"…přehrada samotná je v bezvadném stavu a její poloha slouží v ozdobě okresu."

Z kolaudačního protokolu

Přehrada Fojtka

Údolní nádrž na potoce Fojtka v povodí Lužické Nisy byla vybudována v letech 1904 - 1906.

1. Účel vodního díla

Zachycování přívalových vod potoka Fojtky. Rekreační využití nádrže. 52615vyj12ycx1n

2. Hydrologické údaje

Nádrž byla navržena na největší pozorovanou povodeň v této oblasti 30. 7. 1897. V tento den během 24 hodin spadlo například v Bedřichově 345 mm, na Souši 310 mm, v Polubném 215 mm, v Karlově 320 mm, v Železném Brodě 62 mm srážek. Je charakteristické pro povodí Nisy, že v řadě 19 povodní, z nichž první byla dne 31. 7. 1860 a poslední 1. 7. 1958 - tedy v řadě téměř stoleté - se nevyskytuje ani jediná povodeň v zimních měsících. Jedná se o vody, spadlé v podobě déletrvajících prudkých dešťů, nebo, jak uvádějí starší dokumenty, srážky charakteru průtrže mračen.

Skutečně dosažený maximální průtok, ani objem povodňové vlny při povodni z roku 1897, která dala bezprostřední podnět k výstavbě této nádrže, nebyl změřen, původní podklady udávají „množství vod škodlivých“ objem 250 tis. m³. Účinkem nádrže je snížena stoletá voda na 26 m³/s, tedy téměř na polovinu.

Hydrologické údaje Fojtky se soustavně nesledují, dále uvedené průtoky jsou odvozeny hydrologickou analogií. yc615v2512yccx

3. Postup stavby

Po vodoprávním jednání byl bývalým Okresním hejtmanstvím v Liberci vydán v listopadu 1903 povolovací výměr. Stejně tak jako pro ostatní nádrže budované libereckým Vodním družstvem vypracoval generální i prováděcí projekt profesor Otto Intze, který byl až do své smrti také vrchním dozorcem na stavbě.

Vodoprávní kolaudace byla konána v červenci 1906 a při ekonomické kolaudaci v témže roce se konstatuje, že cena 460 tis. rakouských korun, určená generálním projektantem, nebyla překročena.

Vlastní stavební práce započaly 11. května 1904 a prováděla je firma Rella z Vídně. Konstrukce hráze a technologie její výstavby je shodná s ostatními přehradami Intzeho typu. Byla budována souběžně s přehradou Mlýnice.

Podle dochovaných denních výkazů o počtu zaměstnaných dělníků pracovalo na stavbě 50 - 250 mužů v šestidenním pracovním týdnu.

Jako ukázku tehdejší skladby zaměstnanců na stavbě zde uvádím výkaz č. 401 z 30. 6. 1905, tedy z doby, kdy práce na přehradě dostoupily vrcholu.

4. Popis vodního díla

Hráz je tížná, zděná z lomového kamene obloukového půdorysu.

Dvě základové výpusti z ocelových potrubí ø 800 mm jsou uloženy v klenutých štolách. Částí přívodních štol pod předsypem jsou železobetonové a vtok do nich je chráněn česlemi. Vodotěsná přepážka pro uložení vtokové části potrubí základové výpusti byla vyzděna ze třech omítnutých cihelných zdí o nestejné síle. Celková tloušťka této vyzdívky je 3,40 m, její vodotěsnost je dokonalá.

Návodními uzávěry základových výpustí jsou ocelová stavidla ovládána ze šoupátkových věží vyzděných stejně jako hráz z lomového kamene. Jejich vnitřní průměr je 2,0 m. Věže jsou zakončeny „cimbuřím“ 5,70 m nad úrovní korunového přelivu. Návodní uzávěry jsou trvale otevřeny a odtok základovými výpustmi je řízen klínovými šoupaty na vzdušném líci, která jsou ovládána ručně z manipulačních domků. Obě základové výpusti končí pravoúhlým lomem ve vývaru, který je společný i pro korunový přeliv. Maximální kapacita obou základových výpustí je 8,24 m²/s při kótě hladiny vody v nádrži 392,50 m n.m.. Kapacita přelivu je 9 m³/s při paprsku 40 cm. Kapacita koryta pod hrází je 11,0 m³/s .

Přítok do nádrže je sledován na měrném jízku ve stupňovitě upraveném úseku Fojtky nad vtokem do usazovací nádrže. Úprava potoka nad silnicí končí usazovací nádrží. Stavba usazovací nádrže a úprava potoka byly provedeny dodatečně v roce 1934.