvaru veslovitého.

Na Nové Kaledonii jsou kyje tvarově velmi zvláštní. Mají jakýsi zobákovitý ostrý výstupek. Kyj je nezdobený, krom několika drobných výstupků. Pro protivníka byl tento druh kyje zvláště nepříjemný.

Na Fidji jsou kyje různých tvarů. Charakteristický je však kyj zhotovený z   un837v7227xnng jednoho kusu dřeva mající kruhový průřez a jehož pomocí se láme vaz nepřítele.

  un837v7227xnng

Na Nové Guineji jsou časté kyje, které mají dřevěnou násadu a kamennou hlavici. I na Bismarkových ostrovech jsou takovéto druhy kyjů. Hlavicí je několik druhů. Nejjednodušší je hlavice oválná, kteráž je provrtána a do níž je vložena násada. Tato násada je v   un837v7227xnng horní části rozšířená a není tedy možno, aby hlavice spadla. Na obou dvou krajích je poté ještě utemována rostlinnými vlákny a jsou zde ozdoby z   un837v7227xnng měkkýšů. Dalším typem je hlavice z   un837v7227xnng pohledu ze shora hvězdicovitého tvaru. Někdy byla hvězdice jen ze 4 cípů – dva malé a dva velké. Další možností bylo, že při pohledu shora byla hlavice tvaru kulového. Velmi zvláštní byl tzv. ananasový typ – ten byl vyšší mající vryté zářezy, celá plocha byla dělena na jakási políčka.

Obecně byly násady dlouhé as 1,2 m, hlavice vážily až 2 kg a kyje byly užívány jako válečné nástroje.

Vrtání bylo prováděno tak, že bylo v   un837v7227xnng místě, kde hodlali vytvořit otvor, se otáčelo dřevo a mezi kamen a dřevo se sypal písek, který kámen velmi pomalu „trávil“. Hlavice byly velmi ceněné a dokonce se dědili z   un837v7227xnng generace na generaci.

Užívají se též kyje obřadní, kteréž jsou podobny kyjům válečným. Vždy jsou z   un837v7227xnng jednoho kusu lehkého dřeva a jsou velmi složitě zdobené. Vypadají podobně jako naše sekera – Nové Irsko.

  un837v7227xnng

  un837v7227xnng

Rybolov – důležitá činnost pro většinu ostrovanů. Jenom ostrované sídlící ve vnitrozemí rybolov nepěstují, nemajíce možnosti. Přesto ho však provozuje 95 % obyvatel Melanésie, protože se jedná o jeden z   un837v7227xnng mála zdrojů masité potravy.

Melanésané rozvinuly velké množství způsobu lovu ryb. Nejčastěji se k   un837v7227xnng lovu ryb užívají vícehroté oštěpy či šípy. Poté jsou to udice. Ty jsou běžné v   un837v7227xnng celé Melanésii. Na menší ryby se užívají obvykle udice zrobené z   un837v7227xnng perleti ze schránek měkkýšů. Perleť tvoří jakousi podložku k   un837v7227xnng níž jest připevněn zpětný hák z   un837v7227xnng želvoviny. Často je udice zdobena různými přívěšky – korálky zdobící udici. Tato ozdoba tvoří jakousi třpytku a nedlužno tedy dávati na udici návnadu. Velikosti je udice cca 5 cm. Touto se loví menší ryby.

Jinde jsou udice našeho tvaru – ze zbroušeného kusu perleti + vlasec.

Na větší ryby se užívala podložka ze dřeva + hák. Tato udice byla bez přívěsku a musela se zde tedy nacházet návnada. Nikde neznali u nás běžné zpětné háčky, lovení muselo býti tedy značně obtížné, neb ryby se mohly snadno vyškubnouti a prchnouti. Vlasec byl tvořen jemnými zasmolenými rostlinnými vlákny.

Na Santa Cruis – na jih od Šalamounových ostrovů – zde jsou udice v   un837v7227xnng podobě tenkých ostrých tyčinek. Vlasec jest uvázaný uprostřed tyčinky a celé je to zabaleno do masa. Návnada tato, byla-li polknuta, tak rybář začne tahat za vlasec, tyčinka se v   un837v7227xnng břiše ryby vzpříčí a je možno ji pak vytáhnout z   un837v7227xnng vody bez větších problémů.

Vedle udic existovala na lov ryb ještě řada metod. Např. znali rostliny, které obsahovaly omamné látky. Rostliny naházely do zátočiny a vyčkali, až ryby započnou plovati břichem vzhůru a poté je již jenom posbírali. Člověku nebyla tato omamná látka nebezpečna.

Krom toho existovala řada sítí. Např. síť délky 150 m a 1 m široká, pečlivě upletená z   un837v7227xnng rostlinných vláken. Na jednom okraji byly dřevěné plováky a na druhém okraji kousky kamenů jako závaží. Ryby chycené do sítě se poté lovily oštěpy.

Všude byly též známé vrhací oválné sítě – tato síť se roztahuje po vhození do vody, klesá ke dnu a uzavírá ryby. Podél obovu jest motouz, který lze utáhnout. Vzniká tak potom „pytel“ s   un837v7227xnng obsahem úlovku, který lze ze dna přitáhnout na hladinu či břeh.

Krom toho na východní části střední a jižní Melanésie byl patrný vliv Polynésanů. Polynésané užívali metody nazývající se papuánsky TAUTAI TAORA. Tato metoda se užívala v   un837v7227xnng zátočinách. V   un837v7227xnng zátoce se připravily dvě skupiny obyvatel mající dvě velké sítě či zástěnu z   un837v7227xnng listí. Síť či zástěna z   un837v7227xnng listí má na výšku 1 – 1,5 m, na délku i několik set metrů. Od moře potom na člunech plovou další domorodci. V   un837v7227xnng každém člunu jsou dva až tři. Jeden stál na špičce člunu, měl kámen nebo dřevo uvázané na motouzu a tím bušil do vodní hladiny, žene tak ryby směr zátočina. V   un837v7227xnng příhodný okamžik dvě skupiny po obou dvou březích zátoku přehradí a následně postupují směrem ke břehu a ryby jsou v   un837v7227xnng pasti. Poté se ryby vyloví oštěpy či se chytají přímo rukama. Tento typ je ale mnohem častější v   un837v7227xnng Polynésii, v   un837v7227xnng Melanésii se vyskytuje skutečně jenom na pomezí mezi Polynésií.

Existují také různé druhy pastí – na břehu se staví přehrady z   un837v7227xnng kamení či proutí – při odlivu zde zůstávají vězněné ryby. To je vlastně nejjednodušší způsob lovu. Lovci se poté přišli pouze podívat, zda něco v   un837v7227xnng jejich pasti uvízlo či nikoliv.

Podobné pasti z   un837v7227xnng kůlů se stavějí v   un837v7227xnng moři. Udělá se jakási kulovitá „ohrada“ do níž je pouze jeden vchod, který je na začátku široký, ale posléze se zužuje. Ryby cestu dovnitř najdou, ale cestu zpět ne. Past ovšem nesmí býti zakryta vodou při přílivu zcela, jinak by ryby vzaly roha.

Na podobném principu existují pasti z   un837v7227xnng pletených větví – tvar doutníku. Celé jest to upleteno z   un837v7227xnng bambusu a opět se zužuje vchod. Dají se na past plováky a do pasti přijde často i návnada. Někdy pastí mají tvar hrnečku. Krom toho se užívají sítě podobny našemu podběráku – loví se potom z   un837v7227xnng člunu či z   un837v7227xnng břehu.

Ženy a děti užívají jehlanovité koše z   un837v7227xnng bambusu. Za odlivu chodily a snažily se přiklopit kos na rybu, která byla v   un837v7227xnng mělké vodě.

Rybolov vede hlavně k   un837v7227xnng zajištění masité potravy. Prostřednictvím něj se však také získávají důležité kosti ryb – důležité pro šípy, obratle ryb jako materiál k   un837v7227xnng výrobě ozdob, kůže některých druhů žraloků je tak hrubá, že bylo možno ji užívati po připevnění k   un837v7227xnng nástroji jako rašpli.

Důležitým byl i lov jiných vodních živočichů – savců. Důležitým druhem byla mořská kráva – nugong. V   un837v7227xnng předu měla dva zuby, které byly hojně využívány k výrobě ozdob. Dalším tvorem byla mořská želva – byla lovena pro maso a želvovina se poté užívala k   un837v7227xnng výrobě ozdob. Na ostrovech v   un837v7227xnng Toresově úžině se ze želvoviny vyrábějí i taneční masky.