Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Soudnictví

Soudnictví

§ 1 - Ústavní a zákonná úprava soudnictví

  • výkon fce soudce patří k nejzodpovědnějším a nejnáročnějším právnickým povoláním a je spojen s vysokou spol. prestiží

  • Ústava (hlava 4), Listina zákl. práv a svobod (hlava 5), ústavní zákony,…

§ 2 - Výkon soudnictví

  • soudnictví = judikaturní činnost soudů (tzn. projednávání a rozhodování konkrétních záležitostí, svěřených do pravomoci soudů příslušnými zákony) 17712hjr45utp6l



  • zásady pro činnost soudců: nezávislost, nestrannost

  • úkol soudů:

  • poskytovat ochranu právům tzn.

  • rozhodovat o vině a trestu za delikty, zásazích do os. svobody během přípravného trestního řízení, uvalení vazby, zatčení obviněného, domovní prohlídka jt712h7145uttp

  • ustavit obhájce v případech nutné obhajoby, jestliže jej obviněný sám nezvolí

  • přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy

  • Ústavní soud:

= soudní orgán ochrany ústavnosti

  • rozhoduje v ot. abstraktní a konkrétní kontroly ústavnosti

  • abstraktní kontrola ústavnosti

    • případné zrušení zákonů (jednotlivých ustanovení, jiných PP), jestliže jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinár. smlouvou o lid. právech a zákl. svobodách

    • konkrétní kontrola ústavnosti

      • rozhodování o ústavních stížnostech orgánů územní samosprávy proti nezákonným zásahům státu (popř. stížnosti proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených zákl. práv a svobod)

      - příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (přiděluje se podle předem stanoveného klíče; výjimka: jestliže by mohla být narušena nestrannost soudního vyjednávání)

      • soudce je vyloučen z projednávání, jestliže:

      • lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti

      • o dané věci již rozhodoval u soudu nižšího stupně (rozhoduje nadřízený soud v senátě)

      • rozhodují:

      1. samosoudci

      2. senát

      • před okresním soudem v pracovních sporech

      • před krajským soudem jako soudem I. stupně v některých obchodních věcech

      • u trestních činů, jestliže horní hranice trest. sazby přesahuje 5 let

      • o opravných prostředcích

      • senát:

      • okresního soudu: soudce (předseda senátu) + 2 přísedící

      • krajského soudu: soudce-předseda, soudce, 3 přísedící (jestliže rozhodují jako I. stupeň v trest.), jinak předseda + 2 soudci

      • rozhoduje po poradě za přítomnosti zapisovatele

      • k rozhodnutí je třeba většiny, všichni musí hlasovat, hlasování řídí předseda (přísedící hlasují před soudci a mladší soudci před staršími, předseda nakonec)

      • porotní soud - JIŽ NEEXISTUJE, vznikl v 70. letech minulého století, 12členný sbor porotců (otázka viny) a 3 soudci z povolání (otázka trestu)

      • jestliže soud nalezne rozpor zákona s ústavním zákonem, předloží případ Ústavnímu soudu

      • všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva, jednání před soudem je ústní a veřejné, rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně

      • každý má právo odepřít výpověď (pokud by způsobil stíhání sobě nebo osobě blízké), právo na tlumočníka

      • platí presumpce neviny

      • trestní čin se posuzuje podle doby, ve které byl spáchán (pozdější zákon je použit, je-li to pro pachatele příznivější)

      • obviněný má právo na poskytnutí času a možnosti k přípravě obhajoby, může se hájit sám nebo prostřednictvím obhájce (pokud je obhájce nutný a obžalovaný si jej nezvolí, je určen ex offo)

      § 3 - Soustava soudů

      1. Nejvyšší soud

      • vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů

      • sídlo v Brně

      • předsedu a místopředsedu jmenuje ze soudců prezident

      1. Nejvyšší správní soud

      • dosud neustaven

      • nejvyšší instance správního soudnictví

      1. vrchní soudy - jsou 2 (pro Čechy se sídlem v Praze, moravský v Olomouci - dosud nefunguje)

      2. krajské soudy

      3. okresní soudy

      Historie:

      1. první republika

      - civilní - řádné - trestní

      krajské

      vrchní

      Nejvyšší

      mimořádné - pracovní

      pojišťovací

      labské plavební

      - trestní -porotní

      vojenské

      mládeže

      státní

      kmetské (křivá obvinění, urážky na cti - tisk)

      • soudy veřejného práva - Ústavní

      Volební

      Nejvyšší správní

      1. období nacizmu

      + retribuční soudy (mimořádné lidové soudy; potrestání nacistických zločinců a zrádců)

      + Národní soud (2 - Praha, Bratislava - nejzávažnější delikty)

      1. po roce 1948

      • okresní (1952/61 = lidové) - působí jako obecné

      • krajské

      • Nejvyšší

      • zvláštní (vojenské: nižší, vyšší, do r. 1952 Nejvyšší, rozhodčí)

      • státní soud (1948/56)

      1. federace

      • rozhodující postavení mají jednotlivé republiky

      • soudy ČR: Nejvyšší, krajské, okresní

      + federální soudy: vojenské, Nejvyšší soud ČSFR, Ústavní soud ČSFR (r. 1992, Brno)

      § 4 - Předpoklady a podmínky pro výkon funkce soudce

      viz kap. 6 § 8 - soudce

      • povinnosti soudce:

      • svědomitě vykonávat svoji funkci

      • zvyšovat si své odborné znalosti

      • dodržovat soudcovskou etiku, zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce

      • není oprávněn ke stávce (znemožňování činnosti soudnictví)

      • zachovávat mlčenlivost

      • porušení je posuzováno jako kárné provinění (kárný soud)

      • odvolání z funkce, přeložení, udělení důtky

      • soudce Ústavního soudu viz § 8

      Kapitola 8 - Státní zastupitelství

      § 1 - Ústavní a zákonná úprava státního zastupitelství

      • Ústava, zákon o státním zastupitelství

      • součást výkonné moci (funguje od r. 1994)

      = soustava úřadů státu, určených k zastupování státu v případech stanovených zákonem

      • úkoly:

      • podává obžalobu v trest. řízení

      • vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném trestním řízení /může taky rozhodovat o provedení některých procesních úkonů nebo navrhnout jejich provedení)

      § 2 - Soustava státního zastupitelství

      1. Nejvyšší

      • sídlo v Brně

      • nejvyšší stát. zástupce je oprávněn vydat pokyn obecné povahy ke sjednocení a usměrnění činnosti stát. zastupitelství

      1. vrchní - Praha, Olomouc (dosud nefunguje)

      2. krajské

      3. okresní

      • vyšší vykonávají dohled nad činností bezprostředně nižších ve svém obvodu (dávají pokyny, rozhodují o opr. prostředcích)

      • nejvyššímu stát. zástupci je služebně nadřízen ministr spravedlnosti; jmenuje / odvolává jej vláda na návrh ministra spravedlnosti

      • ostatní vedoucí jmenuje ministr spravedlnosti

      § 3 - Ustanovování stát. zástupců a jejich pracovní poměr, právní čekatelé

      1. státní zástupce

      • občan ČR, způsobilý k práv. úkonům, bezúhonný, 25 let, VŠ právnické vzdělání, závěrečná zkouška, souhlas

      • jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího stát. zástupce na časově neomezenou dobu

      • skládá slib do rukou ministra

      • může být v rámci reorganizace přeložen bez souhlasu

      • prac. poměr končí nejpozději 31. 12. věku 65 let

      • je kárně odpovědný (a proti rozhodnutí kárného senátu je přípustný opravný prostředek, o němž rozhoduje Nejvyšší soud)

      1. právní čekatel

      • občan ČR, způsobilý k práv. úkonům, bezúhonný, VŠ právnické vzdělání

      • vykonává čekatelskou praxi, aby se odborně připravil na výkon činnosti stát. zástupce

      • doba: min. 3 roky, výjimečně ji může ministr zkrátit až o 2 roky

      § 4 - Srovnání působnosti a postavení stát. zastupitelství a prokuratury

      • prokuratura působila v letech 1948/93

      • oblasti působení:

      • všeobecný dozor

      • trestní stíhání osob, dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném trestním řízení

      • dozor nad zákonností postupu a rozhodování soudů a stát. notářství

      • dozor nad zachováním zákonnosti v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova

      • v čele stál generální prokurátor, který byl do fce jmenován hlavou státu a byl odpovědný příslušnému zákonodárnému orgánu

      Kapitola 9 - Advokacie

      § 1 - Výkon advokacie

      = poskytování právní pomoci za úplatu

      • nejdůležitější formy:

      • zastupování před soudy

        • smlouva o zastupování má charakter příkazní smlouvy

        • advokát zastupuje na základě plné moci (nelze ji omezit)

        • zastupovat mohou také:

        • notář (v souvislosti s notářskou činností)

        • jakákoli zletilá FO = obecný zmocněnec

        1. obhajoba v trestních věcech

        • ve výlučné působnosti advokátů

        • obviněný má právo na obhajobu, kterou provádí sám nebo prostřednictvím obhájce

        • obhájce nemůže své ustavní odmítnout (je-li ustaven ex offo)

        1. sepisování listin

        • různé typy smluv, ale i jednostranné právní úkony (návrh smlouvy, vyhlášení veřejné soutěže, závěť)

        • smlouvy mohou sepisovat i notáři

        • právní úkony advokátem učiněné mají charakter soukromých listin

        1. udělování právních porad

        • ústní porada může být doplněna písemným rozborem případu (expertizou)

        • výkon advokacie je prováděn zásadně úplatně (odměna hodinová, podílová, paušální příp. mimosmluvní tarif), nárok na náhradu hotových výdajů a ztraceného času

        § 2 - Historický vývoj advokacie

        1. do roku 1948

        • advokátní řád z r. 1868

        • advokát = každý, kdo byl zapsán do seznamu advokátů vedeného u advokátních komor (každý svéprávný čs. občan s hodností doktora práv dosažené na tuzemské fakultě s 5letou praxí a úspěšně složenou zkouškou)

        1. po roce 1948

        • advokáti se stali zaměstnanci advokátních poraden, soukromý výkon právní pomoci nebyl přípustný

        • místo advokátních komor fungovala krajská sdružení advokátů a jako nejvyšší orgán Ústředí advokátních poraden (Praha)

        § 3 - Předpoklady a podmínky výkonu advokacie

        • advokát - je zapsán v seznamu advokátů (vedeném Českou advokátní komorou - písemná žádost, zápis do 2 měsíců), komora zapisuje také profesory a docenty v oboru právo

        • podmínky: způsobilosti k právním úkonům, VŠ vzdělání na PF v ČR, 5 let praxe (min. 3 roky koncipient), bezúhonný, státní advokátní zkouška, slib

        • Komora může advokáta vyškrtnout nebo jeho výkon pozastavit, proti rozhodnutí se lze domáhat ochrany u soudu



        • může mu přidělit případ a advokát nemá právo odmítnout

        • povinnost odmítnout poskytnutí pomoci:

        • rozpor zájmů (poskytl právní pomoc jinému)

        • protistranu zastupuje advokát, s nímž vykonává advokacii společně

        • projednávání věci se zúčastnily osoby blízké advokátovi

        • od smlouvy může odstoupit, dojde-li k narušení důvěry, jestliže klient neposkytne potřebnou součinnost nebo nesloží bez vážného důvodu přiměřenou zálohu

        • je povinen zachovávat mlčenlivost, uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu

        • kárná opatření: písemné napomenutí, pokuta, vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu 5 let

        • svou činnost může vykonávat samostatně nebo společně s jinými advokáty, může zaměstnávat advokátního koncipienta (je zapsaný u Komory, způsobilost, VŠ právnické vzdělání, bezúhonný, v prac. poměru u advokáta)

        § 4 - Organizace advokátů

        Česká advokátní komora

        = samosprávná stavovská organizace sdružující všechny advokáty zapsané v seznamu advokátů vedené Komorou

        • zřízena zákonem o advokacii

        • orgány:

        1. celostátní konference advokátů

        • nejvyšší orgán Komory

        • právo účasti mají všichni advokáti

        • svolává ji představenstvo (min. jednou za 3 roky); musí ji svolat, požádá-li o to písemně alespoň 1/3 všech advokátů

        • volí členy představenstva, revizní a kárné komise, schvaluje organizační, volební a kární řád,…

        1. představenstvo

        • vede seznam advokátů a koncipientů, hospodaří s soc. fondem, svolává konferenci, schvaluje zkušební řád, jmenuje členy zkušební komise, spravuje majetek Komory,…

        • revizní komise

          • kontroluje plnění usnesení konference a činnost představenstva

          • kárná komise

            • z jejích členů jmenuje její předseda kárný senát

            § 5 - Rozdíly ve výkonu advokacie a komerčně právní činnosti

            KOMERČNí PRáVNíCI UŽ NEEXISTUJí !!!

            • komerční právník na rozdíl od advokáta:

            • poskytuje právní pomoc POUZE ve věcech souvisejících s podnikatel. činností (tzn. nemůže obhajovat např. v trestních věcech)

            • praxe: 5 let právní praxe nebo 3 roky jako právní čekatel u komerčního právníka

            • profesní zkouška není vyžadována, jestliže 5 let vykonává fci soudce nebo notáře, advokáta, vědeckou nebo VŠ pedagogickou činnost v oboru právo

            • sdružuje se v Komoře komerčních právníků (představenstvo, dozorčí rada, disciplinární komise)

            • obě povoláni by se měla sjednotit

            Kapitola 10 - Notářství

            § 1 - Výkon notářské činnosti

            • zákon o notářích a jejich činnosti

            • notářský úřad = soubor pravomocí k notářské a další činnosti stanovené zákonem trvale spojený s místem výkonu této činnosti

            • notářská činnost:

            1. sepisování veřejných listin o právních úkonech

            • před. závěti, smlouvy,…

            • náležitosti:

            • místo, den, měsíc, rok úkonu

            • jméno a příjmení, sídlo notáře

            • jméno, příjmení, bydliště a RČ účastníků

            • prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k práv. úkonům

            • údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků

            • obsah úkonu

            • údaj o tom, že byl zápis účastníky schválen

            • podpisy účastníků

            • otisk úředního razítka notáře + podpis

            • vyhotovení oznámí okr. úřadu, zápis uloží v kanceláři

            1. osvědčování právně významných skutečností a prohlášení

            • druhy osvědčení:

            • vidimace - ověření shody opisu nebo kopie s listinou, neověřuje pravdivost !!!

            • legalizace - zda urč. osoba v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala / uznala podpis za vlastní

            • (obojí provádějí rovněž okr. úřady)

            • o tom, že byla předložena listina + kdy

            • o protestech směnek a jiných listin

            • o průběhu valných hromad a schůzí PO

            • o tom, že je někdo naživu

            • o jiných skutkových dějích (např. průběh slosování)

            • o prohlášení osob, mají-li s ním být spojeny práv. účinky

            1. přijímání listin do úschovy

            • závěti, CP, jiné listiny

            • o přijetí / vydání se sepíše protokol, oznámení příslušnému soudu

            1. přijetí peněz a listin do úschovy za účelem vydání další osobě

            • může peníze uložit na zvláštní BÚ, do bezpečnostní schránky v bance nebo ve své kanceláři

            • sepíše protokol

            1. poskytuje právní porady, sepisuje listiny, zastupuje

            • z notářských zápisů se vydávají:

            • stejnopisy - doslovný souhlas (vč. příloh), doložka o ověření

            • prosté opisy - z notářského zápisu o závěti, pro pořizovatele, úředně ověřený podpis

            • výpisy - týkají se jen některých samostatných práv. jednání nebo jen některých skutečností uvedených v zápisu

            • potvrzení

            • § 2 - Historický vývoj notářství

              1. do roku 1948

              • notářský řád (1871)

              • veřejná činnost notáře se dělí na samostatnou a přednesenou

              • notář je jmenován ministrem spravedlnosti bez čas. omezení

              • soustava notářských komor

              1. po roce 1948

              • zestátnění činnosti notářů

              • místo komor krajské sbory notářství, společný Ústřední sbor

              • r. 1951 - vytvořena státní notářství: činnost rozhodovací

              činnost listinná a depozitní

              činnost poradenská

              § 3 - Předpoklady a podmínky výkonu notářské činnosti

              • notář:

              • občan ČR, způsobilost k práv. úkonům, VŠ právnické vzdělání, bezúhonný, 5 let praxe

              • praxe: notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudce, prokurátora, advokáta, komerčního právníka, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, právního čekatele u komerčního právníka

              • zkouška: odborná justiční, soudcovská, jednotná soudcovská, jednotná soudcovská a advokátní

              • vykonat ji může ten, kdo je v prac. poměru u notáře, 3 roky notářské praxe,…

              • koná se alespoň 1x ročně, organizuje prezidium notářské komory

              • jmenuje jej ministr spravedlnosti na návrh Notářské komory

              § 4 - Notářská samospráva

              • notářské komory existují v obvodu každého krajského soudu

              • nejvyšším orgánem je kolegium (notáři + kandidáti - jen poradní hlas; volí / odvolává další členy)

              • prezidium = řídicí a výkonný orgán

              • prezident - komoru navenek zastupuje, řídí zasedání 1 + 2

              • revizní komise kontroluje plnění usnesení 1 a činnost 2

              • notářské komory tvoří Notářskou komoru ČR

              • sněm - nejvyšší orgán, delegáti a prezidenti notář. komor, schází se min. 1x za rok

              • prezidium - prezident, viceprezident, prezidenti komor

              • revizní komise

              • kárná komise - provádí kárná řízení

              • státní dohled: ministr spravedlnosti

              Kapitola 11 - Právnická etika

              § 1 - Pojem

              = soubor etických (specifických morálních) pravidel, jejichž zachovávání je postulováno od příslušníků urč. povolání

              • je jedním z nezbytných předpokladů prestiže právnického povolání

              • členění:

              1. soudcovská, jiných veřejnoprávních právnických profesí, advokátská, jiných soukromých právnických profesí

              2. rozhodování, trestního stíhání a obhajoby, poskytování právní pomoci…

              § 2 - Obecný základ právní etiky

              • je obsažen v akademickém slibu (sponzi), který skládají absolventi právnických fakult - "vždy uplatňovat právo a spravedlnost"

              § 3 - Společné zásady etiky právnických profesí

              • slušné, zdvořilé, kolegiální vystupování jak při výkonu fce, tak i v osobním životě (zdržet se všeho, co by znevážilo osobu, fci či zaměstnání nebo co by snížilo důvěru v osobu nebo v její fci či zaměstnání)

              • chování, zevnějšek, úroveň vyjadřování, pracovní kázeň, kulturnost prostředí, ve kterém vykonává svou fci a kde žije

              • činnosti neslučitelné (inkompatibilní) - snižují vážnost právnické profese anebo důvěru v jejího příslušníka

              • profesionální mlčenlivost, vzdělanost

              § 4 - Etika rozhodování

              • nezávislost:

              • nikdo nesmí ovlivňovat soudce při výkonu jeho fce

              • soudce se nesmí nechat ovlivňovat - má právo i povinnost ovlivňování odolat

              • ani vyšší soud nemá právo soudci ukládat, jak má v řízení postupovat

              • žádný jiný právník se nesmí pokoušet soudce při výkonu jeho fce ovlivňovat

              • nestrannost - je nutné oprostit se od sympatií a antipatií

              • nepodjatost - podjatost = subjektivní nedostatek nestrannosti, je nutné nepokračovat v jednání ("nikdo nemůže rozhodovat ve vlastní věci")

              • neúplatnost - odmítnutí jakékoli výhody nejen před rozhodnutím, ale i po něm

              • etika získávání informací - je možné přihlížet jen k důkazům získaným zákonnou cestou

              • včasnost - efektivnost rozhodnutí může být snížena anebo úplně zmařena opožděností rozhodnutí

              § 5 - Etika trestní obžaloby

              • zákon o státním zastupitelství

              • úkolem stát. zástupce není dosáhnout odsouzení obviněného, nýbrž podáním obžaloby chránit zájmy státu

              • stát. zástupce není nezávislý, nesmí jednat v rozporu s pokynem, může však odmítnout pokyn splnit

              • povinnost respektovat a chránit lidskou důstojnost a lidská práva a svobody

              § 6 - Etika poskytování právní pomoci

              • poskytují ji advokáti a komerční právníci, mají však povinnosti poskytnout ji jen tehdy, jestliže se smluvně zavázali

              • advokát nemá dělat úkony zbytečné, má poučit klienta o pravděpodobnosti úspěchu, chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta, uplatnit nárok zjevně nezákonný by bylo v rozporu s advokátskou etikou, nesmí používat nezákonných prostředků

              • prevarikace = jeden z nejhrubších způsobů porušení etiky; advokát poskytne radu oponentovi popř. je jinak svému klientovi nevěrný

              • kolegiální chování, loajální konkurence