Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího procesu

(referát o publikaci, s bližší specifikací problematiky vyučovací zásady individuálního přístupu k žákům)

Ladislav Gróf

2. ročník, OV-TeV 57545nod24kne7i

Úvod

V této seminární práci bych chtěl zprostředkovat informaci o jedné z knih, důležitých pro studenty pedagogických fakult. Jde o publikaci Marie Kurelové a kolektivu s názvem “ Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího procesu ”.

Blíže bych pak chtěl rozebrat problematiku vyučovací zásady individuálního přístupu k žákům.

Analyzovaná publikace byla vydána pedagogickou fakultou Ostravské univerzity v roce 1990. Kniha si klade za cíl přispět k celkovému zlepšení přípravy učitelů a představuje didaktiku jako vědu o vyučování. Zdůrazňuje význam schopnosti cílevědomého řízení vyučovacího procesu učitelem. on545n7524knne

Obsahový průřez publikace

Úvodní kapitoly knihy jsou zaměřeny především na vysvětlení pojmu didaktika, jejího předmětu, začlenění didaktiky mezi pedagogickými disciplínami.

Z pohledu potřeby řízení vyučovacího procesu je zdůrazněn význam osobnosti učitele. Rozebrána je struktura osobnosti učitele, hlavní funkce a úkoly jeho činnosti, s důrazem na interaktivní vztah učitel-žáci.

Blíže jsou specifikovány i prvky osobnosti žáka s jejich možným vlivem na průběh vyučovacího procesu.

Rozsáhlá část publikace je věnována cílům a to jednak cílům v regulativní činnosti učitele, ale i cílům v učební činnosti žáků..

Závažná je ta část publikace, kde se hovoří o vzdělávání, jakožto procesu osvojování poznatků, vytváření vědomostí, dovedností a rozvíjení tělesných a duševních schopností. Vysvětlena je dále teorie učebních plánů, učeních osnov, učebnic. Uvedeny jsou i cesty modernizace obsahu výchovně vzdělávacího procesu.

Pro studenty pedagogických fakult i ostatní zájemce o didaktiku je jistě velmi zajímavé přehledné uvedení vyučovacích zásad a metodických pokynů pro jejich uplatnění. Konkrétně jde o tyto vyučovací zásady:

Zásada výchovného vyučování
Zásada spojení teorie s praxí
Zásada individuálního přístupu k žákům
Zásada názornosti
Zásada uvědomělosti

Zásada aktivity
Zásada přiměřenosti
Zásada soustavnosti
Zásada trvalosti

Další kapitoly knihy jsou věnovány vyučovacím metodám:

Metoda slovní
Metoda názorně demonstrační
Metoda praktická

Na rozbor vyučovacích zásad a vyučovacích metod navazuje osvětlení pojmu vyučovací formy (individuální a hromadné).

Předposlední kapitola knihy se zabývá materiálními didaktickými prostředky. Jejich význam je zdůrazněn z pohledu praktického prosazení zásady názornosti ve vyučovacím procesu.

Závěr knihy je věnován tvořivosti (kreativitě) v práci učitele .

Vyučovací zásada individuálního přístupu k žákům

Žáci v konkrétní věkové skupině se obvykle velmi liší některými svými znaky a to může i velmi silně ovlivňovat proces osvojování si vědomostí, dovedností a návyků. Proto stejné učitelovo didaktické působení vyvolává u různých žáků různé reakce.

Uplatnění individuálního přístupu k žákům je podmíněno učitelovou schopností pedagogické diagnostiky. Zejména je potřebné vnímat a odhalovat tyto možné rozdíly:

V tělesném a zdravotním stavu
V úrovni myšlení, chápání, řeči, tj.ve vývoji poznávacích procesů
V úrovni citů
Ve volních procesech
V charakterových vlastnostech
Ve zvláštnostech motivace

Výčet možných individuálních rozdílů tímto samozřejmě není zcela ukončen.

Závěr

Analyzovaná publikace klade důraz na hledání formy a metody učitelovy práce. Zvládnutí obsahu aprobačních předmětů je z dnešního pohledu samozřejmé. K tomu však musí přistoupit i vzdělávání se učitelů v pedagogických disciplínách.

Vybraný problém individuálního přístupu k žákům považuji osobně za velmi obtížně uskutečňovaný v praxi.Vůle a především schopnost poznat žákovy individuální vlastnosti a odlišnosti od jiných žáků určitě není samozřejmostí na každé škole.