Semestrální práce:

Konspekt - Moderní Vyučování, praktická příručka Geoffrey Petty

Předmět práce:

Moderní Vyučování, praktická příručka Geoffrey Petty

Předmětem práce byla kniha:

Petty, G. Moderní vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. 380 s. ISBN 80-7178-070-7

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval sám, s použitím uvedené literatury. Za pravdivost tohoto prohlášení nesu plnou zodpovědnost, stejně tak jako za případné prokázané plagiátorství. Toto prohlášení stvrzuji níže svým podpisem.

Tomáš Nekolný

Úvod

Úvodem bych chtěl vyzdvihnout moderní zpracování a přehlednost celé knihy, stejně tak jako její poutavý vzhled. Knihu jsem si zapůjčil v Okresní Knihovně města Mostu, kde mne mezi záplavou knih s podobným tématem zaujala jako první.

Kniha si klade za cíl aplikovat moderní přístupy na tradiční postup výuky a prvním atributem, jenž ji k tomuto cíli přibližuje je i její moderní zpracování a velice přehledná stylizace.

Ve své práci nejprve uvedu opis obsahu, stručně uvedu přehled jednotlivých částí a v závěru shrnu kvalitu a přehlednost podávaných informací.

Opis Obsahu

Stručný nástin jednotlivých částí

1. část: Praktické a emocionální potřeby žáka

První kapitoly této části rozebírají proces učení, který máme jako lidé společný. S pomocí velice názorných příkladů a přehledných kreseb uvádějí čtenáře do problému přechodu informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Autor vše popisuje na modelu nazvaný “Úkol v poušti.” Pro názornější předvedení zavádí autor interakci se čtenářem a ten si tak pomocí plnění úkolů, či odpovídání na kontrolní otázky lépe zapamatuje a také setřídí získávané informace.

Druhá polovina kapitol první části je zaměřena na motivaci, odměňování a kritiku žáků. Rozebírá zde velice přehledně jejich emocionální potřeby a způsob jak pomocí jejich uspokojování vést žáky k zájmu o studium. Velice mne v této části zaujal následující citát:

“Zprvu jsem si myslel, že známkuji své žáky, pak jsem si ale uvědomil, že známkuji sám sebe - výsledky svého pedagogického úsilí.” - student učitelství

Zatímco doposud byly kapitoly víceméně obecné a určené pro široký okruh čtenářů, čili nejen pro učitele, ale myslím že hodnotné i pro studenty samotné, poslední dvě kapitoly jsou již aplikovatelné přímo na vyučovací proces ve škole. Popisuje problémy výuky žáků se speciálními potřebami, řešení problémů, které mohou vyvstat ve vztahu učitel-žák a popisují moderní přístup k tomuto vztahu vůbec. I. Část je zakončena dotazníkem pro sebeanalýzu učitele, který je bezpochyby velice profesionálně sestaven a pomáhá čtenáři ukázat, co si odnesl z předcházejících kapitol.

2. část: Učitelova dílna

Tato část knihy je o nástrojích a materiálu. Kapitola je uvedena přehledem učebních metod, prostředků servírování znalostí žákům. Velice zajímavé jsou výsledky dotazníku předloženého jedenácti až osmnáctiletých žáků, jenž ukazuje jaké metody jsou u žáků nejoblíbenější. Po tomto úvodu následuje popis dvaceti způsobu předávání informací žákům a jejich efektivní využití. Vše je opět doplněno citáty, obrázky a příklady. Většina z kapitol je opět ukončena dotazníkem či cvičením.

Například kapitola pojednávající o výkladu (nejpoužívanější metodou předávání látky) obsahuje zajímavý graf vývoje pozornosti při souvislém výkladu (str. 116) a také způsob jak jej lze zlepšit. Autor například vyzdvihuje řeč těla a také důležitost výšky hlasu. Kapitola je celkově zaměřena na to, aby se výklad nestal tím co popisuje následující citát:

“Přednáška je činnost, při níž informace přecházejí z poznámek kantora do poznámek žáka, aniž by prošly mozkem jednoho či druhého.”

Ve stejném duchu jako tato, jsou i ostatní kapitoly a jak pro začínajícího tak pro zkušeného kantora jsou velice přínosným zdrojem informací. Uváděné metody jsou totiž jak ty běžně užívané (výklad, praktická cvičení ...) tak moderní a ne příliš užívané; právě ty však mohou být velice příjemným a přínosným zpestřením výuky (drama, výtvarné práce - i na téma nesouvisející s výtvarnou výchovou!!!).

Kapitola jako celek klade velký důraz na interakci žáka s učitelem a na možnost volby. Jak uvádí autor: “Sebeefektivnější metoda nebude mít žádné výsledky při 10% pozornosti.”

3. část: Učební pomůcky

Tato část knihy je zaměřená na vizuální pomůcky, které, jak autor uvádí, přinášejí do vyučování změnu a pomáhají přitáhnout pozornost žáka. Rozebráno je 7 učebních pomůcek a jejich správné využívání včetně různých rad, tipů a triků.

Například kapitola pojednávající o fóliích používaných k promítání pomocí zpětného projektoru rozebírá a názorně ukazuje jak by měla fólie býti koncipována, jakou velikost písma použít. Jak zvolit zda ukázat vše či jen část fólie postupně. Jak efektivně využívat možností fólií, jako např. překrývání atp...

Poslední kapitola této části je nazvána “Počítače: jejich využití při učení a výuce” a jak již název napovídá, jedná se o využití výpočetní techniky při prezentování, ale i procvičovaní látky. Kniha je sice psána v roce 1993, takže počítačová technika již za tuto dobu udělala značný pokrok (vždyť výpočetní technika je nejdynamičtěji rostoucí odvětví všech dob), ale uvedené poznatky jsou velice obecné a tudíž aplikovatelné i na dnešní dobu a opět přinášejí několik zajímavých nápadů a tipů jak tento fenomén využít co nejefektivněji.

4. část: Shrnutí

Tato část je pro učitele asi nejpřínosnější a doporučoval bych ji každému kdo přichází do styku s lidmi v učebním procesu, ať už je to učitel, lektor vysoké školy či jen instruktor lyžařského výcviku. První kapitola na názorném grafu a také velice zajímavém příkladě dokazuje jak důležité je si nejprve stanovit cíle a pak věnovat úsilí tomu, abychom nalezli nejefektivnější cestu k dosažení daného cíle. Všeho na světě lze dosáhnout, ale můžeme se celý rok plahočit z místa A do místa B pokud zvolíme špatný směr a budeme obcházet celou zeměkouli, nebo hodinu, pokud vyrazíme přímo. Právě k nalezení této nejkratší cesty má přispět první kapitola poslední části.

Zbylé kapitoly pak popisují způsoby realizace těchto cílů, nejvhodnější zakomponování pomůcek a poznatků z knihy do vlastního učebního procesu. Způsob plánování hodin, či lekcí. A v neposlední řadě také efektivní vyhodnocování výsledků svého snažení a kritický přístup ke své práci.

Kniha je zakončena kapitolou s velice sympatickým názvem: “Jak vyučovat a nezbláznit se.” Tato velice krátká avšak přínosná kapitola pomůže čtenáři utřídit si svůj časový rozvrh a přináší několik nápadů jak si práci ulehčit, aniž by tím trpěla kvalita vaší činnosti. Samotný konec kapitoly je zakončen větou jejíž citací i já zakončím tento oddíl:

“Váš první rok vyučování na plný úvazek bude velmi pravděpodobně rokem nejtěžší práce ve vašem životě. Nedělejte více, než budete při výuce potřebovat; pamatujete, že práci by měli odvádět žáci - nikoli vy! Učitelské povolání je pokládáno za velmi náročné po všech stránkách, udržujte se proto v dobré kondici a nebuďte závislí na nouzových způsobech relaxace, jako je kouření či popíjení. Dopřejte si čas na odpočinek, aniž byste přitom trpěli pocitem viny. Seřaďte své úkoly podle jejich důležitosti. Naučte se říkat “ne”, když víte, že je na vás naloženo už příliš. A nezapomínejte o svých problémech mluvit s ostatními. Vše co po vás lze žádat, je, abyste v daných podmínkách odváděli co nejlepší výkon - zejména když tyto podmínky nemůžete ovlivnit.”

Závěr

Kniha jako celek na mne zapůsobila velice silným dojmem. Po jediném přečtení mi v hlavě utkvěla spousta nápadů a myšlenek, které jsou knihou sdělovány a to je velice vzácný jev. Je velice potěšující, že výsledky toho, co se snaží kniha naučit může čtenář po přečtení pocítit sám na sobě a je to velice kladně motivující prvek.

Přestože je tato kniha naučná a tudíž od ní čtenář neočekává zábavu či záživnost, kniha svým zpracováním velice příjemně překvapí a přehlednost, moderní zpracování a poutavé příklady učiní z četby potěšení. Další vlastností kterou bych chtěl vyzdvihnout je interakce se čtenářem, kdy jej autor zapojuje pomocí cvičení, dotazníků a různých činností, kterými bez výjimky podmiňuje další čtení. Samotná činnost, pokud čtenář uposlechne totiž na chvíli přeruší stereotyp četby a dovolí krátké odreagování. Pokračování v četbě pak probíhá po krátké, avšak velice účinné relaxaci a pomůže tak udržet pozornost a vydržet při četbě déle než by bylo při běžné knize možné.

Knihu bych doporučil všem svým spolužákům, ale také všem pedagogům v jakémkoli oboru. Myslím si že ve svém oboru je tato kniha výjimečným dílem a tudíž by měla patřit do knihovny či čtenářského deníku každého pedagoga.