VYSOKá VOJENSKá ŠKOLA POZEMNíHO VOJSKA VE VYŠKOVĚ
Fakulta řízení vojenských systémů
Společenský
styk a diplomatický protokol
- Program pro zahraničního
hosta
Vypracoval: Martin KARAS, OM–4 23884emx99bms8s
Obsah
1.PROGRAM NáVŠTĚVY – ČASOVÝ PLáN UKáZEK3
2.ZDŮVODNĚNí UKáZEK – JEJICH STRUČNá CHARAKTERISTIKA4
3.NáVRH JíDELNíHO LíSTKU NA JEDNOTLIVÉ DNY VČETNĚ FINANČNí KALKULACE4 mm884e3299bmms
4.NáVRH POZVáNKY NA SLAVNOSTNí VEČEŘI4
5.JíDELNí LíSTEK NA SLAVNOSTNí VEČEŘI VČETNĚ KALKULACE CEN4
6.NáVRH ZASEDACíHO POŘáDKU PRO VEČEŘI NA ROZLOUČENOU4
7.CHARAKTERISTIKA OBJEKTU A CENA ZA UBYTOVáNí4
8.CELKOVÝ FINANČNí ROZPOČET4
Program návštěvy – časový plán ukázek
Program prvního dne
8:00 – 8:05Srdečné přivítání hostů a vzájemné seznámení
8:05 – 9:30Návštěva prostějovské radnice
9:30 – 10:30Prohlídka nám. T. G. Masaryka a přilehlého zámku na Pernštýnském nám.
10:30 – 11:00Občerstvení v baru Mefisto na Žižkově nám.
11:00 – 12:00Návštěva Národního domu
12:00 – 13:00Oběd v restauraci Národní dům
13:00 – 13:45Přesun z Prostějova do Moravského krasu
13:45 – 14:00Cesta od parkoviště k lanové dráze, a pak ke vchodu do Punkevních jeskyní
14:00 – 15:30Prohlídka Punkevních jeskyní
15:30 – 15:45Přesun motorovým vláčkem od Punkevních jeskyní ke Skalnímu mlýnu
15:45 – 16:30Svačina v restauraci Skalní mlýn
16:30 – 16:45Cesta od Skalního mlýna ke vstupu do Kateřinské jeskyně
16:45 – 17:30Prohlídka Kateřinské jeskyně
17:30 – 17:45Cesta od vstupu do Kateřinské jeskyně k Skalnímu mlýnu
17:45 – 18:00Přesun motorovým vláčkem od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním
18:00 – 18:15Cesta od Punkevních jeskyní k lanové dráze, a pak k parkovišti
18:15 – 19:00Návrat z Moravského krasu do Prostějova
Program druhého dne
8:00 – 8:30Přesun z Prostějova do Olomouce
8:30 – 9:10Návštěva olomoucké radnice na Horním nám.
9:10 – 10:10Prohlídka Horního nám.
9:10 – 9:15Herkulova kašna
9:15 – 9:25Státní divadlo Oldřicha Stibora
9:25 – 9:45Sousoší Nejsvětější trojice
9:45 – 9:55Salmův palác
9:55 – 10:00Caesarova kašna
10:00 – 10:10Edelmannův palác
10:10 – 11:10Prohlídka Dolního nám. a kláštera sv. Kateřiny
10:10 – 10:15Neptunova kašna
10:15 – 10:25Hauenschildův dům
10:25 – 10:30Mariánský sloup
10:30 – 10:35Jupiterova kašna
10:35 – 10:45Kapucínský kostel
10:45 – 10:55Pěší přesun ke klášteru sv. Kateřiny
10:55 – 11:10Klášter sv. Kateřiny
11:10 – 11:30Možnost nákupu upomínkových předmětů a suvenýrů
11:30 – 12:30Oběd v kavárně Caesar na Horním nám.
12:30 – 12:40Přesun od kavárny Caesar na Václavské nám.
12:40 – 14:00Prohlídka Václavského nám.
12:40 – 13:00Dóm sv. Václava
13:00 – 13:40Prohlídka přemyslovského hradu
13:40 – 13:50Kaple sv. Anny
13:50 – 14:00Kapitula děkanství
14:00 – 14:30Přesun z Olomouce do Šternberka
14:30 – 15:30Prohlídka hradu Šternberka
15:30 – 16:00Občerstvení ve Šternberku
16:00 – 16:30Přesun ze Šternberka do Bouzova
16:30 – 17:30Prohlídka hradu Bouzova
17:30 – 18:15Návrat z Bouzova do Prostějova
18:15 – 19:00Osobní volno k přípravě na večeři
19:00 – 22:00Společná večeře na rozloučenou v restauraci hotelu TenisKomerc
Zdůvodnění ukázek – jejich stručná charakteristika
Program prvního dne
8:00 – 8:05Srdečné přivítání hostů a vzájemné seznámení
8:05 – 9:30Návštěva prostějovské radnice
Plány na stavbu radnice vypracoval v letech 1909-1911 Karel Hugo Kepka. Stavba byla uskutečněna v průběhu let 1911-1914 pod vedením Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka. Sochařské práce provedl Josef Bernauer, štukatérské Vladimír Pleský, umělecké práce v kovu firma Vulkania, nábytek dodal Josef Kořalka - vesměs místní síly, jak odpovídalo záměrům městského zastupitelstva.
Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v prvním a druhém patře. Stěny vynikají rozmanitým architektonickým členěním a jsou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem, krby jsou zhotoveny z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, bohatá dekorativní malba pokrývá omítky i štukové články. Radnice se tyčí do výšky 66 m svou věží s měděnou kupolí a s orlojem. Siluetu radnice je možné vzhlédnout z širokého okolí Prostějova a tvoří tak jeho dominantu.
9:30 – 10:30Prohlídka nám. T. G. Masaryka a přilehlého zámku na Pernštýnském nám.
Na nám. T. G. Masaryka se budeme věnovat převážně renesančním měšťanským domům. Jako první stojí za podívání dům č.11 - dům Jana Pavláta z Olšan na rohu Masarykova a Žižkova náměstí. Do dnešních dnů se zachoval pouze přízemní mázhauz, zaklenutý šesti poli křížové žebrové klenby, která spočívá na polygonálních pilířích. Na klenebních svornících nacházíme heraldické štítky se znaky Jana Pavláta z Olšan, Pernštejnů aj. Dům se nazývá též U Rocha podle barokní sochy sv. Rocha, umístěné ve výklenku v průčelí prvního patra. Na paměť italského kupce Rocha Prestinariho, majitele domu.
Za zhlédnutí stojí také stará prostějovská radnici, ve kterém je nyní museum. Město zahájilo její stavbu r. 1521 na místě dvou měšťanských domů. Budova radnice vystupující pro zdůraznění svého významu ze stavební čáry je uvnitř ještě masivně gotická, navenek však nese neklamné znaky italské renesance. Její největší ozdobu tvoří vstupní portál z r.1538 u hlavního vchodu v patře, k němuž původně vedlo dvoustranné otevřené schodiště. V patře se nacházely zasedací a úřední místnosti městské rady, přízemí bylo vyhrazeno krámům určeným k pronajímání. Velmi smutným dnem v historii staré radnice byl 27. duben 1697, kdy radnice vyhořela. V současné době slouží radnice jako museum a nacházejí se zde stálé expozice, ale jsou tu také příležitostné výstavy s různým zaměřením.
O kousek dál stojí starobylý dům U zlaté studny- č. 21. Je označen keramickým domovním znamením od Jana Köhlera z r. 1936. Bylo vsazeno do upraveného štítu raně barokního pískovcového portálu z r. 1666. Tento letopočet je vytesán ve štítku na levém pilířku. Reliéfní výzdobu portálu tvoří vázy s květinami na dřících obou pilířků a rozety na jeho vnitřním oblouku. Když nahlédneme dále do průjezdu, zjistíme, že je zaklenut lomenou gotickou klenbou značného stáří (snad z doby kolem r. 1300).
Ve 20. letech 16. století byla při stavbě pernštejnského zámku zbourána na severozápadě část zdi s Kosteleckou bránou a hradba se napojila přímo na zámek, který se tím stal součástí městského opevnění. Stavebník zámku Jan z Pernštejna si ve shodě s dobovými tendencemi povolal pro budování své nové rezidence italské stavitele obeznámené s prvky renesanční estetiky. Prostřednictvím pernštejnské stavební hutě se pak prosazovala renesance nejen v Prostějově, ale šířila se odtud i do okolních měst. Hrubá stavba zámku byla hotova v r. 1526, definitivně byl dokončen nejpozději v r. 1531. Za Vratislava z Pernštejna byla letech 1568 - 1572 provedena rozsáhlá přestavbu zámku ve stylu vrcholné renesance. V době třicetileté války byl zámek vážně poškozen Švédy a dále sloužil jen jako sídlo správy, sýpka a živnostenská provozovna.
10:30 – 11:00Občerstvení v baru Mefisto na Žižkově nám.
11:00 – 12:00Návštěva Národního domu
Národní dům, secesní památka byl postavený v letech 1905-1907 podle návrhů známého architekta Jana Kotěry. Na výtvarném výrazu Národního domu se podíleli významní umělci, především malíři Jan Preisler a František Kysela a sochaři Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka a Václav Petr. Patřili mezi průkopníky secesního slohu, v němž architektonická skladba ladila s dekorativním užitým uměním, do té doby značně přehlíženým. Budovu zdobí plastiky a reliéfy z kamene , malířská díla, výrobky z kovu, keramické kachlíky a různé obklady. Velmi ojedinělé a ve světě ceněné je vypracování všech doplňků v secesním stylu. Celý objekt je členěn do třech základních částí : divadlo, restaurace s přednáškovým sálem a spolkový dům.
12:00 – 13:00Oběd v restauraci Národní dům
13:00 – 13:45Přesun z Prostějova do Moravského krasu
13:45 – 14:00Cesta od parkoviště k lanové dráze, a pak ke vchodu do Punkevních jeskyní
14:00 – 15:30Prohlídka Punkevních jeskyní
Moravský kras je asi 25 km dlouhý a 2 – 5 km široký pruh chráněné krajinné oblasti krasového území budovaný převážně devonskými vápenci a kulmskými břidlicemi. Výrazný krajinný celek oddělený od svého okolí četnými zlomy je charakterizován typicky krasovými jevy – kaňony, propastmi, menšími a velkými jeskyněmi (kolem 1100), ponornými říčkami, z nichž nejznámější je Punkva, vývěry, závrty aj. V převážně zalesněném území se vedle druhotných smrkových a borových lesů uchovaly přirozené bukojedlové porosty i lokality tisu červeného. V hlubokých údolích se vyskytují četné druhy podhorské a horské flóry, zatímco při okraji žlebů převládají teplomilná stepní a lesostepní společenstva. Nejvýznamnějšími částmi Moravského krasu jsou Punkevní jeskyně, propast Macocha a Kateřinské jeskyně. Území Moravského krasu je od roku 1956 chráněnou krajinou oblastí (92 km2), v níž je několik přísněji chráněných přírodních rezervací.
Punkevní jeskyně představují rozsáhlý komplex krápníkových jeskyní zpřístupněných v roce 1910. Jeskyněmi se prochází do propasti Macocha. Mohutná, 138,7 m (dalších 28 m činí hloubka Dolního jezírka) hluboká propast vzniklá zřícením stropu rozsáhlé jeskyně. Odkud prohlídka pokračuje romantickou plavbou na lodích po ponorné říčce Punkvě. Na rozloučenou si návštěvníci prohlédnou Pohádkový dóm, který je v Moravském krasu nejkrásnější. Celková délka Punkevních jeskyní a Macošských vodních dómů je 3 km.
15:30 – 15:45Přesun motorovým vláčkem od Punkevních jeskyní ke Skalnímu mlýnu
15:45 – 16:30Svačina v restauraci Skalní mlýn
16:30 – 16:45Cesta od Skalního mlýna ke vstupu do Kateřinské jeskyně
16:45 – 17:30Prohlídka Kateřinské jeskyně
Kateřinská jeskyně je rozsáhlá krápníková jeskyně, v jejíž vstupní části byly nalezeny stopy po pobytu paleolitického člověka. Hlavní dóm jeskyně (97 m dlouhý, 44 m široký a 20 m vysoký) patří mezi největší podzemní prostory Moravského krasu. Roku 1910 byla zpřístupněna další část jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou.
17:30 – 17:45Cesta od vstupu do Kateřinské jeskyně k Skalnímu mlýnu
17:45 – 18:00Přesun motorovým vláčkem od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním
18:00 – 18:15Cesta od Punkevních jeskyní k lanové dráze, a pak k parkoviště
18:15 – 19:00Návrat z Moravského krasu do Prostějova
Program druhého dne
8:00 – 8:30Přesun z Prostějova do Olomouce
8:30 – 9:10Návštěva olomoucké radnice na Horním nám.
V roce 1378 povolil markrabě Jošt městu Olomouci postavit si radnici a k ní přistavit tržnici. Prvotní stavba, schopná provozu v roce 1411 a dokončená roku 1443 zastřešením věže, se skládala ze dvou víceméně samostatných budov, radního domu s kaplí a z tržnice. Po roku 1474 pokračovala výstavba radnice v pozdně gotickém slohu a budova byla zvýšena o dvě poschodí. V 16. a 17. století byla dovršena výstavba budovy a zvýšena věž. Orloj vznikl podle pověsti obdobné norimberské, pražské a mnoha dalšími, údajně už mezi léty 1419 – 1422. K jeho větším úpravám došlo v 70. letech 16. století, dále v letech 1661, 1898 a 1926. Konečnou podobu dal orloji v roce 1955 architekt Karel Svolinský.
9:10 – 10:10Prohlídka Horního nám.
Horní náměstí je největším a hlavním olomouckým náměstím. Vévodí mu budova radnice v současné podobě převážně renesanční z 16. a počátku 17. století. Na náměstí se dále nachází sousoší Nejsvětější trojice a kašny Caesarova a Herkulova.
Herkulova kašna byla postavena v období 1687 – 1688 sochařem Michaelem Mandíkem. Za zmínku stojí, že její současná poloha se liší od té, kde stála v době svého vzniku. Kašna až do roku 1716 stála na místě dnešního sousoší Nejsvětější trojice.
Původně měl na tomto místě stát morový sloup, který byl nakonec postaven na Dolním náměstí. Sochař Václav Render vytvořil postavením 35 m vysokého sousoší Nejsvětější trojice v roce 1716 největší barokní památku v českých zemích. Na vysvěcení této památky se osobně podílela císařovna Marie Terezie v roce 1754.
Ze zajímavého souboru šesti barokních olomouckých kašen z let 1683 – 1735 je nejznámější Caesarova kašna, představující bájného zakladatele Olomouce G. J. Caesara jako jezdce na koni. Kašnu postavil v roce 1725 sochař Schauberger.
10:10 – 11:10Prohlídka Dolního nám. a kláštera sv. Kateřiny
Dolní náměstí bylo městským tržištěm. Stojí na něm renesanční Hauenschildův palác, uprostřed náměstí barokní mariánský sloup a Jupiterova a Neptunova kašna.
Neptunova kašna je dílem Václava Schüllera; sochu vytvořil Michael Mandík v roce 1683. Je to nejstarší dochovaná kašna v Olomouci. Na jejím místě stála od roku 1417 kaple sv. Markéty, patronky kramářů.
Honosný Hauenschildův renesanční rohový palác, který si dal po roce 1580 postavit na základech několika starších domů bohatý obchodník s vínem Mathias Hauenschild z Fürstenfeldu. Objekt sloužil dlouho jako hotel, dnes je v přízemí Hanácká restaurace.
Mariánský sloup byl postaven v letech 1716 – 1723 Václavem Renderem na paměť posledního moru v Olomouci v roce1715. Sochařská výzdoba je od Jana Strurmera a Tobiáše Schütze. Vanu Jupiterovy kašny vytesal roku 1707 Václav Render, socha je od Filipa Sattlera z roku 1735.
Klášter sv. Kateřiny je jednolodní gotická chrámová stavba, postavená před polovinou 14. století. Kostel byl obnovován po požárech z let 1455 a 1513. V roce 1701 byl barokizován, roku 1848 opět regotizován. Památkově významný je portál z doby kolem roku 1400 a krásně vyřezávaná pozdně renesanční vrata z konce 16. století.
11:10 – 11:30Možnost nákupu upomínkových předmětů a suvenýrů
Myslím si, že hosté si budou přát koupit si nějakou památku na návštěvu Olomouce, a tak jsem na tuto dobu naplánoval nákup nějakého suvenýru.
11:30 – 12:30Oběd v kavárně Caesar na Horním nám.
12:30 – 12:40Přesun z kavárny Caesar na Václavské nám.
12:40 – 14:00Prohlídka Václavského nám
Areál přemyslovského hradu se rozkládal na ostruhu nad řekou v prostoru dnešního Václavského náměstí. Pozůstatkem sídla je válcová románská věž (bergfrit). V r. 1535 byla prodána dómské kapitule, která ji proměnila v dnešní kapli sv. Barbory. Národní kulturní památka Přemyslovský palác: k severní straně dómu sv. Václava přiléhá vrcholně gotický ambit ze 14. stol. zaklenutý křížovou klenbou a vyzdobený cenným souborem pozdně gotických a raně renesančních nástěnných maleb. Stavba využila zdiva biskupského sídla z 12. stol. Nad gotickými klenbami se tak zachovala románská sdružená okna reprezentačního prvního patra původního paláce. Byla objevena v r. 1867 při přestavbě sousedního dómu sv. Václava. Vzácná výzdoba oken je významnou památkou ve středoevropském kontextu a prokazuje výstavnost a uměleckou hodnotu přemyslovského sídla.
Dóm sv. Václava byl založen již po r. 1100 přemyslovskými knížaty, vysvěcen byl r. 1131 biskupem Jindřichem Zdíkem. Z románské etapy výstavby se zachovala jen malá část zdiva. Ve 2. pol. 13. stol. byl chrám přestavěn na gotické trojlodí, ke kterému byl v l. 1616 – 1618 připojen nezvykle vysoký manýristický presbytář. Dnešní podoba dómu je výsledkem novogotické rekonstrukce architekta G. Meretty, provedené v l. 1883 – 92.
Na tomto nám. se nachází zajímavá kaple sv. Anny, která přiléhá k západní zdi románského paláce. Vznikla roku 1617 na základě starší stavby ze 14. století. Děkanství stojí na místě dvou budov : purkrabství, které přiléhalo ke kulaté věži, a domu. Na vnějším ochoze je umístěna deska připomínající, že tu byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III.
14:00 – 14:30Přesun z Olomouce do Šternberka
14:30 – 15:30Prohlídka hradu Šternberka
V místech, kde Nízký Jeseník prudce spadá do nížiny Olomoucka, leží město Šternberk. Na poslední terénní vlně Jeseníků byla postavena nejvýznamnější památka města – gotický hrad. Gotický hrad byl založen ve 40. letech 13. století Zdislavem ze Šternberka jako hlavní moravské sídlo tohoto slavného rodu. Architektuře hradu dominuje okrouhlá gotická věž, opevnění je pozdně gotické a budovy hradu renesanční. Současnou podobu získal hrad po roce 1886 po přestavbě za knížete Jana II. z Liechtenštejna, kdy téměř zpustlý hrad byl přestavěn v idealisticko-romantickém duchu. V hradních sálech jsou instalovány cenné sbírky převážně gotického umění a v těsné blízkosti hradu se nachází stálá expozice hodin.
15:30 – 16:00Občerstvení ve Šternberku
16:00 – 16:30Přesun ze Šternberka do Bouzova
16:30 – 17:30Prohlídka hradu Bouzova
Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století, pravděpodobně rodem pánů z Bouzova, z nichž Buzo (též Búz) byl v letech 1317 – 1339 prvním známým držitelem hradu. V průběhu 14. století změnil hrad své majitele, od poloviny 14. století jej drželi páni z Vildenberka, kteří jej v roce 1382 prodali markraběti Joštovi, ten jej pak roku 1382 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V dalších stoletích hrad ještě několikrát změnil majitele. Panství patřilo také v polovině 15. století Jiříkovi z Poděbrad a traduje se, že právě zde se narodil.
V roce 1558 hrad vyhořel a za častých změn majitelů došlo jen k částečné obnově. Až teprve v roce 1617 začala oprava hradu, kdy Bouzov koupil Fridrich z Oppersdorfu. Hrad ztratil svou obrannou funkci a stal se výhradně obytným objektem. Na konci 17. století získal hrad řád německých rytířů, jenž však po dvěstě let hrad zanedbával. Rozhodnutím velmistra arcivévody Evžena byl od roku 1896 zchátralý hrad podle plánů Georga von Hauberissera přestavěn ve slohu německé romantické novogotiky.
Většina interiérů byla vybavena hodnotným historickým mobiliářem a starými řádovými památkami. Celek představuje pozoruhodný příklad dokonale romanticky obnoveného hradu, který je vděčnou scenérií filmových pohádkových příběhů.
17:30 – 18:15Návrat z Bouzova do Prostějova
18:15 – 19:00Osobní volno k přípravě na večeři
19:00 – 22:00Společná večeře na rozloučenou v restauraci hotelu TenisKomerc
Návrh jídelního lístku na jednotlivé dny včetně finanční kalkulace
1. den
2. den
Návrh pozvánky na slavnostní večeři
Reditel
podniku GALEKO, a. s.
Ing.
Jaromír Krátký
dovoluje
si pozvat pana …………………………………………
na slavnostní veceri, která se koná v pondelí
18. 12. 2000 v restauraci hotelu TenisKomerc Prostejov od 1900
hodin.
spolecenský
odevp.m.
R.S.V.P.
tel.
0508 / 360 374
Jídelní lístek na slavnostní večeři včetně kalkulace cen
Návrh zasedacího pořádku pro večeři na rozloučenou
Charakteristika objektu a cena za ubytování
Hotel TenisKomerc se nachází na severozápadním okraji města. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel, jehož interiér i exteriér je řešen tak, aby poskytoval klientům maximální komfort. Ubytování je možné ve 2, 3 a 4-lůžkových pokojích, každý pokoj je vybaven koupelnou, toaletou, televizním přijímačem se satelitním příjmem, telefonem, rádiem a minibarem.
Hostům je k dispozici restaurace, kavárna, noční bar, za příplatek je možné využívat i řadu dalších zařízení a služeb jako je: krytý bazén, sauna, masáže, solárium, fitness centrum, kadeřnictví, kosmetika, obchodní centrum a směnárna. Vedle hotelu je možno parkovat zdarma nebo za poplatek v garážích.
Zahraniční hosté stráví v ubytovacím zařízení pouze jednu noc a minimum svého času. Vzhledem k tomuto jsem, proto zvolil 2-lůžkový pokoj se standardním vybavením s cenou 645 Kč za den pobytu. Tento pokoj je kvalitně vybaven a zcela vyhovuje našim požadavkům na zařízení pokoje. Celkové náklady na ubytování zahraničního hosta s manželkou v hotelu TenisKomerc za dva dny pobytu tedy činí 1 290 Kč.
Celkový finanční rozpočet
JEDNOTLIVÉ
POLOŽKY |
LIMIT
/Kč/ |
SKUTEČNÉ
NáKLADY /Kč/ |
PLUS / MíNUS
/Kč/ |
|
|
|
|
Stravné za 1. den |
1 000 |
879 |
+ 121 |
Stravné za 2. den |
700 |
697 |
+ 3 |
Slavnostní večeře |
6 000 |
5 507 |
+ 493 |
Ubytování (2*645) |
2 000 |
1 290 |
+ 710 |
|
|
|
|
|
Celkem |
9 700 |
8 373 |
+ 1 327 |
|
|
|
|
Vstupné do Punkevních jeskyní (3*60) |
180 |
|
Vstupné do Kateřinské jeskyně (3*30) |
90 |
|
Vstupné do Přemyslovského paláce (3*25) |
75 |
|
Vstupné na hrad Šternberk (3*40) |
120 |
|
Vstupné na hrad Bouzov (3*60) |
180 |
|
Vstupné na lanovou dráhu (3*40)< |